Johnson vyzval Čínu, aby odsoudila Rusy. Sám sklízí kritiku za přirovnání invaze k brexitu
Britský premiér Boris Johnson čelí kritice za svůj výrok, ve kterém přirovnal Ukrajince bojující proti ruské invazi k lidem, kteří hlasovali pro brexit. Johnson v projevu na konferenci Konzervativní strany řekl, že Britové mají stejně jako Ukrajinci instinkt zvolit si svobodu. Jeho komentáře pobouřily politiky ve Spojeném království i v Evropě, informoval dnes server BBC News. Johnson zároveň dnes vyzval Čínu, aby zaujala stanovisko a odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.
„Vím, že je to instinkt lidí v této zemi, stejně jako lidí na Ukrajině, vybrat si pokaždé svobodu,“ prohlásil Johnson. „Když Britové v tak velkém počtu hlasovali pro brexit, nevěřím, že to bylo jen kvůli nepřátelství vůči cizincům. Bylo to kvůli tomu, že chtěli být svobodní, aby mohli dělat věci jinak a aby se tato země mohla řídit sama,“ dodal.
Bývalý předseda Evropské rady a současný šéf Evropské lidové strany Donald Tusk označil výroky za urážlivé. „Borisi, tvá slova urážejí Ukrajince, Brity i zdravý rozum,“ napsal na twitteru.
Někdejší belgický premiér Guy Verhofstadt, který vedl jednání Evropského parlamentu o brexitu, řekl, že Johnsonovy komentáře jsou šílené. „Brexit byl o zrušení svobod a odchodu z EU. Ukrajinci chtějí více svobody a vstoupit do EU,“ prohlásil nynější europoslanec.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Johnsona odsoudili i konzervativci
Projev britského premiéra odsoudili i někteří konzervativci. Bývalý poradce expremiérky Theresy Mayové Gavin Barwell prohlásil, že hlasování v referendu není „v žádném případě srovnatelné s nasazením vlastního života“.
Šéf britské opoziční strany Liberální demokraté Ed Davey uvedl, že jde o „urážku“ Ukrajinců. Labouristická poslankyně Rachel Reevesová vyzvala premiéra, aby své výroky vzal zpátky a omluvil se. Boj Ukrajinců o život se podle ní nedá srovnávat s vystoupením z EU. Poukázala na to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak chce, aby se Ukrajina stala členskou zemí.
Ministr financí premiéra omlouvá
Premiéra se zastal šéf britského ministerstva financí Rishi Sunak. „Nemyslím si, že premiér tyto dvě věci přímo srovnával. Je jasné, že nejsou přímo analogické. Vyslovil několik obecných poznámek o touze lidí po svobodě,“ uvedl.
Ukrajina požádala o okamžité přijetí do EU podle nové speciální procedury krátce poté, co do země 24. února vpadly ruské vojenské jednotky. Zelenskyj v pátek oznámil, že hovořil s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a očekává, že v příštích měsících bude dosaženo pokroku.
Johnson vyzval Čínu, aby odsoudila invazi
Johnson dnes vyzval Čínu, aby ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila. V rozhovoru s listem The Sunday Times obvinil Putina ze snahy nastolit nový světový řád. Peking podle něj riskuje, že se ocitne na špatné straně dějin.
„S postupem času a s přibývajícím počtem ruských zvěrstev je podle mého názoru pro lidi stále obtížnější a politicky trapnější aktivně či pasivně schvalovat Putinovu invazi,“ prohlásil Johnson na adresu Číny.
Strategický spojenec Moskvy a další země, které se nechtějí přiklonit na ničí stranu, podle něj nyní čelí „značným dilematům“. Vyzval je, aby se připojili k Západu a ruskou agresi na Ukrajinu jasně odsoudili. „Myslím, že v Pekingu se začínají objevovat pochybnosti,“ dodal.
Podpora Ruska je volba špatné strany
Johnson Čínu varoval, že podpora ruského útoku je jako volba špatné strany ve druhé světové válce. Invazi na Ukrajinu pak označil za boj mezi dobrem a zlem.
Ukrajina, Spojené státy a Británie se obávají, že Peking Rusku pomůže vojensky nebo při obcházení sankcí, které na Moskvu uvalily západní státy. Americký prezident Joe Biden v pátek varoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga před „důsledky“, které by pro Čínu měly takové kroky.
Johnson v sobotu na konferenci Konzervativní strany varoval, že by se Západ po ruské invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o normalizaci vztahů s Putinem. Útok ruských vojsk označil za bod zlomu pro celý svět.
Johnson byl na diplomatické cestě
Britský premiér byl před sobotní konferencí toryů na návštěvě v Saúdské Arábii, kde chtěl uzavřít dohodu, která by snížila závislost Británie na dodávkách ropy a plynu z Ruska. Přestože se vrátil s prázdnýma rukama a čelil za svou cestu kritice lidskoprávních organizací, obhajoval své rozhodnutí to alespoň zkusit.
Cesta se uskutečnila uprostřed koordinovaného diplomatického úsilí západních představitelů vyvinout tlak na ruského prezidenta Putina. Johnson se dosud ujal dialogu se zeměmi Perského zálivu, zatímco Biden se zaměřil na Čínu. Amerika a Británie se dohodly, že nebudou mluvit přímo s Putinem, a umožňují francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, aby vedl jednání s Moskvou. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová plánuje do měsíce návštěvu Indie, kde se setká s premiérem Naréndrou Módím.
