Ruská propaganda cílí i na nečekaná místa. Expert popsal, jak s hltači konspirací mluvit

Průzkum agentury Ipsos ukázal, že podle 75 % Čechů přibývá v republice množství dezinformací. Vyšší má být i jejich intenzita. Zejména podle lidí mezi 30 až 39 lety jsou na vině sociální sítě, které lživé zprávy zviditelňují. 

S větším množstvím dezinformací nesouhlasí odborník, politolog Miloš Gregor. „Nemyslím si, že by dnes po světě kolovalo víc dezinformací než třeba před rokem. Jen se proměnila jejich podoba a hlavně cílové publikum,“ vysvětlil Blesk Zprávám.

Dezinformační scéna se podle něj změnila hlavně po vypuknutí války na Ukrajině. Po téměř čtyřech měsících bojů ale pozoruje pozvolný návrat do normálu, co se týče dezinformací. „Hlavními nepřáteli podle dezinformační scény tak jsou demokratičtí politici, naopak antisystémové, populistické a extremistické politické subjekty jsou opěvovány,“ řekl.

„Smrt nepříteli!“ Ukrajinské televize vysílají společné zprávy. Jednota, nebo propaganda?

„Rusko je opět líčeno jako morální vzor utlačovaný prohnilým Západem a problém nejsou válečné zločiny na straně Ruska, ale ukrajinští uprchlíci před válkou,“ sdělil. Mění se i jednotlivé případy, o kterých dezinformátoři a ruská propaganda mluví, hlavní příběhy však zůstávají stejné.

Propagandu směrem na Západ šířilo hlavně Rusko, jeho vliv se ale podle Gregora s únorovou invazí změnil. „S útokem na Ukrajinu Rusko ztratilo téměř veškeré spojence v tomto regionu a definitivně přišlo o masku režimu, se kterým je možné spolupracovat,“ rozvinul to politolog.

Za hlavní cíl Ruska teď proto nepovažuje západní země, ale hlavně Afriku a Blízký východ. „Tedy regiony, které samy mají komplikovaný vztah k Evropě a USA a kde má Rusko větší šanci přesvědčit tamní občany o svých motivech,“ dodal. Vidět to podle něj můžeme od března, kdy právě v těchto zemích začalo Rusko verbovat žoldáky, a to i z řad radikálních muslimů.

Zákon nebo osvěta? Dezinformace tu budou vždy, říká expert. Používá je i ANO

A jak regulovat dezinformace v Česku? Přípravou zákona na obranu proti dezinformacím se zabývá ministerstvo spravedlnosti a vnitra. „Boj s dezinformacemi však není jenom o regulaci, což si vláda začíná uvědomovat velmi pomalu,“ uvedl pro Aktuálně František Vrábel ze Semantic Visions.

„Vypínání“ dezinformačních webů výsledek nepřinese: „Efektivní není buď jedno, nebo druhé, ale jen vhodná kombinace obojího. Bez mediální gramotnosti, mediální výchovy a posilování kritického myšlení právní regulace příliš nezmůže. Zároveň spoléhat jen na osvětu a nijak nelimitovat svobodu slova též nelze,“ řekl odborník na ústavní právo a svobodu projevu Michal Bartoň.

Česko je v boji proti dezinformacím oproti Pobaltí, severu Evropy i Slovensku pozadu – ale pomůže tomu osvěta a dostatečná komunikace??

Překroucené a nesprávné: Experti „rozebrali“ tvrzení Moskvy o vývoji biologických zbraní na Ukrajině

Vzhledem k tomu, že velká část dezinformací je produkovaná nebo alespoň podporovaná Ruskem, do budoucna Gregor velkou změnu nečeká. Pokud se ovšem nezmění režim v Rusku.

Ani on nevidí mediální gramotnost, tedy zlepšování schopnosti lidí poznat mediální manipulace, jako všemocnou. Mít alespoň šanci se nepřátelské propagandě bránit ale považuje za nezbytnou. „Samotná osvěta tedy nebude dostatečná, snažit a zlepšit se musí všechny úrovně společnosti, od politiků, přes média a různé organizace až právě po jednotlivce,“ dodal.

„Těžko může dojít k výraznějšímu zlepšení, pokud část politiků bude i nadále používat zjevné lži a manipulace ve svých kampaních a lidé jim to budou věřit. Mohli jsme to vidět třeba v případě ANO před loňskými sněmovními volbami,“ uvedl příklad. 

Generační problém? Dezinformátory jsou i mladí, senioři za tím vidí křivdy

U šiřitelů konspirací Gregor nevidí problém naivity nebo ochotu konspiracím věřit a šířit je. Klíčové jsou podle něj hodnoty člověka a používané sociální sítě.

„Zatímco mladší generace jsou na Instagramu a TikToku, senioři jsou více na Facebooku a e-mailech. Zatímco mladší generace, i v Rusku, je založena více konzumně, tedy je ochotna něco udělat čistě pro peníze, starší generace v tom častěji vidí odraz svého uvažování, hodnot, nebo křivd, které je v životě potkaly,“ popsal.

Právě i TikTok se během války ukázal jako účinný nástroj ruské propagandy. Kolem 180 ruských influencerů se zapojilo do kampaně „Russian lives Matter“. Spousta z nich se přitom politickým tématům dřív nevěnovala a na sociální síti všichni jednali stejným stylem, ukazovali stejná gesta i hlášky. Je tak podle médií pravděpodobné, že za to dostali zaplaceno od ruské vlády.

Jak uvedl The Financial Times a další média, Meta, Twitter, Google, Microsoft a TikTok se plánují přihlásit se k novému „anti-dezinformačního kodexu“ EU, díky kterému budou moci proti dezinformacím lépe zakročit.

Zpověď Marianny (29), kterou proslavila fotka z vybombardované nemocnice: Vyhrožovali mi, že dcerku rozsekají na kusy!

„Propaganda nevymizí nikdy, vždycky si najde nějakou hodnotu či emoci, která je ve společnosti živá. Například od roku 2015 do roku 2019 jsme měli velkou obavu z migrantů, která ve společnosti reálně byla a nebyla vytvořená propagandou. Propaganda si to ale našla a začala to rozdmýchávat,“ řekl také dříve Blesku Gregor.

„Nástroje nejsou podobné, principy jsou podobné, ale týkají se vždy jiných témat, a já se obávám, že nám nepomůže, když to lidi budou schopní rozpoznat,“ doplnil. Neznamená to ale, že by se mělo na osvětu rezignovat, protože poté by dezinformacím uvěřilo ještě víc lidí, doplnil.

Jak mluvit s někým, kdo dezinformacím věří?

Podle Gregora je důležité upřesnit si, že svět není černobílý a nedělit lidi mezi „správné“ a dezinformátory. „Někteří věří více, jiní méně. Někteří věří nesmyslům o covid-19, jiní o válce na Ukrajině. A třeba ani ne všem, jen něčemu. Otázkou pak také je, zda daný člověk vysloveně věří nějaké dezinformaci, nebo jen tápe a neví, čemu věřit. Tedy nevěří ničemu,“ uvedl.

U takové osoby je větší šance, že si vyslechne i protiargumenty, které budou mít vliv na jeho názor. „Obecně platí, že pokud se dozvíme o něčem, na co nemáme názor, mnohem častěji přejímáme názory, které k tématu slyšíme jako první. I proto je důležité se například s dětmi o společenských tématech bavit a nenechávat to čistě na nich – co si přečtou na internetu, co jim řeknou kamarádi,“ doporučil.

Každý 10. učitel je dezinformátor? Experti pro Blesk o ruské propagandě na českých školách

Když někdo sleduje ruskou propagandu dlouho a věří jí, je podle něj těžké přesvědčit ho o opaku. Pokud jde o člena rodiny, Gregor radí nehádat se.

„Můžeme se dotyčného doptávat, proč si to myslí, kde danou informaci získal a pokusit se s ním opatrně polemizovat. Určitě nepomůže, pokud se pohádáme nebo jej osočíme, že věří ruské propagandě,“ poradil. „Asi nikdo si kvůli tomu nechce v rodině zpřetrhat vztahy,“ zakončil.