Ukrajinský Lvov: Restaurace otevřené, ale... válka za humny a pytle s pískem kolem úřadů
Na první pohled působí město Lvov téměř normálně. V ostrém kontrastu s válkou zničenými částmi Ukrajiny to v západní ukrajinské metropoli překypuje životem, píše Kyiv Independent. Lidé se procházejí po dlážděných ulicích v centru města a jedí ve známých restauracích a kavárnách. Otevřeny jsou nedůležité obchody s oblečením, suvenýry a kosmetikou. Pro ty, kteří si chtějí prohlédnout památky, dokonce stále jezdí i turistický golfový vozík na starém městě, které je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Lvov se nachází asi 70 kilometrů od polských hranic NATO a EU a dosud byl bezpečným přístavem. Město přivítalo už více než 200 000 Ukrajinců prchajících z oblastí zasažených válkou, stejně jako ambasády a mezinárodní organizace přesidlující z Kyjeva.
Lvov zatím čelil jen několika útokům. Nejničivější z nich zasáhl 13. března vojenské cvičiště Javoriv. Zemřelo při něm 35 lidí a 134 bylo zraněno. Při dalším útoku 18. března ruské střely zničily továrnu na opravu letadel poblíž lvovského letiště, aniž by došlo ke ztrátám na životech. Navzdory těmto útokům, každodenní život v centru města pokračuje.
Z restaurace do války
Pro kyjevského restauratéra Valerije Sozanovského, který se nedávno vrátil do rodného Lvova poté, co strávil první dny války v Kyjevě, bylo vidět město překypující životem „šok“.
„Pro mě je to tady super bezpečné místo,“ řekl Sozanovskij listu Kyiv Independent. Restauratér řekl, že první týden ruské války byl pro něj a jeho rodinu „jako z hororu“. Poté, co každou noc slyšel svou dvouletou dceru říkat „Tati, já se bojím,“ rozhodl se vzít svou rodinu na západní Ukrajinu.
Sozanovského život se od začátku ruské invaze dramaticky změnil, majitel populárních kyjevských restaurací se proměnil v dobrovolníka, který pomáhá lidem postiženým válkou. Nyní Sozanovskyi využívá kontaktů, které si vybudoval během podnikání, k dodávkám obranných souprav a humanitární pomoci ukrajinské armádě.
Sozanovskij řekl, že zpočátku pro něj bylo divné chodit do restaurací ve Lvově a vidět lidi, jak jedí a smějí se. Ale uznává, že i přes pokračující válku je důležité, aby podniky pokračovaly v práci, protože ekonomika hraje v odporu zásadní roli. Jeho slova jsou v souladu s ukrajinskou vládou, která vyzývá a podporuje podniky v oblastech, které jsou stále relativně klidné, aby pokračovaly v provozu.
Ukrajinská Casablanca
I když se zvenčí může zdát, že se Lvov příliš nezměnil, to, co se ve městě děje, není ve skutečnosti vůbec běžné. Lvov se stal hlavní zastávkou pro uprchlíky z jiných částí Ukrajiny, kteří pokračují dále na západ. Asi 500 veřejných institucí od škol po divadla se změnilo v uprchlická centra, protože populace Lvova se od 24. února zvýšila téměř o třetinu.
Město se hemží diplomaty, vládními pracovníky a dobrovolníky, kteří dodávají pomoc ze zahraničí nebo se přicházejí připojit k ukrajinské armádě. Usadilo se zde také několik mezinárodních médií, která využívají Lvov jako základnu pro vysílání zpravodajství. Lvov, obvykle klidné město s klikatou elegantní habsburskou architekturou, dnes připomíná jakousi Casablanku 21. století.
S bezprecedentně vysokou poptávkou, ceny bytů raketově vzrostly a většina hotelů je plně obsazena minimálně na měsíc dopředu.
A i přesto, že Lvov byl zřídka kdy hlavním cílem ruských útoků, město se začalo připravovat na válku.
„V žádném městě na Ukrajině se teď necítíte bezpečně, protože víte, že na vaše domovy mohou spadnout bomby nebo rakety... Toto je realita, ve které žijeme,“ řekla listu Kyiv Independent obyvatelka Lvova Olena Ogonovska (31).
Známky toho, že se Lvov připravuje na válku, se staly zjevnějšími, když město zrychlilo své úsilí o ochranu svého kulturního dědictví, od kostelů po tisíce uměleckých děl.
Mnoho historických soch, které zdobí staré město Lvov, včetně 200 let starého vápencového zobrazení římského boha Neptuna, bylo pečlivě zabaleno do ochranných vrstev plastu, které je chrání před ostřelováním. Vitrážová okna lvovské římskokatolické katedrály ze 14. století v centru města a okna Etnografického muzea jsou pokryta kovovými deskami.
Pytle s pískem lemují okna a dveře vládních budov a ve městě jsou vidět protitankové překážky známé jako „ježci“.
„Jsme v relativním bezpečí, ale stále je válka,“ řekla listu Kyiv Independent další obyvatelka Lvova, Tanya Guligas (29). „Může se nám to stát každou chvíli.“
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
Jednoho zabitého si vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov, podle kterého ruský dron zasáhl muže jedoucího na motocyklu. Při útoku ruských dronů na Kramatorsk ve stejném regionu přišel o život muž narozený v roce 1961, uvedly městské úřady.
V sousední Dněpropetrovské oblasti útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování zranily dva lidi, šestasedmdesátiletou ženu a šestatřicetiletého muže, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny tři lidé - muži ve věku 24 a 42 let a šestnáctiletý mladík - utrpěli zranění poté, co jejich auto zasáhl ruský dron, uvedla ukrajinská prokuratura. Útok na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
