Čína zuří kvůli novým evropským sankcím vůči Rusku. Tvrdě dopadly i na její banky
Čína kritizuje nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, které zasáhly i čínské společnosti a banky. Čínské ministerstvo obchodu dnes podle agentury Bloomberg uvedlo, že sankce vážně poškodily obchodní, ekonomické a finanční vazby. Zároveň varovalo, že podnikne nezbytné kroky k ochraně legitimních práv a zájmů čínských firem a finančních institucí.
Sankce, které EU oznámila minulý týden v pátek, zasáhly dvě čínské banky a pět společností se sídlem v Číně. Je to poprvé od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, co byly čínské banky zařazeny na evropský sankční seznam. Sankce se podle EU týkají bank Heihe Rural Commercial Bank a Heilongjiang Suifenhe Rural Commercial Bank. Na seznam byly zařazeny za poskytování služeb v oblasti kryptoměn, kterými mařily účel sankcí, uvedla EU.
Bloomberg v červnu napsal, že EU navrhla zařadit čínské banky na seznam finančních institucí, které údajně pomáhaly Moskvě při zpracování transakcí nebo poskytování exportního financování pro obchodní operace, které obcházejí sankce EU. Čína po zveřejnění informace proti tomuto návrhu protestovala. Mluvčí ministerstva zahraničí v červnu uvedl, že normální výměny a spolupráce mezi čínskými a ruskými společnostmi jsou v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a tržními principy a neměly by být narušovány ani ovlivňovány.
Čínský ministr zahraničí Wang I na začátku tohoto měsíce slíbil odvetná opatření, pokud budou čínské banky zařazeny na seznam. Podle hongkongského listu South China Morning Post se také čínský velvyslanec při EU snažil zastavit zařazení bank na seznam.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
Kvůli úzkým vztahům Číny s Ruskem byly už dříve čínské banky vystaveny podobným sankcím ze strany Spojených států. To přimělo banky přehodnotit obchodní aktivity a klienty. Některé státní banky na začátku loňského roku zpřísnily omezení financování ruských klientů, když Washington schválil sekundární sankce vůči zahraničním finančním společnostem, které podporují válečné úsilí Moskvy na Ukrajině.
Největší státní banky v Číně v minulosti dodržovaly americké sankce vůči Íránu a Severní Koreji, aby se vyhnuly ztrátě přístupu k systému zúčtování v amerických dolarech.
