Ruský plyn nemá v Evropě alternativu, utrpí celá světová ekonomika, vyhrožuje Putin
Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v prvé řadě postihlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
„Pokusy západních zemí vytlačit ruské dodavatele a nahradit naše energetické zdroje alternativními dodávkami nevyhnutelně postihnou celou světovou ekonomiku. Následky takového kroku mohou být velice bolestivé, a to v prvé řadě pro samotné iniciátory takové politiky. Nejvíce na tom udivuje, že tzv. partneři z nikoliv přátelských zemí sami přiznávají, že se nemohou obejít bez ruských energetických zdrojů. Včetně zemního plynu, například. Jeho racionální záměna pro Evropu prostě chybí,“ řekl Putin podle agentury Interfax během dnešní porady s představiteli ropného a plynárenského průmyslu.
„Dodávky z jiných zemí, hlavně ze Spojených států, které mohou být poslány do Evropy, vyjdou spotřebitele řádově dráž. Projeví se to na životní úrovni lidí a na konkurenceschopnosti evropské ekonomiky,“ varoval ruský prezident.
Evropská unie zvažuje, že se zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska. Naléhá na ni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého příjmy z vývozu ropy, plynu a uhlí financují Putinovu válku proti jeho vlasti, jež trvá 50. dnem a vyžádala si podle odhadů již desetitisíce životů.
Ale například Rakousko, které získává 80 procent zemního plynu z Ruska, se staví proti okamžitému ukončení dovozu ruského plynu. Alpská země spolu s Německem či Maďarskem tvrdí, že takový krok zatím není z ekonomických důvodů možný a způsobil by značné škody.
Putin podle Interfaxu kritizoval zástupce Zelených v německé vládě, kteří se zasazují za omezení dodávek ruského plynu. „Jsou připraveni zapomenout na celou zelenou agendu a znovu vsadit na ekonomiku s velkou uhlíkovou stopou, kterou ještě nedávno chtěli úplně zavřít jako archaickou a špinavou. Mnohé strany postavily volební kampaně na ekologických heslech. Kde to všechno teď je? Vše vyhodili do smetí, v praxi se chovají úplně jinak,“ prohlásil. Zelení se podle něj snaží vlastní chyby a nedostatek odbornosti v energetice a dalších sférách zamaskovat a svalit na Rusko.
Rozsáhlý pondělní výpadek internetu v německém Spolkovém sněmu nebyl dílem hackerů. S odkazem na interní dopis zaslaný poslancům a správcům sítě o tom dnes informovala agentura DPA. Podle dopisu se jednalo o přetížení systému. Porucha nastala v den, kdy Spolkový sněm navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což vyvolalo spekulace o kybernetickém útoku.
„Jednalo se o technický problém, takže nyní kybernetický útok jako příčinu můžeme vyloučit,“ stojí v dopise. Podle něj internet vypadl kvůli přetížení mezi dvěma IT centry parlamentní správy. Ani Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) nezjistil nic, co by nasvědčovalo, že by byl pondělní výpadek internetu důsledkem hackerského útoku.
Ruská tajná služba FSB uvedla, že v Lipecké oblasti zadržela čtyři mladistvé za pokus o sabotáž na ropovodu Družba. Potrubí, kterým teče ruská a kazašská ropa do střední Evropy, se v minulosti stalo terčem opakovaných útoků Ukrajiny. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit, Kyjev se k věci nevyjádřil.
„Plánovali s použitím podomácku vyrobeného výbušného zařízení provést sabotáž na nadzemním úseku magistrálního ropovodního systému 'Transněfť - Družba',“ uvedla FSB s tím, že čtyři mladiství byli ve věku 14 až 17 let.
Ukrajinský prezident dnes v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná "svobodná ekonomická zóna" pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu. Po pondělních jednáních Ukrajiny s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně o ukončení války, kterou v únoru 2022 zahájilo Rusko invazí do sousední země, zůstává otázka územních ústupků Kyjeva vůči nárokům Moskvy hlavní překážkou dosažení možné dohody.
