Skončit s uhlím, omezit požáry. Znamenají Bidenovy klimatické plány historický milník?

V sobotu ve svém prvním projevu k národu z pozice zvoleného příštího prezidenta představil Joe Biden vizi naděje pro budoucnost Spojených států. „Američané nás povolali, abychom (…) sešikovali síly vědy a síly naděje před nadcházejícími velkými bitvami,“ pronesl v domovském Wilmingtonu, stát Delaware.

V témže městě v září věnoval jeden předvolební projev právě klimatu, jedné ze čtyř „bitev“ (vedle covidu, hospodářského propadu a rasismu): „Lesní požáry spalují předměstí na západě. Povodně splachují předměstské čtvrti na středozápadě. A hurikány ohrožují naše pobřeží,“ varoval před extrémy počasí, jež jsou stále častější. „S každým záchvatem hněvu přírody, způsobeném naší vlastní nečinností vůči klimatickým změnám, víc a víc Američanů pociťuje a vidí devastaci ve velkoměstech, městečkách, na pobřeží i v zemědělské krajině. Zůstane-li v Bílém domě klimatický žhář, nemůže nikoho překvapit, když vzplane ještě víc Ameriky.“ A škody jdou každoročně přinejmenším do desítek miliard dolarů.

Biden plánuje zvýšit daně i řešit covid. Experti: Podnikání v USA nebude tak příznivé

Bidenův klimatický plán zahrnuje konkrétní sliby, včetně dvou bilionů dolarů (44,7 bilionu korun) pro energetiku, aby mohla během 15 let přejít od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům a po dalších patnácti letech byla emisně neutrální.

Odpor ke klimatickým politikám se často pojí s obavami ze ztráty pracovních míst například v automobilovém sektoru a zvyšování daní, píše DW. Proto Biden prezentuje své ekologické návrhy s ekonomickou perspektivou. Když například oznamuje masivní podporu elektromobilů, jedním dechem dodává, že jejich výroba i instalace půl milionu dobíjecích stanic mají přinést milion pracovních míst.

Sotva se 46. prezident 20. ledna ujme úřadu, hodlá podepsat řadu dekretů, jimiž zvrátí politiky Donalda Trumpa, respektive obnoví šetrný přístup z dob, kdy dělal viceprezidenta Baracku Obamovi. Včetně návratu k Pařížské dohodě o klimatu, od níž USA formálně odstoupily 4. listopadu.

„Snížení emisí světu dlouho nevydrží.“ Český odborník varuje před jojo efektem škodlivin

Experti vkládají v Bidenův nástup naděje. „Veškerá výroba elektřiny má být do roku 2035 emisně neutrální. Pro srovnání, uhelné elektrárny v Německu mají pracovat do roku 2038,“ řekl DW Niklas Höhne, zakladatel německého think tanku NewClimate Institute a spolupracovník OSN. Podle něj dávají Bidenovy plány smysl už i proto, že navzdory Trumpovu federálnímu obratu a podpoře ropy a uhlí usiluje o omezení emisí dobrá polovina států USA.

„Má šanci to skutečně postrčit,“ dodává Höhne. „Hospodářská situace je na jeho straně, z dlouhodobého hlediska je to zkrátka levnější.“ V sektoru čistých zdrojů a energetických úspor loni v USA pracovalo 3,3 milionu lidí, uvádí report sdružení „čistých“ firem E2; to je 40 % veškerých zaměstnanců energetiky a třikrát víc, než kolik živí uhlí, ropa a plyn.

Volby nekončí

„Nesmíme přehlížet, že řešit tyto problémy bude obtížné, zejména pokud se za to nepostaví Kongres,“ upozorňuje Rachel Cleetusová z vedení Svazu znepokojených vědců, že Biden dost možná nebude mít podporu v Senátu (letošní volby změnily rozložení sil jen málo, na aktuálních 48:48, přičemž dva těsné státy ještě sčítají a o dvou křeslech v Georgii rozhodne druhé kolo v lednu). „Ale teď máme prezidenta, který prohlásil, že na řešení těchto problémů bude skutečně pracovat, místo prezidenta, který neúnavně lže o jejich samotné existenci a aktivně je ještě zhoršuje,“ cituje Cleetusovou DW. Nastávající americké vládě doporučuje, aby vytvořila agenturu pro transformaci energetiky „férovou“ vůči pracovníkům, které živí uhlí. Každé ministerstvo a federální úřad by podle ní mělo vyvinout svůj klimatický akční plán.

Plány nastávajícího prezidenta budou mít dopad v globálním měřítku. „Může to být bod historického bodu: s Bidenovým zvolením by Čína, USA, EU, Japonsko a Jižní Korea – dvě třetiny světové ekonomiky a přes 50 % emisí skleníkových plynů – měly závazky na čistě nulové emise plynů do poloviny století,“ říká Bill Hare z organizace Climate Analytics. „Díky těmto závazkům je konečně poprvé na dosah limit oteplování z Pařížské dohody.“

Obrat USA a nedávno Číny by dohromady zajistily 25–40 % snížení emisí globálně potřebného k tomu, aby se planeta do roku 2100 neoteplila víc než o 1,5 °C. A americký závazek by také mohl být silným signálem pro další vlády, které příliš klima neřeší. Biden slibuje vrátit Ameriku do pozice důvěryhodného světového lídra, včetně právě otázek změn klimatu.