„Lidé se zdravým rozumem jsou pro mír,“ tento status pořádně zavařil ruské novinářce Marii Ponomarenkové (44) z Petrohradu. Hrozilo jí vězení až 15 let za „záměrné šíření nepravdivých informací o ruské armádě“, mluvilo se i o tom, že přijde o děti. Nakonec skončila na Sibiři v psychiatrické léčebně, uvedl list Daily Mail.
Ponomarenková je matka dvou dětí, její šestnáctileté dcera se stala nástrojem prokuratury a v případu vedeném proti své matce figuruje jako svědek. Novinářka tvrdí, že se ji a jakoukoliv další opozici proti válce úřady snaží umlčet. Působila jako zpravodajka RusNews a pokrývala události v Barnaulu, Novosibirsku a Petrohradu.
„Je nemožné mlčet, když víte, že umírají tisíce nevinných lidí,“ napsala. Další její „nepravdivá“ zpráva se věnovala ruskému útoku na divadlo v Mariupolu, kde se skrývaly stovky civilistů včetně dětí. Ruské ministerstvo obrany ostřelování objektu popřelo a obvinilo z něho „ukrajinské nacionalisty“. A protože si příspěvky Ponomarenkové protiřečily s oficiální verzí událostí, jak je vykládá Kreml, novinářka byla zadržena a umístěna prvotně do detence, kde čekala na soud.
Návrat k sovětským praktikám
Kritik prezidenta Vladimira Putina Michail Chodorkovskij, který byl vězněn 10 let, označil celý případ za návrat k sovětským metodám, kdy stát užíval „umístění do psychiatrické léčebny k umlčení politického disentu“.
V léčebně bude Ponomarenková měsíc, čeká ji psychologická evaluace. Její známá Jana Drobnochodová tisku sdělila, že novinářka nemá dovolené osobní návštěvy, od rodiny a přátel nesmí dostávat ani dopisy. „Vidět se může pouze s právníky,“ dodala Drobnochodová. Novinářku zastupuje Sergej Podolskij. „Vyšetřovatelé vyslýchali Mariiny nezletilé dcery a výpověď jedné z nich byla použita jako důkaz proti vlastní matce,“ vyjevil právník.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Zobrazit celý online