8°C
Do svátečně vyzdobené rezidence velvyslance Spojeného království, která v rámci majestátního Thunovského paláce leží přímo v podhradí Pražského hradu spolu s velvyslanectvím, přicházíme akorát v době, kdy pan Archer doprovází jednoho ze svých dvou synů (15 a 14) na klavír. Syn dává přednost baskytaře.
„Díky jeho vkusu teď znovuobjevuji funk a jazz,“ vítá nás s úsměvem. Sám má ale nejraději vážnou hudbu, v čemž shledává velké štěstí, že jej služba Jejímu veličenstvu přivlekla do samého srdce Evropy, které je světově proslulé svými skladateli.
Hudba, historie, architektura
„Smět zde žít je pro mě i mou rodinu něco naprosto úžasného. Praha je plná úchvatné architektury a zajímavé historie. Je v ní tolik míst, kam se dá jít na procházky,“ svěřil se velvyslanec. Nejčastěji jeho kroky směřují do Rudolfina, kam to má dle svých slov 10 minut pěšky na nejrůznější opulentní koncerty. „Kvůli vztahu, jaký Češi mají k vážné hudbě, mě nesmírně těší být zrovna tu,“ dodává.
Jinak se rád prochází po Malé Straně a Starém Městě, které jsou dle jeho slov oproti Londýnu v mnohem zachovalejším stavu, díky čemuž si historické centrum uchovalo mystickou starobylost. „Oproti tomu Londýn byl během druhé světové války často bombardován. Proto je v něm více vidět prolínání staré a nové architektury,“ říká v rozhovoru, který je veden napůl anglicky, napůl česky.
Britové podle velvyslance dodnes cítí trpkost nad tím, co vše během největšího válečného konfliktu v dějinách ztratili. „Praha v tomto ohledu ztratila relativně málo kulturního bohatství. Naštěstí!“ říká pan Archer, jehož zálibou je mimo jiné také architektura. Která z pražských stavení ho oslovila?
Můj dům, můj hrad
„Rozhodně sídlo velvyslanectví,“ zmiňuje ambasador skvostný palác z 18. století, který v minulosti hostil takové osobnosti, jako císaře Františka Josefa I. či dokonce v 90. letech 20. století prince Charlese s princeznou Dianou. „Výjimečný je ale také Dům u kamenného zvonu a bývalá Týnská škola před kostelem Panny Marie před Týnem. Líbí se mi budovy, které v sobě nesou odkaz doby, ve které vznikaly. Na Praze se mi líbí, že v ní takové zůstaly do dnešních dnů relativně nezměněné.“
České Vánoce po „britsku“
Letos podruhé stráví Vánoce v Praze. Daleko od svého pravého domova v Londýně. Za ta léta, kdy je ve službách Jejího veličenstva, si celkem zvykl na to, nebýt „doma.“ Léta zastupoval britskou vládu na Maltě, posléze v Kodani. „Všude na světě se Vánoce slaví jinak a zároveň podobně,“ podotýká velvyslanec. Stejně jako u nás také v Anglii jsou poslední dobou bez sněhu. „Spíše než zima je to takový pozdní podzim,“ upřesňuje. Neliší se ani v rámci darování dárků pod stromeček. K těm opravdu ryze českým obyčejům si ale zatím cestu nenašel.
Zatímco u nás slavíme Štědrý den 24. prosince, v Británii tomu je o den později. Ačkoliv od té doby, co je pan Archer v čele velvyslanectví, se slaví 24. prosinec netradičně i na ambasádě. Ten den má totiž narozeniny. Zatím neměl možnost prožít typické české Vánoce, ale kdyby jej prý někdo pozval, nebránil by se. Nicméně je trošku zdrženlivější ohledně tradiční večeře. „Oproti Čechům jsme méně disciplinovaní, takže nedržíme půst. Navíc, pro nás Brity na jídelním stole není místo pro vánočního kapra. Radši máme husu,“ říká upřímně.
Zajímali jsme se, zdali kapra někdy ochutnal. „Smaženého ne. Slyšel jsem o něm tolik nepěkného. Jednou jsem jej tady ale ochutnal v restauraci v jiné úpravě,“ odpovídá. „Abych byl upřímný, chuť nebyla tak hrozná, jak jsem čekal. Ale že bych si to musel dávat každý rok?“ odpovídá tónem, který nikoho nenechává na pochybách, že odpověď na řečnickou otázku je spíše „ne“. Zato bramborový salát mu problém nedělá. Naopak. A rybí polévku si prý také s gustem dopřeje, když má tu možnost.
Vánoce akční nebo romantické?
Stejně jako u nás i v Anglii prý dost rodin tráví vánoční večery u televize při svých oblíbených komediích, pohádkách či různých televizních pořadech. „Na sociálních sítích jsem si všiml, že pro mnohé je nejoblíbenějším vánočním filmem Smrtonosná past,“ kroutí velvyslanec hlavou.
Co může říct, v jejich domácnosti je to prý spíše muzikál na motivy písniček švédské legendární kapely ABBA Mamma Mia! „Velmi mě ale udivilo, jak moc je v Čechách populární Láska nebeská. Ne že by to byl špatný film, naopak je velmi vydařený, ale tak populární jako u vás v Británii není,“ podivuje se. Na druhou stranu prozradil, na co se v současné době nejraději dívá. „Čemu jsem neodolal je seriál Bez vědomí, který je nejen fascinující svým provedením, ale také se týká činnosti britského velvyslanectví,“ zmiňuje pan Archer.
Ohňostroj jako na dlani
O moc se v Čechách oproti Anglii neliší prožívání Silvestra a Nového roku. V ty večery ohňostroje vládnou světu. Sám velvyslanec na ně má ze svého sídla přepychový pohled – doslova má Prahu jako na dlani. Pestrobarevným výbušným představením neholduje. „Je to zážitek především pro mladé a nezadané. Když jste starší, máte děti a rodinu, máte jiné priority než vyrazit do ulic, požívat alkohol a střílet rachejtle,“ sdělil.
Ani na pozorování ho příliš neužije. Loňské ohňostroje prý prospal. Ostatně kterýkoliv den má plno práce, a tak je každá hodina spánku dobrá. Jak to vidí letos? „Uvidíme. Že bych ale musel zůstat vzhůru jen kvůli tomu, abych se podíval, to asi ne,“ kroutí hlavou.
