Nová strategie NATO ve světě změněném válkou Ruska proti Ukrajině je na pořadu třídenního summitu NATO, který dnes začal v Madridu. Českou delegaci povede premiér Petr Fiala, doprovázený ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem zahraničí Janem Lipavským. Už nyní jednání ve Španělsku přinesla průlom - finský prezident Sauli Niinistö podle agentury Reuters řekl, že Turecko souhlasilo podpořit členství Finska a Švédska. Účastníky summitu čekala i slavnostní večeře pořádaná španělským králem Felipem VI.
Summit NATO: Fiala si s lídry užíval u krále. Turecko podpoří členství Švédska a Finska
1.Galavečer u španělského krále
První den summitu NATO byl zakončem skutečně slavnostně - účastníky summitu, mezi kterými nechybí za Česko Fiala, čekala večeře pořádaná španělským králem Felipem VI. Fotografie ukazují uvolněnou společenskou atmosféru, rozesmál se i Fiala, který na společném snímku pózoval nedaleko slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
„Rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO je velmi dobrou zprávou. Padla poslední velká překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Velké posily pro celou alianci,“ komentoval premiér rozhodnutí Turecka povolit rozšíření aliance.
Už dříve se objevily informace, že během večera vystoupí kyjevský symfonický orchestr.
2.Pomoc Ukrajině a vystoupení Zelenského
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před summitem uvedl, že Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení z dosavadních asi 40 000 na více než 300 000.
NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.
Prezidenti a premiéři by na summitu měli podpořit vytvoření těchto jednotek, jejich konkrétní podobu budou jednotlivé země dolaďovat později. K naplnění těchto plánů bude ovšem zapotřebí vyšších výdajů na obranu. Alianční lídři se podle Stoltenberga na summitu shodnou také na balíku dlouhodobé pomoci Kyjevu.
Během summitu se očekává rovněž vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
21:54Dnes
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
21:53Dnes
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Zobrazit celý online19:36Dnes
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
3.Otázka Švédska a Finska
Summit v Madridu bude transformačním pro budoucnost NATO, míní Stoltenberg. NATO by mělo by pokročit v rokování o nových členech.
Španělský premiér Pedro Sánchez zdůraznil přístupová jednání. Švédsko a Finsko se dříve nebo později nakonec stanou součástí NATO, prohlásil Sánchez o dvou skandináváských zemích, které o vstup do aliance požádaly pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu.
4.Biden s Erdoganem
Po jednání vysokých představitelů NATO, Turecka, Švédska a Finska o rozšíření Severoatlantické aliance účastníci schůze dohodu neoznámili.Finský prezident Sauli Niinistö však podle agentury Reuters uvedl, že Turecko souhlasilo podpořit členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci.
Turecko dříve nesouhlasilo s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus.
Rozhovory vedli generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Saul Niinistö. Podle tureckého tisku rozhovory trvaly zhruba dvě hodiny.
O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruskou invazi na Ukrajinu. Podle agentur bude otázka jejich vstupu patřit k hlavním bodům jednání na madridském summitu.
Švédská premiérka Anderssonová před cestou do Madridu uvedla, že doufá, že se podaří turecké námitky překonat. Poukázala na to, že její vláda chystá zpřísnění protiteroristické legislativy. Turecký prezident Erdogan dnes před odletem do Španělska řekl, že jeho země chce vidět činy.
5.V Madridu i Fiala
Premiér Fiala se podle úřadu vlády zúčastní tří aliančních jednání, která se budou mimo jiné dotýkat podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi, obrany východního křídla NATO, ochrany mezinárodního řádu postaveného na pravidlech i boje proti terorismu. Premiér se také na okraj summitu sejde s korejským prezidentem Jun Sok-jolem.
Video České předsednictví v Radě EU: Jaký je program a hlavní témata?Video se připravuje ...- Související
Témata:
