Rozšíření NATO nic nebrání! Turecko přestalo blokovat vstup Švédska a Finska. Proč ustoupilo?
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země „pozve“, aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států. Podle Stoltenberga je rychlé přijetí Stockholmu a Helsinek též jasným vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že dveře do aliance zůstávají otevřené i po ruské agresi vůči sousední Ukrajině.
Turecko své výhrady proti vstupu Švédska a Finska stáhlo poté, co v Madridu po několika hodinách jednání ministři zahraničí tří zemí podepsali společné memorandum. „Týká se tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl novinářům Stoltenberg krátce před slavnostní večeří pořádanou španělským králem Filipem VI. na začátek nynějšího summitu.
Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG, podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu nebo zruší embargo na vývoz zbraní do Turecka. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem své země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“. „Skvělý způsob, jak zahájit summit,“ přivítal zprávu na twitteru americký prezident Joe Biden, který na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem. „Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na twitteru britský premiér Boris Johnson.
Český premiér Petr Fiala ocenil rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO jako velmi dobrou zprávu. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou alianci,“ uvedl v reakci.
O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu. „Rusku se dostane více NATO na jeho hranicích,“ poznamenal k tomu Stoltenberg. Finsko s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1300 kilometrů.
Ankara však zahájení přístupového procesu s oběma skandinávskými zeměmi jako jediný člen NATO zablokovala. Doposud tvrdila, že s rozšířením aliance nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace. Těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát, a hnutí klerika Fetthullaha Gülena. Jeho příznivce turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Ankaře také vadilo omezení na vývoz zbraní, které oba skandinávské státy i jiné západní země vůči Turecku zavedly v roce 2019 na protest proti její ofenzivě proti YPG na severu Sýrie. Turecko to považovalo za urážku, protože své nasazení v Sýrii považuje za nezbytný krok v boji proti terorismu.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů. „Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal. Francouzský prezident Macron v Kišiněvě vyjádřil podporu Moldavsku a jeho kandidatuře na členství v EU. Odsoudil také ruskou propagandu, kterou označil za lži, píše AFP. Ruská ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst alespoň o 1,5 procenta. Uvedl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který na letošek počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Informuje o tom agentura Reuters. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci.
