Kdyby byl Putin žena, Ukrajinu by nenapadl, uvedl Johnson. Zmínil „toxické mužství“
Kdyby byl ruský prezident Vladimir Putin žena, Ukrajinu by nikdy nenapadl. Vládce Kremlu je ukázkovým příkladem „toxické maskulinity“, řekl britský premiér Boris Johnson během rozhovoru na summitu G7, který proběhl na začátku týdne na bavorském zámku Elmau, informoval deník The Guardian.
Johnson je přesvědčen, že Putinovo pohlaví bylo jedním z hlavních faktorů, které přispěly k tomu, že Rusko invazi na Ukrajinu provedlo. „Kdyby byl Putin žena, což očividně není, ale kdyby byl, tak si nemyslím, že by se pustil do této šílené macho války tím způsobem, jakým to udělal,“ řekl britský premiér v rozhovoru s německými médii.
„Pokud chcete perfektní příklad toxické maskulinity, jsou to jeho činy na Ukrajině,“ dodal Johnson s tím, že je potřeba, aby se více žen dostalo do vrcholných politických pozic.
Britský premiér se ze summitu G7 přesunul podobně jako zbytek světových lídrů do španělského Madridu, kde probíhá summit Severoatlantické aliance (NATO). Doprovází ho britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Británie již oznámila, že kvůli pokračující ruské reakci posílí své jednotky v Estonsku.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí. „V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze. Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029. Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters. Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
