Zemanův kanál, čínské 5G, ruský plyn i jádro. Summit trojmoří je plný kontroverzí

Iniciativu trojmoří spustily roku 2015 Polsko a Chorvatsko. Jde o ambiciózní fórum dvanácti zemí Evropské unie; s výjimkou Rakouska jde o nové členy na východě EU: Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. Dohromady představují 22 % populace EU, ale jen desetinu HDP. Na druhou stranu se rychleji rozvíjejí: než udeřila pandemie koronaviru, chlubily se v průměru hospodářským růstem 3,5 % oproti celounijním 2,1 %.

Tucet států hodlá posilovat spolupráci zejména v infrastruktuře, energetice a bezpečnosti. „Členové se cítí fyzicky ohroženi Ruskem a také na něm chtějí být nezávislejší v dodávkách energií,“ konstatuje DW.

Trh se začíná měnit. Prodeje aut na LPG padají. Zákazníci chtějí hybridy

„Odvětví dopravy a energetiky jsou klíčová pro naši národní bezpečnosti. V časech, kdy je stále běžné zneužívat energetické zdroje i dopravu k politické dominanci, je pro nás tou správnou odpovědí integrace do jednotného trhu EU,“ připomněl mezi řádky litevský prezident Gitanas Nauseda, kterak Rusko tlačí na své sousedy skrze ropu a plyn.

„Zatímco státy západní Evropy jsou propojeny silnicemi a železnicemi, elektrickým vedením i plynovody a ropovody, země střední a východní Evropy zůstávají moderní infrastrukturou relativně nepropojené. Deficit je zvláště akutní podél severo-jižní osy regionu,“ shrnují estonští pořadatelé letošního summitu. Oproti západu EU prý regionu chybí v dopravních sítích, energetice či internetu 1,15 bilionu eur (31,45 bilionu Kč).

Samí neplatiči

Dosud projekt zaznamenal jen minimální pokrok. Těžištěm má být investiční fond, jediná formální instituce Iniciativy trojmoří. Cílem je shromáždit v něm čtyři až pět miliard eur (137 mld. Kč) a spolufinancovat z něj projekty s nadnárodním významem. Do summitu se sešla půlmiliarda od šesti států, během něj některé vlády další investice oznámily; Česko zatím zůstává mezi neplatiči.

„Po letech politického projektu se z iniciativy stane ekonomický projekt,“ věří teď v pokrok náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jablonski. Polsko bude coby jeden z tahounů podle něj podporovat zejména budování plynovodů mezi severem a jihem Evropy, aby byl region méně závislý na dodávkách zemního plynu z Ruska. Prioritou Estonska coby pořádající země jsou digitální technologie, v nichž tato baltská země vyniká.

Pompeo v Česku: Pivo, kritika za roušky i naštvaná Čína. A žena s Babišovou měnily boty

V únoru slíbily do fondu přidat miliardu dolarů (23,2 mld. Kč) Spojené státy; ministr zahraničí Mike Pompeo o trojmoří hovoří na svých cestách po Evropě včetně srpnové návštěvy Česka. A prezident Donald Trump se dokonce roku 2017 osobně zúčastnil druhého summitu iniciativy. Bílému domu se zamlouvá coby možná hráz proti ruskému a čínskému vlivu v Evropě, zároveň Trump příliš nefandí Evropské unii.

„Když iniciativa vznikla, Čína tu ještě nehrála tak velkou roli; členským státům šlo o podporu společných projektů,“ argumentuje Kamil Zajackowski, šéf Evropského centra Varšavské univerzity. „Pak USA objevily, že se iniciativa může stát nástrojem v boji proti postupu Číny v této části Evropy,“ řekl serveru DW. A momentálně podle něj mají dobrou šanci na úspěch: „Koronavirová krize ukazuje, jak riskantní je přesun výroby do Asie a jak nestabilní teď jsou dodavatelské řetězce.“

5G i LNG

Ve sféře digitalizace tak Spojené státy podporují úsilí některých, zejména právě středoevropských států v čele s Českem nepustit čínské firmy (hlavně Huawei) k budování mobilních sítí 5G. V otázce energetiky zase Americe jde o jádro a plyn. Některé země hodlají stavět nové reaktory a USA jsou coby dodavatel přímým soupeřem Ruska. Podobné je to s plynem. USA například silně odsuzují výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který Německu zajistí plyn přímo z Ruska a vyhne se tranzitním zemím – včetně Polska, které je proto dalším zapřisáhlým kritikem.

Naopak zprovozňuje kapacity pro lodní dovoz zkapalněného plynu (LNG), ať už z Blízkého východu, nebo právě z USA. „Americký plyn je v Polsku levnější než ten ruský a je tam symbolem nezávislosti na Rusku,“ konstatuje DW. A v rámci trojmoří tak Varšava prosazuje terminály a plynovody, aby tento plyn mohly kupovat i další země v regionu.

Německo bylo i kvůli těmto kritikám vůči trojmoří skeptické, později ale obrátilo a předloni dokonce ohlásilo, že by si do iniciativy mohlo podat přihlášku. Třetím velkým partnerem je Evropská komise, z jejíchž fondů se tak jako tak budou projekty spolufinancovat.

Otrava Navalného: Merkelové se hroutí „křehký vztah“ s Putinem. Kreml: Nerozumíme

Aktuálně členské státy do Iniciativy trojmoří registrovaly 77 projektů; z poloviny jde o dopravu, ze třetiny o energetiku, 17 % připadá na digitální propojování. V součtu mají vyjít na 85,5 miliardy eur (2,3 bilionu korun), z čehož 40 % mají uhradit eurodotace, čtvrtinu přímo vlády, na 3SIIF připadá jen 7 % souhrnných nákladů.

Chorvatsko a Maďarsko zde mají po 17 projektech, Polsko 10, Česko na poslední příčce přihlásilo jen jediný: kontroverzní plán kanálu Dunaj-Odra-Labe. „Oproti dálnicím a železnici hrají řeky takříkajíc druhou ligu, což je škoda, neboť potřebujeme propojovat řeky a moře,“ uvedl ve videokonferenci prezident Miloš Zeman, hlavní proponent kanálu.

Česká vláda byla dosud vůči Iniciativě trojmoří dost vlažná, premiér Andrej Babiš ale Pompeovi slíbil, že se zapojí více.