Medveděv vyhrožuje kvůli snahám dostat Rusko před tribunál: Hrozba pro existenci lidstva, hřímá
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za jeho invazi na Ukrajině. Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní a představuje hrozbu pro existenci lidstva, napsal na sociální síti telegram současný místopředseda ruské bezpečnostní rady, který v minulosti působil rovněž jako premiér.
Ze snahy postavit Moskvu před mezinárodní soudy obvinil Spojené státy, které dále viní z vedení řady krvavých válek, zabití milionů lidí, za což podle něj nikdy nečelily trestu. „Počet obětí zločinné politiky USA je dnes srovnatelný s počtem obětí režimu (nacistického vůdce Adolfa) Hitlera,“ tvrdí Medveděv.
Ten sloužil v letech 2008 až 2012 jako ruský prezident a prezentoval se coby reformátor, jenž chtěl zlepšit vztahy se Západem. Od letošního 24. února, kdy Rusko zahájilo vojenskou agresi na Ukrajině, se však Medveděv projevuje jako hlučný zastánce tvrdé linie, poznamenala agentura Reuters. Například minulý měsíc na sociální síti napsal, že všichni ti, kteří podle něj nenávidí Rusko, jsou „zdegenerovaní“. „Dokud budu naživu, udělám vše pro to, aby zmizeli,“ uvedl.
Rusko čelí obviněním z porušování mezinárodního humanitárního práva a páchání válečných zločinů kvůli útokům na civilisty na Ukrajině. Moskva ale navzdory množícím se svědectvím a faktům popírá, že by na civilisty útočila. Americký prezident Joe Biden už dříve označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.
Moskva invazi nazývá „zvláštní vojenskou operací“ a zdůvodnila ji potřebou odzbrojit a „denacifikovat“ svého souseda. Kyjev hovoří o bezdůvodné a neopodstatněné vojenské agresi a opakuje, že pro Rusko nikdy nepředstavoval hrozbu.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje, a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala nejvážnější krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od kubánské krize v roce 1962, kdy se mnoho lidí obávalo, že svět stojí na pokraji jaderné války, podotkl Reuters. Spojené státy a Rusko mají v současné době dohromady ve svých arzenálech přes 90 procent všech jaderných zbraní na světě.
