U Lysyčansku padl známý velitel běloruského batalionu. Rusové v bojích zabili další dobrovolníky
V tvrdých bojích poblíž města Lysyčansk padl i velitel běloruského batalionu „Volat“ Ivan Marčuk. Smrt jednoho ze zakladatelů pluku Kastuse Kalinovského oznámily ruské kanály, potvrdily je i další zdroje. Běloruský pluk od začátku války bojuje po boku Ukrajiny. Lysyčansk ovládli okupanti před několika dny, získali tak kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.
„Poblíž Lysyčansku byl zničen velitel praporu Volat Ivan Brest Marčuk. „Volat“ byl součástí Kalinovského pluku. Jsou to běloruští žoldáci,“ uvedl ruský kanál. Kromě Marčuka měli padnout další běloruští dobrovolníci, nejméně jednoho Rusové zajali.
Smrt jednoho z velitelů Bělorusů potvrdil i Andrej Poleščuk, který od začátku ruské invaze detailně sleduje dění na Ukrajině a každý den přináší informace na sociální síti Twitter.
V boji u Lysyčansku padl jeden ze zakladatelů pluku Kastuse Kalinouskaha, velitel batalionu Volat.
— Andrej Poleščuk (@andrewofpolesia) July 6, 2022
Ivan Marčuk, přezdívaný Brest. Nemám slov… pic.twitter.com/R1Q4hOQus4
Pluk vznikl v únoru v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině. Řada jeho členů bojovala za Ukrajinu už v roce 2014 na Donbasu.
Marčuk padl už na konci června, informace o jeho smrti se ale potvrdily až teď. Ukrajinci společně s dobrovolníky o Lysyčansk tvrdě bojovali několik týdnů. Město definitivně padlo do rukou Rusů 3. července.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu pak informoval prezidenta Vladimira Putina, že celá Luhanská oblast byla osvobozena, což ve slovníku Moskvy znamená obsazena ruskými okupačními silami a jednotkami proruských separatistů.
Stažení ukrajinských jednotek z Lysyčansku potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého k tomu byly síly Kyjeva donuceny vzhledem k ruské převaze. Pokračování v obraně města by podle ukrajinského vojenského vedení mělo fatální důsledky.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP krátce před tímto oznámením připustil, že jednotky Kyjeva jsou v Lysyčansku v nevýhodě. "Je to naše slabé místo, ale na jiných místech postupujeme," dodal. Později sám přiznal, že se ukrajinské jednotky z města stáhly. Podle agentury Reuters se zároveň zavázal Lysyčansk díky novému vybavení a strategii dobýt zpět.
