Diplomat Jindrák pro Blesk: Merkelová byla „normální ženská“, uklidnila i Trumpa

Dlouhých 16 let byla Angela Merkelová německou kancléřkou – je nejdéle sloužící poválečnou šéfkou německé vlády. Proč vydržela tak dlouho?

Vydrželo jí to díky tomu, že jsme prožívali poměrně šťastnou dobu. Byly tu krize, ekonomická, migrační, koronavirová, ale přesto se Německu vedlo dobře. Je to dáno jednak objektivní situací, jednak osobností kancléřky, která nevyvolávala spory a snažila se věci řešit v klidu.

Proč se jí říká Mutti (máti) Merkel?

To vyplývá z německé povahy. Němci hledají někoho, kdo se o ně bude starat, aby nemuseli řešit nějaké velké problémy. Chtějí jistoty, ne experimenty. Teď jednomu z těch kandidátů Olafu Scholzovi (lídr německé sociální demokracie SPD – pozn. red.) začali říkat Vati, čili tatínku.

Angela Merkelová pochází z Východního Německa, studovala v Československu, jaký má vztah k naší zemi?

Ta stopa Východního Německa i života v Československu (v 80. letech v Československu dokončovala doktorát, pozn. red.) se projevovaly a ona k nám měla velmi dobrý vztah. Má tu řadu přátel, se kterými komunikuje i mimo oficiální kontakty. To určitě ovlivnilo její osobní politiku vůči České republice a všichni, kdo s ní přišli do styku v těch nejvyšších funkcích, se shodují, že k nám měla specifický a pozitivní vztah.

Merkelová chybovala s vypnutím jádra, řekl Blesku její životopisec. Uprchlíky naopak zvládla

Češtině Merkelová rozumí dobře

Jaké bylo s ní jednat? Jako velvyslanec v Německu jste měl řadu příležitostí.

Je pravda, že jsem se s ní za těch 8 let, co jsem byl velvyslancem, potkal asi nejvíce z Čechů, co s ní měli příležitost hovořit. Ona nebyla jako její předchůdce Gerhard Schröder, že by při jednání dělala vtipy. Ta jednání byla vždy pragmatická a ona byla vždy připravená. Zároveň tam nebylo žádné zvedání hlasu, nebo dávání ultimát.

Jak moc velký bude nezvyk jít na bilaterální jednání, kde najednou nebude ona?

Velký. Ona byla do jisté míry vypočitatelná a uměl jsem jako velvyslanec na jednání připravit toho českého politika. A také mu říci, na co si dát pozor. Třeba aby před ní nemluvil nespisovně nebo neslušně česky. Stalo se mi jednou, že jsem řekl nějakou větu v češtině, která nebyla určená jí, a ona mi odpověděla v němčině, protože mi rozuměla.

Takže česky kancléřka rozumí?

Lidé, kteří dělají matematiku nebo fyziku, se docela dobře učí jazyky. Já ji neslyšel mluvit rusky, ale i s prezidentem Putinem mluvila v jeho řeči. Češtině ona rozumí dobře a troufám si říct, že ty běžné věty chápala všechny. Odpovídala sice pár slovy, nebo jednou větou, ale rozuměla.

Uměl se člověk v její přítomnosti uvolnit?

Při jednáních ne, ale zažil jsem i paní Merkelovou i při jiných příležitostech. Vzpomínám třeba na oslavu narozenin profesora Zahradníka, bývalého prezidenta Akademie věd, který byl před rokem 1989 jejím mentorem. Seděli jsme na nějaké večeři v Berlíně a to bylo, jako když se bavíte s dobrým známým, v tomhle je úplně normální žena.

Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Rudolf Jindrák během rozhovoru pro Blesk (23. 9. 2021) | Blesk:Tonda Tran

Nejsme 17. spolkovou zemí, míní Jindrák

Kancléřka Merkelová byla hybatelem německé, určitě evropské, ale i světové politiky. Jak moc bude těžké pro nového kancléře na ni navázat?

Velmi těžké, její role v evropské agendě je prakticky nenahraditelná. Ona byla ta, která politiky uklidňovala, obcházela ten stůl a domlouvala kompromisy. Na vlastní kůži jsem zažil summit NATO, když tam byl (bývalý americký, pozn. red.) prezident Trump. Došlo k nějaké roztržce, ona do toho vstoupila, začala se bavit s těmi, co se hádali, a dospělo se k nějakému výsledku. Myslím, že prezident Trump byl tenkrát rozhodnutý odjet z toho summitu předčasně, ale nakonec se tak nestalo. Určitě tu bude chybět. Visegrádské státy ji navrhovali na předsedkyni Evropské rady, aby koordinovala evropské summity, což odmítla.

Česko někdy bývá označováno za další spolkovou zemi. Co pro nás znamenají volby v Německu?

Myslím, že nejsme 17. spolkovou zemí, s tím jsem vždycky trošku bojoval, ale ta provázanost je ekonomicky velmi silná. My máme s Německem kolem 30 procent veškerého zahraničního obchodu, troufám si říct, že ta závislost je trošku nebezpečná. A to v tom smyslu, že když dojde k nějakému většímu otřesu na německém trhu, třeba v automobilovém průmyslu, tak to pocítí i Česká republika. I proto je pro nás důležité, jaká bude další politika v Německu.

Jaký měla kancléřka vztah s našimi prezidenty Václavem Klausem a Milošem Zemanem?

Pro ni je důležité – stejně jako pro další lídry velkých zemí – jak je ten její protějšek politicky úspěšný. Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman byli úspěšní ve svých funkcích, já bych ten vztah označil jako vzájemný respekt.

Očekáváte nějakou kontinuitu a tedy i vítězství CDU/CSU, tedy koalice, již vedla Angela Merkelová?

Mám vlastní tip, kdy si myslím, že o nějaké dvě procenta vyhraje, byť tomu průzkumy veřejného mínění nenasvědčují. Říkám si, Němci si přeci jen uvědomí, že těch 16 let vlády CDU/CSU ( Křesťanskodemokratická unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska.), byť v koalici s SPD (Sociálnědemokratická strana Německa) bylo úspěšných pro zemi, a ty politiky za to odmění. Je ale zajímavé, že Němci si uvědomují, že poprvé po 16 letech nevolí Merkelovou a dneska, kdy osobnosti rozhodují volby, tím CDU nějaká procenta ztratila.

Je Putin vrah? Kandidáti na místo po Merkelové pod palbou dětí. Lídři vládnoucích stran pohořeli

Doba velké koalice CDU/CSU a SPD končí

A není tedy lídr SPD Olaf Scholz ta klidná síla, kterou budou Němci hledat?

Vypadá to tak. Já si na pana Scholze pamatuji, když byl ještě starosta Hamburku. Tehdy, když kandidoval, neměl velké šance, ale poslední měsíc kampaně a hesla jako „já se o vás postarám“ a „já jsem klidná síla“, mu volby vyhrál. Pan Scholz to nemá jednoduché, protože sociální demokracie v Německu je velmi rozdělená a komplikovaná strana. Ale ten kancléřský bonus je hodně silná motivace a myslím si, že pokud SPD volby vyhraje a složí nějakou trojkoalici, bude vládnutí složitější. Myslím, že je dobře, že ta doba velké koalice CDU/CSU a SPD končí.

Německo s Francií jsou nyní největšími hráči v Evropské unii. Pokud by ve volbách uspěli Zelení, dá se očekávat nějaké větší prosazování plánu zelené dohody, která mimochodem počítá i s koncem tradičních motorů v autech?

Pokud by byli Zelení hodně silní v té budoucí vládě, tak si myslím, že to pro nás může být dost velký problém v tom smyslu, že se nenajde síla, která by jim oponovala v Německu. Myslím, že tou protiváhou by mohli být Svobodní demokraté, jsou liberální stranou, které se prezentuje, že podporuje volné podnikání. Tohle by určitě pomohlo nějaké balanci v té vládě.

Není v rámci navazování nějaké spolupráce s novou vládou trochu nešťastné, že my máme volby týden poté?

Nešťastné to není, viděl bych v tom spíše výhodu. Je otázka, jak volby dopadnou, ale je to výborná příležitost, abychom byli schopni najít body nějakého společného zájmu. Důležité je dostat ty politiky dohromady, aby se poznali. Třeba vztah mezi premiérem Babišem a Angelou Merkelovou je velmi dobrý, byl jsem u několika telefonátů a byla to vždy partnerská diskuze.

„Ukazuje, že hranice lze překonat.“ Spisovatele Rudiše ocení německý prezident vyznamenáním

Präsidentin Merkel?

Mizí Angela Merkelová z politiky úplně?

Ona bude kancléřkou ještě několik měsíců, protože nepředpokládám, že ta jednání o nové spolkové vládě proběhnou tak hladce, aby do měsíce byla nová vláda. Těch 16 let muselo být hrozně náročných z hlediska výkonnosti. Vím z okolí českých premiérů, co to znamená vládnout, a vůbec si nedokážu představit, co to znamená dělat kancléře 16 let. Takže si myslím, že tam nějaká únava materiálu je, že si bude muset oddechnout. Také měla nějaké zdravotní problémy, takže si myslím, že z politiky se stáhla už ve chvíli, kdy nekandidovala na post předsedkyně CDU (skončila roku 2018, pozn. red.).

Narážel jsem i na to, že v Německu budou i prezidentské volby, tak jestli by nechtěla mířit na tuhle metu?

To mě nenapadlo, to máte pravdu. Ale tam nejsou prezidentské volby přímé, tam je prezident volen shromážděním volitelů, to je těleso o zhruba 1200 lidech, kteří jsou nominovaní nad rámec Bundestagu (Německý spolkový sněm, pozn. red.) různými spolky, stranami a podobně. Kandidatura prezidenta byl také vždycky nějaký kompromis a myslím, že v tomto by se ty strany asi nedohodly.