Rozšíření NATO nic nebrání! Turecko přestalo blokovat vstup Švédska a Finska. Proč ustoupilo?
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země „pozve“, aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států. Podle Stoltenberga je rychlé přijetí Stockholmu a Helsinek též jasným vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že dveře do aliance zůstávají otevřené i po ruské agresi vůči sousední Ukrajině.
Turecko své výhrady proti vstupu Švédska a Finska stáhlo poté, co v Madridu po několika hodinách jednání ministři zahraničí tří zemí podepsali společné memorandum. „Týká se tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl novinářům Stoltenberg krátce před slavnostní večeří pořádanou španělským králem Filipem VI. na začátek nynějšího summitu.
Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG, podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu nebo zruší embargo na vývoz zbraní do Turecka. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem své země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“. „Skvělý způsob, jak zahájit summit,“ přivítal zprávu na twitteru americký prezident Joe Biden, který na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem. „Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na twitteru britský premiér Boris Johnson.
Český premiér Petr Fiala ocenil rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO jako velmi dobrou zprávu. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou alianci,“ uvedl v reakci.
O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu. „Rusku se dostane více NATO na jeho hranicích,“ poznamenal k tomu Stoltenberg. Finsko s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1300 kilometrů.
Ankara však zahájení přístupového procesu s oběma skandinávskými zeměmi jako jediný člen NATO zablokovala. Doposud tvrdila, že s rozšířením aliance nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace. Těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát, a hnutí klerika Fetthullaha Gülena. Jeho příznivce turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Ankaře také vadilo omezení na vývoz zbraní, které oba skandinávské státy i jiné západní země vůči Turecku zavedly v roce 2019 na protest proti její ofenzivě proti YPG na severu Sýrie. Turecko to považovalo za urážku, protože své nasazení v Sýrii považuje za nezbytný krok v boji proti terorismu.
Dobrý den. Ruské síly na Ukrajině postupují na všech frontách. Po návštěvě ruských jednotek na bojišti to prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters. „Naše jednotky v zóně speciální vojenské operace postupují prakticky všemi směry,“ řekl Gerasimov. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci. Nejtěžší boje se podle Gerasimova odehrávají v okolí města Pokrovsk. „Nepřítel se všemi způsoby a bez ohledu na ztráty neúspěšně snaží zastavit náš postup a znovu převzít iniciativu,“ uvedl s tím, že ukrajinská armáda v oblasti nasadila ty nejlepší jednotky, které převelela z jiných regionů. „A to našim vojákům usnadňuje postup v jiných sektorech,“ dodal. Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
