Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Povodně, vedra, požáry… Jsou pohromy důsledkem změn klimatu, nebo spíš špatného plánování?

Autor: mav, Washington Post - 
28. července 2021
07:10

Povodně valící se německými a belgickými vesnicemi i čínským metrem. Město v Kanadě spálené na popel. Stovky mrtvých po vlně čtyřicítkových veder na severozápadním pobřeží USA. Jsou to projevy globálního oteplování, nebo něčeho jiného? ptá se Washington Post.

Ve skutečnosti jde o důsledky desítek let špatného plánování a nedostatečné společenské péče, argumentuje Ilan Kelman, který se na University College London věnuje pohromám a zdraví – a jak je ovlivňují klimatické změny. Ty podle něj nejsou za aktuální lidská utrpení odpovědné, jen dopad pohrom zhoršují.

„Abychom lépe ustáli budoucí katastrofy, musíme si uvědomit, že spíš než v přírodě samotné spočívají v tom, že se jí lidé neopatrně pletou do cesty,“ píše Kelman. Výhled na ještě extrémnější počasí kvůli globálnímu oteplování tyto problémy činí akutnějšími.

Když se požáry z lesa či krajiny přiženou do zástavby, často se zapomíná, že jde většinou o přirozený jev, ba pro některé ekosystémy nezbytný. Když hoří les, je to obnova, ne destrukce; příroda pravidelně lesní požáry potřebuje.

Kalamita přichází, když stavíme domy v místech na požáry náchylných a bez opatření na zamezení škod. A klimatické změny situaci zhoršují. S vyššími teplotami, a delšími obdobími sucha krajina vysychá, snadněji se vznítí a bouřlivěji pak hoří.

Teplotní rekordy a lesní požáry

Tak jako teď v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady, kde se při rekordní vlně veder rozhořelo přes tucet lesních požárů.

Koncem června městečko Lytton tři dny po sobě překonávalo kanadské teplotní rekordy; 29. června ve stínu naměřili 49,6 °C, informoval Washington Post. A to ve městě, které je na stejné zeměpisné šířce jako Česko, kde je rekordem 40,4 °C. Podobně padl rekord v kanadském Severozápadním teritoriu, dokonce světový: 39,4 °C ještě nad šedesátou rovnoběžkou (u ní leží např. Stockholm) nenaměřili nikde na planetě. A čtyřicítky naměřili i v Jasperu v Albertě, v nadmořské výšce jeden kilometr.

„Nekončící vodopád pokořených rekordů,“ tweetoval Maximiliano Herrera, který se specializuje na světové teplotní rekordy.

Den nato přišel devastující oheň. Za tři týdny se ho ještě nepodařilo uhasit, zahynuli při něm nejméně dva lidé a z obce toho moc nezbylo.

„Požáru trvalo možná 15 minut pohltit celé městečko,“ řekl starosta Jan Polderman rádiu News 1130. „Lidi prakticky jen vzali klíče a vyběhli ze dveří. Tak rychle ten požár nastal. Město má asi kilometr na délku, na vlastní oči jsem viděl plameny od jednoho konce k druhému.“

Příčinou většiny požárů v provincii byly patrně blesky z tzv. suchých bouří, z nichž víceméně neprší, ale statická elektřina šlehá na zem jako při normálních. Při lesních požárech navíc stoupá kouř, formují se z něj pyrokumuly, a tímto prouděním rovněž vzniká statická elektřina, tedy blesky, které mohou zapalovat další lesy.

Katastrofa Lyttonu však neměla být žádným překvapením. Zatímco teplotní rekordy jsou anomálií, zranitelnost vůči ohni ne. Lesní požáry obec poničily už několikrát. Vždy se rozhodli ji obnovit.

Požáry je však nutné řešit s pořádným předstihem, ne když se nad obzorem objeví kouř. Musí se stavět tak, aby se plameny prohnaly, ale města nezničily. Využívat nehořlavé materiály. Sázet do zahrad odolnější rostliny. Nenechávat okolo odpad či zásoby dřeva. A zároveň by nikdo neměl předpokládat, že lze domy stavět zcela ohnivzdorné. Buďme připraveni na bezpečnou evakuaci a psychologicky i finančně se chystejme na to, že se můžeme vrátit k pouhé hromadě popela.

Stejně tak je nutné se lépe připravovat na povodně, stavět města a vesnice tak, aby je ustály. Západoevropské země, které v minulých dnech spláchla velká voda, měly s několikadenním předstihem docela přesná varování před extrémními dešti. A také lekce z historie; mnohé obce voda v minulých dekádách zaplavovala celkem pravidelně.

Riziko povodní však narůstalo s dobou. Beton překryl zelené plochy, srážky tak místo vsakování se do země tečou do řek. A když přijdou přívalové deště, koryta přetečou. Stavíme si domy v údolních nivách a zapomínáme, že to je záplavové území. Řeky byly historicky dopravními tepnami a nyní se s výhledem na vodu příjemně bydlí, proti povodním je však možné a nutné přijmout dostatečná opatření.

V čínském Čeng-čou na Žluté řece (Chuang-che) postupovala 20. července povodeň tak rychle, že uvěznila cestující v metru. Dvanáct lidí se ve vagonech a stanicích utopilo, stejně tolik zahynulo při záplavách nad zemí, uvedl Washington Post.

Vlny veder zabíjejí staré a chudé

Dalším příkladem rizika, s jakým se historicky už dlouho potýkáme, ale ne vždy jsme na něj připraveni, jsou vlny veder. Stovky seniorů umřely v neslavných obdobích horka v Chicagu roku 1995 či v Paříži roku 2003, jen proto, že se jim nedostalo pomoci. Totéž se teď děje na severozápadě USA a v Kanadě.

Vrchní koroner Britské Kolumbie informoval, že tam náhle a nečekaně zemřelo za necelý týden 486 lidí, třikrát víc, než bývá obvyklé. Jen provinční hlavní město Vancouver za úterý 29. června napočítalo 53 náhlých úmrtí – obvykle řeší tři až čtyři denně, napsal Washington Post.

Teplotní rekordy padaly i v amerických státech Washington a Oregon na pacifickém pobřeží. Oproti jižnější Kalifornii je tam klima mírnější, a tak lidé tak často nemívají doma ústřední klimatizaci. Toto léto už stovky Američanů zemřely kvůli extrémním horkům, jen v Oregonu přinejmenším 115.

Přehřátí je smrtelné, pokud se neřeší. Tělesná teplota začne stoupat, přestanou fungovat játra a ledviny, mozek nateče, začne selhávat centrální nervová soustava. Může tak přijít delirium, záchvaty či koma. A tím, že přehřátí takto postihuje mozek, si člověk často neuvědomí, že má problém a měl by volat pomoc. Starší lidé jsou na horko o dost náchylnější, a problém je o to vážnější u těch, kteří žijí sami.

A těmto úmrtím, ba do jisté míry i extrémním teplotám, lze předcházet lépe než povodním a požárům. Ostatně to dokazují i smutné statistiky, že takto častěji umírají lidé chudí a z horších čtvrtí.

Městské tepelné ostrovy

Například Lents patří k nejhorším „městským tepelným ostrovům“ Portlandu, největšího města Oregonu. Obrovské rozlohy asfaltu absorbují sluneční teplo, spousta vysokých budov, výfuky aut z mezistátní dálnice…a minimum stromů, které horka dovedou zmírňovat. Bydlí tam dost imigrantů a chudších lidí.

Profesor Portlandské státní univerzity Vivek Shandas udělal 28. června jednoduchý pokus: Měřil teplotu vzduchu v různých částech Portlandu. Zatímco v lepších čtvrtích zaznamenal 37 °C, v Lentsu 51,1 °C. A chodník tam měl přes 80 stupňů, dost horký na popáleniny třetího stupně.

Pomáhat zranitelným

„Největším problémem je průsečík ekologické krize a krize sociální spravedlnosti,“ řekl Washington Postu sociolog Eric Klinenberg. „Pokud nebudeme odpovědný jeden za druhého, je to recept na masové umírání.“

Chudí logicky bydlí v horších domech, a i když třeba nějakou klimatizaci mají, jen tak ji nezapínají, aby ušetřili za elektřinu. Radnice mnohde nabízejí třeba centrální „ochlazovny“, dobře klimatizované veřejné budovy jako knihovny a podobně. Nezřídka ale bývají v centru, a lidé často nechtějí cestovat přes půl města, cítí se bezpečněji doma. Byť se mýlí. V Portlandu se dokonce do ochlazovny bylo těžké dostat už proto, že se horkem rozteklo elektrické vedení tramvajové trati. Klinenberg proto doporučuje lokálnější opatření, například mobilní ochlazovny – třeba chladicí návěsy, která lze přivést až k lidem.

„Je smutné, že za této vlny veder byly k dispozici různé zdroje, ale lidé se k nim nedostali, aby se ochránili,“ prohlásil Andrew Phelps, ředitel oregonského krizového úřadu.

A často chybí i rady, doporučení, plány, jak se mají lidé a úřady v extrémním horku chovat. Zvláště tam, kde dosud nebývaly takové extrémy běžné.

Po smrtelném přehřátí 118 obyvatel roku 1993 se poučilo město Filadelfie, zavedlo robustní plány na zvládání podobné krize. Když rtuť vyběhne hodně nahoru, rozletí se městem varování. Na jednom z nejvyšších mrakodrapů v centru se rozsvítí telefonní číslo na nouzovou linku, kterou obsluhují profesionální zdravotnicí. Mobilizuje se na pět tisíc „kapitánů“, kteří chodí kontrolovat staré či jinak křehké sousedy.

Přizpůsobit investice

Experti Harvardovy univerzity roku 2017 vyhodnotili, že tento systém zachrání průměrně 45 obyvatel Filadelfie ročně, jak uvedli ve studii srovnávající 20 amerických měst v magazínu Environment International.

„Zavést doporučovaná opatření pro omezení dopadů pohrom vyžaduje zdroje a znalosti. Předcházet katastrofám či se na ně připravovat je v rukách společnosti a mělo se to dít už dávno,“ uzavírá ve Washington Postu profesor Kelman. „Změny klimatu to teď urychlují a mohou se jim přizpůsobit naše investice.“

Video  Záběry z dronu: Apokalypsa v Německu. Záplavy způsobily extrémní bouřky i rozvodnění řeka Ahr  - Reuters
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

snehulak ( 28. července 2021 08:04 )

Senátorka Milka Němcová přece jasně řekla, že za to může Babiš. A její kolegyně Sommerová dodala, že může i za Vrbětice a že vymyslel i Covid.

dietr ( 28. července 2021 07:49 )

Pravdu ví jen ten nahoře, t.j. Klaus

Zobrazit celou diskusi