Každý 10. učitel je dezinformátor? Experti pro Blesk o ruské propagandě na českých školách
Média obletěla zpráva o učitelce Bednářové, která ve třídě šířila lži o Ukrajincích. Česká školní inspekce eviduje další 4 podobné případy. „V takto velké profesní skupině nelze selhání jednotlivců vyloučit,“ řekl Blesk Zprávám učitel Michal Kaderka. „Učitelé zastávají různé názory, mohou je žákům sdělovat, ale neměli by jim je vnucovat,“ uvedl Radek Sárközi z Pedagogické komory. Jak velké riziko šíření ruských lží od učitelů hrozí? Proč je problém s důkazy a jaký postih mohou pedagogové dostat?
Seznam Zprávy informovaly o učitelce Martině Bednářové z Dlouhých Lán, která žákům tvrdila, že Ukrajinci likvidovali Rusy kvůli jejich národnosti a vraždili děti. To všechno během přítomnosti žačky, která z války na Ukrajině utekla.
Osmáci si to ale nahráli a učitelka už nesmí vyučovat. Pravděpodobně dostane výpověď, přestože se ohradila, že k tomu podle ní škola nemá důvody. Bednářová se následně vyjádřila, že čelila šikaně a žáci, kteří ji nahrávali, by měli dostat trest.
Sama ředitelka školy Renata Riedlová pak obdržela v návaznosti na potrestání učitelky řadu výhružných zpráv a e-mailů.
Problematický je podle Seznam zpráv a Hospodářských novin také nový děkan VŠE Miroslav Ševčík. Student Jakub Kuneš a další studentka varovali, že propagoval jak dezinformace o covidu, tak o podílu Ukrajiny na válce s Ruskem. Ševčík se proti tomu ohradil.
Česká školní inspekce teď eviduje další 4 případy učitelů šířících dezinformace o válce na Ukrajině. Ti s válkou buď souhlasili, nebo ji zlehčovali, šířili ruské lži a dezinformace. Inspekce podněty dala ředitelům příslušných škol, kteří stanovili tresty. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) vidí jako pozitivní, že žáci umí vyhodnotit manipulativní výklad učitelů jako lež a nahlásit ho.
V jednom případě šlo o obecnou stížnost na pedagogy Zlínského gymnázia, kterým pak ředitel připomněl mírové zásady školy. V dalším případě, opět ze Zlína, se jednalo o učitelku, která šířila dezinformace. Škola k ní měla i další výtky a neprodlouží jí pracovní poměr. Případ z Pardubického kraje se ještě prošetřuje.
Další tři podněty směřovaly obecně na školu, kdy se žáci například špatně chovali k ruské žákyni.
Jak vysvětlil expert Bohumil Kartous, ani lidé ze vzdělávání se dezinformacím nevyhnou. V rozhovoru pro iRozhlas řekl, není problém o propagandě mluvit, špatné je propagovat ji jako čirý fakt a říkat dětem, jak hodnotit politická témata. Problém je dosvědčit nevyhovující chování učitelů. Důkazy nemusí být jednoznačné, pokud nejde přímo o nahrávku jako v případě učitelky z Dlouhých Lán.
Učitelé dezinformátoři: Desetina z nich, nebo ojedinělý jev?
Politická agitace, ideologická propaganda nebo komerční prodej do škol podle Radka Sárköziho z Pedagogické komory nepatří.
„Učitelé je ve výuce mohou využít, ale výhradně jako konkrétní příklady, které jsou předmetem analýzy a hodnocení. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání obsahuje tento povinný očekávaný výstup pro vyučování češtiny: ,žák rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj´,“ vyjádřil se pro Blesk Zprávy.
„Učitelé zastávají různé názory, stejně jako všechny ostatní profese, mohou je žákům sdělovat, ale neměli by jim je vnucovat,“ dodal. „Žáci se mají ve škole naučit věcně argumentovat a případně svůj původní názor změnit, pokud se ukáže, že je v rozporu s vědeckými důkazy,“ zakončil Sárközi.
Kartous odkázal na výzkum Univerzity Palackého o učitelích, kteří by mohli dezinformacím věřit. Mezi celkem 150 tisíci učiteli v Česku byl odhalen poměrně velký vzorek populace, kteří dezinformacím z nějakého důvodu věřili, přestože to rozporuje jejich povinnostem. Jde o každého 10. učitele.
Neznamená to ale, že by každý 10. učitel šířil dezinformace, jen k tomu mohou v některých situacích inklinovat. „Není potěšující, že se objevují tyto případy, ale jedná se o jednotky v mase 160 tisíc učitelů. V takto velké profesní skupině nelze selhání jednotlivců vyloučit, ale jedná se o ojedinělý jev,“ rozvedl to pro Blesk Zprávy Michal Kaderka z Učitelské platformy.
Dodal, že rozlišujme mezi učiteli, kteří jsou informačně dezorientováni a těmi, co aktivně šíří dezinformace. „Těm prvním lze zajistit podporu, jak se v informacích vyznat. Ty druhé nic nepřesvědčí a žádné opatření nevyloučí, že učitel bude ve třídě šířit dezinformace. Záleží na kultuře a klimatu školy, ale nepředpokládám, že je nutné ve školách pořádat politická školení. Naprostá většina učitelů ruskou propagandu prokoukla,“ pokračoval Kaderka.
Jak by podle něj měli být postihováni učitelé šířící ruskou propagandu na školách?„Každý případ by se měl posuzovat individuálně, nelze určit plošný postih. Záleží na závažnosti, intenzitě či opakovanosti. Učiteli se dá vysvětlit, že se má zdržet šíření dezinformací,“ myslí si.
Učitel nepřestává být učitelem ani ve volném čase. Jak řešit dezinformátory?
Nový fenomén nastoluje nová témata. Kromě toho, jak je možné samotné učitele učit rozlišovat dezinformace a případně postihovat jejich šíření, se nabízí také otázka: Co když učitel dezinformace nevykládá ve škole, ale ve svém volnu? A ještě na sociálních sítích, kde to mohou sledovat i jeho žáci?
Případem je totiž už zmíněný soběslavský dějepisář Marek Adam, který ruskou invazi obhajoval na demonstraci. Ředitel ale během jeho výuky neshledal na probírané látce nic závadného.
Případu Marka Adama, který dezinformace nehlásal ve třídě, nýbrž mimo práci, se Kartous podivuje. Vysvětlil, že učitel nepřestává být učitelem ani ve volném čase, když například na sociálních sítích šíří své názory. Svou společenskou roli podle něj nemůže jen tak odložit, když má na základě školského zákona učit děti chápat demokracii, které ruská invaze na Ukrajinu odporuje.
Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v neděli ráno.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou, informují s odkazem na Bílý dům tiskové agentury.
Podívejte se na snímky z dnešního ruského útok na Záporoží.
„Tito lidé nemají ve školství co dělat, protože jim chybí elementární schopnost k naplňování zákonem dané povinnosti,“ řekl Seznam Zprávám Kartous. „Učitel ve výkonu svého povolání působí celou svou osobností a jako učitel působí i v okamžiku, kdy nepracuje. Pochopitelně v dobrém i v tom špatném slova smyslu,“ doplnil.
Týká se to ale i druhého extrému, například když učitel odmítne vyučovat Rusy, jako se to začátkem invaze stalo v případě Martina Dlouhého z VŠE. A přestože se omluvil za své „vlastní sankce proti Rusům“, které zahrnovaly nevedení závěrečných prací Rusům a odmítání je zkoušet, v rozporu s jeho pracovními povinnostmi to bylo.
Podle Kartouse by možná bylo řešením, kdyby byli na pedagogické fakulty přijímány jen určité typy učitelů, kteří by k tomu měli osobnostní předpoklady. Netýká se to jen dezinformací, ale i lidí, kteří nejsou způsobilí pracovat s mladými lidmi.
Jak by se to ale udělalo prakticky, je problém. Zdá se, že školení o informační gramotnosti nebo jiná školení také nejsou ideální. Podle Lidovek by byla lepší než oficiální metodika práce s pedagogickým sborem, což ostatně výše potvrdil i Michal Kaderka.
S Kartousem nesouhlasí Sárközi, podle kterého je naprosto odtržený od praxe. „Kdyby se požadavky, které má pan Kartous na učitele,aplikovaly na jeho osobu, zřejmě by ho už vyhodili z práce,“ uvedl. „Ty jeho knížecí rady jsou absurdní,“ dodal.
