Rusko je v platební neschopnosti! Ekonom: Po 104 letech zbankrotovali. Kreml to odmítá
Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg.
Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.
Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi – jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.
Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.
Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 za bolševické revoluce, kdy nový komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. Platební neschopnost Moskvy z roku 1998 se týkala jen závazků v místní měně.
Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard Kč), protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře.
Výjimečná situace
Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek.
„Je naprosto výjimečné, aby vládu, která má jinak prostředky, jiná vláda dotlačila k platební neschopnosti,“ řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik Hassan Malik ze společnosti Loomis Sayles & Company, kde se věnuje státnímu dluhu. „Tohle bude jeden z těch význačných případů platební neschopnosti v historii,“ dodal.
„Rusko dnes po 104 letech zbankrotovalo – jak se teď zahraniční věřitelé dostanou ke svým penězům? Někteří se chtějí ‚zahojit‘ z majetku ruských oligarchů či ze zmrazených ruských rezerv,“ uvádí ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
„Poprvé za více než 104 let tudíž zbankrotovalo na svůj zahraniční dluh. Jedná se o bankrot technického rázu, protože Rusko má peníze i ochotu dlužné částky nadále řádně hradit. Neumožňují mu to však západní sankce. Dneškem se ovšem ve složité situaci ocitají také mnozí zahraniční věřitelé Ruska. Ti kvůli blokaci nemají své peníze řádně a včas na účtech. Musí zvažovat, jak se k penězům dostat. Věc komplikuje ještě více to, že ruská platební neschopnost, tedy ruský bankrot, nemůže být vyhlášena, jak je běžné. Běžně ji totiž vyhlašují ratingové agentury, které schopnost dané země dostávat svým dlužním závazkům dlouhodobě monitorují. Kvůli letošním sankcím Západu však s tímto monitorováním v případě Ruska musely přestat,“ upozorňuje Kovanda.
Prodej vil a jachet zabavených oligarchům?
„Bankrot tak zřejmě budou muset vyhlásit sami věřitelé, pokud se jich k tomu tedy odhodlá dostatečný počet. Je však možné, že mnozí z nich budou vyčkávat. S vírou, že válka skončí, situace se urovná a Rusko opět začne své závazky plnit,“ pokračuje Kovanda.
„Někteří věřitelé Ruska ale vyčkávat nehodlají. Navrhují, aby jejich neuhrazené pohledávky vůči Rusku byly uspokojeny například z peněz získaných prodejem majetku, jenž byl zmrazen ruským oligarchům, jako jsou přímořské vily, další luxusní sídla, vrcholná umělecká díla nebo jachty. Alternativou je podle nich uhrazení pohledávek z rezerv ruské centrální banky, které byly v objemu několika stovek miliard dolarů zmrazeny letos krátce po zahájení invaze na Ukrajinu,“ dodává Kovanda.
Nezávislé hnutí Golos, které v Rusku čtvrt století monitorovalo volby, dnes ohlásilo svůj konec. Organizace oznámila ukončení své činnosti necelé dva měsíce poté, co soud uznal vinným ze spolupráce s takzvaně nežádoucí organizací jednoho z šéfů Golosu Grigorije Melkoňjance a poslal ho na pět let do vězení. Čelný představitel hnutí vinu už dříve odmítl.
„Děkujeme všem, kteří po mnoho let věnovali svůj čas a energii tomu, aby naše země měla efektivní instituce a spravedlivé volby,“ uvedl Golos na svém webu. Dodal, že nikdy nepovažoval za svůj úkol vítězství určitých politických sil, protože monitorování voleb není politická činnost, ale způsob, jak chránit ústavní pořádek a práva občanů.
Český dodavatel zbraní na Ukrajinu společnost Excalibur Army otevírá své zastoupení v zemi, která už od února roku 2022 čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska. Firma chce zefektivnit svou tamní logistiku, posílit spolupráci s ukrajinskými partnery a zahájit s nimi výrobu munice na ukrajinském území. Firma, která je součástí obranného holdingu Czechoslovak Group (CSG), to oznámila v tiskové zprávě.
„Stojíme na straně Ukrajiny od prvního dne invaze. Založení ukrajinské pobočky není jen symbolický krok. Naše trvalá přítomnost na Ukrajině zajistí rychlejší rozhodování, hladší logistiku a užší komunikaci s našimi partnery na místě. Náš tým zde bude pracovat na tom, aby naše technologie a řešení odpovídaly reálným podmínkám na ukrajinském bojišti,“ uvedl marketingový ředitel společnosti Jan Krátký.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se dnes podle státní agentury TASS odmítl k vyjádřit k patrné sebevraždě Romana Starovojta, kterého ruský prezident Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy. Peskov zároveň vyjádřil nad smrtí ruského činitele šok a řekl, že hlava státu o ní byla okamžitě informována.
„Normální lidi to nemůže nešokovat. Nás to samozřejmě šokovalo také,“ odvětil mluvčí Kremlu na dotaz, zda je Kreml smrtí Starovojta šokován. Podle TASS se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat, označil ho za „tragickou informaci“.
Středočeský kraj uzavřel nové memorandum o spolupráci s Kyjevskou oblastí. Dokument, který dnes v budově krajského úřadu v Praze podepsali zástupci obou partnerských regionů, předpokládá spolupráci v podnikání, rozvoji moderních technologií, výzkumu a inovacích, dopravě či energetice. Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) jde o formální záležitost, protože kraj by Ukrajině napadené Ruskem pomáhal i bez memoranda. Zároveň však tím hejtmanství projevuje svou solidaritu s děním na Ukrajině, dodala Pecková.
Evropa musí být nejen ekonomicky konkurenceschopná, ale také dokázat převzít větší díl odpovědnosti za svoji bezpečnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se na tom shodl při dnešním jednání s chorvatským protějškem Gordanem Grličem-Radmanem v Praze. Součástí a podmínkou evropské bezpečnosti je podle Lipavského podpora Ukrajiny proti ruské agresi, ocenil chorvatskou pomoc napadené zemi.
„Velice si vážím pomoci, kterou Chorvatsko poskytuje napadené Ukrajině. Oceňuji, jakým způsobem Chorvatsko s využitím vlastních zkušeností pomáhá Ukrajině třeba v oblasti odminování,“ řekl Lipavský. S Chorvatskem se podle něj Česko shoduje i na tom, že je potřeba dále oživovat přístupový proces do Evropské unie pro země západního Balkánu. „Je to klíčový region pro mír a stabilitu v Evropě,“ dodal.
Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
„Ukrajinská obrana je zatím úspěšná, protože působí ruským jednotkám obrovské škody. Daří se jim držet pozice, zejména v místech, která jsou pro Ukrajinu důležitá,“ uvedl dále Pavel, který byl v minulosti náčelníkem českého generálního štábu a později předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v Severoatlantické alianci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vidí příležitost pro rozumnější partnerství s Čínou. Je ale podle ní potřeba navrátit rovnováhu do vztahů unie s asijskou zemí. Šéfka EK to dnes prohlásila ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu. V diskusi o nadcházejícím summitu EU-Čína von der Leyenová rovněž zkritizovala, že Čína podporuje Rusko ve válce na Ukrajině, což je pro Evropskou unii nepřijatelné.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášení Kyjeva ani Moskvy se nezmiňují o obětech.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa správy jihoukrajinské Mykolajivské oblasti Vitalije Kima píše, že při útoku ruských dronů v noci utrpěl zranění jednapadesátiletý muž ve vesnici Nadbuzke, kde bylo poškozeno několik chat. V jiné zprávě tentýž web informuje o šesti zraněných v sousední Chersonské oblasti kvůli rannímu ruskému dronovému útoku.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. V pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.
Rostoucí schopnost Ruska udržet výrobu zbraní navzdory západním sankcím je poháněna přílivem čínských komponentů a materiálů, řekl novinářům Vladyslav Vlasjuk, zmocněnec ukrajinského prezidenta pro sankce.
Nejméně jeden člověk dnes večer přišel o život a další čtyři utrpěli zranění při výbuchu v centru Rjazaně asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Uvedla to agentura Interfax. Podle záchranářů explozi v místním baru zavinilo neopatrné zacházení s ostrým ručním granátem, který přinesl jeden z hostů v domnění, že jde o neškodnou maketu. Dotyčný je nyní na jednotce intenzivní péče, zahynul jeden z jeho přátel, uvedla televize Ren-TV. Další lidé vyvázli s lehčími zraněními.
Nejde o první případ svého druhu. Nejméně dva mrtvé si v květnu vyžádala exploze během oslavy v jednom domě v okolí Moskvy. Podle médií během popíjení lihovin explodoval ruční granát, kterým se po návratu z války proti Ukrajině pochlubil jeden z účastníků oslavy. Zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký silovým složkám, napsal, že dva muži a jejich manželky společně oslavovali výročí vítězství nad nacistickým Německem.
Ukrajinská armáda 7. července potvrdila úder na chemický závod v ruské Moskevské oblasti, který se používá k výrobě munice a výbušnin, uvedl generální štáb. Závod, který se nachází 88 kilometrů severovýchodně od Moskvy, vyrábí průmyslové a vojenské chemikálie, včetně výbušnin, komponentů munice a ochranných systémů pro letadla. Krasnozavodsk se nachází zhruba 530 kilometrů od ukrajinských hranic.
Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti dnes informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.
Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.
Česko i Polsko podporují napadenou Ukrajinu, a to materiální pomocí, ale také politickou, diplomatickou či finanční, řekl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s končícím polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě. Podporují také členství země v EU a výhledově i NATO. „I v tom vidíme lepší zajištění bezpečnosti a stability Evropy,“ řekl Pavel.
„Ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský prezident) Vladimir Putin nemůže vyhrát válku. Musíme udělat vše, aby se tak stalo,“ řekl Duda. Ocenil českou muniční iniciativu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů.
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejprve nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se kloní k variantě sebevraždy.
„Tělo bývalého ministra dopravy Romana Starovojta se dnes našlo v osobním autě v Odincovu (u Moskvy) se střelným zraněním. Vyšetřovací orgány pracují na místě, zjišťují okolnosti toho, co se stalo. Hlavní verzí je sebevražda,“ řekla mluvčí výboru Svetlana Petrenková, kterou citovala agentura TASS.
Desítky raněných i oběť na životě si vyžádaly nálety dronů, které Rusko během noci vyslalo proti Charkovu na východě Ukrajiny. Druhé největší ukrajinské město zasáhlo deset dronů, které zranily přinejmenším 66 lidí, včetně šesti dětí. Je i oběť na životě, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov s tím, že tato čísla se ustavičně mění, protože lidé nadále vyhledávají lékařskou pomoc. V nemocnici podlehla zraněním 34letá žena, zasažená během náletu dronů, upřesnila prokuratura.
Další dvě desítky raněných si vyžádal útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl server BBC News s odvoláním na záchranáře. Po nočním útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes při jednání v Praze poděkoval svému německému protějšku Johannu Wadephulovi za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je podle něj jeden z největších. Wadephul podotkl, že Německo přispělo více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun).
Za zásadní oba šéfové diplomacií označili přijetí 18. balíku protiruských sankcí v Evropské unii. Česko dlouhodobě prosazuje návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Wadephul na dotaz ČTK řekl, že je potřeba návrh zvážit a také se připravit na případná odvetná opatření.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že muniční iniciativa umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů. Wadephul iniciativu ocenil a zároveň uvedl, že německá vláda oslovuje další evropské partnery, zda naleznou ještě ve svých zásobách pro Ukrajinu potřebný materiál, zejména co se týče protivzdušné obrany.
A tady jsou další nové snímky z ruského útoku na Ukrajinu – tentokrát ze Záporoží a Charkova.
Česko i Polsko podporují napadenou Ukrajinu, a to materiální pomocí, ale také politickou, diplomatickou či finanční, řekl prezident Pavel. Polský prezident Duda je přesvědčen, že spolupráce ČR a Polska bude pokračovat i s novým prezidentem Nawrockým. Ocenil mj. českou muniční iniciativu pro Ukrajinu.
Podívejte se na aktuální snímky z Ukrajiny, konkrétně Oděsy a Charkovské oblasti, kde dnes zaútočili Rusové.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho armáda dobyla první obec v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, informuje agentura TASS. Tvrzení nelze nezávisle ověřit a ukrajinská strana se dosud nevyjádřila. Vesnice Dačne leží na východě regionu u administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko kontroluje.
Ruské ministerstvo uvedlo, že vojáci z uskupení vojsk Střed po „osvobození“ Dačného úspěšně vedou bojové operace proti ukrajinským vojákům a berou je do zajetí. Za „osvobození“ Moskva označuje dobytí nějakého místa na ukrajinském území.
Dopoledne se Charkov stal terčem dalšího útoku. „Evidujeme škody na obytných domech, hospodářských budovách, dopravní infrastruktuře, hoří auta,“ uvedl na telegramu starosta města Ihor Terechov. Jeden z dronů přímo zasáhl dvoupodlažní obytný dům. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o 11 zraněných.
V Sumské oblasti rovněž na severovýchodě země v důsledku ruského útoku už v neděli odpoledne zahynuli dva lidé a další dva utrpěli zranění, uvedla DSNS. Asi 20 domů bylo poničených. Na Sumskou oblast Rusko v posledních měsících zesílilo tlak a dobylo několik vesnic v pohraničí.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal ministra dopravy Romana Starovojta. Informuje o tom agentura Reuters, která podotýká, že šéf Kremlu toto nečekané rozhodnutí nijak nevysvětlil.
Starovojt stál v čele ministerstva jen něco přes rok. Do vlády nastoupil loni v květnu, před tím několik let zastával funkci gubernátora Kurské oblasti na západě země. Několik měsíců po jeho nástupu do vlády do tohoto regionu přes hranice pronikla ukrajinská armáda a zahájila největší vpád na území Ruska od začátku jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Skoro 30 zraněných si vyžádal dronový útok, který v noci na dnešek Rusko podniklo na Charkov. Informují o tom úřady v tomto druhém největším ukrajinském městě. Mezi zraněnými jsou nejméně tři děti, píše agentura Reuters. Po útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty. Ukrajina útočila na Moskevskou oblast.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes bude v pražském Černínském paláci jednat s německým protějškem Johannem Wadephulem. Hovořit budou o vzájemných vztazích či o situaci na Ukrajině, která se více než tři roky brání ruské invazi. Ministři také podepíšou program strategického dialogu pro roky 2025 až 2027.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
„Evakuujte se do bezpečnějších oblastí!“ – Ruské útoky v Doněcké oblasti zabily 5 lidí a jednu osobu zranily. Rusko 6. července zaútočilo na města Kostjantynivka a Družkivka v frontové linii a zabilo civilisty. Guvernér vyzval zbývající obyvatele k evakuaci.
Již šestý záhadný výbuch hlásí ruské ministerstvo dopravy. Během nedělního dne byl poškozen tanker Eco Wizard v přístavu Usť-Luga. Kvůli poškození došlo k úniku amoniaku. Píše o tom The Kyiv Independent.
Podle ruského telegramového zpravodajského kanálu Baza předcházela úniku „exploze neznámé povahy“. Od začátku roku podobné exploze poškodily už pět tankerů.
Třiadvacetičlenná posádka lodi byla evakuována a na místě pracují přístavní záchranné složky na odstranění následků. Nebyly hlášeny žádné oběti.
Model liberální globalizace se přežil, střídá jej spravedlivější multipolární svět. Ve svém vystoupení přenášeném prostřednictvím videa to dnes na úvod summitu skupiny BRICS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Summit začal v brazilském Riu de Janeiro a potrvá dva dny.
Žena zraněná při ruském útoku na Poltavu 3. července zemřela v nemocnici, čímž se celkový počet obětí zvýšil na tři, informovala 6. července místní vojenská správa. Útok zranil 59 lidí, způsobil požáry a poškodil civilní infrastrukturu.
Ruský prezident Vladimír Putin dnes předal ocenění Zlaté hvězdy vdově po „Hrdinovi Ruska“ – generálmajoru Michailovi Gudkovovi. Ten zemřel během války na Ukrajině. Váže se k němu ale nemilá pověst. Jeho brigáda se totiž mimo jiné podílela na masakru a zvěrstvech, které se děly v Buči.
Při osmi fázích výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem se od začátku června do vlasti vrátily stovky lidí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válčící strany v posledních týdnech opakovaně informovaly o předání dalších zajatců, na čemž se dohodly delegace zemí na začátku června v Istanbulu, ale ani jedna ze stran tentokrát nesděluje konkrétní počty propuštěných.
Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci dříve uvedl, že přesný počet propuštěných bude oznámen až po dokončení všech etap výměny. Přesné číslo nyní neuvedl ani ukrajinský prezident.
Nejméně čtyři mrtvé si dnes vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Na město nejprve dopadla řízená letecká bomba, která zabila dva civilisty na ulici, zatímco třetího zranila. O deset minut později dron zasáhl automobil, ve kterém zahynul manželský pár, napsala na sociální síti ukrajinská prokuratura, která ruský útok na civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Ruská vojska nedávno postoupila do blízkosti Kosťantynivky a Pokrovsku, což jsou dvě města klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země.
Ruská FSB sebrala miliardáře Strukova. Šéfa zlatých dolů odvedli z letadla, přišel i o pas
Ruské úřady zadržely při pokusu odletět ze země podnikatele Konstantina Strukova, hlavního majitele společnosti Južuralzoloto, těžící zlato na Uralu, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Strukovův majetek se generální prokuratura snaží zabavit ve prospěch státu. V rámci této žaloby soud zakázal podnikateli a členům jeho rodiny vycestovat z Ruska.
Ukrajinská agentura Ukrinform mezitím informovala o důsledcích ruských úderů v Záporožské oblasti, kde bylo podle úřadů poškozeno několik skladů, zemědělská technika a soukromý podnik. Zraněna byla starší žena, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov. V Kyjevské oblasti byli při ruském dronovém útoku zraněni tři lidé, poškozeny jsou budovy a také auta, na místě vypukly požáry, uvedl Ukrinform. V Mykolajivu noční útok podle agentury poškodil přístavní infrastrukturu, sklady nebo pobočku pošty.
V uplynulém dni zahynulo v Doněcké a Chersonské oblasti při ruském ostřelování a útocích dronů pět civilistů, vyplývá z hlášení tamních úřadů. Další lidé byli podle činitelů v obou regionech zraněni.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 157 drony a čtyřmi řízenými střelami S-300, protivzdušná obrana zneškodnila 117 bezpilotních letounů, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Zabité, zraněné a škody hlásí úřady z několika regionů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly v noci zničily 120 ukrajinských dronů, o škodách ani zraněných se nezmiňuje.
Ruské bezpilotní letouny ráno zasáhly budovu vojenského odvodního úřadu ve městě Kremenčuk v Poltavské oblasti, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské pozemní síly. Zraněni nejsou podle předběžných zpráv vojáci ani pracovníci úřadu. Je to už třetí ruský útok na některý z ukrajinských vojenských odvodních úřadů v posledním týdnu, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Rusko dobylo další dvě ukrajinské vesnice - obec Sobolivka v Charkovské oblasti a ves Piddubne v Doněcké oblasti. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom dnes informovaly agentury AFP a Reuters. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Podle Ozbrojených sil Ukrajiny se počet zesnulých ruských vojáků zvětšil o dalších 1180 na celkových 1 026 440 mrtvých. Ukrajině se podařilo sestřelit letadlo, zničit dva další tanky a sestřelit přes 200 dronů.
Ruská letiště jsou paralyzována kvůli hrozícím dronovým útokům. Stovky letů jsou zpožděny nebo zrušeny. Lidé spí na podlaze, perou se, ale i zpívají „Kaťušu“.
V Pulkově bylo zpožděno 48 letů, 74 zrušeno. V Šeremetěvu bylo večer zrušeno 174 letů a dalších 47 bylo zpožděno. Na letu do Almaty, který uvízl na více než 15 hodin, pár lidí dokonce onemocnělo.
Na letišti Strigino (Nižnij Novgorod) je zaveden režim „koberce“ – všechny lety jsou zpožděny a cestujícím bylo řečeno, že neodletí nejméně dva dny. Rodiny s dětmi spí přímo na podlaze letiště. Někteří uvízli v zahraničí, včetně Turecka, a nemohou se vrátit.
V uplynulém dni zahynulo v Doněcké a Chersonské oblasti při ruském ostřelování a útocích dronů pět civilistů, vyplývá z hlášení tamních úřadů. V Doněcké oblasti zahynuli tři lidé, uvedl na telegramu šéf tamní regionální správy Vadym Filaškin. V Chersonské oblasti zemřeli dva lidé, sdělila tamní oblastní správa. Další lidé byli podle činitelů v obou regionech zraněni.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 157 drony a čtyřmi řízenými střelami S-300, protivzdušná obrana zneškodnila 117 bezpilotních letounů, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Škody a zraněné hlásí úřady nejméně ze dvou ukrajinských regionů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly v noci zničily 120 ukrajinských dronů, o škodách nebo zraněných se nezmiňuje.
Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.
Poukázal na spojenectví mezi Ruskem a Čínou nebo na zapojení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. Rutte také mluvil o možnosti, že by se Čína rozhodla pro invazi na Tchaj-wan, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii. V takovém případě by podle Rutteho čínský prezident Si Ťin-pching vyzval Moskvu, aby Čínu podpořila. „Potřebuji, abyste je (země NATO) zaměstnali v Evropě útokem na území NATO,“ vzkázal by podle Rutteho čínský prezident svým spojencům v Kremlu.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské úřady zadržely při pokusu odletět ze země podnikatele Konstantina Strukova, hlavního majitele společnosti Južuralzoloto, těžící zlato na Uralu, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Strukovův majetek se generální prokuratura snaží zabavit ve prospěch státu. V rámci této žaloby soud zakázal podnikateli a členům jeho rodiny vycestovat z Ruska.
Nehledě na zákaz se Strukov dnes chystal odletět z Jekatěrinburgu do Turecka v soukromém letadle Bombardier za 50 milionů dolarů (asi jedné miliardy Kč). Letadlo už bylo připravené odstartovat, ale úřady mu na poslední chvíli zakázaly vzlétnout.
Ukrajinské drony během noci v Čeboksarech ve vzdáleném Čuvašsku v Povolží napadly továrnu, která vyrábí součástky pro drony Šáhed, střely s plochou dráhou letu Kalibr-K a řízené letecké bomby, tvrdí ukrajinský generální štáb. O útoku dvou ukrajinských dronů informoval gubernátor ruského regionu Oleg Nikolajev.
Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem. Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedla tento týden agentura Reuters.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství k válce na Ukrajině. Dění pro vás sledujeme i nadále, prozatím ale přejeme dobrou noc.
I přes zuřící boje vyrazila část lidí v kyjevské oblasti na rybník za vodními sporty.
Prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj potvrdil, že jeho země dosáhla dohody s americkou společností o výrobě dronů a s Dánskem o koprodukci zbraní pro Ukrajinu v zahraničí. „S našimi partnery rozšiřujeme společnou výrobu zbraní: zbraně dlouhého doletu, abychom snížili ruskou chuť zabíjet, a stíhací drony na ochranu našich lidí,“ uvádí na sociální síti X.
„Jsme vděční všem, kteří stojí po boku našeho státu a lidu, podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a posilují vlastní obranné schopnosti,“ dodal.
Američan Joseph Tater, kterého moskevský soud poslal na nucené psychiatrické léčení, se nachází v Praze a vrátit se do Moskvy nehodlá, napsala dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje z ruských justičních orgánů. Tater, který v Rusku čelil obvinění z napadení policisty, má podle nich vedle amerického i české občanství.
Tater byl podle zdroje z Kremlu jedním z devíti Američanů zadržovaných v Rusku, jejichž návrat si přál Washington v rámci potenciální výměny vězňů, napsala dříve agentura Reuters.
„Joseph Tater podle předběžných zjištění opustil území Ruské federace, když více než před měsícem odletěl z moskevského letiště Vnukovo do tureckého hlavního města. Následně z Istanbulu se Američan vydal do české metropole, kde v současnosti žije, protože má vedle amerického i české občanství. Vrátit se zpět do Ruska nehodlá,“ řekl zdroj ruské agentury.
K dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny zemřelo na bojišti již 1 025 260 ruských vojáků. Za poslední den přibylo tisíc zemřelých. Bylo také zlikvidováno skoro 23 tisíc vozidel AFV či skoro 11 tisíc tanků.
Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě.
„Nepřítel obsadil vsi Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup,“ uvedli analytici.
Charkovská oblast by se měla připravit na rozsáhlou ruskou ofenzivu. Myslí si to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil poté, co navštívil tamní frontovou linii. Oleksandr Syrskyj poznamenal, že je zřetelné stupňování útoků ze strany okupantů a jen během uplynulého týdne ukrajinské jednotky odrazily více než 60 ruských útoků. Píše o tom The Kyiv Independent.
„Ruské síly se nás snaží přemoci množstvím, ale musíme být ostražití a uplatňovat účinná taktická a technologická řešení, abychom zabránili útočníkům v postupu,“ uvedl v příspěvku na Telegramu.
Spotřeba elektřiny na Ukrajině se kvůli horku zvýšila, uvádí server Ukrajinská pravda. Důvodem je užívání klimatizací – ať už v domácnostech, nebo v podnicích. Společnosti žádají spotřebitele, aby výkonné spotřebiče užívali jen v jistém rozmezí, protože se ukrajinská energetika potýká s ruskými útoky a místy se stále zotavuje.
„V současné době se ukrajinská energetická soustava nadále zotavuje po masivních ruských raketových a bezpilotních útocích. Probíhají havarijní práce na energetických zařízeních,“ připomíná společnost.
Podle serveru TV Nexta v noci z pátku na sobotu zasáhly ukrajinské drony několik klíčových cílů v srdci Ruska. Mělo by se jednat o vojenské letiště ve Voroněžské oblasti či obranný závod v Čeboksarech.
Hrozba dronů údajně způsobila hromadná zpoždění letů na ruských letištích v Moskvě a Petrohradu. Někteří cestující čekali i deset hodin.
V noci likvidovali následky ruského ostřelování také hasiči v Charkově.
Ukrajinská armáda zasáhla na ruské letecké základně sklad s naváděnými leteckými pumami, cvičný bojový letoun a pravděpodobně i další letadla, uvádí zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinský generální štáb a jednotky speciálních sil. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise (EK) neodstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí, které úřad poskytl ČTK.
Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu. Podle něj se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit.
Ukrajina hlásí zneškodnění 292 ruských dronů během noci, Moskva zničení 136 ukrajinských bezpilotních letounů v noci a dvou desítek během rána.
V Kyjevě se část obyvatel v noci přesunula do metra, aby se chránila před ruským bombardováním.
Současné vládě koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN se v obraně a bezpečnosti dařilo v navyšování výdajů a modernizačních projektech, silná byla také v podpoře Ukrajiny. Vyplývá to z vyjádření expertů oslovených ČTK. Největší neúspěch naopak spatřují v nedostatečném boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím či v náborech do armády. Problematický byl podle části z nich i vztah mezi ministerstvem obrany a generálním štábem armády. Vládě se také podle oslovených odborníků zcela nepodařilo vytvořit široký konsensus v tom, jak má vypadat česká obrana, k čemuž přispěla i opozice.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.
"Je to velmi těžká situace. Říkal jsem vám, že jsem velmi nespokojený ze svého hovoru s prezidentem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré," řekl v pátek Trump
Gubernátor Smolenské oblasti na západě Ruska oznámil, že protiletadlové jednotky sestřelily tři drony. Ani v tomto případě nebyli hlášeni zranění ani žádné škody. Gubernátor Voroněžské oblasti sousedící s Ukrajinou oznámil zničení „několika“ dronů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.
Dodávky elektřiny do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byly obnoveny, oznámila ruská správa okupované elektrárny, kterou citoval Reuters.
Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla dnes večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.
"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.
Při ruském útoku na Kyjev bylo poškozeno konzulární oddělení polského velvyslanectví v Kyjevě, podle velvyslance jsou všichni zaměstnanci živí a zdraví, uvedl na sociální síti šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. "Ukrajina naléhavě potřebuje prostředky protivzdušné obrany," napsal. Polské ministerstvo zahraničí na síti X oznámilo, že předalo ruské ambasádě diplomatickou nótu s protestem proti útokům na Ukrajince. "Byla poškozena budova polské ambasády na Ukrajině. Ministerstvo zdůraznilo, že to je porušení mezinárodního práva, zejména Vídeňské úmluvy z roku 1961," uvedla diplomacie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek 10. července pořádají další schůzku takzvané koalice ochotných, která se bude věnovat ruské invazi na Ukrajině. Dnes to podle agentury AFP oznámil Elysejský palác. Jednání se přes videospojení zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová.
„Zcela jistě se bude diskutovat o tom, jak udržet bojeschopnost Ukrajiny,“ uvedl úřad francouzského prezidenta. Jednání se uskuteční v době, kdy Macron bude na návštěvě Spojeného království, zástupci Ukrajiny a ukrajinští spojenci se ale připojí přes internet, poznamenal Elysejský palác.
Podívejte se na nové snímky z výměny vězňů. Ukrajinští vojáci se vrátili do vlasti.
Německo zvažuje nákup systémů protivzdušné obrany Patriot od Spojených států, následně by systémy předalo Ukrajině. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. USA tento týden uvedly, že zastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany.
„Mohu potvrdit, že skutečně vedeme intenzivní jednání na toto téma,“ uvedl mluvčí Kornelius. V jakém stadiu jednání se Spojenými státy jsou, ale říci odmítl. Mluvčí ministerstva obrany v této souvislosti zmínil, že ministr obrany Boris Pistorius v druhé polovině července vyrazí na návštěvu do Washingtonu. „Patrioty samozřejmě budou také na programu,“ dodal.
Ukrajina a Rusko si vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo nejdříve ruské ministerstvo obrany a o něco později informaci potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kolika lidí se výměna týká, není jasné.
„Naši lidé jsou doma. Většina z nich byla v ruském zajetí už od roku 2022,“ napsal Zelenskyj na svém účtu na telegramu. V únoru 2022 Rusko zahájilo invazi do sousední země. Mezi propuštěnými jsou podle Zelenského vojáci, kteří se podíleli na obraně vlasti například v přístavním městě Mariupol i jinde v Doněcké oblasti, v Luhanské oblasti i dalších ukrajinských regionech. Kromě příslušníků ukrajinských ozbrojených sil jsou ve skupině i civilisté, dodal Zelenskyj.
V Kyjevě po ruském útoku záchranáři našli mrtvého člověka, informují úřady. V okupovaném Doněcku zahynuli čtyři lidé při ostřelování, píše TASS.
Podmíněný trest navrhla dnes u soudu v Plzni státní zástupkyně pro padesátiletého Zdeňka Holzknechta, kterého viní z napadení dvou žen z Ukrajiny na předloňské pouti v Plasích. Padesátiletý majitel pouťových atrakcí čelí obžalobě z ublížení na zdraví, z výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a hrozí mu až pětileté vězení. Muž trvá na tom, že nikoho nezranil. Popřel i jakýkoli národnostní motiv, který by stál za incidentem. Jeho obhájce navrhl zproštění obžaloby, protože podle něj nejsou žádné věrohodné důkazy, které by Holzknechtovu vinu jednoznačně potvrdily. Celý případ byl navíc podle něj silně medializovaný a zpolitizovaný. Rozsudek soud vyhlásí 11. července.
Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala dnes agentura TASS s odvoláním zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v 17. podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším 11. záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.
„Badalovovo tělo našli pod okny domu na Rubljovské silnici. Jako předběžná příčina smrti byla stanovena sebevražda,“ citovala agentura TASS svůj zdroj. Případ se vyšetřuje. V bytě byly v té době jeho žena a dvě dcery. Nyní jsou v péči psychologů, dodala agentura RIA Novosti, podle které Badalov před smrtí napsal ženě na rozloučenou.
Rusko podle petrohradského serveru Fontanka zrušilo svou hlavní přehlídku vojenského námořnictva, která se jinak každým rokem koná v poslední červencovou neděli v Petrohradě. Neoficiální zprávu Fontanky, která se odvolává na své anonymní zdroje, převzala i další média, ruská i zahraniční.
„Na Něvě, ani na rejdě v Kronštadtu nebudou žádné lodě, nebude letectvo,“ píše server. Skončil podle něj nácvik pochodu námořní pěchoty na souši. Zrušení přehlídky, naplánované na 27. července, údajně souvisí s bezpečnostními opatřeními, a tak se oslavy omezí na položení věnců k pomníku a koncert na náměstí v druhém největším ruském městě.
Obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou zavádí nové kvóty pro vývoz citlivých ukrajinských produktů. Například pro cukr jde podle nejmenovaného vysokého unijního představitele o kvótu 100.000 tun ročně z dřívějších 20.000 tun, u pšenice pak jde o zvýšení na 1,3 milionu tun z původní kvóty jeden milion tun. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci v některých zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.
Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nový balík protiruských sankcí Evropské unie. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že podle jeho informací se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit. Slovenský premiér Robert Fico v červnu řekl, že Bratislava 18. balík sankcí nepodpoří. V pondělí uvedl, že si kvůli tomu telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
„To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené,“ uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. „Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností,“ uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. „Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste,“ uvedl Reesink.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v blahopřání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k dnešnímu americkému svátku, Dni nezávislosti, vyzval k normalizaci vztahů mezi Minskem a Washingtonem. Lukašenko obvykle negratuluje vůdcům „nikoli přátelských“ zemí, poznamenal běloruský server Naša Niva. Agentura AFP dala blahopřání do souvislosti s tvrdými západními sankcemi, které doléhají na Minsk.
„Minsk a Washington během vašeho (Trumpova) prvního prezidentského období stanuly na cestě normalizace vztahů. Bohužel, v určitém okamžiku se bělorusko-americká spolupráce odchýlila od této pozitivní linie. Jsem přesvědčen, že taková situace neodpovídá národním zájmům našich zemí ani národů. Nastal čas to změnit,“ uvedl Lukašenko a dodal, že doufá v obnovení pozitivní dynamiky ve vztazích a ve vzájemně prospěšnou spolupráci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil rekordně velký ruský útok na Kyjev a další ukrajinská města za jasný důkaz, že bez velkého tlaku Rusko nezmění své hloupé destruktivní chování. Změna k lepšímu závisí hlavně na Spojených státech, napsal na sociální síti X. Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Kyjev zažil jednu z nejhorších nocí od začátku ruské invaze, napsal dnes na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na rozsáhlé dronové a raketové útoky, kterým ukrajinské hlavní město čelilo. Připomněl, že Rusko útočilo hned po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Dnes bude Trump mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Naprosto strašná a bezesná noc v Kyjevě. Zatím jedna z nejhorších. Na ukrajinské hlavní město se snesly stovky ruských dronů a balistických raket,“ napsal Sybiha. Putin podle něj úmyslně tento útok nařídil krátce po telefonátu s Trumpem, a ukazuje tak, že naprosto ignoruje Spojené státy a všechny, kdo volají po konci války. Vyzval, aby na Rusko byly bez otálení uvaleny ty nejtvrdší sankce a aby Ukrajina získala všechny prostředky nutné k tomu, aby se mohla bránit.
Rusko v noci na dnešek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informuje o tom ukrajinské letectvo.
Jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 270 dronů, dalších 208 se jich ztratilo v důsledku nasazení elektronického boje nebo šlo o atrapy, které nenesly hlavice. Ukrajinská letectvo také uvádí, že sestřelilo dvě střely s plochou dráhou letu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev, uvádí letectvo. Podle úřadů je v hlavním městě po útoku více než 20 zraněných. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že dnes bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura Reuters. Oba politici by mohli jednat o přerušení dodávek některých amerických zbraní Ukrajině, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní. Trump již ve čtvrtek mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O jednání s ním řekl, že ho zklamalo.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu.
Trump novinářům řekl, že Spojené státy daly Ukrajině mnoho zbraní. „Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump. Dodal, že Spojené státy nadále spolupracují s Ukrajinou a napadené zemi pomáhají.
Telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa žádný pokrok ohledně války na Ukrajině. Píší to agentury Reuters a AFP. Putin podle představitele Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Putin podle Ušakova také řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu.
Trump stručně komentoval telefonát večer v rozhovoru s novináři. Řekl, že s Putinem mluvil o válce na Ukrajině a Íránu. „Ne, nijak jsem s ním nepokročil,“ odpověděl Trump na otázku, zda telefonát přiblížil možnost uzavření dohody o zastavení bojů na Ukrajině, píše agentura AFP.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
úřady na Ukrajině a v Rusku dnes brzy ráno hlásí noční vzdušné údery. Rozsáhlý úder ze vzduchu zasáhl ukrajinské hlavní město Kyjev, kde bylo podle místních úřadů zraněno 14 lidí, píše agentura Reuters. Jedna žena pak zemřela v Rostovské oblasti v Rusku.
Podle serveru The Kyiv Independent kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že ruské údery zasáhly 13 různých míst v ukrajinském hlavním městě. Novináři ve městě slyšeli řadu výbuchů. Podle ukrajinské armády Rusko útočilo na Kyjev za použití bezpilotních prostředků a raket. Podle provozovatele železnice údery poškodily drážní infrastrukturu v hlavním městě.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
Při explozi v centru Luhansku zahynul někdejší starosta tohoto města Manolis Pilavov, uvedl dnes na telegramu Moskvou dosazený šéf okupační správy východoukrajinské Luhanské oblasti Leonid Pasečnik. Bývalého okupačního starostu zlikvidovala ukrajinská tajná služba SBU, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v SBU.
Ukrajinska pravda označila Pilavova za jednoho z ideologů takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy jednoho ze dvou mezinárodně neuznaných útvarů, které v roce 2014 v reakci na svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče vyhlásili na východě Ukrajiny proruští separatisté za podpory Moskvy a jejích tajných služeb. Pilavov se osobně podílel na svržení ústavního pořádku, napsala Ukrajinska pravda.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "prvotních příčin" konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Putin nicméně Trumpovi také řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin právě telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámil dnes odpoledne podle agentury TASS mluvčí Kremlu s tím, že o výsledku rozhovoru obou státníků bude informovat po jeho skončení. Plánovaný telefonát dnes už předtím avizovali Putin i Trump, aniž uvedli, co bude jeho obsahem.
„Rozhovor probíhá,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ruské státní tiskové agentuře TASS.
Jde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Telefonát dává do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
Ruský prezident Putin telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Trumpem, oznámil podle TASS Kreml s tím, že o výsledku jednání bude informovat.
Donald Trump na sociální síti Truth potvrdil, že dnes bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Kreml tvrzení o platební neschopnoti odmítá
Ruská federace však dnes odmítla tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, pokračoval.
„To není náš problém,“ řekl Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti.
Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). „Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež,“ řekl Peskov.
Ohledně zákazu dovozu ruského zlata na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů „je dost velký“.
