Rusko má 30 tisíc vojáků v Bělorusku, varuje NATO. Kreml žádá USA, aby nezvyšovaly napětí v Evropě

Moskva u hranic s Ukrajinou shromáždila desetitisíce vojáků a Západ podezírá Rusko, že se chystá na území svého souseda vpadnout. To ovšem Moskva popírá. Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny.

„V posledních dnech jsme byli svědky významného přesunu ruských vojenských sil do Běloruska. Jedná se o největší nasazení ruských vojsk (v Bělorusku) od dob studené války,“ řekl Stoltenberg novinářům v bruselském sídle NATO.

NATO na Ukrajinu vojáky nepošle

Podle něj ruský vojenský kontingent v Bělorusku čítá asi 30 000 vojáků, mezi nimi jsou i příslušníci speciálních jednotek. Na území svého západního souseda přesunulo Rusko také stíhačky, mobilní raketový systém Iskander či systém protivzdušné obrany S-400.

Ukrajinci se připravují na možný útok Ruska. | Reuters

„Hovoříme tedy o široké škále moderního vojenského potenciálu. To vše se spojí s každoročním cvičením ruských jaderných sil, které by se mělo uskutečnit tento měsíc,“ uvedl Stoltenberg s tím, že Moskva by měla situaci „deeskalovat“. Zopakoval také dřívější varování Západu, že „jakákoliv další ruská agrese by měla vážné dopady a vysokou cenu“.

NATO nemá v úmyslu vyslat na Ukrajinu vojáky v případě ruské invaze. Začalo ale posilovat obranu okolních členských států, zejména pobaltských zemí a Polska. Plánuje také posílit obranu svého jihovýchodního křídla, konkrétně Bulharska a Rumunska.

Ruská invaze na Ukrajinu by zasáhla i Česko, tvrdí bezpečnostní rada. Fiala věří v diplomatické řešení

Napětí stupňují USA, hlásí Kreml

Kreml dnes vyzval Spojené státy, aby přestaly stupňovat napětí v Evropě zvyšováním počtu svých vojáků v blízkosti Ruska, a pohrozil blíže neupřesněnými ruskými protiopatřeními. Moskva tak zareagovala na středeční rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena, který schválil rozmístění 3000 amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku.

„Ustavičně vyzýváme naše americké protějšky, aby přestali zvyšovat napětí na evropském kontinentu. Bohužel, Američané v tom pokračují,“ řekl dnes novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „V daném případě nejde jen o provokativní prohlášení, že brzy vypukne válka a všichni zaplatí strašlivou cenu a podobně, ale o vyslání amerických vojáků do evropských zemí poblíž našich hranic,“ dodal podle agentury TASS. „Je jasné, že to nejsou kroky ke snižování napětí, ale naopak, toto počínání povede k tomu, že napětí vzroste,“ poznamenal Peskov.

„Znepokojení Ruska v tomto případě je naprosto pochopitelné, naprosto odůvodněná a naprosto vysvětlitelná a pochopitelná budou i jakákoliv opatření, která Rusko přijme, aby zajistilo vlastní bezpečnost a vlastní zájmy,“ zdůraznil Putinův mluvčí. Na otázku, zda by tato opatření mohl upřesnit, Peskov odvětil, že půjde o „opatření, která považují za nezbytná ti, kdo mají na starosti naši bezpečnost“.

„Nebezpečí je jasné,“ varuje ministr před invazí Ukrajiny. Přidává ale i dobrou zprávu

Pokud jde o Bidenem schválené rozmístění 3000 amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku, Pentagon upřesnil, že z těchto vojáků se už tisícovka na evropském kontinentu nachází a přesune se v nejbližších dnech z Německa do Rumunska. Nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a především v Polsku. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Biden: Spojence ujistíme, že stojíme při nich

Rozhodnutí o vyslání dodatečného amerického kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny, u jejíchž hranic Rusko soustředilo na 100 000 svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.

Biden novinářům řekl, že jeho rozhodnutí je „zcela v souladu“ s tím, co po celou dobu říkal ruskému prezidentu Putinovi. „Dokud se bude chovat agresivně, uděláme vše proto, abychom mohli naše spojence v NATO a východní Evropě ujistit, že jsme s nimi,“ sdělil podle agentury Reuters.

Mluvčí Pentagonu řekl, že většina z 2000 vojáků bude směřovat do Polska. Dodal, že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity. Do Polska zamíří 1700 vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základny se 300 vojáků přesune do Německa. Mluvčí Pentagonu zdůraznil, že jde o snahu zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě a že žádní američtí vojáci nebudou posláni na Ukrajinu.