Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Konec benzinu, migrace či důchody. Co rozhodne o nástupci Merkelové a kdo toho využívá?

  • Autor: mav,The Guardian - 
    24. 9. 2021
    18:28

    V neděli si Němci zvolí nové poslance Spolkového sněmu, z nějž pak vzejde nová vláda. O čem se hlavně před volbami diskutuje, rozebral deník Guardian.

    Kancléřkou už nebude Angela Merkelová ze středově konzervativní CDU/CSU, největší šanci ji nahradit má buď její stranický kolega Armin Laschet, nebo sociálnědemokratický vicepremiér Olaf Scholz. A do Bundestagu se zřejmě dostanou čtyři další strany: Zelení (totiž Svaz 90/Zelení), liberální Svobodná demokratická strana (FDP), pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) a krajně levicová Levice (Die Linke), která ovšem v průzkumech jen tak tak překonává 5% hranici pro vstup do parlamentu.

  • 1.Změny klimatu

    Dosluhující vláda (koalice konzervativní CDU/CSU a SPD) zavázala Německo k emisní neutralitě do roku 2045, takže jednou z dominantních otázek je, kterak největší ekonomika Evropy sníží uhlíkové zplodiny svého průmyslu. Opozice si to představuje jinak: Jak Zelení, tak Die Linke si uhlíkovou neutralitu (tedy zachycovat tolik CO2 a dalších plynů, kolik se do vzduchu vypustí) přejí dosáhnout ještě dříve. Například zastavením uhelných elektráren už do roku 2030, o osm let rychleji, než se zatím plánuje. Naopak liberálové FDP by neutralitu odložili na rok 2050. A AfD pak celkově odmítá skutečnost, na níž se shoduje většina vědců, totiž vinu lidstva za změny klimatu, a ekologii neprosazuje.

    Vedle různé rychlosti ekologických opatření také strany nabízejí různé přístupy, jak emise snižovat – a jaký to bude mít dopad na občany a firmy. CDU a CSU zdůrazňují systém emisních povolenek, jaký už například pro elektrárny v Evropě nějakou dobu funguje. Tři levicové strany chtějí v rámci emisních úspor zavést rychlostní limity na dálnicích a také odrazovat cestující na krátké vzdálenosti od letadel ve prospěch vlaků, pokud krátké lety rovnou nehodlají zakázat.

  • 2.Přechod na elektromobily

    Ke snížení emisí má rovněž přispět přechod od spalovacích motorů aut k elektromobilům. Všechny strany s výjimkou AfD slibují, že to neohrozí světové postavení německého automobilového průmyslu. „Naší velkou výzvou je zůstat automobilovým národem, který bude místo aut úspěšně vyrábět elektromobily,“ prohlásil například socialista Scholz v rozhovoru pro Guardian.

    Podle něj už se průmysl na elektromobilitu adaptuje, na budoucí vládě bude zajistit infrastrukturu pro elektromobily: „Investičního kapitálu pro tento nový start bude dost. Ale na každé benzince bude potřeba nabíjecí stanice pro elektromobily,“ dodal kandidát socialistů.

    Diesel a benzin je vášeň

    „V Itálii, Británii i Německu, mnohé evropské národy věří, že mají jedinečnou lásku k automobilové kultuře,“ řekl Guardianu Giulio Mattioli, který se věnuje výzkumu dopravy na Technické univerzitě Dortmund. „Ale nevím o žádné jiné zemi, kde by tolik národní hrdosti patřilo ke spalovacímu motoru.“ Úspěch značek jako Volkswagen a BMW i klenot Mercedes Benz dodnes připomínají éru německého hospodářského zázraku 50. let.

    Dnes zhruba každý padesátý německý zaměstnanec přímo pracuje v automobilovém průmyslu. A přechod na elektromobily by mnohé z nich stál jejich místo, elektromotor má méně pohyblivých částí a je jednodušší na výrobu.

    A tak liberálové, bez nichž se zřejmě po volbách neobejde žádná varianta vládní koalice, sice podporují elektromobilitu, ale klimatičtí aktivisté to podle nich přehánějí a „vedou kulturní válku proti automobilu“. Alternativa pro Německo rovnou viní své rivaly z nenávisti k tradičnímu odvětví a hlásá: „Vaše auto by volilo AfD.“

    Dobíjecí stanice pro elektromobily od Volkswagenu: Obslužný robot je velikostí i tvarem podobný mobilnímu akumulátoru, který u elektromobilu zanechává po dobu nabíjení Dobíjecí stanice pro elektromobily od Volkswagenu: Obslužný robot je velikostí i tvarem podobný mobilnímu akumulátoru, který u elektromobilu zanechává po dobu nabíjení | Volkswagen Group

  • 3.Covid-19 a hospodářské trable

    Dalším dominantním tématem jsou hospodářské dopady pandemie koronaviru. Třebaže se Německo po dvou zdlouhavých lockdownech zadlužilo, aby jejich důsledky zmírnilo, CDU i FDP odmítají tyto dluhy látat zvyšováním daní. Socialisté a Zelení naopak navrhují víc zdanit nejbohatší – jak příjem, tak majetek.

  • 4.Platy a důchody

    Němečtí senioři jsou silou, s níž se musí počítat. Občané nad 65 let představují pětinu voličů (do roku 2060 to vzroste na třetinu) a nejvíc chodí k volbám, vykazují zhruba 80% účast. A tak si je žádná strana nechce rozkmotřit. Možná proto se v kampaních moc nehovoří o důchodové reformě, jednom z nejpalčivějších problémů Německa, soudí GuardianV průzkumu Bertelsmannovy nadace se pro Němce ukázala být třetím nejdůležitějším tématem, po životním prostředí a imigraci.

    Podobně jako auta je i důchodový systém zdrojem německé hrdosti, však ho jako první na světě začal zavádět kancléř Otto von Bismarck už roku 1889. Dnes čelí třem velkým problémům. Zaprvé se v posledních dekádách rodí méně dětí, takže bude ubývat plátců do systému. Zadruhé se lidé dožívají víc, a tak penze pobírají déle. A zatřetí už do důchodu začaly odcházet silné ročníky baby boomu narozené po druhé světové válce.

    Hlavní politické strany už roky usilují o nějakou dohodu na dlouhodobých řešeních těchto výzev; volební programy roku 2021 jsou na toto téma vágní. Strany se raději v televizních debatách přou, zda se má plošně zvedat minimální mzda, nebo si to mají zvlášť vyjednat zaměstnavatelé a odbory v každém odvětví.

  • 5.Přistěhovalci

    Migrace je snad nejdůležitějším tématem pro AfD, a jelikož se nováček v minulých volbách stal hned třetí nejsilnější stranou Bundestagu, nemohou téma ignorovat ani další strany. Zvláště, když v srpnu po stahování západních (i německých) vojsk Tálibán ovládl Afghánistán a mnozí za dramatických okolností ze země prchali. Němcům to připomnělo rok 2015, kdy kancléřka Merkelová se slovy „Zvládneme to“ otevřela hranice milionu migrantů z Blízkého východu i jiných oblastí.

    „Rok 2015 se nesmí opakovat, nesmí se znovu dělat chyby jako při reakci na syrskou občanskou válku,“ tweetoval v polovině srpna Armin Laschet. Měl na mysli, že je potřeba pomoci afghánským spojencům (tlumočníkům atp.), nahrál ale na smeč rivalce.

    Jeho zvolání si totiž pohotově vypůjčila Alice Weidelová, šéfka parlamentní frakce AfD a kandidátka na kancléřku: „2015 se nesmí opakovat. Je nutné moratorium azylu, skutečným uprchlíkům se musí pomáhat v jejich regionu,“ uvedla na twitteru.

    Tento názor pomáhat utečencům v regionu jejich původu už zastává nejen Olaf Scholz z SPD, ale i sama Merkelová, uvedl portál Deutsche Welle.

    Zároveň se ale strany ucházejí i hlasy občanů přistěhovaleckého původu, kterých je mezi 60 miliony voličů asi 7,5 milionu.

  • 6.Zamlčovaná EU

    Dalším ne zrovna prominentním tématem je vztah k Evropské unii. Kromě euroskeptické AfD se všechny přední strany prezentují jako zastánci evropské integrace, ale jejich programy v tomto ohledu nejsou příliš konkrétní.

    Video  Přivítání německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na Pražském hradě. (26.8.2021)  - ČTK/Blesk
    Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

al.bunda ( 24. září 2021 19:08 )

A samozřejmě natáhnout plynovod přes Polsko rovnou k nám

al.bunda ( 24. září 2021 19:06 )

Merkelová je zářný příklad jak lze s jednou kravkou pohnojit celou Evropu. Když se tedy Němci odstřihnou od jádra je třeba je odstřihnout od naších drátů, ať si blbečci vyrábí elektřinu foukáním do větráků

Zobrazit celou diskusi