„Lidé chtějí méně povodní i nižší složenky.“ Velvyslanec o klimatu i zelené Petřínské rozhledně
Jak o víkendu padla tma, do modré a zelené se zbarvil Thunovský palác, tedy sídlo velvyslanectví Spojeného království, a také řada oficiálních budov nejen v Praze. Britský velvyslanec Nick Archer tím chtěl zvýšit povědomí o klimatických změnách. V čem se Česko může od Británie přiučit, jak je to s britským uhlím a jádrem a proč se královská rodina smí o ekologii vyjadřovat?
Britská ambasáda a ostatní partneři tím připomněli pět let od Pařížské dohody - 1. prosince 2015 se 196 států na konferenci COP 21 dohodlo, že je zapotřebí nezvýšit globální teplotu o víc než 1,5 °C oproti předprůmyslové době. Příští rok právě Británie, totiž Glasgow ve Skotsku, přivítá další z řady těchto konferencí, COP 26.
Nezezelenala pouze ambasáda, jací jsou další partneři?
Napřed jsme šli za českou vládou, je vidět rezidence premiéra. Šli jsme na pražskou radnici, takže za námi je patrná Petřínská rozhledna. Francie, neboť k Pařížské dohodě došlo pod francouzským předsednictvím. Itálie, se kterou spolupracujeme na akci v příštím roce. A také, což je hodně důležité, budovy v Ostravě a Brně, není to jen pražská událost.
Řekněte nám víc o té akci napřesrok, kterou pořádáte s Italy.
Je to velká věc, přivést všechny země světa. A obzvlášť zajistit, že když dorazí na akci, kterou pořádáme, budou mít promyšlené, jaké závazky nabídnou. S Itálií do příštího listopadu na mezinárodní úrovni tvrdě pracujeme, aby každá země měla potřebné informace, technickou podporu, a v případě rozvojových zemí musíme vyřešit, jak budou financovat své transformace.
Předseda britské vlády Boris Johnson nedávno oznámil, že Británie bude ambiciózněji snižovat emise. Jaké máte lhůty a cíle?
Kritickým termínem je rok 2050. Do té doby opravdu svět musí být uhlíkově neutrální. A řada zemí v Asii - Čína, Japonsko, Korea - se k tomu také zrovna zavázala. A další čísla nás vedou zejména k roku 2030, abychom to nenechávali na poslední chvíli. Z rozvinutých ekonomik už snižujeme uhlíkové emise nejúspěšněji. Důležitý poznatek je, že na to nedoplatila ekonomika.
Zavírání dolů
Už Margaret Thatcherová uzavřela množství uhelných dolů, označil byste ji za zelenou političku?
Ano. Konzervativní politiky jinde ve světě to překvapuje, ba zahanbuje. Přístup paní Thatcherové byl prostý: dobré hospodaření. Proč nechat svítit světlo, když odejdete z místnosti? Pro ni to bylo přímočaré. Dnes to tak v Británii má pravice, levice, prakticky každý.
Takže předpokládám, že odpor opozice zleva ani jiných stran se nečeká, když klimatické ambice má opět konzervativní vláda?
Panuje znamenitá shoda. Lidé vidí, že mají nižší složenky, že v chytrých zelených technologiích vzniká spousta pracovních míst - a to je teď obzvlášť důležité, jak se potýkáme s recesí kvůli covidu. A přirozeně chtějí čistší řeky, čistší vzduch, méně bouří, povodní, které nás sužují stejně jako Čechy. Nemá to žádnou nevýhodu.
Když to porovnáte s postoji v České republice, vůči klimatu jsme skeptičtější…
Myslím, že to záleží, jak to podáte. Spousta lidí v obou našich zemích neřeší výzvy jako „změňme, zachraňme svět“. Ale je řada důvodů týkajících se práce, rodiny. Jak se tu bavím s lidmi, tak daleko víc jich chápe potřebu zelené obnovy, než je proti.
Často jsou to euroskeptici, kteří nevěří v klimatické změny či lidskou odpovědnost za ně. Zrovna v těchto dnech se snad finalizují brexitová jednání. Šlo o klimatické změny v referendu o brexitu?
Nemyslím si. Máte pravdu, že to lidé často předpokládají, ale z průzkumů v Británii je patrné, že spousta příznivců brexitu zároveň chce zelenou obnovu.
Dříve jste pracoval pro prince Charlese, který se věnuje ekologickým tématům.
Dokonce jsem byl v Kodani pro konferenci COP 15. Na zahájení pozvali hovořit jen dva jednotlivce z celého světa: Jeho královská výsost a pak jedna dáma z Afriky, která usilovně propagovala obnovu lesů. Už tehdy měl globální reputaci a nadále se činí. Dlouhá léta bojoval, lobboval. Rozumí, oč se hraje.
Obvykle však královna a královská rodina mají být neutrální, co se politiky týče. Je to vůbec politické téma?
Jak říkám, většina Britů tu souhlasí. Kdyby to zemi rozdělovalo, tak nepochybuji, že by monarchie mlčela. Ale v tomto jsme jednotní.
Jádro je čisté
Debata v Česku se aktuálně točí okolo nových jaderných reaktorů, někteří ministři je navrhují počítat za čisté zdroje. Je to v Británii stejné? Jadernou elektrárnu zrovna stavíte.
Myslím, že budeme mít dost podobný energetický mix jako vy. Nukleární energie je v klimatickém kontextu čistá. Samozřejmě má jiná rizika, kvůli nimž je silně proti řada zemí Evropy. Pro nás cesta ke klimatické neutralitě roku 2050 naprosto závisí na jádru. Je zcela logické, aby český mix jádro také zahrnoval.
Další velká diskuze se vede o automobilovém průmyslu, který se snižování emisí bude muset hodně přizpůsobit. Myslíte, že je český průmysl připraven na elektromobilitu?
Na připravenost českého průmyslu se neptejte mě, ale v zásadě na to lze hledět dvěma způsoby. Můžete tu spoustu zákonů od Evropské komise vnímat jako hrozbu. Nebo, jako to děláme my, v tom vidět příležitost. Vyrábíte skvělá auta, proč byste nemohli dělat skvělé elektromobily? Logicky tu musí být ohromná příležitost.
Zmínil byste nějaké britsko-české projekty?
V nízkouhlíkové ekonomice? V současnosti se bavíme hlavně o politikách. Konkrétně třeba o dopadech na zaměstnanost. Když skončíte s uhlím, o práci přijde spousta horníků. Proto mám radost, že se dnešní akce s nasvícením účastní i Ostrava. Tam potřebují vyřešit, jak pracovníky přeškolit na novou práci. O tom jsme už zahájili dialog. Jak jste už zmínil, paní Thatcherová zavřela většinu našich uhelných dolů, ale těm oblastem se dnes daří. Jde to - a my se o své know-how chceme podělit.
Může mít Británie vliv na Indii, která je významným znečišťovatelem?
Hodně se o tom s nimi bavíme. Dám vám velmi konkrétní příklad. Spousta práce se před konferencí COP 26 příští rok musí udělat kolem soláru. Vím, že u vás je velmi kontroverzní. Ale Indie je v iniciativách solární energie globálním lídrem. Nejde jen o rozvoj technologie, ale také o její zavádění v chudých zemích. Nemá smysl hrát naše karty, když by velká část rozvojového světa nemohla.
Vedle britské ambasády se rozsvítila také italská a „unijní“ (Evropský dům), Francouzský institut, Petřínská rozhledna, premiérská Kramářova vila, ministerstva zahraničí, životního prostředí, financí i další, dále také Mahenovo divadlo v Brně a ostravská Nová radnice.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.