Šokující slova šéfa ukrajinské rozvědky: Putinovi zbývají dva roky života?!
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem to jde od desíti k pěti? Alespoň to tvrdí šéf kyjevské zpravodajské rozvědky, generálmajor Kyrylo Budanov. Podle něj Putin zemře do dvou let v důsledku nemocí, kterými údajně trpí. Putinovo zdraví je pod drobnohledem od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Zvěsti o jeho podlomeném stavu ale Kreml dlouhodobě popírá.
„Putin před sebou nemá dlouhý život,“ uvedl Budanov sebejistě a ruskému prezidentovi předpověděl maximálně dva roky života. Spekulace o zdraví šéfa Kremlu nabraly na obrátkách poté, co se na veřejnosti několikrát choval zvláštně. Například během setkání s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem křečovitě svíral hranu stolu nebo se mu podivně třásly nohy.
Stalo se to jen pár dní poté, co člověk údajně znalý poměrů v Kremlu tvrdil, že lékaři doporučili Putinovi, aby zdlouhavě nevystupoval na veřejnosti. Po nedávné videokonferenci s poradci a vojenskými vůdci měl pocítit ostrou nevolnost a závratě. Spekulovalo se také o tom, ze ruský prezident podstoupil operaci kvůli rakovině.
„Pohybuje se s lékaři. Je známo, že existuje malý tým lékařů, kteří nejsou nikdy daleko, a říká se, že v častých intervalech opouští schůzky, aby se mohl s někým poradit,“ uvedl člen King's College London Michael Clarke. „Abych byl upřímný, myslím si, že je hypochondr,“ dodal.
O Putinovu zdravotním stavu se spekulovalo už před dvěma lety, ale po invazi ruských vojsk na Ukrajinu se mu dostalo mnohem větší pozornosti. Kreml veškeré špatné informace o jeho zdraví popírá, informoval deník Daily Mail.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
