Ruská sabotáž?! Za výbuchy plynovodu Nord Stream může být ruská miniponorka, míní experti

„NATO a EU by měly (úmyslné útoky na Nord Stream) brát vážně a patřičně na ně reagovat,“ uvedl Rinkévičs, který o věci telefonicky hovořil s šéfem dánské diplomacie Jeppem Kofodem.

Dánský ministr obrany Morten Bodskov dnes situaci probíral s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, podle něj se shodli, že aliance by měla lépe chránit kritickou infrastrukturu v členských zemích.

„Rusko je v Baltském moři silně vojensky přítomno a my očekáváme, že bude dál chřestit zbraněmi,“ uvedl Bodskov. Podle něj potrvá jeden až dva týdny, než bude bezpečné prozkoumat místa, kde jsou plynovody poškozené, a zjistit, co se tam stalo.

Výbuchy a únik plynu z Nord Streamu: Šlo o úmyslné poškození, potvrdila premiérka Švédska

Ze třech z celkových čtyř větví podmořských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 po pondělním náhlém poklesu tlaku uniká plyn. Skandinávští seismologové informovali, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy. Plyn uniká ze třech míst poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách.

O úmyslném poškození v úterý hovořila dánská i švédská vláda a také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Zatím není jasné, kdo nebo proč na plynovody zaútočil.

„Tyto incidenty nejsou náhoda a mají dopad na nás všechny,“ sdělil dnes šéf diplomacie EU Josep Borrell.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dnes oznámila, že na vyšetřování incidentu se bude podílet i německé námořnictvo. „Okolnosti tohoto znepokojivého incidentu se musí rychle vyjasnit a je třeba zjistit, kdo je za něj zodpovědný,“ řekla Lambrechtová.

Norský ministr energetiky Terje Aasland informoval, že Oslo kvůli incidentu zvýšilo úroveň bezpečnosti v okolí svých ropných plošin i pevninských terminálů. Podle premiéra Jonase Gahra Störeho však Norsku žádné konkrétní nebezpečí nehrozí. Ruské velvyslanectví v Kodani podle agentury RIA Novosti požádalo Kodaň, aby mu sdělila veškeré podrobnosti o poškozeních plynovodu, jakmile je bude mít k dispozici.

Ludvík: Rusové vyslali miniponorku z Kaliningradu?

Podle Vratislava Ludvíka, experta v oboru plynárenství, přitom za sabotáží bude patrně skutečně Putinovo Rusko.

„Místo útoku je severovýchodně od dánského ostrova Bornholm, padesát metrů pod hladinou moře. V těch místech je moře mělké, takže žádná klasická ponorka, nic takového se tam nedostane. Nevypadá to ani na nějaký diverzní člun, ze kterého by skákali maskovaní Jamesové Bondové, spíš to podle mého názoru vypadá na akci miniponorky. Třeba z nedalekého Kaliningradu, kde má Rusko ponorkovou základnu. Je to jediné místo, odkud by bylo možné takovou miniponorku vyslat. Ukrajina něčím takovým v dosahu nedisponuje,“ uvedl pro lidovky.cz.

Válka Rusko vs. Ukrajina

27. 4. 2024 | 26. 4. 2024

07:35

27. 4. 2024

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny. Jeden pracovník byl zraněn, oznámil ministr energetiky.

7:00

27. 4. 2024

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruská armáda sestřelila v noci na dnešek na různých místech Krasnodarského kraje více než deset dronů ukrajinských ozbrojených sil. Žádná zranění ani závažné škody nebyly zaznamenány, napsal gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev na sociální síti Telegram. Drony podle něj mířily na ropné rafinérie a různá zařízení infrastruktury.

22:58

26. 4. 2024

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračuje zase ráno. Dobrou noc.

„Zcela určitě to nebyla nějaká přírodní událost, je to následkem činnosti, kterou vyvolal úmyslně člověk. K těm výbuchů, resp. přerušením došlo na třech místech a to skutečně už náhoda být nemůže,“ uvedl pro Český rozhlas Radiožurnál analytik Milan Mikulecký.

I on uvádí, že hloubka v místech, kde k poškození došlo, je nižší, takže by umožňovala i operace hloubkových týmů diverzních potápěčů, ale použití miniponorky v tuto chvíli využívá nejpravděpodobněji.

„Minové operace jsou poměrně náročné na technologii i čas a vzhledem k hustotě lodního provozu u dánského a švédského pobřeží v tom místě se naopak od britských zdrojů nedomnívám, že je příliš obtížné utajit pohyb nějaké diverzní ponorky,“  podotkl.

Kam tedy vedou stopy za pachateli útoku, v tom má Mikulecký jasno. „Jednoznačně do Ruska, protož když se podíváte na to, komu je ku prospěchu takovýhle útok, tak jednoznačně Rusku,“ říká Mikulecký s tím, že se Gazprom vyhne penále za nedodržení smluv a nedodávání plynu. „Z ruské strany je to demonstrace toho, že jsou ochotni dojít de facto kamkoliv,“ dodává.

Vědec: Zemětřesení tam nevznikají

V oblasti otřesů, které poškodily plynovody Nord Stream v Baltském moři, zemětřesení nebývají. Rozdíl mezi důsledky zemětřesení a výbuchu lze dobře rozlišit podle záznamu průběhu jevu. ČTK to dnes řekl seismolog Aleš Špičák, který vede Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. K poškození podmořského potrubí podle něj není třeba velké energie.

„Zemětřesení v této oblasti nevznikají. Nejsou tam žádné tektonické poruchy, čili tam seismická aktivita neprobíhá. Je divné, že by tam najednou nějaká měla proběhnout,“ řekl ČTK Špičák.

Průběh exploze, například jaderného testu nebo výbuchu odpáleného či přirozeného, je pak podle Špičáka úplně jiný. „To půjde napřed tou horninou na všechny strany, bude jí to tlačit do všech směrů. Takže pokud máte okolo rozestavěné stanice, uvidíte na všech ten první záznam vždy směrem nahoru. Tak se dá od sebe velmi dobře odlišit tektonické zemětřesení a výbuch,“ konstatoval vědec.

„My sice zaznamenáváme zemětřesení z celé zeměkoule, ale musí mít určitou razanci. Ale na poškození potrubí není nic moc potřeba. Z hlediska energie třeba občasná zemětřesení na Chebsku v západních Čechách jsou mnohořádově silnější než nějaká případná exploze výbušniny, která vůbec nemusí být silná,“ uzavřel Špičák.