Putina opouští už i nejvěrnější. Důstojník FSB a žoldák Wagnerovců požádali o azyl ve Francii
O politický azyl ve Francii požádal důstojník ruské tajné služby a také žoldák z velitelství nechvalně známé Wagnerovy skupiny, která se zapojila do bojů na Ukrajině. Úřady věří, že pomohou s rozkrytím ruských válečných zločinů, uvedl zakladatel lidsko-právního projektu Gulagu.net Vladimir Osečkin.
Oba muži přiletěli do Francie jedním letadlem, což podle Osečkina zarazilo bezpečnostní složky na letišti. „Oba šli současně žádat o politický azyl a mezinárodní ochranu, což vypadalo velmi zvláštně,“ řekl serveru Insider Osečkin.
❗️An FSB officer and a "Wagner" PMC mercenary have requested political asylum in #France
— NEXTA (@nexta_tv) October 14, 2022
They will help the investigation of #Russia's war crimes, reveal the corruption schemes of the FSB and PMC "Wagner", said founder of https://t.co/YpwkOkKCl7 Vladimir Osechkin. pic.twitter.com/A740aOOICw
První z mužů pracoval na velitelství Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, druhý je důstojníkem ruské tajné služby FSB. „Nyní budou vypovídat o válečných zločinech a doufejme, že budou mít příležitost spolupracovat na mezinárodním vyšetřování a svědčit proti Přigožinovi a dalším z Putinova režimu,“ doplnil Osečkin. Důstojník FSB má podle něj „insidera“ a zřejmě se umí dostat ke spoustě důležitých dokumentů.
Wagnerova skupina, ve které často působí veteráni ruských ozbrojených sil, bojovala od roku 2014 na Donbasu a později i v Sýrii, Lybii, Iráku a v řadě zemí afrického kontinentu, jak napsal i Prigožin. Miliardář s blízkými vazbami na Kreml je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU.
Pouze Spojené státy a prezident Donald Trump mají dostatečnou sílu k zastavení války na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
„Nejdůležitější pro zastavení krveprolití a dosažení trvalého míru je, abychom pracovali s našimi partnery a aby americké vůdcovství zůstalo efektivní a silné,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Pro Ukrajinu je podle něj také důležité, aby bylo Turecko připraveno poskytnout „potřebnou platformou“ pro vyjednávání s Ruskem.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
