Bulharský obchodník z kauzy Vrbětice: Přiznal, že v Česku skladoval zbraně pro Ukrajinu
Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu The New York Times (NYT) to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v České republice.
Jde o sklad ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval. Podle Česka panuje důvodné podezření, že výbuchy způsobili agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Kauza nyní vedla k rusko-české diplomatické roztržce a premiér Andrej Babiš kauzu Vrbětice označil za bezprecedentní teroristický útok.
Gebrev se v e-mailu listu NYT také zmínil o dvou pokusech otrávit ho v roce 2015, což je akce připisovaná jednotce GRU označované číslem 29155. Podle Gebreva se o to sice pokusili ruští vrazi, ale nepracovali zřejmě sami, nýbrž společně s jeho nepřáteli z Bulharska.
Označovala firma zboží zmatečně?
Ke své společnosti EMKO a jejím kontaktům s Ukrajinou původně mnoho informací neposkytoval a tvrdil, že veškerý vývoz zbraní na Ukrajinu zastavil na začátku bojů na východě země v roce 2014.
V pátečním dopise listu NYT však přiznal, že EMKO podepsala s „oprávněnými ukrajinskými společnostmi“ kontrakt na konci roku 2014, když už se na východě Ukrajiny bojovalo. Předtím přitom ujišťoval, že zbraně uskladněné v ČR nebyly určeny na Ukrajinu.
NYT píše, že jeden bývalý ukrajinský představitel byl ochoten sdělit tajnou vojenskou informaci pod podmínkou zachování anonymity - EMKO podle něj kontrakt podepsala v roce 2014 a měla podle dohody ukrajinské armádě dodat dělostřeleckou munici. Ve snaze zabránit příznivcům Ruska v bulharské vládě, aby tento obchod překazili, byla munice zabalena tak, jako by byla určena Thajsku. Gebrev informaci o matoucím označování zboží popřel.
NYT píše, že dosud nebylo moc jasné, proč se Rusové snažili Gebreva zničit. Český případ podle listu poskytuje nové důkazy, že důvod, proč ho Kreml pronásledoval, byly jeho obchody. Podle odborníků byla při pokusech o jeho otrávení použita stejná nervově paralytická látka novičok jako o tři roky později v anglickém Salisbury v případě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije.
Vrbětická krize
ONLINE: Vrbětická krize Oznámení české vlády Tajná jednotka 29155 Ruská reakce Šéf BIS Michal Koudelka Stopy ruských agentů v ČR Projev prezidenta Zemana
- K prvnímu výbuchu v muničních skladech došlo 16. října a 3. prosince 2014. Při prvním výbuchu zemřeli i dva zaměstnanci firmy Imex Group, která si sklady pronajímala.
- O podezření ze zapojení ruských tajných služeb do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích z roku 2014 informoval premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v sobotu 17. dubna. V reakci na to Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů.
- Nepřátelský akt nebo státní terorismus. Tak na informace o zapojení ruské vojenské rozvětky do výbuchu ve Vrběticích reagovali Čeští politici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) kritizoval i prezidenta Miloše Zemana. Vadilo mu, že se k situaci nevyjádřil.
- Rusko obvinění označilo za absurdní. Na vyhoštění svých diplomatů pak odpovědělo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
- Informace nezůstala bez odezvy ani mezi občany. Už v noci ze soboty na neděli skupina aktivistů potřísnila zdi ruského velvyslanectví kečupem. V neděli se pak před velvyslanectvím sešla asi stovka demonstrantů, dorazilo ovšem i kolem deseti podporovatelů Ruska a došlo i na potyčky.
- V úterý se informacemi zabývala i česká Sněmovna. Poslanci na konci jednání vyzvali vládu k dalšímu omezení počtu ruských diplomatů v Česku.
- Ve čtvrtek Česko reagovalo na vyhoštění svých diplomatů rozhodnutím, že počet ruských pracovníků na ambasádě v Praze zastropuje na počet českých pracovníků na své ambasádě v Rusku.
Řekl bych, že tím kauza Vrbětice skončila, dál je to o BIS.