Orbán blokuje prodloužení sankcí EU vůči Moskvě. Rusové se můžou dostat k miliardám
Zástupcům členských států EU se dnes v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety provedlo invazi na Ukrajinu. Podle diplomatických zdrojů ČTK má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Další příležitostí, kdy by mohly být sankce schváleny, je pondělní zasedání ministrů zahraničí EU nebo úterní jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti. Další možnou variantou by mohlo být schválení písemnou procedurou. Bez dohody sankce vyprší v pátek 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v belgickém Euroclearu.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musí prodlužovat každých šest měsíců, naposledy se tak stalo loni v červenci. Země EU původně navrhovaly jejich platnost prodloužit na 12 měsíců, právě ale Budapešť byla proti a trvala na prodlužování každých šest měsíců. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom již v úterý uvedl, že jeho vláda má k sankcím výhrady. Jejich prodloužení přitom vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU.
„Nastal čas mluvit o sankcích! Vedly k ukončení války? Ne. Ochromily ruskou ekonomiku? Ne. Podařilo se Evropě nahradit ruskou energii z jiných dostupných zdrojů? Ne. Sankce vytvořené bruselskými byrokraty dosáhly jediné věci: zničily konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Přišel čas na změnu!“ napsal Orbán na sociální síti X.
Bruselská média v této souvislosti spekulují dokonce o svolání mimořádného summitu EU v případě, že by Maďarsko prodloužení sankcí neschválilo. List Financial Times zase informoval, že úředníci zkoumají i možnost využití 81 let starého belgického zákona, který ve výjimečných případech umožňuje belgickému králi, aby zasáhl. Belgické válečné nařízení totiž zmocňuje krále, aby zablokoval převod belgického majetku ze země. A zmrazená aktiva se nacházejí v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii.
Úředníci nicméně připustili, že uplatnění královských pravomocí by mohlo vést k právním problémům, zejména v souvislosti s existující dvoustrannou investiční smlouvou mezi Belgií a Ruskem. „Evropští představitelé zvažují použití 81 let starého belgického zákona jako nouzového opatření k ponechání blokovaných ruských aktiv v Belgii, pokud maďarský premiér Viktor Orbán nebude souhlasit s prodloužením sankcí EU,“ napsal Financial Times.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před téměř třemi lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, právě v Euroclearu. Státy EU se přitom již loni shodly, že výnosy z těchto zmrazených ruských aktiv budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země. Je jimi rovněž kryta půjčka ve výši 50 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytuje Evropská unie společně se státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Rusové podle běloruského kanálu Nexta začali používat novou kamufláž pro tanky, pokrývají je křovím, aby vypadaly jako křoviny.
Russians have started driving brush-covered tanks
— NEXTA (@nexta_tv) November 2, 2025
So this is what their “three days to Kyiv” looks like now? 😅
And what happened to those stories about the “Poseidon” and “Burevestnik” super-weapons? pic.twitter.com/UC6zMTPmkP
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
