„Nejsme potrava pro děla!“ Část zatčených Rusů po protestech proti mobilizaci posílají přímo na frontu

Aktualizováno -
25. září 2022
•
22:34
Autor: tsv, ČTK - 
25. září 2022
•
16:19

Ruští policisté pozatýkali od vyhlášení mobilizace stovky  až tisícecivilistů protestujících proti kroku, který vyhlásil prezident Vladimir Putin. K protestům došlo napříč desítkami měst federace, podle informací zahraničních novinářů byli následně někteří ze zatčených rovnou odváženi do výcvikových center spolu s povolanými. A zamířili rovnou na frontu!

Jen za sobotu bylo ve 32 ruských městech pozatýkáno 724 účastníků nelegálních demonstrací, informoval server BBC. Během protestů zadržela policie tento týden více než tisíc lidí. „Nejsme potrava pro děla!“ křičela jedna ze zúčastněných, zatímco jí strážník připevňoval pouta.

„Nechci jít do války za Putina,“ řekl novinářům dotazovaný demonstrant z Petrohradu. Proti mobilizaci se vyslovila i 70letá Natalja Dubovová. Invazi na Ukrajinu nepodporuje a „bojí se o mladé lidi“, kterým hrozí odjezd na frontu, uvedla.

Některým ze zatčených účastníků protestů byly na místě předány povolávací papíry. Kreml své jednání obhajoval tím, že „to není v rozporu se zákonem“.

Opilí Rusové odjíždí na frontu: Na videích se jim motají nohy a často končí na zemi. Někteří se perou u autobusů
Válka na Ukrajině Takhle vypadá mobilizace: Putin posílá na frontu opilce, berou zásoby vodky, perou se mezi sebou

Putin kromě mobilizace podepsal dekret, který stanovuje tvrdé tresty pro všechny vojáky, kteří se vzdají, pokusí se o útěk z armády, nebo odmítnou bojovat. Takovým hrozí odnětí svobody až na deset let. Prezident dále schválil, aby každý cizinec, který se rozhodne bojovat za ruskou armádu a upíše se jí minimálně na jeden rok, automaticky získal ruské občanství.

Střety v Dagestánu

V neděli se policie střetla s odpůrci mobilizace v Dagestánu na jihu Ruska. Podle Reuters je hněv veřejnosti k mobilizaci zřejmě obzvláště silný právě v chudých regionech obývaných etnickými menšinami, jako je právě Dagestán.

Desítky videí zveřejněných na sociálních sítích ukazují střety s policií v Machačkale, hlavním městě této ruské autonomní republiky na pobřeží Kaspického moře. Protestující na nich volali „ne válce“. Na jednom snímku byla zachycena skupina žen bránících v pohybu policistovi, další ukazovaly násilné střety, včetně zatýkání demonstrantů.

Organizace na ochranu lidských práv OVD-Info monitorující policejní zásahy uvedla, že je znepokojena záběry - jak to nazvala - velmi tvrdého zatýkání, které přišly z Machačkaly. Podle ní bylo po celém Rusku v uplynulých dnech zatčeno na protestech proti mobilizaci více než 2000 lidí, převážně ve velkých městech.

Další incident, který donutil policii varovně střílet do vzduchu, se odehrál na silnici z Machačkaly do Chasavjurtu. Desítky protestujících tam zablokovaly hlavní silnici na protest proti odvodovým komisařům, kteří podle nich povolali k vojenské službě více než 100 mužů z jediné osmitisícové vesnice.

 
19:04
17. 11. 2026

Finský prezident Alexander Stubb očekává od čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně pokrok v rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Cílem je dohodnout se na jasné struktuře a harmonogramu, řekl dnes podle agentury DPA Stubb po schůzce s německým kancléřem Friedrichem Merzem a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Na jednání koalice ochotných přijede podle webu Politico 35 hlav států a vlád a dalších vysoce postavených představitelů. Bude mezi nimi i český premiér Andrej Babiš.

Stubb dnes nejprve jednal s Merzem a následně se Steinmeierem. S ním se shodl, že jednání o konci války na Ukrajině se musí účastnit i Evropané. Do čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně vkládá Stubb velké naděje, mělo by podle něj přinést „jasný harmonogram a jasnou agendu“ pro další jednání.

17:22
17. 11. 2026

„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.

Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.

„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.

16:22
17. 11. 2026

Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.

Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.

„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.

Kompletní online

Z Dagestánu, převážně muslimského regionu na severním Kavkaze, podle zjištění ruského vydání stanice BBC pocházelo nejméně 301 vojáků, kteří v řadách ruské armády padli na Ukrajině. Je to nejvíce ze všech ruských regionů a více než desetkrát více než z Moskvy, která má přitom pětkrát více obyvatel.

Ve snaze rozptýlit hněv veřejnosti dnes dagestánský lídr Sergej Melikov uvedl, že při mobilizaci v regionu se staly chyby, při nichž byli odvedeni studenti, otcové početných rodin či lidé bez předchozích vojenských zkušeností. Tyto skupiny měly přitom být z mobilizace vyloučeny.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa