Katastrofický rok 2020: Vedle covidu řádily i povodně, požáry, bouře a kobylky

Report přibližuje největší živelní pohromy z pohledu finančních škod; devět jich přesáhlo částku sto miliard korun. A to ještě žebříček zahrnuje zejména škody na pojištěném majetku, celkově tak hospodářské ztráty byly zřejmě ještě o hodně vyšší.

„Stejně jako rok 2019, i 2020 byl plný katastrofálních extrémů,“ řekla pro BBC klimatoložka z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney. „Tohle všechno pozorujeme po průměrném zvýšení globálních teplot o 1 °C,  ukazuje to na delikátní souvislosti průměrných podmínek a extrémů. Dopady klimatických změn pocítíme skrze extrémy,“ varuje před zdánlivě minimálním průměrným oteplováním o jeden, dva stupně za desítky let.

Skončit s uhlím, omezit požáry. Znamenají Bidenovy klimatické plány historický milník?

Už koncem roku 2019 se rozhořely požáry v Austrálii, jež spálily 186 tisíc kilometrů čtverečních buše – víc než dvě Česka. „Černé léto“ u protinožců způsobilo odhadem škody přes pět miliard dolarů (108 miliard korun). Přímo zemřelo na 34 lidí, v následujících týdnech jich však kvůli zhoršenému ovzduší umíraly další stovky. Profesor Chris Dickman z Australské akademie věd odhadl, že o život přišla víc než miliarda obratlovců; další miliardy tvorů přišly o své domovy.

Letní požáry jsou v Austrálii obvyklé, tyto však byly extrémní. Přinejmenším o třetinu riziko požárů zvyšují změny klimatu – vysoké teploty a extrémní sucho.

Naopak na východním pobřeží Afriky bylo na přelomu roku nezvykle deštivo, což prospívá kobylkám. Hejna devastovala úrodu, stromy i pastviny. Světová banka odhaduje škody na 8,5 miliardy dolarů (183 mld. Kč). Země Afrického rohu (Etiopie, Somálsko, Eritrea) takové nálety kobylek nepoznaly 25 let, Keňa dokonce 70 let. Bohužel, stejně dlouho zřejmě na příští invazi čekat nebudou, deštivá období se očekávají častěji. „Afrika ke globálnímu oteplování přispívá nejméně, ale vůči dopadům klimatických změn je nejzranitelnější,“ konstatuje report Christian Aid.

Evropu letos zasáhlo několik ničivých bouří. Nejničivější, únorová Ciara (též známá jako Sabine a Elsa) a Alex na přelomu září a řijna, napáchaly škody bezmála šest miliard dolarů (127 miliard Kč). Při první bouři rychlost větru místy překročila 200 km/h, jejím následkem zemřelo 14 lidí v osmi zemích; na svědomí má zřejmě i jednu smrtelnou autonehodu v Karlovarském kraji. Alex pak má 16 lidských obětí na životech, zejména kvůli rekordním povodním.

„Cyklóny budou v Evropě častější a ničivější, jak se klima globálně otepluje,“ varují experti.

Cyklóny ničily i pobřeží Bengálského zálivu, tedy Indii, Bangladéš, Srí Lanku a Bhútán. Vítr přesahoval 270kilometrovou rychlost a zabil nejméně 128 lidí. Škody přesahují 13 miliard dolarů (280 mld. Kč). „V Arabském moři a Bengálském zálivu jsme zaznamenali rekordní teploty, mezi 30-33 °C, vlny horka mohly vést k rychlému zesílení předmonzunových cyklónů Amphan a Nisarga,“ uvedl pro BBC Roxy Matthew Koll z Indického institutu tropické meteorologie. „Amphan byl v Bengálském zálivu jedním z nejsilnějších cyklónů svého druhu.“ A podle jiných studií bude v regionu ještě hůř.

Sezóna hurikánů v Atlantiku byla rekordní. Na pojmenování přestala stačit latinská abeceda, další bouře tak dostávaly označení z řecké alfabety. Z třiceti pojmenovaných bouří 13 zesílilo na hurikán. Dohromady se na jihovýchodě USA a v Latinské Americe napočítalo přes 400 zabitých lidí a škody přes 41 miliard dolarů (882 miliard korun).

Povodně potrápily Česko. Budou stále častější, lepšího klima se nedožiji, říká ministr Brabec

Od června Čína zažívala extrémní povodně, tak či onak zasáhly 35 milionů lidí – včetně 278 obětí na životech. Velký dopad byl hlavně v povodí Jang-c’-ťiang, zejména provinciích S’-čchuan (Sečuán) a Kuej-čou.

Monzunová sezóna přinesla ohromné srážky Indii, způsobily povodně a sesuvy půdy. Mezi červnem a říjnem země napočítala nejméně 2067 mrtvých lidí a 10 miliard dolarů škod (215 mld. Kč). Jeden jediný sesuv na čajové plantáži ve státě Kérala zabil 49 lidí. Ze statistik vyplývá, že jsou dnes extrémní deště třikrát častější než před 65 lety a v pesimistických odhadech se riziko ještě zdvojnásobí.

Extrémně pršelo také v červenci na japonském ostrově Kjúšú. Při lijácích a povodních dostalo doporučení k evakuaci 3,6 milionů lidí; 82 z nich zemřelo. Největší neštěstí bylo v pečovatelském domě, kde záplava zabila 14 lidí. Hospodářské škody byly přinejmenším 8,5 milionu dolarů (183 miliard korun). Statistiky klimatologů ukazují, že v Japonsku přibylo silných dešťů a slabých ubylo. Mezi příčinami podle všeho je i globální oteplování: teplejší vzduch pojme víc vodní páry.

Menší finanční škody, zato daleko víc obětí měly letní záplavy a sesuvy půdy v Pákistánu. Zemřelo 410 lidí, co do peněz byly ztráty 1,5 miliardy dolarů (32 miliard Kč). Škody se však těžce srovnávají mezi chudým Pákistánem a Japonskem s daleko větší kupní silou.

Sucho a požáry sužují západní pobřeží USA, zejména Kalifornii, už dlouhé roky. Letos byly však extrémní. Desítky požárů spálily přes 32 tisíc čtverečních kilometrů, což je skoro půldruhé Moravy. Obětí na lidských životech bylo 42. Za zmínku stojí i teplota 54,4 °C, kterou ve stínu naměřili v Údolí smrti – což je možná historický rekord (odborníci se totiž neshodnou, zda 56,7 °C bylo roku 1913 naměřeno správně).

K deseti nejdražším klimatickým pohromám zpráva Christian Aid přidává další katastrofy v chudších oblastech, kde se ekonomické škody tak vysoko nevyšplhaly, přesto byly podobně ničivé.

Na Sibiři bylo extrémně horko, ve Verchojansku naměřili 20. června 38 °C – což je za severním polárním kruhem rekord. Řídce obydlená Sibiř nemůže napočítat tak vysoké škody, avšak tání arktických ledovců i sibiřského permafrostu (až doposud trvale zmrzlé půdy) má doslova globální dopady: zhoršuje ovzduší v Číně a Tibetu, zvyšuje hladinu oceánů či uvolňuje do ovzduší spousty metanu z dosud zmrzlé země, který pak o to víc přispívá ke skleníkovému efektu.

„Lidé chtějí méně povodní i nižší složenky.“ Velvyslanec o klimatu i zelené Petřínské rozhledně

Silné povodně zažil i Jižní Súdán, hladina Modrého Nilu stoupla na rekordních 17,58 metru; zahynulo při tom 138 lidí. Filipíny zase zasáhly dva prudké tajfuny jen pár týdnů po sobě, dohromady zabily 97 lidí a ničily úrodu. Finanční škody se vyšplhaly k 1,4 miliardy dolarů (30 miliard korun). Vietnam pak za říjen a listopad zaznamenal nejméně devět tropických bouří a tajfunů; povodně a sesuvy zabily nejméně 192 lidí.

Rozsáhlé požáry pak vedle Kalifornie a Austrálie sužovaly i lesy Jižní Ameriky včetně Amazonského pralesa, stav nouze musely vyhlašovat různé oblasti Brazílie, Paraguay, Argentiny a Bolívie.

„Aby se zabránilo dalším pohromám, země musejí urgentně snížit emise skleníkových plynů. Některé představily ambiciózní plány, další se musejí přidat,“ vybízí v závěru zpráva Christian Aid. „Bohatší státy musejí poskytnout víc financí zranitelnějším komunitám v chudších zemích. Ty ke klimatické krizi přispěly nejméně, ale jejími dopady neúměrně trpí.“