Rusko je v platební neschopnosti! Ekonom: Po 104 letech zbankrotovali. Kreml to odmítá
Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg.
Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.
Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi – jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.
Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.
Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 za bolševické revoluce, kdy nový komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. Platební neschopnost Moskvy z roku 1998 se týkala jen závazků v místní měně.
Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard Kč), protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře.
Výjimečná situace
Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek.
„Je naprosto výjimečné, aby vládu, která má jinak prostředky, jiná vláda dotlačila k platební neschopnosti,“ řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik Hassan Malik ze společnosti Loomis Sayles & Company, kde se věnuje státnímu dluhu. „Tohle bude jeden z těch význačných případů platební neschopnosti v historii,“ dodal.
„Rusko dnes po 104 letech zbankrotovalo – jak se teď zahraniční věřitelé dostanou ke svým penězům? Někteří se chtějí ‚zahojit‘ z majetku ruských oligarchů či ze zmrazených ruských rezerv,“ uvádí ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
„Poprvé za více než 104 let tudíž zbankrotovalo na svůj zahraniční dluh. Jedná se o bankrot technického rázu, protože Rusko má peníze i ochotu dlužné částky nadále řádně hradit. Neumožňují mu to však západní sankce. Dneškem se ovšem ve složité situaci ocitají také mnozí zahraniční věřitelé Ruska. Ti kvůli blokaci nemají své peníze řádně a včas na účtech. Musí zvažovat, jak se k penězům dostat. Věc komplikuje ještě více to, že ruská platební neschopnost, tedy ruský bankrot, nemůže být vyhlášena, jak je běžné. Běžně ji totiž vyhlašují ratingové agentury, které schopnost dané země dostávat svým dlužním závazkům dlouhodobě monitorují. Kvůli letošním sankcím Západu však s tímto monitorováním v případě Ruska musely přestat,“ upozorňuje Kovanda.
Prodej vil a jachet zabavených oligarchům?
„Bankrot tak zřejmě budou muset vyhlásit sami věřitelé, pokud se jich k tomu tedy odhodlá dostatečný počet. Je však možné, že mnozí z nich budou vyčkávat. S vírou, že válka skončí, situace se urovná a Rusko opět začne své závazky plnit,“ pokračuje Kovanda.
„Někteří věřitelé Ruska ale vyčkávat nehodlají. Navrhují, aby jejich neuhrazené pohledávky vůči Rusku byly uspokojeny například z peněz získaných prodejem majetku, jenž byl zmrazen ruským oligarchům, jako jsou přímořské vily, další luxusní sídla, vrcholná umělecká díla nebo jachty. Alternativou je podle nich uhrazení pohledávek z rezerv ruské centrální banky, které byly v objemu několika stovek miliard dolarů zmrazeny letos krátce po zahájení invaze na Ukrajinu,“ dodává Kovanda.
Spojené státy a svobodný svět nenechají Ukrajinu padnout a nadále ji budou v obraně před ruskou invazí podporovat. Dnes to na americké letecké základně Ramstein v Německu na úvod jednání o další zbrojní podpoře Kyjeva prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin.
„Rusko za imperiální sny (prezidenta Vladimira) Putina platí ohromnou cenu. Přinejmenším 315.000 vojáků bylo zabito, nebo zraněno,“ řekl Austin. Poznamenal, že vedle lidských ztrát musí Rusko kvůli válce počítat i s hospodářskými dopady. „Putinovo rozhodnutí válčit bude Rusko do roku 2026 na původně odhadovaném hospodářském růstu stát 1,3 bilionu dolarů (30,3 bilionu Kč),“ řekl.
Novým úřadujícím hlavním velitelem ruských námořních sil je admirál Alexandr Moisejev, uvedla dnes agentura RIA Novosti. Tímto způsobem totiž podle agentury admirála představili na oficiálním ceremoniálu ve vojenském přístavu Kronštadtu.
Německo poskytne Ukrajině nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč). Dnes to novinářům při jednání o podpoře Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle něj tak letošní německá pomoc Ruskem napadení zemi dosáhne sedmi miliard eur (177 miliard Kč). Pistorius rovněž řekl, že součástí balíku je vedle dodávek obrněnců pro pěchotu i zaplacení 180.000 kusů dělostřelecké munice, jejíž nákup organizuje Česká republika.
Rusko podle státní agentury TASS dobylo vesnici Orlivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní operační svodce ovšem informoval o odražení několika ruských útoků mimo jiné u Orlivky. Ta se nachází několik kilometrů západně od města Avdijivka, kterého se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách v polovině února.
„V avdijivském směru jednotky skupiny vojsk 'Střed' osvobodily vesnici Orlovka Doněcké lidové republiky a zlepšily (své) postavení podél přední linie,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany a použilo přitom ruský název ukrajinské obce. Termínem „osvobození“ Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území. Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) je mezinárodně neuznaný proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny, který se Moskva v roce 2022 rozhodla anektovat.
Ruské úřady evakuují kolem 9000 dětí z Belgorodu a Belgorodské oblasti. Tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov jako důvod uvedl ukrajinské ostřelování tohoto příhraničního regionu, napsala dnes agentura Reuters. Podle serveru Meduza Gladkov také sdělil, že za týden zahynulo v Belgorodské oblasti kvůli ostřelování 16 lidí a dalších 98 jich utrpělo zranění.
V zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí nastal díky Česku pokrok. Dnes to při příchodu na americkou leteckou základnu Ramstein v Německu na jednání o další zbrojní podpoře Kyjeva prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. České úsilí na úvod jednání ocenil také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. Česká republika má v zemích mimo Evropskou unii možnost nakoupit 800.000 dělostřeleckých granátů, které Ukrajina potřebuje pro obranu před ruskou invazí. Na nákup munice nyní přispívá řada spojeneckých zemí včetně Německa.
Moldavsko oznámilo vyhoštění ruského diplomata kvůli vypsání ruských prezidentských voleb v moldavském separatistickém regionu Podněstří proti vůli moldavských úřadů. Uvedl to server Nastojaščeje vremja, podle něhož si také moldavské ministerstvo zahraničí kvůli tomu předvolalo ruského velvyslance v zemi.
Ruský prezident Vladimir Putin se v květnu vydá na návštěvu Číny, kde se setká se svým protějškem Si Ťin-pchingem, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na své nejmenované zdroje. Cesta do Číny by mohla být první Putinovou zahraniční návštěvou v novém funkčním období, do něhož byl právě zvolen. Volby trvaly od pátku do neděle a vyvolaly ostrou kritiku Západu, který je označil za nesvobodné a odsoudil, že Moskva vypsala hlasování i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.
Stovka plicních ventilátorů, které byly vyrobeny v době covidové epidemie, by mohla pomáhat na Ukrajině. Vláda ve středu projedná, zda je stát jako nepotřebný dar vrátí výrobci. Vyplývá to z materiálu pro středeční jednání vlády, který má ČTK k dispozici. Na dotaz ČTK to potvrdila mluvčí organizace Post Bellum, která dovoz na Ukrajinu zprostředkuje, Alžběta Chrobáková.
Ruské ostřelování za uplynulý den zabilo tři lidi v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a jednoho člověka v Doněcké oblasti na východě, kde zranilo dalších pět lidí, oznámili dnes podle serveru Meduza ukrajinští regionální představitelé. V Dněpropetrovské oblasti ve střední části země ruské ostřelování poškodilo 11 rodinných domů.
Dva bytové domy utrpěly škody také při útoku v Chersonské oblasti, uvedl šéf tamní regionální správy Oleksandr Prokudin. Obytné domy byly poškozeny taktéž při útocích na vesnici Novosynove v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, sdělil tamní představitel Oleh Syněhubov. Zranění tam podle něj utrpěl jeden muž.
V Bělgorodu dnes od rána opět hoří. Již dříve byla ve městě vyhlášena raketová hrozba.
It is very loud in #Belgorod from the very morning today. Earlier, a missile threat was declared in the city. pic.twitter.com/Z2mkZwwemQ
— NEXTA (@nexta_tv) 19. března 2024
Si Ťin-pching pojede do Francie, aby přesvědčil evropské země, aby pozvaly Rusko na summit do Švýcarska, píše zpravodajství Politico. Podle zdrojů zpravodaje může Čína odmítnout účast na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině, pokud se jich Rusko nezúčastní.
Xi Jinping will travel to France to convince European countries to invite Russia to the summit in Switzerland - Politico
— NEXTA (@nexta_tv) 19. března 2024
According to the newspaper's sources, China may refuse to participate in future peace talks on Ukraine if Russia does not take part in them. pic.twitter.com/lmuHXFMkQS
Rusko přes noc zaútočilo na Selydove v Doněcké oblasti. Jsou nahlášeni čtyři zranění lidé.
❗️ 4 people were injured in overnight strikes on Selidovo in Donetsk region pic.twitter.com/bcpw1ssRuP
— NEXTA (@nexta_tv) 19. března 2024
Dobré ráno, Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který dnes zveřejnil server Euractiv.
Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a nespoléhat se ve velké míře na podporu zemí, jako jsou USA, uvedl v textu Michel. Ten bude ve čtvrtek předsedat summitu EU, kde vedoucí představitelé čeká jednání o podpoře Ukrajiny, která již přes dva roky čelí ruské agresi.
„V letošním roce musíme a dosáhneme nejvyššího výkonu obranného průmyslu v historii nezávislé Ukrajiny. A každý rok budeme i nadále přidávat; to je jasná strategická perspektiva Ukrajiny,“ uvádí ve svém pravidelném videoposelství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
„Jsem vděčný každému, kdo pracuje na dosažení tohoto cíle, přispívá všemi silami a kdo skutečně pomáhá,“ dodává.
This year, we must and will achieve the highest defense industrial output in Ukraine's history of independence. And each year, we will continue to add potential; this is Ukraine's clear strategic perspective.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 18. března 2024
I am grateful to everyone who works toward this goal, contributing all… pic.twitter.com/IUQzKPo7be
I přes pokračující válku na ukrajinském území se snaží místní z Charkova užívat života. Na snímku mladá baletka trenující podle popisku u fotografie v jednom z bunkrů.
V Charkově a nejbližším okolí sbírají technici úlomky a pozůstatky zbraní, aby mohli vyšetřovat případné válečné zločiny.
Erdogan telefonicky poblahopřál Putinovi ke znovuzvolení, nabídl mu zprostředkování jednání s Ukrajinou, uvedla kancelář tureckého prezidenta.
Asi polovina hlasů pro Vladimira Putina byla podvržena. Jde o rekordní falšování prezidentských voleb v Rusku, napsal dnes server Novaja gazeta Jevropa. Odvolal se přitom na vlastní výpočty, podniknuté metodou matematika Sergeje Špilkina, která umožňuje odhalit anomálie v celkovém počtu hlasů.
Falšovalo se tak moc, že je prakticky nemožné statistickými metodami vymezit „poctivé“ hlasy, napsal portál, působící v lotyšském exilu. Připomněl, že bez započtení elektronického hlasování se voleb zúčastnilo 74,5 milionu voličů, z nichž podle ústřední volební komise bezmála 65 milionů hlasovalo pro Putina. Přinejmenším 31,6 milionu hlasů bylo podle výpočtu portálu zfalšováno.
Ministři zahraničí členských států EU dnes dosáhli politické shody na nových sankcích vůči Rusku v reakci na nedávnou smrt ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Informoval o tom po skončení jednání v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Další detaily ohledně těchto sankcí by měly být podle diplomatických zdrojů ČTK dojednány na pracovní úrovni a budou zveřejněny později.
Postihy by se měly týkat osob, které se podílely na Navalného smrti. Portugalský ministr zahraničí Joao Gomes Cravinho zmínil, že by mělo jít o sankce vůči 30 jednotlivcům a dvěma institucím.
V Belgorodu jsou dnes opět slyšet zvuky bomb a náletů, informuje TV Nexta.
It's loud again tonight in #Belgorod pic.twitter.com/8nD8KMvZcb
— NEXTA (@nexta_tv) 18. března 2024
Vladimir Putin se po vítězství v prezidentských volbách, které mu zajistily dalších šest let v Kremlu, setkal s Rusy na Rudém náměstí v Moskvě. Vyzdvihl anexi dalších ukrajinských regionů, zatímco dav skandoval: Rusko, Rusko! Napsala to agentura AFP.
Připojení Donbasu a Novoruska, tedy regionů ležících na východě a jihovýchodě Ukrajiny, se ukázalo mnohem těžší a tragičtější, než anexe Krymu před deseti lety, připustil Putin. „Ale přesto jsme to dokázali!“ prohlásil. „To je taky velká událost v dějinách našeho státu. Teď se rozvíjíme a kráčíme společně, ruku v ruce,“ řekl ruský vůdce podle státní agentury TASS.
Vladimir Putin se po vítězství v prezidentských volbách, které mu zajistily dalších šest let v Kremlu, setkal s Rusy na Rudém náměstí v Moskvě. Vyzdvihl anexi dalších ukrajinských regionů, zatímco dav skandoval: Rusko, Rusko! Napsala to agentura AFP.
Prezident Petr Pavel (62) se stal hostem mimořádného dílu pořadu Blesku Hráči. Na rozhovor s ním se budete moci podívat na Blesk.cz již v úterý 19. března. Pavel exkluzivně pro Blesk okomentoval výsledky ruských voleb, které nijak nepřekvapily – Vladimir Putin (71) pokračuje coby vládce Kremlu, Rusové ho zvolili na dalších 6 let. Získal 87,28 procent hlasů. Co si o tom myslí Pavel? Nic moc se nemění, a pokud ano, tak spíš k horšímu, varuje český prezident.
Moldavská prozápadní prezidentka Maia Sanduová dnes zahájila kampaň na podporu chystaného referenda o úsilí někdejší sovětské republiky vstoupit do Evropské unie a vyzvala vůdce občanské společnosti k vyburcování podpory mezi 2,6 miliony obyvatel pro vstup země do společenství, uvedla agentura Reuters. V referendu mají voliči rozhodnout, zda snahu Moldavska přidat se k EU zapíší do ústavy, čímž by zakotvili toto směřování země, aby je nezměnily příští vlády.
Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na telegramu napsal, že bilance mrtvých při ukrajinském ostřelování vesnice Nikolskoje ležící jižně od Belgorodu se zvýšila ze dvou na čtyři. Jde o členy jedné rodiny, malá holčička utrpěla zranění. Střela podle Gladkova zasáhla obytný dům a záchranáři v jeho troskách pátrají po dalších možných obětech. Pohřešovaly se dvě ženy.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes poděkoval Česku za iniciativu na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Aktivitu Prahy zmínil i šéf americké diplomacie Antony Blinken, se kterým se unijní ministři dnes v Bruselu spojili prostřednictvím videohovoru. Českým novinářům v Bruselu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Českou iniciativu zmiňovala dnes velká část států. Bylo nám děkováno, dobře se to poslouchá, nicméně ještě potřebujeme, aby se ty věci opravdu dotáhly do konce,“ uvedl český ministr. „Máme přísliby pro 300.000 kusů munice, pro dalších 500.000 kusů je to v jednání,“ dodal.
Někdejší nejbohatší Rus, později neznámější vězeň ruského režimu a v současnosti opoziční politik v emigraci Michail Chodorkovskij dnes vyzval západní vlády, aby neuznávaly vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách. Informovala o tom dnes agentura AFP.
Útočník přepadl Leonida Volkova, blízkého poradce zesnulého lídra ruské opozice Alexeje Navalného, u jeho domu na předměstí Vilniusu v Litvě. Byl to hrubý a násilný útok, ale stejně jako výhružný dopis psaný krví až mrazivě účinný. Odborníci na bezpečnost z událostí jako je tato vysuzují, že Moskva po invazi na Ukrajinu rychle vylepšuje své zpravodajské struktury, píše britský deník The Guardian.
Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom ve svém prohlášení Rada EU. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině v rámci EPF se dnes na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.
„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Pivo v Rusku zdraží. Pivovarníci varovali obchodní řetězce před zdražením nápoje od dubna v průměru o 8-15 procent.
🍺 The price of beer will rise in Russia
— NEXTA (@nexta_tv) 18. března 2024
The stab in the back of the Russians came from brewers, who have already warned retail chains about the rise in the price of the drink by an average of 8-15% from April. pic.twitter.com/d9oNGJyfLF
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová rozumí důvodům, kterými premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil neuspořádání mezivládních konzultací českého a slovenského kabinetu. Řekla to dnes novinářům u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, kde uctila památku obětí prosincové střelby. Doufá v to, že se v obou zemích podaří nenávist nahrazovat respektem, protože nenávist je podle ní vždy následována tragédií.
Vztahy mezi státy jsou aktuálně napjaté. Země výrazně rozděluje náhled na konflikt na Ukrajině a na podporu napadeného státu. Fiala po jednání vlády předminulý týden oznámil, že se neuskuteční plánované společné zasedání kabinetů obou zemí, což vyvolalo kritiku mimo jiné slovenského premiéra Roberta Fica.
V ruských volbách porazil současného prezidenta Vladimira Putina v několika městech mimo Rusko kandidát za stranu Noví lidé Vladislav Davankov. Uvedl to server Meduza, podle něhož Davankov vyhrál v Praze, Varšavě, Haagu, Vilniusu, Jerevanu nebo v Haifě, kde hlasovali ruští emigranti. Ve většině dalších měst ale podle Meduzy Putin zvítězil.
V Praze, kde byla zřízena jediná hlasovací místnost pro Rusy žijící v České republice, získal Davankov bezmála 60 procent hlasů, zatímco Putin necelých 16 procent. S více než padesátiprocentním ziskem Davankov zvítězil také ve Varšavě a v Haagu. V Jerevanu získal 49,85 procenta hlasů.
Jediným způsobem jak ochránit ruské území před útoky z Ukrajiny, je vytvořit nárazníkovou zónu, díky níž by se dostalo mimo dostřel sousední země. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Kyjev to má za důkaz, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou bude eskalovat.
Peskov dnes mluvil v návaznosti na Putinovo nedělní vyjádření po jeho znovuzvolení do prezidentského úřadu. „V souvislosti s dronovými útoky a ostřelováním našeho území... je potřeba udělat opatření na zabezpečení těchto území,“ řekl Putinův mluvčí. To lze podle něho provést vytvořením nárazníkové zóny, za niž by technika používaná Ukrajinci nedosáhla.
Rusové v prezidentských volbách, v nichž podle volební komise obhájil svůj mandát současný prezident Vladimir Putin, projevili svou vůli. Prohlásil to italský vicepremiér a šéf krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini, informovala dnes agentura ANSA. Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho však hlasování provázely silné a někdy i násilné tlaky. Většina západních zemí včetně Česka uvedla, že prezidentské volby v Rusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé.
„V Rusku odvolili, bereme to na vědomí. Když lid volí, tak má vždy pravdu,“ uvedl italský vicepremiér Salvini. Jeho strana později vydala prohlášení, ve kterém Salvini tvrdí, že nehodnotí výsledek voleb ani kladně, ani záporně, a vyzval k společnému úsilí pro dosažení míru na Ukrajině, kterou před více než dvěma lety Rusko napadlo.
Vítězem ruských prezidentských voleb se stal se ziskem 87,28 procenta současný prezident Vladimir Putin, oznámila podle agentury TASS po sečtení všech hlasů ruská ústřední komise. Putinovo vítězství ve volbách, v nichž mu chyběla skutečná konkurence, se očekávalo. Západ už volby odsoudil jako nesvobodné. Evropská unie poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny a uvedla, že tyto výsledky neuzná.
Ukrajinská vláda vyčleňuje dalších 5 miliard hřiven na nákup útočných dronů pro armádu, uvedla ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
⚡️Ukrainian government allocating $128 million for procurement of attack drones.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 18. března 2024
The Ukrainian government is allocating an additional Hr 5 billion (around $128 million) to purchase attack drones for the military, said Economy Minister Yuliia Svyrydenko.https://t.co/yRSFCxH23i
Českou iniciativu na sehnání munice pro Ukrajinu dnes ocenil například i lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. Výsledky ruských voleb podle něj ukazují, že Moskva nezmění svůj kurz ve válce na Ukrajině. „Takže otázkou je, co uděláme my v Evropě, jaká bude naše odpověď,“ uvedl při příchodu na jednání Kariňš. „Ukrajinci potřebují zbraně a munici. Slíbili jsme jim dodat do března letošního roku milion kusů munice vyrobené v Evropě, to se ale nepodařilo. Češi se ujali velmi pozitivní iniciativy nakupovat mimo Evropu a do této iniciativy přispěla i naše země,“ dodal lotyšský ministr s tím, že Ukrajinci potřebují naši pomoc co nejdříve a česká iniciativa „přináší své ovoce“.
Výroky zahraničních představitelů o nelegitimnosti ruských voleb jsou absurdní, prohlásil dnes podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Moskva nehodlá například naslouchat hodnocení, které přišlo z USA. Ruské prezidentské volby, v nichž podle oficiálně oznámených výsledků drtivě zvítězil dlouholetý ruský prezident Vladimir Putin, odsoudila jako nesvobodné řada zemí včetně Ukrajiny, USA, Francie nebo Polska a Česka.
Prezident Pavel dosud povolil 20 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, nevyhověl 56 žádostem, sdělila na dotaz ČTK mluvčí Hradu.
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky.
„Strašlivé úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného v předvolebním období bylo dalším důkazem narůstajícího systematického utlačování. Mnoha kandidátům bylo znemožněno se voleb účastnit, včetně těch, kteří protestují proti vedení nelegální války,“ stojí v unijním prohlášení. Jménem bloku text zveřejnila unijní diplomatická služba jen krátce po začátku dnešního bruselského jednání ministrů zahraničí zemí EU.
„Malý bývalý sovětský satelit.“ Slavný deník pobouřil označením Česka, po kritice text změnil
Americký deník The Wall Street Journal v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, opravil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že „malý bývalý sovětský satelit“ shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se dnes objevil i na titulní straně tištené verze pod titulkem: „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.
Czechia is at the @WSJ front-page today.@bopanc explains how Czech diplomacy managed to hundreds of thousands of artillery shells for Ukraine.
— Jakub Janda 楊雅嚳 (@_JakubJanda) 18. března 2024
I am so proud to be a Czech citizen. pic.twitter.com/vfWVIJrfWq
Prezidentské volby v Rusku stály na utlačování a zastrašování, hlasování na okupovaných územích Ukrajiny bylo narušením suverenity, řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
„V Argentině v ruských prezidentských ‚volbách‘ hlasovala stařenka (93), veteránka druhé světové války. V roce 2014 údajně uprchla z Ukrajiny (kde se skrývala ve sklepě před dělostřelbou nacionalistů), v roce 2022 obdržela ruské občanství a teď splnila povinnost,“ cituje ze zprávy Ruské gazety politický geograf Michael Romancov. „Dietl závidí,“ glosuje s odkazem na legendárního československého scenáristu.
V Argentině v rus. prez. "volbách" hlasovala stařenka (93let), veteránka WWII. V roce 2014 údajně uprchla z Ukrajiny (kde se skrývala ve sklepě před dělostřelbou nacionalistů), v roce 2022 obdržela ruské občanství a teď splnila povinnost.
— Michael Romancov (@MichaelRomancov) 18. března 2024
Dietl závidíhttps://t.co/H0f2m6P1Wo
Krajský soud v Plzni dnes otevřel případ, který loni v létě otřásl městem a vyvolal silné protiukrajinské nálady. Devatenáctiletý Viktor Veselovský z Ukrajiny se zpovídá z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Mladík, který podle svých slov žije v Česku asi pět let, přiznal jen pohlavní zneužití a připustil také, že dívku bodl, odmítl ale, že by ji znásilnil nebo že by plánoval vraždu. Hrozí mu až doživotní vězení, státní zástupce navrhuje v obžalobě 18 let vězení.
„Jednou se budeme Rusů ptát, jak tu válku mohli dopustit, a oni se budou vymlouvat na zvláštní dobu a diktátora Putina. Se svou historickou zkušeností to možná budeme částečně chápat,“ přemítá v pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Vladimir Putin ve svém vystoupení zmínil zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného, který v únoru zemřel v trestanecké kolonii. Před kamerami vyslovil jeho jméno, což podle zahraničních novinářů nikdy nedělal. Jeho smrt, za kterou podle Západu může právě šéf Kremlu, označil za „tragickou událost“.
Také potvrdil, že před Navalného smrtí se jednalo o tom, že by mohl být součástí výměny vězňů, což už v únoru uvedl tým zesnulého opozičníka. Putin řekl, že podporoval myšlenku jeho výměny za „jisté osoby, které se nachází ve vězeňských zařízeních v západních státech“, uvedla agentura AFP. Podmínkou podle něj bylo, že se Navalnyj nebude moci do Ruska vrátit.
Ukrajina neplánuje prodloužit dohodu s ruským Gazpromem. Navzdory invazi se ruský plyn stále přepravuje přes Ukrajinu do Evropy, kde se země snaží nahradit palivo pocházející z Ruska alternativními dodávkami a obnovitelnou energií. Platnost dohody vyprší na konci prosince 2024. „Mohu potvrdit, že nemáme v plánu uzavírat žádné další dohody ani prodlužovat tuto (stávající) dohodu,“ uvedl podle Reuters ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.
Noční útok v Charkovské oblasti poničil budovu stanice a čtyři hasičská auta. V tu dobu bylo na služebně 11 hasičů, z nichž jeden utrpěl zranění ruky. Šlo o řidiče, kterému zdravotníci poskytli pomoc na místě.
Ukrajina v noci na dnešek zničila 17 z 22 ruských útočných dronů. Rusko podle ukrajinské armády zaútočilo také sedmi raketami, uvedl Reuters.
Dobré ráno, ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes budou řešit zejména situaci na Ukrajině, na Blízkém východě, ale i v Bělorusku. Na úvod jednání v Bruselu se s nimi prostřednictvím videohovoru spojí americký ministr zahraničí Antony Blinken. Následně budou prostřednictvím videa hovořit i se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou. Česko bude zastupovat šéf rezortu Jan Lipavský.
Ruský prezident Vladimir Putin nenaznačil žádnou změnu dosavadní strategie. Podle Reuters uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině.
Neurčitě se vyjádřil také k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.
Putin ve svém prvním vyjádření po volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku "upevnit společnost" a stát se silnějším a efektivnějším. Prioritou bude posílení armády, uvedla agentura Reuters.
Povolební průzkumy i průběžné výsledky ukazují na drtivé vítězství Putina. Po sečtení asi 60 procent okrsků současná hlava státu jasně vede se ziskem 87 procent hlasů. V projevu Putin také poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem "důvěry" a "naděje", kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude "konsolidované".
Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk zemřela při ostřelování členka místní volební komise, uvedlo podle TASS ruské ministerstvo vnitra.
„Bohužel, zemřela členka volební komise (...) ve městě Berďansk,“ uvedl náměstek ruského ministra vnitra Alexandr Gorovoj. Bliží okolnosti tohoto údajného incidentu nesdělil.
V Kyjevě se sešlo shromáždění s cílem zvýšit povědomí o osudu ukrajinských válečných zajatců. Uspořádala ho skupina „Rodiny Azovstalu“ nazvaná podle velké ocelárny z Mariupolu, která dlouho a srdnatě vzdorovala ruskému obléhání. Přišly stovky lidí, volaly po obnovení úsilí o propuštění ukrajinských vojáků z Mariupolu - z pluku Azov. Někteří také připomněli druhé výročí vybombardování mariupolského divadla, kde se skrývaly děti.
„V těchto dnech ruský diktátor opět imituje 'volby'. Všichni na světě chápou, že tento člověk, stejně jako mnoho jiných v historii, je opilý mocí a nezastaví se před ničím, aby vládl navždy,“ komentoval ruské volby Putinův ukrajinský protějšek Zelenskyj. „Neexistuje zlo, které by neudělal, aby si udržel svou osobní moc. A nikdo na světě by před ním nebyl chráněn. Jsem vděčný každému státu, vůdci a mezinárodní organizaci, kteří tyto věci nazývali a budou nazývat pravými jmény. Vše, co Rusko dělá na okupovaných územích Ukrajiny, je zločin. Na vše, co ruští vrazi v této válce udělali, aby zajistili Putinovu věčnou vládu, by měla být spravedlivá odpověď. Jen jedna věc mu nahání největší strach: odpovědnost," dodal prezident s tím, že Putin musí skončit u mezinárodního tribunálu v Haagu.
These days, the Russian dictator imitates another „elections.“ Everyone in the world understands that this person, like many others throughout history, has become sick with power and will stop at nothing to rule forever.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 17. března 2024
There is no evil he would not do to maintain his personal… pic.twitter.com/zu1see37kl
„Podle TASSu se nepřátelské státy, zejména USA a SRN, vměšují do ruských prezidentských voleb... ale podle zprávy Ústřední volební komise Putin (po sečtení cca 25% okrsků) vede s téměř 88% hlasů. Tak snad to dopadne, co myslíte?“ glosuje politický geograf Michael Romancov.
Podle TASSu se ne-přátelské státy, zejména USA a SRN, vměšují do ruských prezidentských voleb... ale podle zprávy Ústřední volební komise Putin (po sečtení cca 25% okrsků) vede s téměř 88% hlasů. Tak snad to dopadne, co myslíte? https://t.co/ClJKC3GKeF
— Michael Romancov (@MichaelRomancov) 17. března 2024
Nejméně jednoho mrtvého a šest zraněných si vyžádal ruský raketový útok v Mykolajivu na jihu Ukrajiny, uvedla záchranná služba. Podle ukrajinské armády, na kterou se odvolává agentura Unian, Rusové použili stejnou taktiku jako při pátečním útoku na Oděsu, při němž zahynulo 20 lidí: Nejprve vypustili jednu raketu, načež po několika minutách na stejné místo nasměrovali další.
Prezidentské „volby“ v Rusku jsou u konce, volební místnosti se zavřely už i v nejzápadnější části - Kaliningradské oblasti. Výsledky mohou být známy v pondělí. O výhře Vladimira Putina nikdo nepochybuje.
Představitel moldavského úřadu pro reintegraci Podněstří reagoval na výbuch helikoptéry ruských sil v separatistickém regionu, z nějž Kreml viní Ukrajinu. „Incident je pokusem vyvolat v regionu strach a paniku. Vojenská technika na snímcích nefunguje již několik let. Úřady v Kišiněvě, které jsou v kontaktu s ukrajinskou stranou, skutečnost útoku na Podněstří nepotvrzují,“ uvedl podle kanálu Nexta.
Mluvčí Hlavního ředitelství rozvědky Ukrajiny Andrij Jusov uvedl, že útok dronem na vojenský objekt v Podněstří byl „ruskou provokací“. Později i ruská agentura TASS citovala představitele separatistů, že vrtulník byl starý a nefunkční.
„Po útoku dronů Ozbrojených sil Ukrajiny v Enerhodaru byla poškozena budova se třemi volebními místnostmi,“ píše ruská státní agentura TASS s odvoláním na volební komisi Záporožské oblasti. Enerhodar je město blízko fronty, které vzniklo se Záporožskou jadernou elektrárnou nyní také okupovanou Rusy.
Průběh voleb před ruským velvyslanectvím v Kišiněvě narušil muž, který hodil na budovu Molotovův koktejl. Uprchnout nezvládl, moldavští četníci ho před objektivy novinářů dohonili a zpacifikovali.
In #Chisinau, Moldova, a man threw a Molotov cocktail at the Russian Embassy. He was detained by the police
— NEXTA (@nexta_tv) 17. března 2024
The access of people to the site was temporarily stopped, there were no injuries. pic.twitter.com/3bXDdqqB7I
Úřady moldavského separatistického regionu Podněstří podle AFP uvedly, že tamní vojenskou základnu zasáhl dron z Ukrajiny a zničil zde vrtulník.
Footage of an attack and fire at a military facility in Transnistria. One helicopter was destroyed. pic.twitter.com/Iwxzya7BGG
— NEXTA (@nexta_tv) 17. března 2024
V ruském Belgorodu po ukrajinském ostřelování zemřel další člověk, uvedly ruské úřady. Podle nich byl nad Kalužskou oblastí sestřelen dron.
„Sverdlovská oblast, Togliatti, Čeljabinsk a Moskva,“ tweetuje fotky od různých volebních míst napříč Ruskem Kira Jarmyšová, mluvčí Alexeje Navalného. Tým zemřelého disidenta hlásí, že akce Poledne proti Putinovi se zdařila a podle záměrů se tvořily fronty.
Свердловска область, Тольятти, Челябинск и Москва ❤️ pic.twitter.com/wcIcbWl3Gv
— Кира Ярмыш (@Kira_Yarmysh) 17. března 2024
Několik desítek lidí se dnes na pražském Václavském náměstí zúčastnilo protestu proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na Můstku nainstalovali kostku s nápisy Praha proti Putinovi a Prague against Putin. Lidé vybarvovali čtverečky, než se uvedené nápisy postupně objevily. Jedna z účastnic pak spálila Putinovu bustu. Akci uspořádala skupina Kulturus a kostka bude na náměstí do dnešních 18:00.
„Máme dva cíle akce. Prvním je solidarita s ruskou opozicí, která ve 12:00 dělala protestní akci ve volebních místech, proto jsme také začínali v 12:00. Druhý cíl je ukázat Čechům a Ukrajincům, že Rusové v Praze stojí proti Putinovi a podporují Ukrajinu a jsou proti válce,“ řekl pořadatel Anton Litvin.
Model kostky zvolili organizátoři po vzoru té, kterou používal ve svých kampaních nedávno zesnulý ruský opoziční politiky Alexej Navalnyj. Na kostce jsou kromě zmíněných nápisů texty v češtině, ruštině a angličtině, ve kterých pořadatelé vysvětlují, proč akci dělají. V textu také říkají, že Rusové ve skutečnosti nemají ve volbě prezidenta na výběr, když opoziční kandidáti byli vyloučeni.
„Ukrajinští pohraničníci také nestojí stranou pseudovoleb v bažinách a své 'volební lístky' posílají přímo na hlavy okupantů,“ píše sarkasticky na Facebooku Státní pohraniční služba Ukrajiny. „Pomůžeme vám se správným výběrem. 'Hlasovací lístky' 82 mm, 105 mm nebo 120 mm... vyberte si.“
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil velitelství Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Oficiální místa zveřejnila krátké video.
Přidává ke spekulacím, kdo teď vlastně velí Černomořské flotile i celému ruskému námořnictvu. Oficiálně by to měli stále být Viktor Sokolov a Nikolaj Jevmenov, ti však na videu nejsou vidět. Je tam admirál Alexandr Moisejev, který podle ruských vojenských bloggerů nahradil Jevmenova.
Shoigu arrived to Russia-occupied Sevastopol to inspect the Black Sea Fleet (what's left of it).
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) 17. března 2024
Crimean media say they have information that the commander of Russian Black Sea Fleet has been removed from the command of the fleet in the middle of February.
Tosay, while visiting… pic.twitter.com/BHa5qxi7ev
Šéf ruské okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov přidal detaily o zásahu volební místnosti - budovu domu kultury ve městě Kamjanka-Dniprovska zasáhly dva bezpilotní letouny. „V důsledku teroristického útoku banderovců je budova v plamenech,“ napsal na telegramu. Podle místních úřadů se požár již podařilo uhasit.
„Shodili výbušninu z bezpilotního letounu. K útoku došlo ještě před otevřením volební místnosti. Byla zřízena jiná volební místnost, hlasování nebylo přerušeno,“ uvedla volební komise.
Ruské úřady dnes z bezpečnostních důvodů krátkodobě omezily provoz na moskevských letištích Domodědovo a Vnukovo a také v Žukovském u Moskvy. Nad oblastí bylo dnes sestřeleno pět ukrajinských dronů, uvedl podle agentury Reuters starosta Moskvy Sergej Sobjanin.
„Aby byla zajištěna bezpečnost letů civilních letadel, byla dnes od 9:39 moskevského času (7:39 SEČ) zavedena omezení provozu letišť Vnukovo, Domodědovo a letiště v Žukovském,“ napsala ruská federální agentura pro leteckou dopravu. Zanedlouho oznámila, že byla opatření odvolána.
„Ruští dobrovolníci ze 'Sibiřského praporu' bojující za Ukrajinu oznámili obsazení obecního úřadu v Gorkovském v Belgorodské oblasti,“ hlásí kanál Nexta TV.
Russian volunteers fighting for Ukraine from the "Siberian Battalion" have announced the seizure of the administration building of the Gorkovsky settlement in the Belgorod Region. pic.twitter.com/d67NZQWY4o
— NEXTA (@nexta_tv) 17. března 2024
„V rámci humanitární pomoci dostaly školy v Ternopilské a Rivnenské oblasti 10 autobusů,“ hlásí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Česko 🇨🇿 podporuje ukrajinskou 🇺🇦 infrastrukturu! 🚌
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) 17. března 2024
V rámci humanitární pomoci dostaly školy v Ternopilské a Rivnenské oblasti 10 autobusů. Ukrajinským studentkám a studentům tak můžeme alespoň trochu usnadnit jejich cestu do školy. 💪 pic.twitter.com/GozJHPgkcw
V Belgorodské oblasti podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova zemřela 16letá dívka poté, co výbuch dělostřeleckého granátu vypáleného z Ukrajiny zapálil dům její rodiny, píše agentura Reuters.
Další útoky drony byly v noci na dnešek zaznamenány u Moskvy či v Belgorodské, Rostovské, Jaroslavské a Kalužské oblasti.
Na Belgorodskou oblast Ukrajinci dnes ráno podle ruského ministerstva obrany vypálili nejméně 12 raket, které protivzdušná obrana zničila, píše Reuters. O žádných obětech v těchto regionech ruské úřady doposud neinformovaly, v Belgorodské oblasti ale údery poškodily elektrické a plynové vedení.
Ukrajinský útok drony dnes zasáhl volební místnost v Záporožské oblasti, kterou Rusko zčásti okupuje, a proto zde třetím a posledním dnem pokračují ruské prezidentské volby. S odvoláním na místní Ruskem dosazené úřady o tom informovala agentura TASS. Budova začala hořet a byla zničena, nikdo však nebyl zraněn.
Podle šéfa ruské okupační správy Záporožské oblasti Vladimira Rogova budovu domu kultury zasáhly dva bezpilotní letouny. „V důsledku teroristického útoku banderovců budova lehla popelem,“ napsal také na telegramu.
V Rusku dnes končí třídenní prezidentské volby. Podle všeobecného očekávání si v nich zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin, který nečelí žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Během pátku a soboty přišlo podle ústřední volební komise hlasovat 59 procent voličů. Ruský režim podle zahraničních médií usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a která by ukázala jednotu národa v době invaze na Ukrajinu, kterou Putin zahájil v roce 2022.
Spolupracovníci zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného vyzvali občany, aby symbolicky protestovali proti režimu tím, že se dnes v pravé poledne dostaví k volebním místnostem, kde by se tak mohly vytvořit zástupy lidí. Stejnou výzvu před svou smrtí v ruském vězení minulý měsíc zveřejnil i Navalnyj. Ruské úřady varovaly, že podobná shromáždění budou považovat za nezákonný projev extremismu.
Ukrajina nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí v noci na dnešek sestřelila 14 dronů, uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinskou armádu. Z Oděské oblasti je hlášeno několik požárů a zničených průmyslových budov.
„V noci ruské teroristické síly opět uskutečnily masivní útok dronů v Oděské oblasti. Intenzivní bojová činnost trvala asi tři hodiny,“ sdělily ozbrojené síly. Všechny drony kromě jednoho byly sestřeleny právě nad Oděskou oblastí.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko v noci na dnešek čelilo rozsáhlému útoku dronů, z nichž se 35 nad osmi různými regiony podařilo zničit, informuje agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Při úderu v Krasnodarském kraji zemřel jeden člověk a ve zdejší rafinerii ve Slavjansku vypukl požár. Podle úřadů už byl uhašen. Útoky bezpilotními letouny jsou hlášeny i z Moskvy, kde se ale podle starosty Sergeje Sobjanina obešly bez následků.
„Podle předběžných informací v době útoku bezpilotních letounů zemřel jeden člověk, předběžná příčina smrti - infarkt,“ sdělilo operační velitelství Krasnodarského kraje, který sousedí s anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase zítra od rána. Dobrou noc.
Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, dodal.
Macron již minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Později řekl, že tato teze je především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.
„Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ uvedl. Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské vyhrůžky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit.
„Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ citovala z Macronova rozhovoru stanice BFMTV.
Desítky lidí se dnes shromáždily na náměstí Václava Havla v Praze u Národního divadla, aby připomněly dva roky od ruského útoku na divadlo v Mariupolu. Lidé na piazzettě vytvořili velký nápis „děti“, který byl na střeše ukrajinského divadla při útoku Rusů. Na písmena rozmístili svíčky. Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky z nich. Shromáždění Divadlo Mariupol - dva roky poté uspořádala česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny.
„To, co se stalo v Mariupolu před dvěma lety, je strašné a lidé by na to neměli zapomínat. Na co by ale také neměli zapomínat, je, že s okupací horor nekončí. S ní začíná jen další fáze hororu pro Ukrajince, kteří tam zůstali uvězněni v ruinách svého města pod národem, který se je snaží systematicky vyhladit. Lidé, kteří tam zůstali, žijí v ruinách a trpí,“ řekl jedna z organizátorek Julia Levková.
Někteří z účastníků setkání si přinesli vlajky či transparenty v azbuce. Na závěr akce zazněla ukrajinská hymna.
💔 The first Lithuanian volunteer who died defending Ukraine was laid to rest in Vilnius pic.twitter.com/H36eriBcLn
— NEXTA (@nexta_tv) 16. března 2024
„Ve Vilniusu byl uložen k poslednímu odpočinku první litevský dobrovolník, který padl při obraně Ukrajiny,“ tweetuje kanál Nexta.
OBRAZEM: Dobrovolnice vyrábějí maskovací sítě pro ukrajinskou armádu v Charkově. Charkov je nejbližším ukrajinským velkoměstem u ruských hranic a je pravidelně ostřelován ruskými raketami.
Kyjev „zintenzivnil své teroristické aktivity v souvislosti s probíhajícími prezidentskými volbami v Rusku, aby svým západním opatrovníkům ukázal svou aktivitu a vyžebral ještě více finanční pomoci a smrtících zbraní,“ říká prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Ministerstvo také uvedlo, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy. K útokůlm se hlásí ruští partyzáni.
Prohlášení též poukázalo na ostřelování příhraničního města Belgorod, při němž podle dřívějšího prohlášení místních úřadů zahynuli dva lidé a 19 dalších bylo zraněno.
Tři čeští humanitární pracovníci zranění při dopravní nehodě na Ukrajině jsou mimo ohrožení života, řekl mluvčí ministerstva obrany. Český vojenský letoun Casa je dnes z polského Řešova přepravil do Prahy, jsou v Ústřední vojenské nemocnici.
Při nehodě byl zraněn ještě čtvrtý člověk, podle Novinek to nebyl český občan a zřejmě zůstal na Ukrajině.
Střety v ruském pohraničí: Skupiny ruských dobrovolníků bojujících na straně Ukrajiny uvedly, že už několikátým dnem pokračuje jejich výpad na území vlasti, jejíž vládu považují za nelegitimní. Ruský dobrovolnický sbor, jedna ze skupin bojujících na straně Ukrajiny proti Rusku, zveřejnil dnes na sociálních sítích video, v němž tvrdí, že v Kurské a Belgorodské oblasti zajal 25 ruských vojáků.
Další ze skupin, Legie Svoboda Ruska, dnes odpoledne varovala před „masivním úderem“ na vojenské cíle v Belgorodu a vyzvala obyvatele, aby se ukryli. Krátce poté ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruská protivzdušná obrana sestřelila nad městem 15 střel. Na ruských webech se objevila videa, na nichž je patrný kouř stoupající z budov a padající střepiny. Pravost videí nebylo možné nezávisle ověřit, připomněla agentura AP.
Přes 50 procent voličů hlasovalo zatím v třídenních ruských prezidentských volbách, které pokračují druhým dnem, uvedla ústřední volební komise.
Obrazem: Členové volební komise obcházejí voliče z vesnice Nikolajevka u sibiřského města Omsk, kteří se sami nemohou dostavit do volebních místností.
V Moskvě byl zadržen volič, který na hlasovací lístek napsal „Putin je vrah“. Lidé protestují i zapalováním volebních lístků nebo litím barvy do hlasovacích uren.
🤡 A voter in Moscow was arrested for writing "Putin is a murderer" on a ballot paper pic.twitter.com/goEKDY9coZ
— NEXTA (@nexta_tv) 16. března 2024
Obrazem: Příbuzní ukrajinských válečných zajatců se shromáždili na náměstí Majdan v centru Kyjeva.
Dnešní ruské útoky na Charkovskou oblast zranily dva muže ve věku 45 a 38 let a poškodily důležitou infrastrukturu. Dnes to sdělil guvernér oblasti Oleh Syniehubov s tím, že oba muži byli zraněni při útoku ruského dronu na vesnici Ochrimivka ležící necelých 10 kilometrů od ruských hranic.
Ukrajinské letectvo také uvedlo, že přes noc sestřelilo nad Charkovskou oblastí dva útočné drony.
⚡Russian attacks on Kharkiv Oblast over the past day injured two men, aged 45 and 38, and damaged critical infrastructure, Governor Oleh Syniehubov said on March 16.https://t.co/7sNxLtTd48
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 16. března 2024
Ruští rebelové zveřejnili záběry z bojových operací proti ruským jednotkám u Grayvoronu v Belgorodské oblasti.
Russian rebels have published a video of combat operations against Russian troops near Grayvoron in the Belgorod region pic.twitter.com/LXBtcOSW63
— NEXTA (@nexta_tv) 16. března 2024
Rusko uvedlo, že odrazilo další pokusy ukrajinských sil o přeshraniční vpády do Belgorodské oblasti. V Belgorodu budou zavřeny školy a nákupní centra.
Fotografie zobrazují následky ostřelování Belgorodské oblasti.
Consequences of shelling of the Belgorod region of Russia
— NEXTA (@nexta_tv) 16. března 2024
Is the special operation going according to plan? pic.twitter.com/MCgFEvMiPL
Přes 40 procent voličů zatím hlasovalo v třídenních ruských prezidentských volbách, které pokračují druhým dnem, uvedla ústřední volební komise. Podle agentury TASS jde o údaj ke 13:32 moskevského času (11:32 SEČ). Třídenní hlasování skončí v neděli, přičemž se očekává, že si v něm zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin.
Podle médií narušily v pátek volby na několika místech incidenty, včetně polití volebních uren na Krymu zelenou barvou. Volební komise na Krymu oznámila, že po dvou případech poškození volebních uren zelenou barvou zavedla ve volebních místnostech další bezpečnostní opatření.
„Aby nikdo nemohl poškodit a ovlivnit vůli obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost prohlížet všechny velké tašky a balíčky, s nimiž voliči do místnosti přijdou,“ sdělila komise. Voliči také nebudou smět k urnám přistupovat s nápoji.
A woman spectacularly set fire to a polling station in Russia's Volgograd region pic.twitter.com/51ogp2ChPB
— NEXTA (@nexta_tv) 16. března 2024
Jeden z prezidentských kandidátů a šéf Liberálně-demokratické strany Ruska Leonid Slutsky odvolil v sobotu v Moskvě. Do volební místnosti přišel spolu se svou matkou Natalyou.
Podívejte se na aktuální ztráty ruské armády podle Ukrajiny. Tvrzení nelze v průběhu války nestranně ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of March 16, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/r796lLpZjb
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 16. března 2024
Ruští rebelové zajali více než dvacet ruských vojáků. Velení rebelů se obrátilo na guvernéra bělgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova a vyzvalo ho, aby se zúčastnil schůzky a o zajaté vojáky se postaral.
Russian rebels have captured more than twenty Russian soldiers as prisoners of war
— NEXTA (@nexta_tv) 16. března 2024
The rebel command has appealed to the governor of the Belgorod region, Vyacheslav Gladkov, urging him to attend a meeting and take custody of the captured soldiers. pic.twitter.com/innzagcKoH
Česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii si získala v Polsku velký respekt. ČTK to v rozhovoru řekl český velvyslanec ve Varšavě Břetislav Dančák. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až právě po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300 tisíc nábojů má český plán nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 tisíc kusů munice.
Zástupci české vlády plán představili v Bruselu na začátku února. Na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině měsíce poté prezident Petr Pavel konkretizoval, že ČR v mimounijních státech lokalizovalo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži. Britský list Financial Times napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).
Kreml tvrzení o platební neschopnoti odmítá
Ruská federace však dnes odmítla tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, pokračoval.
„To není náš problém,“ řekl Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti.
Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). „Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež,“ řekl Peskov.
Ohledně zákazu dovozu ruského zlata na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů „je dost velký“.