Mocní na summitu G7 šili do Putina: Není cesty zpět, budou nové sankce! Může i za krizi s hladem
Země G7 chtějí na Rusko uvalit další sankce, které sníží Moskvě příjmy včetně těch z prodeje zlata. Zváží i cenový strop na ruskou ropu. Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese rovněž obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě, uvedli představitelé G7.
Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát.
„G7 odsuzuje brutální ruskou válku a stojí pevně na straně Ukrajiny,“ řekl Scholz, podle kterého Západ nabízí Ukrajině perspektivu budoucnosti. „Ve vztazích s Ruskem není cesty zpět do doby před invazí,“ uvedl. „Stejně tak je jasné, že je před námi čas nejistoty. O to více je důležitá jednota,“ řekl. Dodal, že takovou jednotu a přátelství si státy G7 vzájemně poskytují.
„Marshallův plán“ pro Ukrajinu
Podle Scholze budou země G7 pokračovat s politickým a ekonomickým tlakem na Putinův režim. Uvedl, že pro mírové soužití je nezbytný respekt nedotknutelnosti hranic a státní svrchovanosti.
Kyjev podle Scholze může s podporou G7 nadále počítat. Uvedl také, že Ukrajina se po skončení konfliktu neobejde bez obdoby Marshallova plánu, který umožnil poválečnou obnovu západní Evropy.
Nové sankce. Na zlato i energie?
Státy G7 přitom chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku. Lídři v dnešním závěrečném prohlášení po summitu uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
„Budeme pokračovat v uvalování tvrdých a dlouhodobých opatření proti Rusku, abychom tuto válku pomohli ukončit,“ konstatovali státníci. „Zůstáváme pevně odhodláni dále koordinovat bezprecedentní sankce, dokud to bude třeba. Budeme postupovat jednotně v každé fázi a budeme snižovat ruské příjmy včetně těch ze zlata,“ dodali.
USA, Británie, Kanada a Japonsko během summitu oznámily, že zakážou dovoz ruského zlata. Evropská unie, která se vrcholné schůzky rovněž zúčastnila, chce o tomto odvetném opatření jednat, přičemž její představitelé se k takovému kroku staví vstřícně.
Putin může i za krizi s hladem a zdražení potravin
Představitelé zemí G7 jednali v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun).
Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
„Ruská agresivní válka proti Ukrajině včetně blokování tras pro vývoz ukrajinského obilí dramaticky zhoršuje krizi s hladem,“ uvedli státníci. „Ceny potravin a hnojiv rostou do bezprecedentních výšin, za což Rusko nese obrovskou odpovědnost,“ dodali.
Šéfové států a vlád zemí G7 opětovně vyzvali Rusko, aby bezpodmínečně uvolnilo blokádu ukrajinských černomořských přístavů, které jsou pro vývoz obilí klíčové. Chtějí také, aby Rusko skončilo s ničením důležité přístavní a dopravní infrastruktury, s likvidací obilných sil a s nelegálním přivlastňováním ukrajinských zemědělských produktů.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Na dotaz ČTK to dnes českým novinářům při návštěvě Ukrajiny řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.
V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ doplnil šéf diplomacie.
„Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X.
Ruské ministerstvo obrany v ranní svodce informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 32 ukrajinských dronů, o zneškodnění bezpilotních letounů v Nižegorodské oblasti se ale nezmiňuje.
Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap. Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.
Snaha o bezpečné trasy z Ukrajiny
G7 uvítala úsilí mimo jiné Organizace spojených národů (OSN) na otevření bezpečných námořních tras z Ukrajiny, zároveň ujistila, že bude hledat další alternativy, jak obilí z Ukrajiny vyvážet. Západ již nyní pomáhá s transportem zemědělských produktů po železnici, její kapacita je ale oproti námořní dopravě značně omezená.
Skupina rovněž ujistila, že terčem sankcí nebudou humanitární pomoc, potraviny a volný tok zemědělských produktů, a to ani těch ruských. OSN i Západ se obávají, že komplikace v zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím mohou v některých chudých zemích vyvolat hladomor.
V prohlášení představitelé G7 uvedli, že vedle akutních potravinových problémů počítají s plněním svého staršího závazku, podle kterého chtějí do roku 2030 zbavit 500 milionů lidí hladu a podvýživy.
