Kreml nepoměrně víc mobilizuje Krymské Tatary: „Zase se nás chtějí zbavit!“ stěžují si
Napřed je decimoval Stalin, teď Putin. Krymští Tataři už na Krymu nepřevažují, nynější „částečná mobilizace“ do ruské armády je podle nich dalším pokusem Moskvy je oslabit. Volodymyr Zelenskyj je nabádá k útěku či sabotážím.
Po mnoho staletí byl Krym domovinou turkických kmenů, z nichž se po pádu mongolské Zlaté hordy zformoval Krymský chanát. S Ruskem dlouho válčil, Tataři roku 1571 vypálili Moskvu. O dvě století později jejich stát dobyla a anektovala carevna Kateřina Veliká po naléhání knížete Potěmkina.
Do roku 1954 byl Krym součástí Ruska, respektive Ruské sovětské federativní socialistické republiky; tehdy ho generální tajemník Nikita Chruščov přidělil Ukrajinské sovětské federativní socialistické republice. Po rozpadu SSSR území zůstalo Ukrajině; roku 2014 ho podruhé, silou, anektovalo Rusko.
Už to ale nebyl takový Krym jako dřív. Stalin všechny Tatary za druhé světové války deportoval do střední Asie s tvrzením, že kolaborují s nacisty. Vrátit se většinou směli až v 80. letech. Do poloviny 19. století představovali většinu populace na Krymu, o půl století byli stále ještě největší skupinou; poslední statistiky uvádějí, že Krymští Tataři představují 13 -15 % obyvatel poloostrova. Po anexi sčítání lidu na Krymu napočítalo čtvrt milionu Krymských Tatarů. Daleko víc jich žije v Turecku, hodně se jich tam přesunulo mezi světovými válkami budovat novou tureckou republiku. Asi čtvrt milionu Krymských Tatarů zůstává v Uzbekistánu, kam je přesunul Stalin.
Kolaborovat odmítli
Nejen z historických důvodů proto i druhou ruskou anexi prožívali s velkým odporem. Ruské úřady se jejich předáky snažily získat na svou stranu, ale většina odmítla kolaborovat. Naopak je pobouřilo, že Rusové roku 2016 prohlásili za extremistickou organizaci medžlis, reprezentativní orgán jejich národa - zdůvodněním byla „propaganda agrese a nenávisti vůči Rusku, podněcování etnického nacionalismu a extremismu“.
Jiní Krymští Tataři museli zůstat mimo Krym, dostali tam zákaz vstupu; jsou teď například v Kyjevě.
Další kampaní proti nim se teď možná stala mobilizace. „Všude, v každém městečku, slyším, že většinu odvedených představují Krymští Tataři, a víme, že záměrně cílí na obce, kde převládá krymskotatarská populace,“ uvedl pro deník Guardian tamní aktivista, který na Krymu stále žije - proto deník neuvádí jeho jméno. „Bude to pro nás katastrofa, z níž se budeme vzpamatovávat roky.“
Krym SOS, ukrajinská organizace zaměřená na anektovaný poloostrov, tvrdí, že 90 % povolávacích rozkazů na Krymu dostali Krymští Tataři. „Jsou občany a domorodými obyvateli Ukrajiny, Rusko je může záměrně likvidovat tím, že je hodí do války proti jejich vlastnímu státu,“ uvedl Jevhen Jarošenko z SOS Krym.
„Je to záměrné úsilí zničit národ Krymských Tatarů,“ prohlásil v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Skrývejte se před ruskou mobilizací jakýmkoli způsobem, vyhýbejte se předvoláním, pokuste se odejít na území svobodné Ukrajiny. Avšak pokud skončíte v ruské armádě, tak sabotujte nepřátelskou aktivitu, narušujte ruské operace, dávejte nám důležité informace o okupantech - rozmístění jejich základen, velitelství, muničních skladů.“
Brzy po vyhlášení mobilizace však začal platit zákaz opustit Krym bez povolení vojenského komisariátu, upozornil web Rádia Svoboda.
Dezertéry odstřelí
„Lidé panikaří, nevědí, co dělat,“ říká Tamila Taševová, Zelenského zmocněnkyně pro Krym (sama je této národnosti). Oficiální statistiky samozřejmě od Rusů nedostane, obdržela však desítky zpráv o jednotlivých případech.
„Krymští Tataři jsou nejméně loajální část populace, bylo patrné, že je povznesly nedávné ukrajinské vojenské úspěchy. Teď jsou za to trestáni,“ dodala Taševová. Radí jim, aby narukovali, ale při první příležitosti se vzdávali Ukrajincům. „Ovšem samozřejmě se bojíme, že je Rusové prostě střelí do zad. Bohužel Rusové nejsou dost pitomí, aby umístili všechny Krymské Tatary do jednoho pluku.“
Podle řady dalších zpráv se mobilizace netýká až tolik etnických Rusů, jako spíš kavkazských a asijských národů v chudších regionech Ruské federace. V její nejjižnější části, kaspickém Dagestánu, přerostly demonstrace proti mobilizaci v násilné potyčky s policií, podle BBC bylo přes sto lidí zatčeno.
Stejně tak se Rusové snaží nahnat do bojů i obyvatele okupovaných území - mobilizace se týkala mužů v samozvaných republikách na Donbase a nyní New York Times hlásí i případy z okolí Chersonu a Záporoží. Mnozí mladí muži se snaží skrývat nebo uprchnout. Na každý pád Ženevské úmluvy zapovídají nutit do armády obyvatele okupovaných území. Ostatně stejně jako přesun civilistů z těchto oblastí, což skrze systém filtrací Moskva praktikuje ve velkém už dávno.
