Čína už nepředstírá neutralitu: Rusku dodává drony, aby neprohrálo. Jenže Ukrajina se od ní odstřihnout nemůže
Čínská lidová republika navenek hovoří o neutrální pozici vůči ruské invazi na Ukrajinu, tato iluze je však stále průhlednější. Svému „partneru na věčné časy“ Rusku dodává navzdory embargům i drony pro armádu, zatímco Ukrajincům podobné technologie upírá. Ukrajina s tím však mnoho nenadělá, Čína je pro ni nadále největším obchodním partnerem, rozebírá Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Od začátku plnohodnotné invaze Ruska se Peking hlásí k neutralitě. Ovšem nakupuje ruskou ropu a plyn, na čemž je ruská ekonomika životně závislá, a dodává vojenským silám technologie dvojího užití.
Dříve se omezovala na dodávky komponentů, jako jsou mikročipy, nyní podle všeho dodává celé systémy. V květnu proruské kanály na Telegramu tvrdily, že ruská armáda používá novou čínskou laserovou zbraň k sestřelování ukrajinských dronů. Tento měsíc ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že Rusové nyní nasazují drony-návnady (pro zahlcení protivzdušné obrany při masivních dronových náletech), které jsou sestaveny v Rusku, ale výhradně z čínských dílů.
I politicky je poslední dobou znát posun. Peking vítá na veletrzích představitele z okupovaných území Ukrajiny, čínské společnosti prodávají těžkou techniku ruským společnostem působícím na těchto územích.
V květnu RFE/RL psala o reportu německého ministerstva zahraničí, podle nějž ze všech případů obcházení sankcí na Rusko připadá 80 % na Čínu (plus Hongkong, který k ní patří ve zvláštním režimu). „Čína nikdy nedodávala smrtící zbraně žádné ze stran konfliktu a přísně kontroluje zboží dvojího užití. Ukrajina to dobře chápe. Čína se rozhodně staví proti nepodloženým obviněním a politickým manipulacím,“ reagovala mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Strach z USA
Kyjev, stejně jako mnoho západních zemí, dlouho doufal, že Čína využije svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina a bude tlačit na mír. Peking už však háv neutrality příliš usilovně neudržuje. Už loni Čína odmítla pozvání na mírový summit o Ukrajině ve Švýcarsku, kterého se zúčastnili zástupci více než 100 zemí a organizací.
Peking nechce, aby Rusko válku prohrálo, protože se obává, že by to Spojeným státům umožnilo soustředit se více přímo na Čínu – to 3. července v Bruselu řekl čínský ministr zahraničí Wang I nejvyšší unijní diplomatce Kajě Kallasové, jak pro RFE/RL vylíčili úředníci Evropské unie. Wang podle těchto zdrojů popřel, že by Čína válku podporovala, ale jeho komentáře znamenaly odklon od předchozí nejednoznačnosti Pekingu.
Ještě v prosinci Zelenskyj vyjádřil naději na obnovení předválečné úrovně obchodu s Čínou a prohloubení vztahů s touto zemí, když přijal nového čínského velvyslance na Ukrajině.
Zatýkání a sankce na Číňany
Nedávné kroky Ukrajiny však naznačují, že Kyjev také mění svůj postoj. Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) 9. července oznámila zatčení dvou Číňanů. 24letý mladík, který byl před dvěma lety vyloučen z ukrajinské technické univerzity, se pokusil získat utajované informace o raketovém programu Neptun - spřátelil se s pracovníkem v obranném průmyslu. „Další zapojenou osobou je jeho otec, který trvale pobýval v Číně, ale pravidelně navštěvoval Ukrajinu, aby osobně koordinoval špionážní práci svého syna,“ informovala SBU.
Zatčení přišlo jen den poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil na pět čínských společností sankce za podporu ruské války, což byl pro Kyjev neobvykle přímý krok.
V červnu Čína zastavila vývoz dílů pro drony na Ukrajinu. O několik dní později Zelenskyj odcestoval do Singapuru a podle odborníků poprvé od invaze veřejně kritizoval Peking. V červenci na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě varoval, že země podporující Rusko budou vyloučeny z poválečné rekonstrukce – tato zpráva byla široce interpretována jako namířená proti Číně, která by mohla doufat v množství zakázek. Země podporující Rusko vylučuje i červnová dohoda mezi USA a o investicích do kritických minerálů.
Ukrajina však nepostupuje příliš razantně. Čína zůstává jejím zdaleka největším obchodním partnerem: Vyváží na Ukrajinu více než Polsko a Německo dohromady. Narušení tohoto obchodu by dále zatížilo válkou zdevastovanou ukrajinskou ekonomiku.
„Myslím, že došlo k určitému vývoji,“ komentoval podle RFE/RL Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu. „Na samém začátku byla určitá naděje, že se Čína zapojí do mírového procesu. Nyní jsme však realističtější a mluvíme otevřeněji: Čína podporuje Rusko.“
