Evropa musí přebrat odpovědnost za svou bezpečnost, tvrdí polský ministr. Trump je pro EU velkou neznámou
Polsko vzkázalo členským státům EU, že Evropa musí vzít odpovědnost za svou bezpečnost do vlastních rukou. Varšava mezitím přebírá předsednictví Rady EU v době rostoucí geopolitické nejistoty, píše The Guardian.
Polsko zahájilo své šestiměsíční předsednictví v době, kdy se Donald Trump připravuje na návrat do Bílého domu. Již dopředu slíbil, že vyjedná ukončení války na Ukrajině, a pohrozil, že se nevylučuje zabrání Grónska za použití vojenské síly.
„Evropské země tuší, že příštích několik měsíců bude velmi obtížným obdobím. Proto si myslíme, že právě tento okamžik je vhodný k tomu, abychom nahlas řekli, že je čas převzít odpovědnost za naši budoucnost a bezpečnost,“ řekl polský ministr pro evropské záležitosti Adam Szłapka v rozhovoru pro deník The Guardian.
„Bezpečnost je něco, na co musíme myslet každý den,“ řekl a dodal, že Polsko definuje evropskou bezpečnost v širokém slova smyslu. „Nejde jen o posílení schopností zbrojního průmyslu. Jde také o vnitřní, energetickou a ekonomickou bezpečnost.“
Historická zkušenost Polska s Ruskem z něj učinila jednu z vůdčích zemí, pokud jde o evropskou politiku vůči Moskvě. Po letech, kdy o ní mnozí politici ze západní Evropy pochybovali, se Varšava konečně cítí vyslyšena. Invaze na Ukrajinu podnítila zásadní přehodnocení politiky vůči Rusku napříč kontinentem.
„Nikdy jsme nebyli, pokud jde o Rusko, naivní. Vždy jsme se snažili přesvědčit naše partnery, že Rusko je skutečnou hrozbou pro naši stabilitu, demokracii, instituce a bezpečnost Evropské unie. Tyto věci jsme signalizovali po mnoho let a myslím, že teprve nyní se to stalo něčím zcela zřejmým i pro ostatní,“ řekl Szłapka.
Polsko převzalo rotující předsednictví v Radě EU od Maďarska, jehož dlouholetý vůdce Viktor Orbán se často dostával do konfliktu s Bruselem a vedl přátelskou politiku vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Orbán zahájil maďarské předsednictví kontroverzní návštěvou Moskvy, kterou označil za „mírovou misi“.
„Pokusil se vést rozhovory jménem Evropské unie a využít k tomu předsednictví. Ve skutečnosti o této návštěvě s nikým nejednal,“ vysvětlil Szłapka, který označil maďarskou politiku vůči Rusku za ‚znepokojivou‘.
Za předchozí polské vlády vedené stranou Právo a spravedlnost (PiS) byly Polsko a Maďarsko blízkými spojenci. Od nástupu vlády Donalda Tuska na konci roku 2023 jsou vztahy mezi Varšavou a Budapeští stále napjatější. V prosinci Maďarsko udělilo politický azyl bývalému náměstkovi ministra spravedlnosti Marcinu Romanowskému, který je v Polsku hledán obviněn z trestné činnosti související s jeho působením ve funkci.
„Nebyl to krok, který bychom považovali za příliš přátelský,“ reagoval na rozhodnutí o udělení azylu Szłapka. V reakci na to byl maďarský velvyslanec vykázán ze slavnostního galavečera ve Varšavě u příležitosti zahájení polského předsednictví na začátku měsíce.
Trumpův přístup bude klíčový
Asi největší neznámou je v současnosti staronový americký prezident Donald Trump. Polští představitelé o potenciální nejistotě v souvislosti s možnými Trumpovými kroky na Ukrajině a výhružnými prohlášeními vůči Grónsku hovoří zatím opatrně.
Seznam priorit polského předsednictví zahrnuje boj proti dezinformacím. Zdá se však, že je zaměřen především na Moskvu, nikoli na Elona Muska a americké giganty v oblasti sociálních médií. „Nyní hovoříme pouze o některých prohlášeních a komunikaci, která přichází z týmu prezidenta Trumpa. Jejich konkrétní činy zatím nesledujeme. Zatím není vhodná doba spekulovat o tom, jaké bude Trumpovo prezidentství. Čekáme na inauguraci, na jeho první oficiální prohlášení v roli prezidenta,“ prohlásil ministr.
Tusk již dříve prohlásil, že „doba outsourcingu naší bezpečnosti skončila“, a Polsko se svými výdaji na obranu v poměru k HDP bude mít přinejmenším dobrou pozici pro jednání s Trumpem. Ten dlouhodobě požaduje, aby Evropa vydávala více peněz na vlastní obranu. Nedávno vyzval členy NATO, aby zvýšili výdaje na obranu na 5 % HDP.
To, jak se budou vyvíjet vztahy s Trumpovou administrativou, může být nakonec nejdůležitějším aspektem šestiměsíčního působení Polska v čele EU. Jako silně proamerická země, která má tradičně dobré vztahy s republikánskými i demokratickými prezidenty, bude jeho vláda dělat vše pro to, aby se zasadila o pozitivní dynamiku. „Čím lepší jsou vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy, tím bezpečnější je tato část světa,“ zakončil rozhovor Szłapka.
Nejméně 37 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, uvedl starosta Ihor Terechov. Hustě osídlenou čtvrť města na východě Ukrajiny, které leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem, podle starosty přes den zasáhly dvě ruské řízené letecké bomby, každá o váze 250 kilogramů. Poškodily podle něj desítky budov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil nálet jako naprosto nesmyslný z vojenského hlediska a vybídl partnery k další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
„V tu chvíli byli venku lidé. Je zázrak, že nikdo nezahynul,“ napsal starosta na sociální síti. Mezi raněnými jsou podle něj i děti.
Při náletu utrpěly škody dvě desítky obytných budov, 17 paneláků a tři rodinné domky. Exploze rozbily více než 600 oken. Sedm aut shořelo, dalších 18 je poškozeno. Škody utrpěl také textilní podnik, kancelářská budova městského podniku a sklady. Škody na elektrické síti slibují energetici opravit a ještě do večera obnovit dodávky elektřiny.
Představitelé Evropské unie na dnešním summitu v Pekingu vyzvali Čínu, aby pomohla prosadit příměří na Ukrajině a přiměla Rusko k jednání.
„Právě jsem schválil text návrhu zákona, který zaručuje skutečné posílení systému právního řádu na Ukrajině, nezávislost protikorupčních úřadů a také spolehlivou ochranu systému právního řádu před jakýmkoli ruským vlivem nebo zasahováním,“ ohlásil Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj . „Je důležité, že zachováváme jednotu. Je důležité, že zachováváme nezávislost. Je důležité, že respektujeme postoj všech Ukrajinců a jsme vděčni každému, kdo je s Ukrajinou,“ dodal prezident.
V úterý ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou národní protikorupční úřad NABU a speciální protikorupční prokuratura SAP podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu. Tento krok vyvolal největší protesty v ulicích Kyjeva a dalších ukrajinských měst za dobu ruské invaze do země i kritiku ze strany Evropské komise i představitelů členských zemí EU.
Zelenskyj ve středečním večerním projevu oznámil, že předloží parlamentu nový zákon, který bude splňovat „všechny normy pro nezávislost protikorupčních institucí“
