Volební drama: Vítězem v Německu Scholz, ale... Merkelová povládne až do Vánoc?

Děkujeme Vám tímto za sledování našeho online přenosu z německých voleb. Stane se Olaf Scholz (SPD) kancléřem a nástupce v úřady odcházející Angely Merkelové? Další dění kolem domlouvání koalice v Německu budeme sledovat v běžném zpravodajství na Blesk.cz.

Podoba příští vládní koalice v Německu, kde vyhráli volby sociální demokraté (SPD), je zatím otevřená a bude předmětem dlouhých vyjednávání, uvedl dnes na dotaz ČTK politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok. „Osobně si myslím, že kancléřem bude nominant SPD Olaf Scholz, protože sociální demokraté (jako jedni z mála v dnešní EU) dokázali vyhrát volby a posílili,“ uvedl Kaniok.

Lídr CDU/CSU Laschet je připraven jednat o vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Prohlásil to na dnešní tiskové konferenci po jednání stranických špiček.

„Vláda pod vedením unie je tím nejlepším pro naši zem,“ řekl Laschet. V prohlášení k novinářům zmírnil svůj nedělní postoj, kterým si stejně jako Scholz kancléřství nárokoval. Uvedl, že těsný výsledek bez výrazné převahy jedné ze stran neumožňuje, aby si unie a SPD kancléřství pro sebe vyhradily.

„Kancléřem bude ten, kdo si ve Spolkovém sněmu zajistí většinu,“ řekl Laschet. „Tak to předpokládá ústava a to je také praxí od založení spolkové republiky,“ uvedl Laschet, podle kterého není Scholz žádným králem voleb.

Unie CDU/CSU nebude podle bavorského premiéra Södera trvat na vládě se Zelenými a liberály za každou cenu, trvá na bezpečnosti a nezvyšování daní.

Němci se v nedělních parlamentních volbách jasně vyslovili pro vládu sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Na tiskové konferenci to po dnešním stranickém jednání prohlásil kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz. Řekl také, že chce se Zelenými a FDP v jednáních rychle postupovat, aby mohla být dohoda hotová do Vánoc.

Štábem vítězné SPD se celou noc nesly úsměvy.

Dalším z ministrů CDU, kteří se do Bundestagu nedostanou přímo, je Julia Klöcknerová z resortu zemědělství. V Kreuznachu (Porýní-Falc) ji o čtyři procentní body poráží socialista Joe Weingarten.

Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová z CDU nezíská přímý poslanecký mandát, voliči v Saarbrückenu dali přednost rivalce Josefine Ortlebové (SPD). „AKK“ byla přitom ještě loni lídryní CDU, než ji nahradil Armin Laschet. Do Bundestagu se pravděpodobně dostane díky tzv. druhým hlasům, je jedničkou stranické kandidátky v Sársku.

Hříšný tanec ve volebním štábu Zelených: „I've Had The Time Of My Life“ rozhýbalo diskotéku.

„Německo přijalo mnoho uprchlíků – samozřejmě i se všemi problémy – a ve volební kampani řeší především budoucnost země a planety. Česko přijímá uprchlíků minimum, ale téma je strašákem kampaně,“ napsal na Twitter bývalý český europoslanec Petr Ježek.

Předseda Bundestagu Wolfgang Schäuble (79) s přehledem obhájil svůj mandát v Offenburgu v Bádensku-Württembersku. V prosinci příštího roku by tak mohl oslavit půlstoletí v parlamentu.

„Nejdůležitější otázkou teď je, co udělají zelení, s až 15 % hlasů,“ komentuje pro BBC profesor Johannes Orphal z Technické univerzity Karslruhe. „Liberální FDP bude také nezbytná pro absolutní většinu v Bundestagu. A tak můžeme očekávat nové iniciativy pro rychlejší a obecnější klimatickou politiku. Liberálové zajistí, že finanční stabilita a další hospodářské aspekty budou v těchto iniciativách zachovány. Díváme se na novou éru německé klimatické politiky se zajímavou rovnováhou ekologických a ekonomických cílů.“

Olaf Scholz neporazil Annalenu Baerbockovou jen v souboji lídrů stran SPD a zelených, ale také v přímé bitvě o poslanecký mandát v Postupimi. Po sečtení víc než 90 % hlasů má Scholz 34 %, rivalka 19 %. Baerbocková se i tak stane poslankyní kvůli hybridnímu volebnímu systému.

Zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála podle prvních odhadů přesvědčivě sociální demokracie dosavadní premiérky Manuely Schwesigové.

Křesťansko-sociální unie (CSU), největší politická síla v Bavorsku a tradiční sesterská strana Křesťanskodemokratické unie (CDU), zřejmě těsně překonala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu. Vyplývá to z odhadů televizní a rozhlasové společnosti Bayerischer Rundfunk (BR). I kdyby strana bavorského premiéra hranici nezdolala, do Spolkového sněmu by se i tak díky přímým poslaneckým mandátům dostala.

Odhad BR udává, že pro CSU v Bavorsku hlasovalo 32,8 procenta voličů. Aby CSU, která působí výhradně v Bavorsku, na spolkové úrovni překonala pětiprocentní hranici, bylo podle analýz nutné získat asi 31 nebo 32 procent hlasů.

„Zformujeme koalici z demokratického srdce politiky, nebudeme potřebovat skupiny na okrajích, což je dobrá zpráva,“ pronesl ve „sloní debatě“ šéf FDP Christian Lindner. Okrajovými skupinami myslel postkomunistickou Die Linke a pravicově populistickou AfD.

„Chtěli jsme víc,“ neskrývá jisté zklamání volební lídryně Zelených Annalena Baerbocková. Před pár měsíci ji některé předvolební průzkumy viděly jako vítězku.

„Nemůžeme být spokojeni s výsledkem,“ pronesl spitzenkandidát CDU Armin Laschet, byť nadále doufá, že se kancléřem stane.

Mezi sociálními demokraty panuje veselí, průzkumy jim přisuzují o něco lepší výsledek a doufají i v převahu v korespondenčních hlasech.

„Scholz možná vyhrál volby, ale nemusí sestavit vládu,“ připomíná na twitteru profesor politologie Univerzity v Coventry Matt Qvortrup. „V roce 1976 získala CDU Helmuta Kohla největší část hlasů, ale společné síly středolevé SPD a liberální FDP vytvořily koaliční vládu.“ A o sedm let dříve CDU nesestavila vládu, byť získala skoro 50 % hlasů, kancléřem se stal Willy Brandt z SPD, dodal politolog.

„SPD je zpátky!“ jásal generální tajemník sociálních demokratů Lars Klingbeil. „Vždycky jsme věděli, že to bude těsný závod,“ přiznal, ale věří, že teď získali dost hlasů pro vítězství.

Volební místnosti v Německu se uzavřely. Začíná sčítání hlasů, které rozhodne o tom, zda volby vyhraje koalice CDU/CSU, nebo SPD.

Starší manželský pár, který vzal do volební místnosti v Berlíně i své vnouče, chodí volit pravidelně a desítky let již podporuje stejnou stranu. „Dáme jí hlas i tentokrát, i když nejsme příliš spokojení s jejím kandidátem na kancléře,“ řekl ČTK muž. Na mysli přitom měl Armina Lascheta, předsedu CDU. Na otázku, zda by raději viděli v čele země dál Angelu Merkelovou, která funkci kancléřky zastává už od roku 2005, oba manželé přikyvují. „Myslím, že vládla dobře,“ dodává muž.

Svého práva volit rád využil bez přesvědčování i sedmdesátník Günther. „Je to pro mě letos trochu revoluce. Je to asi poprvé, co jsem nedal všechny své hlasy sociální demokracii,“ říká. Poměrně složitý německý volební systém dává voličům dva hlasy. Prvním vybírají konkrétního kandidáta pro takzvaný přímý mandát, druhým podporují stranu a její kandidátní listinu. Důvodem, proč se letos u volební urny choval Günther jinak, je podle něj obava, aby SPD po volbách nevytvořila koalici s postkomunistickou stranou Levice.

Koalice sociálních demokratů, Zelených a Levice je jednou z možností povolebního uspořádání, i když podle řady odborníků tou nejméně pravděpodobnou. Nejčastěji se hovoří o koalici SPD, Zelených a liberálů z FDP a stejné konstelaci, v níž by ale vůdčí stranou byla místo SPD konzervativní unie CDU/CSU. Podle barev, které jsou jednotlivým stranám přiřazené, se první variantě přezdívá semaforová koalice, druhé jamajská s odkazem na barvy na vlajce tohoto karibského státu.

Kancléřský kandidát sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz a jeho konkurentka za Zelené Annalena Baerbocková nesoupeří jen o vedení budoucí německé vlády, ale uchází se proti sobě také o přímý poslanecký mandát ve stejném obvodě v Postupimi.

Ač průzkumy slibují získání mandátu Scholzovi, Baerbocková se i tak do Spolkového sněmu jako poslankyně dostane, protože je stejně jako Scholz jedničkou na zemské kandidátce své strany. Voliči v Německu mají dva hlasy, první dávají kandidátovi pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhým volí konkrétní stranu.

Obvod, ve kterém proti sobě oba kancléřští kandidáti stojí, zahrnuje vedle braniborské metropole Postupimi také několik okolních obcí a měst včetně Teltowa s 27 000 obyvateli. O přímý poslanecký mandát se zde uchází 17 kandidátů, získá ho však jen jeden.

Při nedávné návštěvě Spojených států na dotaz, co bude dělat, až v úřadu skončí, Merkelová uvedla, že si dá nejprve pauzu a bude přemýšlet o tom, co ji vlastně zajímá. V uplynulých 16 letech na to totiž podle svých slov měla jen velmi málo času. „Pak si asi zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože budu unavená, pak budu trochu spát a pak se uvidí,“ řekla o svých plánech končící kancléřka.

V červenci 2019 řešili třesy Merkelové v Epicentru na Blesk.cz i politolog Alexander Tomský a neurolog Martin Jan Stránský. Připomeňte si, jak tehdy komentovali zdravotní potíže kancléřky, plynoucí patrně z přílišného politického stresu:

Průběžná účast v dnešních německých volbách do Spolkového sněmu ve 14:00 činila 36,5 procenta, v roce 2017 do tohoto termínu hlasovalo 41,1 procenta oprávněných voličů. Oznámil to předseda ústřední volební komise Georg Thiel, který upozornil, že tato bilance nezohledňuje korespondenční hlasy. Podíl hlasů odeslaných poštou přitom podle některých analytiků může být letos s těmi prezenčními vyrovnaný.

Thiel předpokládá, že poštovní účast bude rekordní. Odhaduje se, že poštou může být odevzdán každý druhý hlas. V roce 2017 hlasovalo poštou 28,6 procenta zúčastněných voličů.

Laschet si neuhlídal volební lístek

Lídr CDU/CSU Armin Laschet se ve volební místnosti dopustil faux pas. Tak německá média označují situaci, kdy si Laschet u volební urny nedával pozor na hlasovací lístek, ze kterého bylo patrné, že podle očekávání oběma svými hlasy podpořil svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Předpisy volební komise přitom vyžadují, aby voliči při cestě od plenty k volební urně striktně dodržovali volební tajemství.

Ke kauze se mezitím vyjádřil úřad předsedy ústřední volební komise Georga Thiela, podle kterého je Laschetovo hlasování i přes pochybení platné. Ústřední volební komise po voličích požaduje, aby hlasovací lístky udržovali přehnuté tak, aby nebylo zřejmé, pro koho hlasovali. Před hlasovánmí a také po něm sice Němci mohou otevřeně hovořit o tom, koho si vybrali, ale při samotné volbě je to zapovězeno.

„K aktuální události: Jistý politik známý po celém Německu podle očekávání volil svou vlastní stranu,“ uvedl na twitteru Thielův úřad, podle kterého Laschetovu neopatrnost nelze považovat za ovlivnění voleb. Laschetův hlas vyřazen nebude. „Dostane-li se takový hlasovací lístek až do volební urny, nemůže už být vyjmut a je platný,“ dodala ústřední komise.

Také lídra SPD Olafa Scholze dnes doprovodila jeho manželka - Brittu Ernstovou si bral současný vicekancléř a spolkový ministr financí ve vládě Merkelové v roce 1998.

Při hlasování v dnešních parlamentních volbách v Německu je nutné mít kvůli opatřením proti šíření koronaviru nasazený ve volební místnosti respirátor či roušku. Některá města v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se ale rozhodla vyjít vstříc i těm, kteří si odmítají zakrývat nos a ústa.

Volební lístky mohou házet do mobilních uren, které komisaři vynesou před volební místnosti, informovala stanice WDR. Urny pro lidi, kteří „z principu“ nechtějí nosit roušku či respirátor, připravili podle mluvčího města například v Kolíně nad Rýnem.

V Cáchách či Essenu mají pro voliče k dispozici roušky zdarma. V Duisburgu či Münsteru umožní volit i lidem bez roušky či respirátoru, pokud nebude ve volebních místnostech zrovna velké množství lidí. Ministerstvo vnitra Severního Porýní-Vestfálska uvedlo, že sice i ve volebních místnostech platí opatření proti šíření koronaviru, hlasování ve volbách je ale nutné umožnit všem oprávněným voličům.

Na mnoha místech v Berlíně se dnes museli voliči obrnit trpělivostí, protože se u volebních místností tvořily dlouhé fronty. V hlavním městě se konají kromě parlamentních také zemské volby a referendum o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů.

Předseda CDU a kandidát konzervativní unie Armin Laschet hlasoval v rodných Cáchách, doprovodila ho manželka Susanne. Předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder k volbám v Norimberku přišel s manželkou Karin.

Záhada třesoucí se Merkelové

V souvislosti s kancléřkou Merkelovou se v minulosti řešily i její třesy na veřejnosti, kdy se při řadě příležitostí především v roce 2019 začala nekontrolovatelně třást. A to třeba během návštěvy ukrajinského prezidenta Zelenského či finského premiéra Rinneho v Berlíně.

„Nemám nic zvláštního k ohlášení. Jsem v pořádku,“ reagovala Merkelová na množící se dotazy k jejímu zdravotnímu stavu. Objevily se spekulace o Parkinsonově chorobě, třesy Merkelové na veřejnosti však později ustaly a kancléřka v plném režimu fungovala dál.

„Můžu tuto funkci vykonávat,“ hájila se na tiskové konferenci před dvěma lety. A o svém konci v roce 2021 dopředu říkala: "Pak doufám, že bude následovat další život. A ten bych ráda vedla ve zdraví." Merkelová po trojím třasu, který kancléřku postihl, absolvovala nějaký čas přijímací ceremoniály vsedě. Záhada třesoucí se kancléřky však své jednoznačné objasnění doposud nemá. V dalších dvou letech totiž tyto zjevné potíže Merkelové navenek odezněly. 

Lídryně Zelených Annalena Baerbocková dorazila do volební místnosti v Postupimi s manželem Danielem Holefleischem.