„Mutti Merkel“ zažila milion uprchlíků i tvrdý dopad covidu: Milníky vlády končící kancléřky

Původně měla být kancléřkou jen dočasně, po odchodu svého učitele a politického titána Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo šestnáct let a čtyři mandáty v čele vlády jedné ze světových velmocí. Angela Merkelová (67), první žena v kancléřském úřadu a první politik v této funkci z bývalé NDR, zvládla díky svému konsenzuálnímu stylu politiky řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět.

Někdejší „Kohlovo děvče“ si Němci oblíbili a vnímali ho jako záruku stability, kancléřce přezdívali „Mutti.“ Při svém odchodu po nadcházejících parlamentních volbách 26. září a následném vzniku nové vlády za sebou Merkelová nechává hospodářsky i politicky silnou zemi.

22. listopadu 2005

Parlament zvolil Merkelovou kancléřkou. „Chci sloužit Německu,“ pronesla tehdy. Stala se první ženou a zároveň prvním politikem z bývalé NDR, který tuto funkci obsadil. Následující čtyři roky stála v čele vlády velké koalice, kterou blok Křesťanskodemokratické a Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) sestavil se sociálními demokraty (SPD).

23. září 2007

Schůzka Merkelové s dalajlamou, která přinesla nový moment v dosud mírném a spíše prezidentském stylu vládnutí kancléřky. „Soukromá výměna myšlenek“, jak schůzku prezentovalo německé kancléřství, vyvolala rozhořčení Číny a zhoršení vzájemných vztahu mezi oběma zeměmi. Kancléřka hájila svůj postoj i před výpady i německých politiků a vymezila se jako obhájkyně lidských práv, jejichž porušování v Číně, v Rusku i dalších zemích později neoblomně kritizovala.

3. prosince 2007

Kancléřka na sjezdu své strany CDU ostře kritizovala Sociálnědemokratickou stranu (SPD) a varovala před nebezpečím socialismu, k němuž se SPD podle ní otevřeně hlásí. Pozastavila se nad tím, že SPD na svém posledním sjezdu do svého programu opět zakotvila pojem socialismus, a to 18 let po zhroucení komunistického režimu ve východním Německu.

Diplomat Jindrák pro Blesk: Merkelová byla „normální ženská“, uklidnila i Trumpa

13. října 2008

Německá vláda schválila „záchranný balíček“ na podporu německých bank. O vznik celoplošného „deštníku,“ který měl německý bankovní sektor ochránit před důsledky turbulencí na finančních trzích, se výrazně zasloužila i sama kancléřka.

Reagovala tak na světovou hospodářskou krizi a řešila i její dopady na budoucnost eurozóny, jejíž někteří členové se potýkali s velkým zadlužením, a také následnou krizi eura, kdy se evropská měna ocitla ohrožení: „Když selže euro, selže Evropa,“ prohlásila tehdy.

Summit NATO v Bruselu: Angela Merkelová (14.6.2021) | Reuters

27. září 2009

Navzdory druhému nejhoršímu výsledku v historii vyhrál konzervativní blok CDU/CSU pod vedením Merkelové další volby. 28. října ji parlament zvolil kancléřkou na na druhé funkční období a byla jmenována nová vláda. Po předchozí „nemilované“ velké koalici se stranou SPD Merkelová nyní dokázala sestavit vládu s jí bližšími liberálními svobodnými demokraty (FDP).

1. září 2010

Německá vláda schválila čtyřletý plán rozpočtových úspor v celkovém rozsahu 80 miliard eur (tehdy zhruba dva biliony Kč). Úsporná opatření v Německu vyvolala vlnu kritiky ze strany některých dalších velkých zemí, kterým se zdálo, že Německo se snaží příliš brzy omezit podpůrná opatření zavedená kvůli finanční krizi.

Rychlé škrtání vládních výdajů podle nich mohlo zmařit počínající oživení globální ekonomiky. Merkelová však jejich tlak ustála a tvrdošíjně se držela své koncepce udržitelného růstu. Francouzi, obzvláště frustrovaní jejím odporem, jí dokonce dali přezdívku „Madam ne“.

30. června 2011

Německý Spolkový sněm schválil vládou navrhované postupné odstavení jaderných elektráren do roku 2022. Německá vláda se rozhodla přehodnotit svou energetickou politiku po havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima v březnu toho roku.

Merkelová už v polovině dubna oznámila, že Německo chce co nejrychleji opustit výrobu elektřiny z jaderných zdrojů a naopak se zaměří na energii z obnovitelných zdrojů. Rozhodnutí o odklonu od jádra se projevilo na dočasném zpomalení růstu německé ekonomiky.

22. září 2013

CDU/CSU pod vedením Merkelové vyhrála třetí volby v pořadí; v polovině prosince parlament zvolil Merkelovou kancléřkou na třetí funkční období. Moci se opět ujala vláda velké koalice CDU/CSU a SPD.

23. října 2013

Objevila se informace, že mobilní telefon Merkelové údajně sledovaly americké tajné služby. Merkelová kvůli tomu telefonovala americkému prezidentovi Baracku Obamovi, později vyšlo najevo, že přinejmenším v minulosti americká tajná služba NSA mobil šéfky německé vlády skutečně odposlouchávala. Podle serveru německého zpravodajského týdeníku Der Spiegel se tak možná dělo několik let. Aféra s odposlechy byla pro Merkelovou nejhorší událostí roku 2013, kancléřka prohlásila, že „špehování mezi přáteli je nepřípustné.“

12. února 2015

Pomohla dojednat takzvanou druhou mírovou dohodu z Minsku, která měla zastavit válku na východní Ukrajině, později aktivně pomáhala prosadit její realizaci, příměří ale bylo opakovaně porušováno.

Konec benzinu, migrace či důchody. Co rozhodne o nástupci Merkelové a kdo toho využívá?

27. května 2015

Merkelová byla pátý rok po sobě vyhlášena nejmocnější ženou světa podle časopisu Forbes.

31. srpna 2015

Výrokem „Zvládneme to!“ se Merkelová snažila uklidnit Němce tváří v tvář vlně statisíců migrantů, kteří přicházeli z Maďarska přes Rakousko do Německa. Za otevřené hranice během evropské migrační krize později čelila silné kritice a klesla její oblíbenost.

Do země v tom roce dorazil víc jak milion uprchlíků, jejichž přítomnost hluboce rozdělila veřejné mínění v zemi. Nebývalý příval uprchlíků se časem snížil, ale s jeho následky se potýká Německo dodnes. Merkelová své někdejší rozhodnutí dodnes hájí, podle jejího názoru bylo přijetí převážně syrských uprchlíků v dané chvíli humanitární nutností.

24. září 2017

Její CDU/CSU vyhrála další parlamentní volby, sesterské strany ale dosáhly nejhoršího výsledku od prvních německých poválečných voleb v roce 1949 a zůstaly bez vládní většiny; mnoho hlasů jim odebrala protiimigrantská Alternativa pro Německo (AfD)a další strany. Po podzimním krachu jednání o koalici CDU/CSU, FDP a Zelených se unie CDU/CSU nakonec na jaře 2018 dohodla s SPD na pokračování velké koalice. Koaliční smlouvu podepsaly strany v březnu 2018.

31. ledna 2020

Vystoupení Británie z Evropské unie po 47 letech označila Merkelová za hluboký zlom pro Evropu a vyjádřila naději, že vzájemné vztahy budou nadále úzké. „Německo chce ale zůstat blízkým partnerem a přítelem Británie, protože nás spojují společné hodnoty,“ zopakovala svůj dlouhodobý postoj.

Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu v Bruselu | Reuters

2. března 2020

Německo zasáhla celosvětová dosud neskončená epidemie nového koronaviru. Při řešení této situace Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu, a to navzdory všem opatřením, které se výrazně dotkly obyvatelstva i ekonomiky: „Krize koronaviru Merkelovou opět vynesla do popředí jakožto krizovou manažerku,“ uvedla nedávno Jana Puglierinová, šéfka berlínské kanceláře výzkumné společnosti European Council on Foreign Relations.

20. července 2021

„Okamžitou pomoc bez byrokratických průtahů“ slíbila Merkelová při druhé návštěvě německých oblastí zasažených katastrofálními povodněmi, které na západě a později i východě Německa od 12. července způsobily obrovské škody a vyžádaly si zhruba přes 190 životů. Německý parlament na začátku září schválil investici o objemu až 30 miliard eur (760 miliard korun) do obnovy německých oblastí zničených povodněmi.