Čína zuří kvůli novým evropským sankcím vůči Rusku. Tvrdě dopadly i na její banky
Čína kritizuje nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, které zasáhly i čínské společnosti a banky. Čínské ministerstvo obchodu dnes podle agentury Bloomberg uvedlo, že sankce vážně poškodily obchodní, ekonomické a finanční vazby. Zároveň varovalo, že podnikne nezbytné kroky k ochraně legitimních práv a zájmů čínských firem a finančních institucí.
Sankce, které EU oznámila minulý týden v pátek, zasáhly dvě čínské banky a pět společností se sídlem v Číně. Je to poprvé od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, co byly čínské banky zařazeny na evropský sankční seznam. Sankce se podle EU týkají bank Heihe Rural Commercial Bank a Heilongjiang Suifenhe Rural Commercial Bank. Na seznam byly zařazeny za poskytování služeb v oblasti kryptoměn, kterými mařily účel sankcí, uvedla EU.
Bloomberg v červnu napsal, že EU navrhla zařadit čínské banky na seznam finančních institucí, které údajně pomáhaly Moskvě při zpracování transakcí nebo poskytování exportního financování pro obchodní operace, které obcházejí sankce EU. Čína po zveřejnění informace proti tomuto návrhu protestovala. Mluvčí ministerstva zahraničí v červnu uvedl, že normální výměny a spolupráce mezi čínskými a ruskými společnostmi jsou v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a tržními principy a neměly by být narušovány ani ovlivňovány.
Čínský ministr zahraničí Wang I na začátku tohoto měsíce slíbil odvetná opatření, pokud budou čínské banky zařazeny na seznam. Podle hongkongského listu South China Morning Post se také čínský velvyslanec při EU snažil zastavit zařazení bank na seznam.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
Kvůli úzkým vztahům Číny s Ruskem byly už dříve čínské banky vystaveny podobným sankcím ze strany Spojených států. To přimělo banky přehodnotit obchodní aktivity a klienty. Některé státní banky na začátku loňského roku zpřísnily omezení financování ruských klientů, když Washington schválil sekundární sankce vůči zahraničním finančním společnostem, které podporují válečné úsilí Moskvy na Ukrajině.
Největší státní banky v Číně v minulosti dodržovaly americké sankce vůči Íránu a Severní Koreji, aby se vyhnuly ztrátě přístupu k systému zúčtování v amerických dolarech.
