Výzva k mobilizaci přišla i Ruskému obrovi Valujevovi. „Půjdu,“ slibuje boxerský šampion
Ani když jste politik a sportovec mezinárodního významu, tak to neznamená, že vám v Rusku do poštovní schránky nepřistane výzva k částečné mobilizaci. Povolávák do armády obdržel i bývalý boxer Nikolaj Valujev (48), světový šampion v těžké váze WBA přezdívaný „Ruský obr“ a poslanec Státní dumy. Do bojů nastoupí, potvrdil pro deník Izvestija.
„Příští týden rozhodně půjdu, objevím se u vojenského úřadu pro mobilizaci,“ cituje Valujeva ruský deník. Agentura APA připomíná, že jako poslanec by mohl z mobilizace uplatnit výjimku, ale o to bývalý boxer neusiluje.
Valujev svou profesionální sportovní kariéru ukončil v roce 2018, když byl zvolen právě do Státní dumy. Voliči jej do dolní komory ruského parlamentu vyslali za vládní stranu Jednotné Rusko, které předsedá Dmitrij Medveděv. V současnosti je členem parlamentního výboru pro turismus a cestovní ruch.
Valujev skončil jako jeden ze statisticky nejúspěšnějších boxerů všech dob. V 53 duelech slavil 50 vítězství, z toho 34 K.O. Dvakrát mu patřil mistrovský pás organizace WBA - poprvé ho ztratil v roce 2007 po své premiérové porážce v profiringu s Uzbekem Ruslanem Čagajevem, a když ho rok nato získal znovu, připravil ho o něj Brit David Haye.
Není jediným (ex)sportovcem, kterého se v Rusku částečná mobilizace dotkla. Povolávací příkaz obdrželi také medailoví krasobruslaři Dmitrij Alijev a Makar Ignatov, ačkoliv nemají žádnou bojovou zkušenost.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
