Nedělní parlamentní volby v Německu vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů.
Konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové se přihlásili jak Scholz, tak Laschet. Na svou stranu ovšem musí získat Zelené a liberální svobodné demokraty (FDP). Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.
Osm stran v Bundestagu
V příštím Spolkovém sněmu, který bude mít 735 křesel, nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm. Vedle SPD, Zelených (14,8 procenta), FDP (11,5 procenta) a koaliční CDU/CSU to budou ještě protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD, 10,3 procenta) a postkomunistická Levice (4,9 procenta), která sice nepřekonala nezbytnou pětiprocentní hranici, ale díky přímým mandátům poslance získala. Po takřka sedmdesáti letech má jeden mandát dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW).
Domluví se před Vánocemi? Scholz by rád
Voliči podle Scholze jasně rozhodli, že CDU/CSU chtějí v opozici a že vládnout by měla SPD s FDP a Zelenými, neboť tato trojice oproti volbám v roce 2017 dosáhla lepších výsledků. S FDP a Zelenými se chce sociální demokrat rychle dohodnout na vládě, jež se má věnovat sociálním a ekologickým otázkám, které Německo kvůli energetické a průmyslové transformaci čekají.
„Moje představa je, že budeme velmi rychlí a že výsledku dosáhneme před Vánocemi, pokud možno,“ řekl Scholz. Jenže je otázkou, zda se mu toto přání skutečně splní. A zda na konci roku nebude stále ještě kancléřkou dosluhující Angela Merkelová, která vedla Německo 16 let.
SPD první ve 12 ze 16 zemí
Scholzova SPD vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemí.
Naopak Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvítězila jen v jediné. Křesťansko-sociální unie (CSU), která je bavorskou sestrou CDU, zvítězila v Bavorsku s 31,7 procentem hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1949.
V Sasku a Durynsku se nejsilnější politickou stranou stala AfD, která bývá označována za populistickou až krajně pravicovou. V obou těchto spolkových zemích získala zhruba čtvrtinu hlasů. V Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, dalších dvou zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR), skončila AfD na druhém místě.
Zelení a FDP rozhodujícím faktorem
Evropský tisk dnes o volbách, které po 16 letech ukončily éru kancléřky Merkelové, napsal, že Německo nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a FDP. To bylo dnes téma i v německém tisku, podle kterého Německo nynější situaci ještě nezažilo.
„Skutečně to vypadá tak, že než začne ostré jednání, tak budeme mít liberálně-zelený blok, který přijde s nějakými požadavky. A z velké části to budou právě oni, kdo rozhodne, kdo bude stát v čele budoucí německé vlády,“ řekl ČTK politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.
„Osobně si myslím, že kancléřem bude nominant SPD Olaf Scholz, protože sociální demokraté (jako jedni z mála v dnešní EU) dokázali vyhrát volby a posílili,“ uvedl dnes politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok.
Ať již bude kancléřem kdokoli, podle českých politiků to výraznější změny ve vztahu k Česku nepřinese. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) věří po vítězství německé sociální demokracie v další posilování strategického partnerství v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v Evropské unii. Také premiér Andrej Babiš (ANO) se těší na pokračování spolupráce.
S gratulací německé sociální demokracii pak přispěchal i šéf ČSSD Jan Hamáček.
Dopady na vztahy s Českem?
„Pokud jde o Česko – ale obecně o celý středoevropský region – jeho pozice bude každopádně složitější a nová německá vláda nebude trpět žádným sentimentem, který někdy u Angely Merkelové probleskával,“ uvedl politolog Kaniok s odkazem na vazby nynější kancléřky k Česku, která zde nějakou dobu pobývala. Německá politika se podle odborníka nyní bude spíše orientovat na západní státy typu Francie.
Mrklas však připomíná, že zatímco má kancléřka k Česku blízko, její partnerství s ČR provázely i některé spory - například kvůli migrační krizi či odklonu Německa od jaderné energie, kterou naopak ČR prosazuje. „Myslím, že pokračování česko-německých vztahů neprojde žádným zásadnějším zlomem, protože to jsou věci, které z té politiky nezmizí. Teď je otázka, jak se jich dál zhostí nový kancléř a nový ministr zahraničních věcí,“ dodal Mrklas.
Dění kolem německých voleb jsme na Blesk.cz sledovali online:
„Srdečně gratuluji Olafu Scholzovi a SPD k volebnímu vítězství a přeji mnoho sil do koaličních vyjednávání. Německo je náš blízký partner a já se těším na novou spolkovou vládu a pokračování naší skvělé spolupráce na bilaterální úrovni a v EU,“ uvedl na sociální platformě Twitter český předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Němci se v nedělních parlamentních volbách jasně vyslovili pro vládu sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Na tiskové konferenci to po dnešním stranickém jednání prohlásil kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz. Řekl také, že chce se Zelenými a FDP v jednáních rychle postupovat, aby mohla být dohoda hotová do Vánoc.
„Úkol je zformovat federální vládu, která zkombinuje sociální spravedlnost, hospodářský zdravý rozum a ochranu klimatu a posílí roli Německa v Evropě i ve světě. To Olaf Scholz dokáže,“ tweetuje jeho stranický kolega a ministr zahraničí Heiko Maas.
„Napjatě očekáváme výsledky,“ tweetuje německá ambasáda v Praze. „To je pro nás však jen první poločas – pokračovat se bude 8. a 9. října v Česku."
Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová z CDU nezíská přímý poslanecký mandát, voliči v Saarbrückenu dali přednost rivalce Josefine Ortlebové (SPD). „AKK“ byla přitom ještě loni lídryní CDU, než ji nahradil Armin Laschet. Do Bundestagu se pravděpodobně dostane díky tzv. druhým hlasům, je jedničkou stranické kandidátky v Sársku.
Hříšný tanec ve volebním štábu Zelených: „I've Had The Time Of My Life“ rozhýbalo diskotéku.
„Německo přijalo mnoho uprchlíků – samozřejmě i se všemi problémy – a ve volební kampani řeší především budoucnost země a planety. Česko přijímá uprchlíků minimum, ale téma je strašákem kampaně,“ napsal na Twitter bývalý český europoslanec Petr Ježek.
„Nejdůležitější otázkou teď je, co udělají zelení, s až 15 % hlasů,“ komentuje pro BBC profesor Johannes Orphal z Technické univerzity Karslruhe. „Liberální FDP bude také nezbytná pro absolutní většinu v Bundestagu. A tak můžeme očekávat nové iniciativy pro rychlejší a obecnější klimatickou politiku. Liberálové zajistí, že finanční stabilita a další hospodářské aspekty budou v těchto iniciativách zachovány. Díváme se na novou éru německé klimatické politiky se zajímavou rovnováhou ekologických a ekonomických cílů.“
Olaf Scholz neporazil Annalenu Baerbockovou jen v souboji lídrů stran SPD a zelených, ale také v přímé bitvě o poslanecký mandát v Postupimi. Po sečtení víc než 90 % hlasů má Scholz 34 %, rivalka 19 %. Baerbocková se i tak stane poslankyní kvůli hybridnímu volebnímu systému.
Regionální volby v Berlíně, které se konaly spolu se spolkovými, skončily podle odhadů těsně. O první místo svádí boj zelení a sociální demokraté.
„Sloní kulatý stůl“ skončil. „Byl velmi poučný: doklad žluto-zeleného sblížení, poraženě vypadající Laschet a skoro už kancléř Scholz,“ komentuje Sebastian Fischer ze Spiegelu. „Lindner a Baerbocková zformulovali svůj požadavek jasně: Bez nás se nic neobejde,“ dodal jeho kolega Oliver Trenkamp.
Oficiálně volby skončily v 18:00, například v berlínské čtvrti Pankow ale poslední volič svůj hlas odevzdal kolem 18.45 a ve čtvrti Wilmersdorf dokonce až kolem 19.30.
U mnoha volebních místností v hlavním městě se tvořily dlouhé fronty. Problémy působil nedostatek volebních lístků v některých místnostech, mohly být na vině i dopravní komplikace kvůli berlínskému maratonu. Některé volební místnosti dostaly volební lístky, které patřily jinému obvodu.
Je pravidlem nechat hlasovat všechny, kteří se dostaví do oficiálního uzavření volební místnosti a zařadí se do fronty. „Osobám, které se dostaví po vypršení lhůty, je třeba zabránit v odevzdání hlasu,“ uvedla dnes na twitteru volební komise.
U prvovoličů vyhráli liberálové, těsně následovaní zelenými, informuje Tagesschau.
Jak ukazuje průzkum ZDF, čím starší voliči, tím spíše hlasují pro CDU/CSU a SPD. A přesně naopak to platí pro Zelené a FDP.
„Chodbami ústředí sociálních demokratů se nesl jásot, když aktuální projekce přidaly na jejich náskoku nad konzervativci,“ popisuje atmosféru reportér BBC Nick Beake. „Venku mladí straničtí aktivisté nenechávají barmana u pivního stánku odpočinout. Má tu nachystané nástroje kapela, ale jen tak hrát zřejmě nezačne.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je Němka, a to z tábora CDU/CSU. K volbám se ale raději nevyjadřuje, paradoxně dnes dala na twitteru fotografii ze své návštěvy Vítězného oblouku v Paříži - a francouzsky okomentovala, jak je z umění nadšená. Volit mohla dopředu korespondenčně.
„Případný konflikt mezi vládou vedenou sociálními demokraty a konzervativní předsedkyní Komise by von der Leyenovou přivedl blíže k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, u nějž by hledala podporu pro své priority,“ komentuje portál Politico.eu.
„Kancléřská kriminálka,“ zní aktuální titulek serveru Bild.de, kterým informuje o těsném náskoku SPD (24,9 % vs. 24,7 %).
První projekce složení Bundestagu podle ARD.
„Scholz možná vyhrál volby, ale nemusí sestavit vládu,“ připomíná na twitteru profesor politologie Univerzity v Coventry Matt Qvortrup. „V roce 1976 získala CDU Helmuta Kohla největší část hlasů, ale společné síly středolevé SPD a liberální FDP vytvořily koaliční vládu.“ A o sedm let dříve CDU nesestavila vládu, byť získala skoro 50 % hlasů, kancléřem se stal Willy Brandt z SPD, dodal politolog.
„Po 16 letech již nebude kancléřkou Angela Merkelová,“ tweetuje český mnistr zahraničí Jakub Kulhánek. „I příští vláda bude dbát na dobré vztahy se svými sousedy,“ ujistil ho prý německý prezident.
„SPD je zpátky!“ jásal generální tajemník sociálních demokratů Lars Klingbeil. „Vždycky jsme věděli, že to bude těsný závod,“ přiznal, ale věří, že teď získali dost hlasů pro vítězství.
Starší manželský pár, který vzal do volební místnosti v Berlíně i své vnouče, chodí volit pravidelně a desítky let již podporuje stejnou stranu. „Dáme jí hlas i tentokrát, i když nejsme příliš spokojení s jejím kandidátem na kancléře,“ řekl ČTK muž. Na mysli přitom měl Armina Lascheta, předsedu CDU. Na otázku, zda by raději viděli v čele země dál Angelu Merkelovou, která funkci kancléřky zastává už od roku 2005, oba manželé přikyvují. „Myslím, že vládla dobře,“ dodává muž.
Svého práva volit rád využil bez přesvědčování i sedmdesátník Günther. „Je to pro mě letos trochu revoluce. Je to asi poprvé, co jsem nedal všechny své hlasy sociální demokracii,“ říká. Poměrně složitý německý volební systém dává voličům dva hlasy. Prvním vybírají konkrétního kandidáta pro takzvaný přímý mandát, druhým podporují stranu a její kandidátní listinu. Důvodem, proč se letos u volební urny choval Günther jinak, je podle něj obava, aby SPD po volbách nevytvořila koalici s postkomunistickou stranou Levice.
Koalice sociálních demokratů, Zelených a Levice je jednou z možností povolebního uspořádání, i když podle řady odborníků tou nejméně pravděpodobnou. Nejčastěji se hovoří o koalici SPD, Zelených a liberálů z FDP a stejné konstelaci, v níž by ale vůdčí stranou byla místo SPD konzervativní unie CDU/CSU. Podle barev, které jsou jednotlivým stranám přiřazené, se první variantě přezdívá semaforová koalice, druhé jamajská s odkazem na barvy na vlajce tohoto karibského státu.
Při nedávné návštěvě Spojených států na dotaz, co bude dělat, až v úřadu skončí, Merkelová uvedla, že si dá nejprve pauzu a bude přemýšlet o tom, co ji vlastně zajímá. V uplynulých 16 letech na to totiž podle svých slov měla jen velmi málo času. „Pak si asi zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože budu unavená, pak budu trochu spát a pak se uvidí,“ řekla o svých plánech končící kancléřka.
Laschet si neuhlídal volební lístek
Lídr CDU/CSU Armin Laschet se ve volební místnosti dopustil faux pas. Tak německá média označují situaci, kdy si Laschet u volební urny nedával pozor na hlasovací lístek, ze kterého bylo patrné, že podle očekávání oběma svými hlasy podpořil svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Předpisy volební komise přitom vyžadují, aby voliči při cestě od plenty k volební urně striktně dodržovali volební tajemství.
Ke kauze se mezitím vyjádřil úřad předsedy ústřední volební komise Georga Thiela, podle kterého je Laschetovo hlasování i přes pochybení platné. Ústřední volební komise po voličích požaduje, aby hlasovací lístky udržovali přehnuté tak, aby nebylo zřejmé, pro koho hlasovali. Před hlasovánmí a také po něm sice Němci mohou otevřeně hovořit o tom, koho si vybrali, ale při samotné volbě je to zapovězeno.
„K aktuální události: Jistý politik známý po celém Německu podle očekávání volil svou vlastní stranu,“ uvedl na twitteru Thielův úřad, podle kterého Laschetovu neopatrnost nelze považovat za ovlivnění voleb. Laschetův hlas vyřazen nebude. „Dostane-li se takový hlasovací lístek až do volební urny, nemůže už být vyjmut a je platný,“ dodala ústřední komise.
Při hlasování v dnešních parlamentních volbách v Německu je nutné mít kvůli opatřením proti šíření koronaviru nasazený ve volební místnosti respirátor či roušku. Některá města v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se ale rozhodla vyjít vstříc i těm, kteří si odmítají zakrývat nos a ústa.
Volební lístky mohou házet do mobilních uren, které komisaři vynesou před volební místnosti, informovala stanice WDR. Urny pro lidi, kteří „z principu“ nechtějí nosit roušku či respirátor, připravili podle mluvčího města například v Kolíně nad Rýnem.
V Cáchách či Essenu mají pro voliče k dispozici roušky zdarma. V Duisburgu či Münsteru umožní volit i lidem bez roušky či respirátoru, pokud nebude ve volebních místnostech zrovna velké množství lidí. Ministerstvo vnitra Severního Porýní-Vestfálska uvedlo, že sice i ve volebních místnostech platí opatření proti šíření koronaviru, hlasování ve volbách je ale nutné umožnit všem oprávněným voličům.
Ano a v Rakousku to neni o tic lepsi, somalsky muslim zabil 2 zeny ve Vidni, nemel legalni pobyt a i tak mel socialni byt a davky v Linz Urfahr a takovych pripadu je hodne, stejne jako traumatizovani afgansti dorostenci, kteri zdrogovali, skupinove znasilnili a zabitou 13 letou Rakusanku pohodili na zastavce ve Vidni.
Jenze vysledky voleb jak v Rakousku tak i v Nemecku v tomhle asi nic nezmeni, budou se zabyvat CO2 a zakazou pro plebejce vse a sami si budou dale letat soukromymi letadly. Vzdyt i ten rok corony a omezeni to jejich globalni otepleni a katastrofy nezastavil...