„Nejsme potrava pro děla!“ Část zatčených Rusů po protestech proti mobilizaci posílají přímo na frontu
Ruští policisté pozatýkali od vyhlášení mobilizace stovky až tisícecivilistů protestujících proti kroku, který vyhlásil prezident Vladimir Putin. K protestům došlo napříč desítkami měst federace, podle informací zahraničních novinářů byli následně někteří ze zatčených rovnou odváženi do výcvikových center spolu s povolanými. A zamířili rovnou na frontu!
Jen za sobotu bylo ve 32 ruských městech pozatýkáno 724 účastníků nelegálních demonstrací, informoval server BBC. Během protestů zadržela policie tento týden více než tisíc lidí. „Nejsme potrava pro děla!“ křičela jedna ze zúčastněných, zatímco jí strážník připevňoval pouta.
„Nechci jít do války za Putina,“ řekl novinářům dotazovaný demonstrant z Petrohradu. Proti mobilizaci se vyslovila i 70letá Natalja Dubovová. Invazi na Ukrajinu nepodporuje a „bojí se o mladé lidi“, kterým hrozí odjezd na frontu, uvedla.
Některým ze zatčených účastníků protestů byly na místě předány povolávací papíry. Kreml své jednání obhajoval tím, že „to není v rozporu se zákonem“.
Putin kromě mobilizace podepsal dekret, který stanovuje tvrdé tresty pro všechny vojáky, kteří se vzdají, pokusí se o útěk z armády, nebo odmítnou bojovat. Takovým hrozí odnětí svobody až na deset let. Prezident dále schválil, aby každý cizinec, který se rozhodne bojovat za ruskou armádu a upíše se jí minimálně na jeden rok, automaticky získal ruské občanství.
Střety v Dagestánu
V neděli se policie střetla s odpůrci mobilizace v Dagestánu na jihu Ruska. Podle Reuters je hněv veřejnosti k mobilizaci zřejmě obzvláště silný právě v chudých regionech obývaných etnickými menšinami, jako je právě Dagestán.
Desítky videí zveřejněných na sociálních sítích ukazují střety s policií v Machačkale, hlavním městě této ruské autonomní republiky na pobřeží Kaspického moře. Protestující na nich volali „ne válce“. Na jednom snímku byla zachycena skupina žen bránících v pohybu policistovi, další ukazovaly násilné střety, včetně zatýkání demonstrantů.
Organizace na ochranu lidských práv OVD-Info monitorující policejní zásahy uvedla, že je znepokojena záběry - jak to nazvala - velmi tvrdého zatýkání, které přišly z Machačkaly. Podle ní bylo po celém Rusku v uplynulých dnech zatčeno na protestech proti mobilizaci více než 2000 lidí, převážně ve velkých městech.
Další incident, který donutil policii varovně střílet do vzduchu, se odehrál na silnici z Machačkaly do Chasavjurtu. Desítky protestujících tam zablokovaly hlavní silnici na protest proti odvodovým komisařům, kteří podle nich povolali k vojenské službě více než 100 mužů z jediné osmitisícové vesnice.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Ukrajinu, aby pokračovala v reformách právního státu a boji proti korupci. Učinil tak na Německo-ukrajinském hospodářském fóru, které se koná v Berlíně.
Pokračování reforem právního státu a boj s korupcí jsou podle Merze důležité pro přilákání dalších investic na Ukrajinu, ale jsou i podmínkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie. Dodal, že i pro zajištění další finanční pomoci jsou reformy důležité, protože evropští politici musejí podporu doma před svými voliči obhajovat.
Německo je podle Merze nyní největším podporovatelem Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Dodal, že svou diplomatickou, finanční i vojenskou pomoc Berlín ještě zvýší, mimo jiné proto, že očekává na Ukrajině těžkou zimu. „Stojíme nezdolně na straně Ukrajiny,“ řekl kancléř a dodal, že Rusko válku nemůže vyhrát.
Rusové při dnešním masivním útoku použili kazetovou munici, která se ve vzduchu otevře a rozptýlí velké množství menší submunice nad cílovou oblastí. „Taktika, kterou tentokrát zvolili, byla mimořádně zákeřná: vlny střel přilétaly v intervalech 20 až 30 minut, aby ztížily hašení požárů, odklízení trosek a opravy. V některých případech lidé zahynuli ve chvíli, kdy specialisté teprve vyhodnocovali první škody,“ uvedl prezident Zelenskyj.
Francie požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli ruským úderům na Kyjev. Při útoku byla zasažena i rakouská ambasáda, píše AFP.
Z Dagestánu, převážně muslimského regionu na severním Kavkaze, podle zjištění ruského vydání stanice BBC pocházelo nejméně 301 vojáků, kteří v řadách ruské armády padli na Ukrajině. Je to nejvíce ze všech ruských regionů a více než desetkrát více než z Moskvy, která má přitom pětkrát více obyvatel.
Ve snaze rozptýlit hněv veřejnosti dnes dagestánský lídr Sergej Melikov uvedl, že při mobilizaci v regionu se staly chyby, při nichž byli odvedeni studenti, otcové početných rodin či lidé bez předchozích vojenských zkušeností. Tyto skupiny měly přitom být z mobilizace vyloučeny.




















