Medveděv vyhrožuje kvůli snahám dostat Rusko před tribunál: Hrozba pro existenci lidstva, hřímá
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za jeho invazi na Ukrajině. Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní a představuje hrozbu pro existenci lidstva, napsal na sociální síti telegram současný místopředseda ruské bezpečnostní rady, který v minulosti působil rovněž jako premiér.
Ze snahy postavit Moskvu před mezinárodní soudy obvinil Spojené státy, které dále viní z vedení řady krvavých válek, zabití milionů lidí, za což podle něj nikdy nečelily trestu. „Počet obětí zločinné politiky USA je dnes srovnatelný s počtem obětí režimu (nacistického vůdce Adolfa) Hitlera,“ tvrdí Medveděv.
Ten sloužil v letech 2008 až 2012 jako ruský prezident a prezentoval se coby reformátor, jenž chtěl zlepšit vztahy se Západem. Od letošního 24. února, kdy Rusko zahájilo vojenskou agresi na Ukrajině, se však Medveděv projevuje jako hlučný zastánce tvrdé linie, poznamenala agentura Reuters. Například minulý měsíc na sociální síti napsal, že všichni ti, kteří podle něj nenávidí Rusko, jsou „zdegenerovaní“. „Dokud budu naživu, udělám vše pro to, aby zmizeli,“ uvedl.
Rusko čelí obviněním z porušování mezinárodního humanitárního práva a páchání válečných zločinů kvůli útokům na civilisty na Ukrajině. Moskva ale navzdory množícím se svědectvím a faktům popírá, že by na civilisty útočila. Americký prezident Joe Biden už dříve označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.
Moskva invazi nazývá „zvláštní vojenskou operací“ a zdůvodnila ji potřebou odzbrojit a „denacifikovat“ svého souseda. Kyjev hovoří o bezdůvodné a neopodstatněné vojenské agresi a opakuje, že pro Rusko nikdy nepředstavoval hrozbu.
V Sumské oblasti při nočním úderu dronů zahynul třiapadesátiletý muž, uvedla podle stanice BBC místní policie. Ve středu večer Rusové shodili z dronů bombu na auto ve městě Cherson a zabili šestatřicetiletou ženu a šestileté dítě, napsala Ukrajinska pravda. Z dalších míst ruských úderů ukrajinské úřady hlásí raněné.
Doživotní tresty vězení dnes udělil ruský soud osmi mužům za jejich podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Agentury Reuters a AFP připomínají, že 19 kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil osobně ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.
Před rozmístěním zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné bezpečnostní mise musí být nejprve mezi Moskvou a Kyjevem příměří. Dnes to podle agentury Reuters prohlásilo turecké ministerstvo obrany, které tak reagovalo na úterní vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten řekl, že v den podpisu míru budou na Ukrajině britští, francouzští a turečtí vojáci.
„Nejprve musí být mezi Ruskem a Ukrajinou zajištěno příměří. Poté musí vzniknout rámec mise s jasným mandátem a musí být stanoveno, v jakém rozsahu každá země přispěje,“ uvedlo turecké ministerstvo obrany.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala nejvážnější krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od kubánské krize v roce 1962, kdy se mnoho lidí obávalo, že svět stojí na pokraji jaderné války, podotkl Reuters. Spojené státy a Rusko mají v současné době dohromady ve svých arzenálech přes 90 procent všech jaderných zbraní na světě.
