Hlasy z Kremlu: Putin štve papaláše?! Vadí potíže na Ukrajině i potíže kvůli sankcím
Moskvu zachvátila nová vlna pesimismu. Siloviky štve, že se na Ukrajině musí držet na uzdě, dalším vadí hospodářská krize a už přemýšlejí, kdo by měl Putina nahradit, píše investigativní projekt Meduza s odkazem na své důvěrné zdroje mezi ruskými politickými špičkami.
Během tří měsíců, jež už uběhly od zahájení invaze na Ukrajinu, se všeobecná nálada moskevských elit několikrát proměnila. Napřed vpád, o kterém prezident Vladimir Putin takřka nikomu neřekl, zděsil většinu osobností v Kremlu a na ministerstvech. A i těm, jejichž pracovní náplně se vojenství zrovna netýká, následné masivní reakce nejen ze Západu udělaly tlustou čáru přes rozpočty.
„Nikdo něco takového nepředpokládal. Cvičili jsme se na některé zátěžové scénáře, ale nic takové úrovně. Počítali jsme s poměrně mírnými sankcemi,“ svěřil se začátkem března Meduze důvěrný zdroj z vládních kruhů. Mnozí se obávali, že jim sankce zničí kariéry, ne-li rovnou jejich životy.
V průběhu dalšího měsíce tento pesimismus ustoupil a převládl vlastenecký zápal. Několik prominentních osobností volalo po boji „do hořkého konce“.
Po čtvrt roce války už jsou však nálady zase mizerné, i jestřábi z bezpečnostních kruhů ztrácejí víru v Putina, tweetuje Meduza.
„Nebude možné žít jako předtím. Mluvit teď o jakémkoli rozvoji je passé,“ řekl Meduze zdroj blízký kabinetu premiéra Michaila Mišustina. „Ale život jde dál. Je tu obchod s Čínou a Indií, existují šedé dovozy…“ zmínil byznys obcházející sankce.
Zároveň si lidé v Kremlu stále nedovedou představit žádný realistický scénář, podle jakého by Putin mohl ukončit boje na Ukrajině a udržet si vysokou podporu ruské veřejnosti.
Jak Meduze v dubnu popsaly tři zdroje, už začátkem jara začali v Putinově týmu pro domácí politiku vyvíjet takové scénáře. „Hledali, plácali se v tom, ale jasná strategie není na obzoru,“ uvedl jeden insider. „A tak se rozhodli veřejné mínění na možná mírová jednání nepřipravovat. Nechávají tomu volný průběh.“
Vláda si nechává vypracovat průzkumy veřejného mínění, z nich vychází, že kremelská propaganda funguje: Velká většina Rusů podle nich podporuje „denacifikaci“ Ukrajiny. Je otázka, nakolik jsou takové průzkumy v Rusku důvěryhodné; i tak političtí lídři soudí, že stáhnout vojska a pustit se do skutečných mírových jednání by jejich popularitě uškodilo.
Ve stávající situaci tak jsou frustrovaní jak papaláši zaměření na domácí politiku, kteří musejí hasit prohlubující se hospodářské potíže, tak silovici. Ekonomika ještě nepocítila plný dopad sankcí, dosud mnohý průmysl fungoval díky zásobám. A musí se připravovat i na embargo na ropu a zemní plyn, na kterých se domlouvají země Evropské unie, hlavní zákazníci Ruska. Přitom Putin nadále sankce a hrozby zlehčuje, hospodářské těžkosti se snaží vysvětlovat jinými příčinami – recesí kvůli covidu apod. „Není potřeba to spojovat s naší speciální vojenskou operací,“ sdělil 20. května gubernátorovi Kaliningradské oblasti, který mu referoval o potížích s obchodem a logistikou.
Přitlačit na Ukrajině
Představitelé ozbrojených složek a tajných služeb, kteří mají v Putinově nejužším kruhu veliké zastoupení, by zase rádi přitlačili na pilu. „Jestřábi jsou naštvaní kvůli intenzitě ‚speciální operace‘; věří, že rozhodnější postup je možný,“ popsal zdroj Meduzy blízký Kremlu. Další čtyři zdroje se znalostmi situace v Kremlu či u premiéra tyto nálady potvrzují.
„Silovici si říkají, když už jsme tam zapleteni, nemá smysl polevovat. Potřebujeme přitvrdit,“ říká jeden ze zdrojů. To by znamenalo třeba širokou mobilizaci armádních rezervistů a usilovat přece jen o dobytí Kyjeva, ne-li i Lvova na západě Ukrajiny.
Jenže zas tak silnou podporu speciální operace nemá – vlastní příbuzné by na Ukrajinu podle průzkumů chtěl poslat málokdo.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Frustrace se současnou situací tak vede k myšlenkám, co bude dál – o budoucnosti bez Putina se mezi elitami hovoří stále častěji. „Ne, že by chtěli Putina hned svrhnout nebo by osnovali spiknutí, ale uznávají (nebo si přejí), že by v blízké budoucnosti nemusel vládnout,“ vyjádřil se jeden zdroj Meduzy. „Prezident to podělal, ale ještě by to mohl napravit, když se nějak dohodne se Západem a Ukrajinou,“ dodal další.
A kdo by Putina mohl nahradit? Spekulace zahrnují třeba moskevského starostu Sergeje Sobjanina, který město přivedl na globální úroveň. Moderně působící Dmitrij Medveděv už prezidentem jedno období byl, když Vladimir Putin kvůli ústavním omezením vládl „jen“ coby premiér; nyní je místopředsedou Bezpečnostní rady.
Také se skloňuje jméno Sergej Kirijenko, což je první zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Ten má k Putinovi přístup, neboť ho pověřil domácími ekonomickými otázkami a nově také Donbasem – jako jeden z mála zřejmě může prezidentovi volat i v noci. Podle některých zdrojů Meduzy Kirijenko aspiruje na post premiéra (kterým byl krátce za Borise Jelcina), jiní soudí, že se snaží demonstrovat svou efektivitu v Kremlu.
Zatím však elity usuzují, že Putin může skončit leda ze zdravotních důvodů – a tak se nespokojenost ve vládních kruzích omezuje víceméně na plané řeči. „Lidé jsou znechucení, ale pořád vykonávají svou práci, pomáhají svou zemi postavit na válečné nohy.“
