Dlouhé kolony na ruských hranicích: Kudy a kam mohou Rusové utéct před mobilizací?

Pro Rusy je tohle první velká mobilizace od druhé světové války, oficiálně chce Kreml 300 tisíc rezervistů, šeptá se ale o tom, že bude do války povoláno na Ukrajinu až milion lidí, mezi nimi branci, kteří nemají žádnou předešlou vojenskou zkušenost. A to už je i na Rusy dost, samozřejmě jsou tací, kteří to podporují. Petrohrad a Moskva se však bouří.

Rusové, kteří kvůli mobilizaci prchají do Finska. | Reuters

Petrohradští Rusové to mají poměrně blízko do Finska (asi 3 hodiny jízdy autem), podle všeho téměř 17 tisíc Rusů překročilo hranice do této severské země, to je o 80 procent více než v týdech před mobilizací. Finsko oznámilo, že počty se pomalu snižují a ustalují, na přechodech je však stále více než rušno. Rusové pohraničníkům uvádějí jasný důvod k odchodu: Nechtějí být naverbováni do armády.

Finská vláda oznámila, že zastaví vstup Rusů do země na turistická víza, nicméně nemluví se o zákazu pro humanitární víza.

„Nejsme potrava pro děla!“ Část zatčených Rusů po protestech proti mobilizaci posílají přímo na frontu

Možná, že právě nutnost víza odlišuje situaci na finsko-ruských a gruzínsko-ruských hranicích. Finové přiznávají zvýšený provoz, ten ale zvládají a nepotýkají se se sáhodlouhými kolonami. To gruzínští pohraničníci jsou na tom jinak, odbavují tisíce Rusů, kteří na povolení ke vstupu čekají i několik desítek hodin, v neděli to bylo 48 hodin. Kolona v jednu chvíli čítala více než 3 tisíce vozů.

Rusové prchající před mobilizací do Gruzie. | Reuters

Do Gruzie od počátku invaze na Ukrajinu dorazilo už 40 tisíc Rusů, jejich cílem je povětšinou hlavní město Tbilisi. Rodinu vzal do Gruzie i Dmitrij Kurilijunok, s manželkou Irinou a jejich dcerou projeli Ruskem z Krasnodaru do kavkazského města Miněralnyje Vody, tam si najali místního řidiče, který je vzal do Tbilisi. Cesta jim zabrala několik dní. „Jsme zcela proti válce. Pro nás, i pro ostatní, je to děsivé. Zabíjet druhé, umírat, a proč? I to je důvod, proč jsme odešli,“ řekl tisku.

Gruzie si zažila vlastní válku s Ruskem, a to v roce 2008 o oblast Jižní Osetie a Abcházie.

Asi nejzvláštnější je, že Rusové utíkají i do sousedního Běloruska, přestože Minsk v čele s Alexandrem Lukašenkem stojí plně za Putinem. Příchod do Běloruska není úplně nejjistější cesta z Ruska. Podle deníku Naša Niva dostaly běloruské úřady za úkol dopadnout prchající Rusy a nahlásit je ruským autoritám. Běloruská policie podle zdrojů pročesává hotely.

Další trasou k útěku z Ruska by mohl být Kazachstán, i na těchto hraničních přechodech se Rusové shromažďovali a shromažďují, jak od počátku invaze, tak intenzivněji po Putinově příkazu k mobilizaci. Přestože Moskvu a Astanu pojí poměrně dobré vztahy, kazašská vláda tento týden oznámila, že nehodlá uznat anektované ukrajinské území za ruské. Byla to reakce na pseudoreferenda, která probíhají v okupované Záporožské či Chersonské oblasti, o připojení k Rusku se hlasuje také v samozvaných proruských útvarech Luhanská lidová republika (LNR) a Doněcká lidová republika (DNR).

Přišel Putin o dalšího spojence? Kazachstán neuzná možné připojení okupovaných částí Ukrajiny k Rusku

Kazachstán ochrání Rusy, kteří do země utečou před nedávno vyhlášenou vojenskou mobilizací, oznámil navíc tento týden kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. „V uplynulých dnech k nám dorazilo mnoho lidí z Ruska. Většinu donutila odejít bezútěšná situace. Musíme se o ně postarat, zajistit jejich bezpečí,“ řekl Tokajev.

Kazachstán má ale potíže desítky tisíc Rusů ubytovat, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Zároveň ale země neposkytne Rusům povolení k trvalému pobytu, pokud nebudou mít potřebné dokumenty, píše Radio Svobodná Evropa.

Mobilizace vzbudila pobouření mezi etnickými menšinami z odlehlých, většinou chudších, částí Sibiře, právě odsud v minulosti pocházela značná část ruských profesionálních ozbrojených sil. Vyústěním je odchod lidí do Mongolska. Například v sobotu mongolský exprezident Cachjagín Elbegdordž a současný šéf Světové mongolské federace uvedl, že každý, kdo prchá před povolávacím rozkazem, je v jeho zemi vítaný.

„Burjati, Tuvinci a Kalmykové (poz. red. mongolská etnika) byli a jsou zneužíváni, dělali z nich potravu pro děla. Dnes prcháte před brutalitou, krutostí a pravděpodobně i smrtí. Zítra budete utíkat před diktátorstvím,“ obrátil se k Rusům, Putina zároveň vyzval k ukončení války. Gubernátor ruského Burjatska v pátek přiznal, že někteří lidé dostali povolaváci dokumenty omylem.

Od počátku války jsou Uzbekové náboženskými autoritami vyzýváni k tomu, aby se nepřipojovali k ruské válce, podle nich se válka rozchází s islámskou vírou. Uzbekové stráví často mnoho let prací a životem v Rusku, aby pomohli svým rodinám. Pro takové lidi Kreml zjednodušil získání ruského občanství, podmínkou je ale právě i připojení se k armádě. V Uzbekistánu navíc žije početná ruská menšina.

Uzbekistán zablokoval platby pomocí ruského platebního systému Mir, což je alternativa k Vise a MasterCard. Nicméně Uzbekové tvrdí, snad aby uchlácholili Moskvu, že nejde o sankce, ale o „technické problémy a procedury, které je nutné vyřešit a provést“. Minulý týden na sankční seznam USA přibyl šéf operátora systému Mir banky NSPK Vladimir Komlev. Krátce na to platby pomocí Miru pozastavily i turecké banky Denizbank a Isbank.

Dveře do Evropy by se Rusům mohly otevřít i pomocí pobaltských států jako Estonsko, Litva a Lotyšsko, anebo Polska. Mimo Finsko jsou to tyto 4 členské státy Evropské unie, které sousedí s Ruskem, dvě s enklávou Kaliningrad a dvě přímo s Ruskou Federací. Nicméně všechny tyto země zastavily vydávání víz ruským turistům, Rusové tak mají dost limitované šance, jak se skrze ně dostat pryč z Ruska.

V otázce ruských dezertérů je EU nejednotná, podle mnohých by představovali bezpečnostní rizikum (poz. red., to je i názor českého ministra zahraničí Jana Lipavského). Jiní doufají, že uzavření evropských hranice jen zvýší domácí tlak na Putina. „Ti, kteří utíkají, jsou ti, jimž nevadí zabíjení Ukrajinců, proti tomu neprotestují,“ komentoval lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs .

Kromě pozemní dopravy, mají Rusové k dispozici i hrstku zemí, kam stále mohou letecky a nepotřebují víza. Cena letenek i zájem o ně za poslední týden narostly, Rusové skupují hlavně jednosměrné lety, a to právě do čtveřice států: Turecko, Arménie, Ázerbájdžán a Srbsko. Pro někoho jsou jen přestupní stanicí, například jednačtyřicetiletý Jevgenij je sice nyní v Turecku, chce se však dostat do Izraele. „Jsem proti téhle válce, nechci být její součástí, nechci být vrah. Nechci zabíjet lidi,“ komentoval pro agenturu AP.

Ne všechny země se postavily odmítavě k problematice Rusů prchajících před mobilizací, německé ministerstvo vnitra uvedlo, že „uvítá každého, kdo se hrdě postavil Putinovu režimu“, kdo odmítá bojovat. Němci rovněž apelují na ostatní členské státy EU a vyzývají k nalezení společného řešení. I když Německo nabídlo azyl všem, kdo se kvůli odmítnutí povolávacího rozkazu ocitli v Rusku v nebezpečí, dostat se do Německa bude pro Rusy velmi problematické.

Cílem nemůže být, aby se v České republice hromadili dezertéři, bylo by to i bezpečnostní riziko. K debatě o přijímání Rusů utíkajících před mobilizací to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hrozí podle něj, že by mezi nimi byli ruští agenti. „Naším cílem nemůže být, aby se u nás hromadili dezertéři, to by bylo i bezpečnostní riziko pro náš vlastní stát. Můžou mezi nimi být ruští agenti. A já dlouhodobě a úspěšně pracuji na tom, aby se vliv ruských tajných služeb v Evropě snižoval,“ uvedl Lipavský.

Putinovi vojáci odmítají nasazení do přední linie. Počítají ztráty, nedůvěřují velení

Prezident Miloš Zeman v neděli na CNN Prima News řekl, že by Česko Rusy prchající před mobilizací přijímat mělo. Podle hlavy státu naopak o bezpečnostní riziko nejde. Lipavský už ve čtvrtek sdělil, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v ČR podmínky pro udělení humanitárního víza. „Ruští občané, kteří jsou povoláváni k vojenské povinnosti, by svou vůli měli vyjadřovat především v Rusku. Přijali jsme 400.000 uprchlíků z Ukrajiny a naše kapacity jsou na hraně,“ doplnil šéf diplomacie. Primárně je podle něj nutné pomoct těm, kteří jsou v bezprostředním ohrožení.