Hlasy z Kremlu: Putin štve papaláše?! Vadí potíže na Ukrajině i potíže kvůli sankcím
Moskvu zachvátila nová vlna pesimismu. Siloviky štve, že se na Ukrajině musí držet na uzdě, dalším vadí hospodářská krize a už přemýšlejí, kdo by měl Putina nahradit, píše investigativní projekt Meduza s odkazem na své důvěrné zdroje mezi ruskými politickými špičkami.
Během tří měsíců, jež už uběhly od zahájení invaze na Ukrajinu, se všeobecná nálada moskevských elit několikrát proměnila. Napřed vpád, o kterém prezident Vladimir Putin takřka nikomu neřekl, zděsil většinu osobností v Kremlu a na ministerstvech. A i těm, jejichž pracovní náplně se vojenství zrovna netýká, následné masivní reakce nejen ze Západu udělaly tlustou čáru přes rozpočty.
„Nikdo něco takového nepředpokládal. Cvičili jsme se na některé zátěžové scénáře, ale nic takové úrovně. Počítali jsme s poměrně mírnými sankcemi,“ svěřil se začátkem března Meduze důvěrný zdroj z vládních kruhů. Mnozí se obávali, že jim sankce zničí kariéry, ne-li rovnou jejich životy.
V průběhu dalšího měsíce tento pesimismus ustoupil a převládl vlastenecký zápal. Několik prominentních osobností volalo po boji „do hořkého konce“.
Po čtvrt roce války už jsou však nálady zase mizerné, i jestřábi z bezpečnostních kruhů ztrácejí víru v Putina, tweetuje Meduza.
„Nebude možné žít jako předtím. Mluvit teď o jakémkoli rozvoji je passé,“ řekl Meduze zdroj blízký kabinetu premiéra Michaila Mišustina. „Ale život jde dál. Je tu obchod s Čínou a Indií, existují šedé dovozy…“ zmínil byznys obcházející sankce.
Zároveň si lidé v Kremlu stále nedovedou představit žádný realistický scénář, podle jakého by Putin mohl ukončit boje na Ukrajině a udržet si vysokou podporu ruské veřejnosti.
Jak Meduze v dubnu popsaly tři zdroje, už začátkem jara začali v Putinově týmu pro domácí politiku vyvíjet takové scénáře. „Hledali, plácali se v tom, ale jasná strategie není na obzoru,“ uvedl jeden insider. „A tak se rozhodli veřejné mínění na možná mírová jednání nepřipravovat. Nechávají tomu volný průběh.“
Vláda si nechává vypracovat průzkumy veřejného mínění, z nich vychází, že kremelská propaganda funguje: Velká většina Rusů podle nich podporuje „denacifikaci“ Ukrajiny. Je otázka, nakolik jsou takové průzkumy v Rusku důvěryhodné; i tak političtí lídři soudí, že stáhnout vojska a pustit se do skutečných mírových jednání by jejich popularitě uškodilo.
Ve stávající situaci tak jsou frustrovaní jak papaláši zaměření na domácí politiku, kteří musejí hasit prohlubující se hospodářské potíže, tak silovici. Ekonomika ještě nepocítila plný dopad sankcí, dosud mnohý průmysl fungoval díky zásobám. A musí se připravovat i na embargo na ropu a zemní plyn, na kterých se domlouvají země Evropské unie, hlavní zákazníci Ruska. Přitom Putin nadále sankce a hrozby zlehčuje, hospodářské těžkosti se snaží vysvětlovat jinými příčinami – recesí kvůli covidu apod. „Není potřeba to spojovat s naší speciální vojenskou operací,“ sdělil 20. května gubernátorovi Kaliningradské oblasti, který mu referoval o potížích s obchodem a logistikou.
Přitlačit na Ukrajině
Představitelé ozbrojených složek a tajných služeb, kteří mají v Putinově nejužším kruhu veliké zastoupení, by zase rádi přitlačili na pilu. „Jestřábi jsou naštvaní kvůli intenzitě ‚speciální operace‘; věří, že rozhodnější postup je možný,“ popsal zdroj Meduzy blízký Kremlu. Další čtyři zdroje se znalostmi situace v Kremlu či u premiéra tyto nálady potvrzují.
„Silovici si říkají, když už jsme tam zapleteni, nemá smysl polevovat. Potřebujeme přitvrdit,“ říká jeden ze zdrojů. To by znamenalo třeba širokou mobilizaci armádních rezervistů a usilovat přece jen o dobytí Kyjeva, ne-li i Lvova na západě Ukrajiny.
Jenže zas tak silnou podporu speciální operace nemá – vlastní příbuzné by na Ukrajinu podle průzkumů chtěl poslat málokdo.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Frustrace se současnou situací tak vede k myšlenkám, co bude dál – o budoucnosti bez Putina se mezi elitami hovoří stále častěji. „Ne, že by chtěli Putina hned svrhnout nebo by osnovali spiknutí, ale uznávají (nebo si přejí), že by v blízké budoucnosti nemusel vládnout,“ vyjádřil se jeden zdroj Meduzy. „Prezident to podělal, ale ještě by to mohl napravit, když se nějak dohodne se Západem a Ukrajinou,“ dodal další.
A kdo by Putina mohl nahradit? Spekulace zahrnují třeba moskevského starostu Sergeje Sobjanina, který město přivedl na globální úroveň. Moderně působící Dmitrij Medveděv už prezidentem jedno období byl, když Vladimir Putin kvůli ústavním omezením vládl „jen“ coby premiér; nyní je místopředsedou Bezpečnostní rady.
Také se skloňuje jméno Sergej Kirijenko, což je první zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Ten má k Putinovi přístup, neboť ho pověřil domácími ekonomickými otázkami a nově také Donbasem – jako jeden z mála zřejmě může prezidentovi volat i v noci. Podle některých zdrojů Meduzy Kirijenko aspiruje na post premiéra (kterým byl krátce za Borise Jelcina), jiní soudí, že se snaží demonstrovat svou efektivitu v Kremlu.
Zatím však elity usuzují, že Putin může skončit leda ze zdravotních důvodů – a tak se nespokojenost ve vládních kruzích omezuje víceméně na plané řeči. „Lidé jsou znechucení, ale pořád vykonávají svou práci, pomáhají svou zemi postavit na válečné nohy.“
