Orbán blokuje prodloužení sankcí EU vůči Moskvě. Rusové se můžou dostat k miliardám
Zástupcům členských států EU se dnes v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety provedlo invazi na Ukrajinu. Podle diplomatických zdrojů ČTK má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Další příležitostí, kdy by mohly být sankce schváleny, je pondělní zasedání ministrů zahraničí EU nebo úterní jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti. Další možnou variantou by mohlo být schválení písemnou procedurou. Bez dohody sankce vyprší v pátek 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v belgickém Euroclearu.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musí prodlužovat každých šest měsíců, naposledy se tak stalo loni v červenci. Země EU původně navrhovaly jejich platnost prodloužit na 12 měsíců, právě ale Budapešť byla proti a trvala na prodlužování každých šest měsíců. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom již v úterý uvedl, že jeho vláda má k sankcím výhrady. Jejich prodloužení přitom vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU.
„Nastal čas mluvit o sankcích! Vedly k ukončení války? Ne. Ochromily ruskou ekonomiku? Ne. Podařilo se Evropě nahradit ruskou energii z jiných dostupných zdrojů? Ne. Sankce vytvořené bruselskými byrokraty dosáhly jediné věci: zničily konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Přišel čas na změnu!“ napsal Orbán na sociální síti X.
Bruselská média v této souvislosti spekulují dokonce o svolání mimořádného summitu EU v případě, že by Maďarsko prodloužení sankcí neschválilo. List Financial Times zase informoval, že úředníci zkoumají i možnost využití 81 let starého belgického zákona, který ve výjimečných případech umožňuje belgickému králi, aby zasáhl. Belgické válečné nařízení totiž zmocňuje krále, aby zablokoval převod belgického majetku ze země. A zmrazená aktiva se nacházejí v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii.
Úředníci nicméně připustili, že uplatnění královských pravomocí by mohlo vést k právním problémům, zejména v souvislosti s existující dvoustrannou investiční smlouvou mezi Belgií a Ruskem. „Evropští představitelé zvažují použití 81 let starého belgického zákona jako nouzového opatření k ponechání blokovaných ruských aktiv v Belgii, pokud maďarský premiér Viktor Orbán nebude souhlasit s prodloužením sankcí EU,“ napsal Financial Times.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před téměř třemi lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, právě v Euroclearu. Státy EU se přitom již loni shodly, že výnosy z těchto zmrazených ruských aktiv budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země. Je jimi rovněž kryta půjčka ve výši 50 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytuje Evropská unie společně se státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
