Utáhnou Rusové kohoutky u plynu? Gazprom zvažuje stopku „nikoli přátelským“ zemím
Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.
„Gazprom (...) skutečně pracuje na variantě úplného zastavení dodávek plynu do ‚nikoli přátelských zemí‘ a vyhodnocuje důsledky takových opatření,“ napsal list.
Ruská vláda, centrální banka a firma mají do dneška na Putinův pokyn připravit řešení nového platebního režimu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v v ruské měně. Dodal, že z technologického hlediska půjde o delší proces. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla jít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP.
Síkela: Energie můžou zdražit i pětinásobně
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dnes na jednání sněmovního hospodářského výboru řekl, že pokud Rusko přestane do Evropy dodávat plyn, musí se udržet v chodu základní infrastruktura, aby měli občané dostatek energie a tepla. To, že v takovém případě nebude možné udržet v chodu všechno, je zřejmě všem jasné.
„My jsme se hrozně báli pátku, protože 1. dubna měla ruská společnost Gazprom zveřejnit nový model vypořádání za ceny energií. A my jsme věděli, že pokud budou trvat na platbě v rublech a budou trvat na tom, že si budou muset ti zahraniční odběratelé ten rubl nakupovat a budou jím muset fyzicky platit, tak jsme věděli, že na to Evropa nikdy nepřistoupí,“ uvedl dnes Síkela s tím, že toto riziko k 1. dubnu zatím nehrozí.
Odhady, co by se stalo s cenami energií na trzích, pokud by se zcela zastavily dodávky ruského plynu, jsou podle Síkely různé. „Někteří mluví o tom, že by ty ceny energií vyrostly na pětinásobek, někteří mluví o desetinásobku stávajícího stavu. Je to situace, která nikdy před tím nebyla, já si ten pětinásobek velmi dobře představit umím, ten desetinásobek, to už je velmi dramatický a velmi kritický scénář,“ uvedl Síkela.
Skokové zdražení cen energií se podle něj odrazí mimo jiné také ve výši kaucí, které například energetická firma ČEZ skládá na energetické burze. „V takovém případě nastává situace, že i ta povinnost složit tu kauci u té burzy pro ten ČEZ by znamenala navýšení třeba pětinásobně. To znamená ze 30 miliard korun bychom se dostali na 150 miliard korun,“ řekl Síkela. To je podle něj i pro velmi profitabilní firmu značný zásah.
Německo očekává problémy
Země Evropské unie, kam Rusko dodává zhruba 40 procent plynu, odmítají za surovinu platit v rublech. Takový požadavek označují za jednostranné porušení smluv. Za surovinu platí v eurech nebo v dolarech. Evropské společnosti se podle Kommersantu obávají také toho, že je nákup rublů může donutit k interakci s ruskou centrální bankou, na kterou se vztahují sankce EU a Spojených států. Na platbách za plyn v měně podle platných smluv obdobně trvají i země skupiny G7.
Putin ve čtvrtek v telefonátu německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že banka Gazpromu bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve čtvrtek oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů.
