Krize na Ukrajině: Musíme ukázat i sílu, míní experti. A poslankyně o poučení z minulosti
Napjatá situace kolem přítomnosti ruských vojsk u hranic s Ukrajinou pokračuje. Nyní jsou státy z celého světa ve stavu diplomatické pohotovosti a nejvyšší státníci se pravidelně schází s oběma stranami, aby zjistili nejen pravé motivy vznikajícího konfliktu, ale také aby předešli případné eskalaci - a byli na ni připraveni. Válka podle některých expertů není na pořadu dne, jiní jsou skeptičtější a zmiňují poučení z minulosti.
S ruským prezidentem již vyjednával například francouzský prezident Emmanuel Macron či maďarský premiér Viktor Orbán. Macron si telefonoval i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vedle toho probíhají diskuze mezi evropskými státníky s americkým prezidentem Joem Bidenem. A zapojuje se i Česko. Už 7. února bude s ukrajinskou stranou vyjednávat český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), který se účastnil i několika rozhovorů se svými zahraničními protějšky, se kterými se připravuje na všechny scénáře.
Zeman volí zdrženlivost, věří v mírové řešení
Diplomatické rozhovory prostě probíhají každý den a jen tak nejspíše neskončí. A jak doufají experti, během rozhovorů a diplomatického vyjednávání se najde řešení bez násilí. Věří v to i český prezident Miloš Zeman. Uvedl to po čtvrteční schůzce premiér Petr Fiala (ODS), který zmínil, že hlava státu doporučuje zdrženlivost a myslí si, že se jedná o konflikt v rétorické rovině.
Podobně na konflikt nahlíží i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Já to vnímám tak, že Rusku nejde o to, aby zchramstlo další kus území. To je k ničemu, naopak by to Rusko vojensky a ekonomicky vysávalo a rozpoutalo by to obrovskou krizi. Možná jde o přepsání bezpečnostní architektury, o lepší vyjednávací prostor Ruska, které zase chce být silným hráčem a chce mít status velmoci,“ řekl Blesk Zprávám.
„Do hlavy Putinovi nevidíme“
Vedle názoru, že se jedná spíše o konflikt v rétorické rovině, ale stále panuje i obava, že by mohla situace nebezpečně eskalovat. Podle poslankyně a členky zahraničního výboru Evy Decroix (ODS) musíme být opatrní. „Intenzivní vyjednávání probíhá právě proto, že nikdo neví, co se prezidentovi Putinovi honí hlavou. Je těžké odhadnout, zda-li Rusko hraje jen boj o pozornost a moc nebo i přes veškeré negativní následky mají v plánu vtrhnout na Ukrajinu,“ konstatovala pro Blesk Zprávy.
„Mnozí čtenáři si ještě pamatují časy, kdy jsme byli součástí sovětského svazu, a nyní mohou znovu vidět snahu Ruska si diktovat podmínky. Vzpomeňme si na rok 1968, kdy Rusko prostě řeklo, buď tu bude komunismus po našem, nebo si přijedeme zjednat pořádek,“ dodává Decroix s tím, že se nemůžeme tvářit, že když jsou někde stovky tanků a tisíce vojáků, že se nic neděje a může jít „jen“ o zastrašování.
Evropa musí také ukázat sílu
I proto musíme vedle diplomatické snahy provádět i jiné kroky, jak vysvětlují experti. „Rusko hraje psychologickou válku. Začali stahovat diplomaty z Kyjeva, zkouší, kde je náš limit a kam je možné zajít, než se setká s odporem. A pokud prezident USA prohlásí, že připravuje vojáky a mluví o přesunu, tak říká něco, na co Rusko slyší,“ konstatoval analytik Havlíček pro Blesk Zprávy.
Podobně mluví i Decroix. „Z minulosti víme, že Rusko vždycky slyšelo na sílu. A je tady důležité demonstrovat sílu i z naší, druhé strany, aby si Rusko opravdu řeklo, že se mu to nevyplatí,“ uvádí.
Sílu například ukazuje USA. Jak již bylo zmíněno, americký prezident Joe Biden informoval o připravenosti amerického vojska a schválil rozmístění 3 tisíce amerických vojáků v Polsku, Německu a v Rumunsku. Ukrajina zase počítá s 250 tisíci vojáky, má také 900 tisíc rezervistů.
Problémem je, že si Rusko stojí za tím, že 100 tisíc vojáků u ukrajinských hranic neznamená mobilizaci a plány na vpád do Ukrajiny. Tvrdí naopak, že má obavy o vlastní bezpečnost a od USA a NATO požaduje záruku, že nepřijme alianci s Ukrajinou. To vyjednávači odmítají.
Podle Havlíčka je pro Rusko nemožné, aby si případně území opravdu zabralo a ještě navíc jej udrželo. Dodává také, že proti tomu hraje i přesvědčení řady Rusů, kteří nemají pro takové chování pochopení. „Dva tisíce ruských intelektuálů avizovalo, že jim to vadí. Nemá to prostě podporu většiny ruské společnosti. Je to politika režimu, kterou obyvatelé tolerují, ale rozhodně nepodporují. To je něco, co musíme brát v potaz, a je to jeden z důvodů, proč si myslím, že k eskalaci nedojde,“ konstatoval.
Ukrajina mezi dvěma mlýnskými kameny
Nejtěžší pozici má nyní samozřejmě Ukrajina. „Je mezi dvěma mlýnskými kameny. Jsou velice blízko Rusku a to nebezpečí tam je. Současně ale podporují naše zapojení a snaží se být na naší straně,“ komentuje poslankyně Decroix. Ukrajina se tak musí zapojovat do jednání s EU a USA, ale zároveň musí vést rozhovory s Ruskem, které nejsou jednoduché.
„Poslední týdny ukázaly, že je to zlatý věk ukrajinské diplomacie. Nikdy tam nejezdilo tolik státníků, aby zpečetilo partnerství, je to pro ně opravdu velká příležitost, jak prohloubit kontakty s EU a s USA,“ zmiňuje Havlíček, který zdůrazňuje, že je i v našem zájmu, aby byla Ukrajina schopná se ubránit. „Je to náš blízký spojenec a podpořila nás během kauzy Vrbětice, kdy nabídla útočiště vyhoštěným diplomatům,“ dodává na dotaz, proč se musí a mělo by se zapojit i ČR.
„Ukrajina přes veškeré těžkosti transformace země postupuje správným směrem, i z tohoto důvodu si vydobyla jistou diplomatickou pozici. Je zřejmé, že je zemí na hranici dvou světů, tudíž EU, USA a jiní již Ukrajinu vnímají více seriózně, přesto však nadále sledují vlastní dlouhodobé zájmy. Rusko je nuceno nějakým způsobem s Ukrajinou jednat, což v minulosti nebylo pravidlem. Neúspěch politických či ekonomických zájmů Ruska na Ukrajině by byl vnímán jako selhání vedení ruské federace. Mimo jiné vzhledem k neutěšenému stavu Ruska i ruské společnosti vůbec. Proto je jasné, že zde Kreml hraje o hodně,“ dodal komentář Blesk Zprávám také Bohdan Rajčinec z Ukrajinské iniciativy ČR.
Rajčinec dodává, že na Ukrajině nyní příliš nepřevládá optimismus. Přeci jenom panují obavy z ohrožení suverenity státu i ze zneužívání propagandy. „Lidé jsou ostražití, žijí s obavami, jsou unaveni. Řada z nich si však již na dlouholeté konflikty a občasné přestřelky na východě zvykla (připomeňme, že od r. 2014 zemřelo na ukrajinské straně z důvodu konfliktu s RF cca 14 tis. osob). Nelze předvídat, jaké množství osob by oblasti opustilo, velká část obyvatelstva by se pravděpodobně přesouvala uvnitř Ukrajiny, jako např. po okupaci Krymu v roce 2014,“ dodává na dotaz, jak vnímají konflikt samotní Ukrajinci, kteří žijí v pohraniční oblasti.
Už K.H.Borovský, který prožil rok v Moskvě, velký nepřítel Habsburků, prohlásil, že raději rakouskou monarchii než ruskou botu. I Palacký, zastánce slovanské vzájemnosti, toho rychle nechal. Pokud si myslíte, že ti co žijí v české kotlině jsou slované, tak se velice, ale velice mýlíte. V naší krvi je dědičně přes 70% genů germánských. Žijeme staletí uvnitř německého prostoru, i český král byl prvním z kurfiřtů volících císaře svaté říše národa Německého! 40 let jsme už ruskou ohlávku zažili, rychle se zapomíná!