Hlasy z Kremlu: Putin štve papaláše?! Vadí potíže na Ukrajině i potíže kvůli sankcím
Moskvu zachvátila nová vlna pesimismu. Siloviky štve, že se na Ukrajině musí držet na uzdě, dalším vadí hospodářská krize a už přemýšlejí, kdo by měl Putina nahradit, píše investigativní projekt Meduza s odkazem na své důvěrné zdroje mezi ruskými politickými špičkami.
Během tří měsíců, jež už uběhly od zahájení invaze na Ukrajinu, se všeobecná nálada moskevských elit několikrát proměnila. Napřed vpád, o kterém prezident Vladimir Putin takřka nikomu neřekl, zděsil většinu osobností v Kremlu a na ministerstvech. A i těm, jejichž pracovní náplně se vojenství zrovna netýká, následné masivní reakce nejen ze Západu udělaly tlustou čáru přes rozpočty.
„Nikdo něco takového nepředpokládal. Cvičili jsme se na některé zátěžové scénáře, ale nic takové úrovně. Počítali jsme s poměrně mírnými sankcemi,“ svěřil se začátkem března Meduze důvěrný zdroj z vládních kruhů. Mnozí se obávali, že jim sankce zničí kariéry, ne-li rovnou jejich životy.
V průběhu dalšího měsíce tento pesimismus ustoupil a převládl vlastenecký zápal. Několik prominentních osobností volalo po boji „do hořkého konce“.
Po čtvrt roce války už jsou však nálady zase mizerné, i jestřábi z bezpečnostních kruhů ztrácejí víru v Putina, tweetuje Meduza.
„Nebude možné žít jako předtím. Mluvit teď o jakémkoli rozvoji je passé,“ řekl Meduze zdroj blízký kabinetu premiéra Michaila Mišustina. „Ale život jde dál. Je tu obchod s Čínou a Indií, existují šedé dovozy…“ zmínil byznys obcházející sankce.
Zároveň si lidé v Kremlu stále nedovedou představit žádný realistický scénář, podle jakého by Putin mohl ukončit boje na Ukrajině a udržet si vysokou podporu ruské veřejnosti.
Jak Meduze v dubnu popsaly tři zdroje, už začátkem jara začali v Putinově týmu pro domácí politiku vyvíjet takové scénáře. „Hledali, plácali se v tom, ale jasná strategie není na obzoru,“ uvedl jeden insider. „A tak se rozhodli veřejné mínění na možná mírová jednání nepřipravovat. Nechávají tomu volný průběh.“
Vláda si nechává vypracovat průzkumy veřejného mínění, z nich vychází, že kremelská propaganda funguje: Velká většina Rusů podle nich podporuje „denacifikaci“ Ukrajiny. Je otázka, nakolik jsou takové průzkumy v Rusku důvěryhodné; i tak političtí lídři soudí, že stáhnout vojska a pustit se do skutečných mírových jednání by jejich popularitě uškodilo.
Ve stávající situaci tak jsou frustrovaní jak papaláši zaměření na domácí politiku, kteří musejí hasit prohlubující se hospodářské potíže, tak silovici. Ekonomika ještě nepocítila plný dopad sankcí, dosud mnohý průmysl fungoval díky zásobám. A musí se připravovat i na embargo na ropu a zemní plyn, na kterých se domlouvají země Evropské unie, hlavní zákazníci Ruska. Přitom Putin nadále sankce a hrozby zlehčuje, hospodářské těžkosti se snaží vysvětlovat jinými příčinami – recesí kvůli covidu apod. „Není potřeba to spojovat s naší speciální vojenskou operací,“ sdělil 20. května gubernátorovi Kaliningradské oblasti, který mu referoval o potížích s obchodem a logistikou.
Přitlačit na Ukrajině
Představitelé ozbrojených složek a tajných služeb, kteří mají v Putinově nejužším kruhu veliké zastoupení, by zase rádi přitlačili na pilu. „Jestřábi jsou naštvaní kvůli intenzitě ‚speciální operace‘; věří, že rozhodnější postup je možný,“ popsal zdroj Meduzy blízký Kremlu. Další čtyři zdroje se znalostmi situace v Kremlu či u premiéra tyto nálady potvrzují.
„Silovici si říkají, když už jsme tam zapleteni, nemá smysl polevovat. Potřebujeme přitvrdit,“ říká jeden ze zdrojů. To by znamenalo třeba širokou mobilizaci armádních rezervistů a usilovat přece jen o dobytí Kyjeva, ne-li i Lvova na západě Ukrajiny.
Jenže zas tak silnou podporu speciální operace nemá – vlastní příbuzné by na Ukrajinu podle průzkumů chtěl poslat málokdo.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
Frustrace se současnou situací tak vede k myšlenkám, co bude dál – o budoucnosti bez Putina se mezi elitami hovoří stále častěji. „Ne, že by chtěli Putina hned svrhnout nebo by osnovali spiknutí, ale uznávají (nebo si přejí), že by v blízké budoucnosti nemusel vládnout,“ vyjádřil se jeden zdroj Meduzy. „Prezident to podělal, ale ještě by to mohl napravit, když se nějak dohodne se Západem a Ukrajinou,“ dodal další.
A kdo by Putina mohl nahradit? Spekulace zahrnují třeba moskevského starostu Sergeje Sobjanina, který město přivedl na globální úroveň. Moderně působící Dmitrij Medveděv už prezidentem jedno období byl, když Vladimir Putin kvůli ústavním omezením vládl „jen“ coby premiér; nyní je místopředsedou Bezpečnostní rady.
Také se skloňuje jméno Sergej Kirijenko, což je první zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Ten má k Putinovi přístup, neboť ho pověřil domácími ekonomickými otázkami a nově také Donbasem – jako jeden z mála zřejmě může prezidentovi volat i v noci. Podle některých zdrojů Meduzy Kirijenko aspiruje na post premiéra (kterým byl krátce za Borise Jelcina), jiní soudí, že se snaží demonstrovat svou efektivitu v Kremlu.
Zatím však elity usuzují, že Putin může skončit leda ze zdravotních důvodů – a tak se nespokojenost ve vládních kruzích omezuje víceméně na plané řeči. „Lidé jsou znechucení, ale pořád vykonávají svou práci, pomáhají svou zemi postavit na válečné nohy.“
