ONLINE: Ukrajinský premiér Šmyhal podal demisi. A Rusko odmítá Trumpovo ultimátum

Dobrou noc, vážení čtenáři. Online budeme dění na Ukrajině sledovat zase od rána.

Nová realita ukrajinských ulic: Kryjí je sítě proti dronům. Například ve mědět Orichiv v Záporožské oblasti.

Vláda ANO by zrušila českou muniční iniciativu, řekl Andrej Babiš v rozhovoru pro Reuters. Nové cíle NATO u obranných výdajů jsou podle něj nerealistické.

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že americké sekundární sankce vůči Rusku by mohly velmi tvrdě zasáhnout země jako jsou Brazílie, Čína nebo Indie, pokud by pokračovaly v obchodování s Ruskem. Zároveň Rutte sdělil, že s americkou stranou ještě konkrétně neprojednával dodávky zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu, ale na tématu pracuje. Šéf NATO to podle agentury Reuters uvedl při dnešním setkání se senátory Kongresu USA den poté, co prezident Donald Trump oznámil nové dodávky zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes pokračuje v dvoudenní návštěvě Washingtonu, kde v pondělí jednal s americkým prezidentem. Donald Trump poté pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump zároveň při setkání s Ruttem v Bílém domě oznámil, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu čelící ruské agresi.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenil při dnešním setkání s předsedou Legislativní rady Nového Jižního Walesu Benjaminem Cameronem Franklinem australskou pomoc Ukrajině v obraně proti ruské vojenské invazi. 

Austrálie darovala Ukrajině například čluny k posílení námořní a pobřežní obrany a loni v říjnu přislíbila dodat 49 vyřazovaných tanků americké konstrukce a výroby M1A1 Abrams. První z těchto strojů se měly vydat do napadané země podle australského zpravodajského serveru ABC News letos na jaře.

„Australská strana ocenila roli České republiky při podpoře Ukrajiny, rád jsem připojil poděkování Austrálii za trvající pomoc Ukrajině, neboť patří k jednomu z největších přispěvatelů ze zemí mimo NATO,“ napsal Vystrčil.

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Serveru Publico to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ dodal premiér.

Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada.

Ukrajinský parlament povolil protipěchotní miny. „Nejvyšší rada právě hlasovala pro zastavení platnosti Ottawské úmluvy v případě Ukrajiny. Je to historické rozhodnutí, která nám vrací právo používat a vyrábět protipěchotní miny - důležitý prvek ženijní obrany na bojišti,“ uvedl poslanec Roman Kostenko. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a invazní vojska podle Kostenka miny běžně používají. „Nemůžeme dál bojovat se svázanýma rukama,“ dodal poslanec.

Prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne na síti X napsal, že bezodkladně podepsal normy nyní schválené parlamentem, mezi nimi i ten o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy. „Budeme schopni dosáhnout přinejmenším parity v silách a prostředcích nezbytných k obraně před ruskou agresí,“ uvedl prezident a také upozornil, že Moskva není signatářem úmluvy.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko balík blokuje. Nyní je míč na slovenské straně hřiště, prohlásila Kallasová po skončení dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.

Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.

Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.

Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.

„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.

Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020, a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.

„Děkuji našim obráncům a obránkyním, kteří drží frontu a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru!“ uvedl Šmyhal v příspěvku na platformě Telegram, k němuž připojil kopii rezignačního dopisu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.

Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.

Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014. 

Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.

„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud bychom byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.

Hrozba amerických cel Rusko spíše uklidnila než vyděsila. V analýze zveřejněné zpravodajským serverem veřejnoprávní BBC to uvedl redaktor ruské sekce Steve Rosenberg. Připomněl, že moskevská burza po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vzrostla o 2,7 procenta. To podle něj ukazuje, že očekávání byla ještě dramatičtější.

„Rusko se připravovalo na mnohem horší sankce,“ napsal Rosenberg. Klid v Moskvě podle něj pramení mimo jiné z toho, že sekundární cla na obchodní partnery Ruska vstoupí v platnost až za 50 dní, což dává Kremlu čas na přípravu reakce nebo uplatnění zdržovací taktiky.

Za vážná dnes označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.

„Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ uvedl Peskov, jehož země už téměř tři a půl roku vede proti Ukrajině válku.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko nepřijme žádná ultimáta a nenechá si klást požadavky. „Samozřejmě především zdůrazňujeme, že pro nás jsou nepřijatelné jakékoli pokusy klást požadavky, natož ultimáta,“ reagoval na Trumpa Rjabkov. „Prezident Ruské federace opakovaně prohlásil, že jsme připraveni jednat a diplomatická cesta je pro nás preferovaná,“ poznamenal také.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský věří, že Slovensko stáhne svou blokaci nejnovějšího balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Pozitivně hodnotí i nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně tvrdého přístupu k Moskvě. Lipavský to uvedl na úvod dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.

Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou. Oznámil také, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu, píše list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. Šéf Bílého domu podle nich vybízel Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území.

Chystané rozšíření bezcelních dovozních kvót na vybrané komodity z Ukrajiny ohrožuje české cukrovarnictví, v tiskové zprávě to dnes uvedla Potravinářská komora ČR. Potravináři se obávají opakování situace, kdy levné dovozy cukru byly jednou z příčin nedávného zániku cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. V důsledku navýšení dovozu by mohla klesnout soběstačnost Česka v produkci cukru a obavy panují i mezi drůbežáři. Potravinářská komora ČR proto vyzvala vládu, aby odmítla další navyšování ukrajinských dovozů. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci i v dalších zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.

Někdejší čeští disidenti a další osobnosti veřejného života v otevřeném dopise vyzvali předsedu vlády i šéfy obou parlamentních komor, aby veřejně podpořili výzvu 11 uvězněných kritiků ruského režimu na osvobození tisíců nespravedlivě stíhaných ruských politických vězňů a ukrajinských civilistů vězněných v Rusku. ČTK to jménem signatářů sdělila Jarmila Johnová. V Česku se podle nich málo mluví o tom, že mnoho ruských občanů autokratickému režimu Vladimíra Putina vzdoruje a i s rizikem ztráty vlastní svobody a života se snaží o spravedlnost a dodržování lidských práv v zemi.

Terčem ruského útoku se během noci stalo rovněž město Šorstka v Sumské oblasti na severovýchodě země. Zranění utrpěla jedna osoba, informoval gubernátor Oleh Hryhorov. Útok způsobil škody na zdravotnickém zařízení, bytovkách a rodinných domech, dodal s tím, že rozsah škod se upřesňuje.

Rusko hlásí 17 zraněných po ukrajinských dronových útocích na Voroněžskou a Lipeckou oblast.