Ukrajinský Lvov: Restaurace otevřené, ale... válka za humny a pytle s pískem kolem úřadů
Na první pohled působí město Lvov téměř normálně. V ostrém kontrastu s válkou zničenými částmi Ukrajiny to v západní ukrajinské metropoli překypuje životem, píše Kyiv Independent. Lidé se procházejí po dlážděných ulicích v centru města a jedí ve známých restauracích a kavárnách. Otevřeny jsou nedůležité obchody s oblečením, suvenýry a kosmetikou. Pro ty, kteří si chtějí prohlédnout památky, dokonce stále jezdí i turistický golfový vozík na starém městě, které je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Lvov se nachází asi 70 kilometrů od polských hranic NATO a EU a dosud byl bezpečným přístavem. Město přivítalo už více než 200 000 Ukrajinců prchajících z oblastí zasažených válkou, stejně jako ambasády a mezinárodní organizace přesidlující z Kyjeva.
Lvov zatím čelil jen několika útokům. Nejničivější z nich zasáhl 13. března vojenské cvičiště Javoriv. Zemřelo při něm 35 lidí a 134 bylo zraněno. Při dalším útoku 18. března ruské střely zničily továrnu na opravu letadel poblíž lvovského letiště, aniž by došlo ke ztrátám na životech. Navzdory těmto útokům, každodenní život v centru města pokračuje.
Z restaurace do války
Pro kyjevského restauratéra Valerije Sozanovského, který se nedávno vrátil do rodného Lvova poté, co strávil první dny války v Kyjevě, bylo vidět město překypující životem „šok“.
„Pro mě je to tady super bezpečné místo,“ řekl Sozanovskij listu Kyiv Independent. Restauratér řekl, že první týden ruské války byl pro něj a jeho rodinu „jako z hororu“. Poté, co každou noc slyšel svou dvouletou dceru říkat „Tati, já se bojím,“ rozhodl se vzít svou rodinu na západní Ukrajinu.
Sozanovského život se od začátku ruské invaze dramaticky změnil, majitel populárních kyjevských restaurací se proměnil v dobrovolníka, který pomáhá lidem postiženým válkou. Nyní Sozanovskyi využívá kontaktů, které si vybudoval během podnikání, k dodávkám obranných souprav a humanitární pomoci ukrajinské armádě.
Sozanovskij řekl, že zpočátku pro něj bylo divné chodit do restaurací ve Lvově a vidět lidi, jak jedí a smějí se. Ale uznává, že i přes pokračující válku je důležité, aby podniky pokračovaly v práci, protože ekonomika hraje v odporu zásadní roli. Jeho slova jsou v souladu s ukrajinskou vládou, která vyzývá a podporuje podniky v oblastech, které jsou stále relativně klidné, aby pokračovaly v provozu.
Ukrajinská Casablanca
I když se zvenčí může zdát, že se Lvov příliš nezměnil, to, co se ve městě děje, není ve skutečnosti vůbec běžné. Lvov se stal hlavní zastávkou pro uprchlíky z jiných částí Ukrajiny, kteří pokračují dále na západ. Asi 500 veřejných institucí od škol po divadla se změnilo v uprchlická centra, protože populace Lvova se od 24. února zvýšila téměř o třetinu.
Město se hemží diplomaty, vládními pracovníky a dobrovolníky, kteří dodávají pomoc ze zahraničí nebo se přicházejí připojit k ukrajinské armádě. Usadilo se zde také několik mezinárodních médií, která využívají Lvov jako základnu pro vysílání zpravodajství. Lvov, obvykle klidné město s klikatou elegantní habsburskou architekturou, dnes připomíná jakousi Casablanku 21. století.
S bezprecedentně vysokou poptávkou, ceny bytů raketově vzrostly a většina hotelů je plně obsazena minimálně na měsíc dopředu.
A i přesto, že Lvov byl zřídka kdy hlavním cílem ruských útoků, město se začalo připravovat na válku.
„V žádném městě na Ukrajině se teď necítíte bezpečně, protože víte, že na vaše domovy mohou spadnout bomby nebo rakety... Toto je realita, ve které žijeme,“ řekla listu Kyiv Independent obyvatelka Lvova Olena Ogonovska (31).
Známky toho, že se Lvov připravuje na válku, se staly zjevnějšími, když město zrychlilo své úsilí o ochranu svého kulturního dědictví, od kostelů po tisíce uměleckých děl.
Mnoho historických soch, které zdobí staré město Lvov, včetně 200 let starého vápencového zobrazení římského boha Neptuna, bylo pečlivě zabaleno do ochranných vrstev plastu, které je chrání před ostřelováním. Vitrážová okna lvovské římskokatolické katedrály ze 14. století v centru města a okna Etnografického muzea jsou pokryta kovovými deskami.
Pytle s pískem lemují okna a dveře vládních budov a ve městě jsou vidět protitankové překážky známé jako „ježci“.
„Jsme v relativním bezpečí, ale stále je válka,“ řekla listu Kyiv Independent další obyvatelka Lvova, Tanya Guligas (29). „Může se nám to stát každou chvíli.“
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na Ukrajině udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.
Kuleba řekl, že bez Česka by byla situace Ukrajiny obtížnější. Česká vláda se podle něj po ruské invazi nejen účastnila jednotlivých rozhodnutí, ale sama přicházela s různými iniciativami a návrhy. Vyzdvihl přitom muniční iniciativu, jež loni pomohla dodat Ukrajincům 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos, k polovině července se jednalo o 850.000 kusů velkorážové munice.
Dokud Ukrajina nezíská jasné bezpečnostní záruky, musí zůstat v platnosti a být posilovány sankce proti Rusku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o svém hovoru s kanadským premiérem Markem Carneym. Moskva chce podle Zelenského jen získat čas, nikoliv ukončit válku. Ottawa se zatím k telefonátu nevyjádřila.
„Podělil jsem se o ukrajinský pohled na to, jaké jsou skutečné záměry a plány Ruska... Rusové chtějí jen získat čas, a nikoliv ukončit válku. Svědčí o tom situace na bojišti, svědčí o tom podlé ruské údery na civilní objekty,“ napsal Zelenskyj. Zároveň vyjádřil Kanadě vděčnost za podporu Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Zelenskyj podle svých slov Carneyho informoval o současném diplomatickém dění a jednání se spojenci Kyjeva. „Připravujeme koordinované kroky. Diskutujeme o různých formátech schůzek,“ sdělil prezident s tím, že se s kanadským premiérem shodli, že bez Ukrajiny nelze činit žádná rozhodnutí týkající se její budoucnosti a bezpečnosti Ukrajinců.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Donald Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ vysvětlil Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší.“
