Zrádci chtěli vytvořit ruskou pseudorepubliku kousek od Slovenska. Plány zmařili ukrajinští agenti
Až u slovenských a polských hranic se snažili separatisté vytvořit „Ukrajinskou federativní republiku“, kterou by ovládalo Rusko. Chystali se násilně převzít moc a podkopat morálku Ukrajinců v regionech, kam se zatím nedostaly ruské tanky. Ukrajinští agenti tajné služby SBU mezi plány separatistů odhalili i výzvu ostatním zemím, aby nový stát uznaly.
Ukrajinská bezpečnostní služba SBU zmařila záměr separatistů vytvořit nové „lidové republiky“ na západě Ukrajiny. Projekt se týkal území v blízkosti Slovenska, Polska, Maďarska a Rumunska, které chtěl Kreml „předělat" po vzoru Doněcké a Luhanské republiky na východě země.
Nová „Ukrajinská federativní republika“ měla zahrnovat západoukrajinské regiony Ivano-Frankivsk, Zakarpatsko a Černovickou, Ternopilskou a Lvovskou oblast. Informovala o tom ukrajinská zpravodajská agentura Ukrinform.
Motivací zrádců k vytvoření pseudorepubliky bylo podkopat národní jednotu Ukrajinců a destabilizovat armádu. Dále to mělo Ukrajince připravit o podporu a zabránit dodávkám zbraní dál do země. Na západě napadené země k tomu mělo dojít proto, že tyto oblasti zatím nemohou obsadit ruské jednotky tak jako na jejím východu, severu a jihu.
Ukrajinští agenti SBU zadrželi jak organizátora „falešné federativní republiky“, tak další klíčové postavy, které měly pracovat pod hlavičkou Ruska. Podle bezpečnostní agentury chtěla tato skupina pro splnění plánu naverbovat více než 500 dalších přeběhlíků.
Tito separatisté plánovali ve vyjmenovaných regionech nejdřív zdiskreditovat místní bezpečnostní úředníky a vzbudit nedůvěru veřejnosti. Dalším krokem měla být fyzická likvidace představitelů místní samosprávy a nejvyšších bezpečnostních činitelů v regionu.
Zrádci by pak převzali administrativní budovy a vyhlásili „lidové republiky“, které by spolu s Doněckou a Luhanskou oblastí vyhlásili za nový stát ovládaný Ruskem.
Podle Obozrevatele komplici hlavního organizátora svědčili proti němu, nyní probíhají další vyšetřování. Pachateli hrozí až 10 let vězení, protože plánoval násilnou změnu nebo svržení ústavního pořádku a odnětí státní moci.
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč). Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci. Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč). Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat. Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země. Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný. „Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal. Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.
