„Příští týden rozhodně půjdu, objevím se u vojenského úřadu pro mobilizaci,“ cituje Valujeva ruský deník. Agentura APA připomíná, že jako poslanec by mohl z mobilizace uplatnit výjimku, ale o to bývalý boxer neusiluje.
Valujev svou profesionální sportovní kariéru ukončil v roce 2018, když byl zvolen právě do Státní dumy. Voliči jej do dolní komory ruského parlamentu vyslali za vládní stranu Jednotné Rusko, které předsedá Dmitrij Medveděv. V současnosti je členem parlamentního výboru pro turismus a cestovní ruch.
Valujev skončil jako jeden ze statisticky nejúspěšnějších boxerů všech dob. V 53 duelech slavil 50 vítězství, z toho 34 K.O. Dvakrát mu patřil mistrovský pás organizace WBA - poprvé ho ztratil v roce 2007 po své premiérové porážce v profiringu s Uzbekem Ruslanem Čagajevem, a když ho rok nato získal znovu, připravil ho o něj Brit David Haye.
Není jediným (ex)sportovcem, kterého se v Rusku částečná mobilizace dotkla. Povolávací příkaz obdrželi také medailoví krasobruslaři Dmitrij Alijev a Makar Ignatov, ačkoliv nemají žádnou bojovou zkušenost.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
Zobrazit celý online