Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Česko se podle ministra vnitra Jana Hamáčka (42, ČSSD) nemusí za záchrannou akci z Afghánistánu vůbec stydět. Podle něj se podařilo zachránit všechny, kteří byli identifikováni jako spolupracovníci ambasády. V rozhovoru pro Blesk prozradil i to, jak Afghánci začnou nový život v Česku.

Premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun budou dnes po poledni na tiskové konferenci mluvit o evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků z Afghánistánu. Česko ze země, kterou po odchodu západních vojáků ovládlo islamistické hnutí Tálibán, přepravilo do Prahy třemi lety téměř 200 lidí.

Všech 62 evakuovaných už vystoupilo z armádního speciálu, čeká je vyřizování formalit.

Francouzská evakuace: Na Letiště Charlese de Gaulla (Roissy) v Paříži přiletěl armádní Airbus A330 Phénix.

„Po přistání v Kábulu jsme ve velmi nepřehledné situaci dohledali další šedesátku lidí a v pořádku je dostali přes ozbrojené talibánské checkpointy do bezpečí našeho speciálu,“ popsala česká armáda to, jak se evakuovaní dostali na palubu evakuačního speciálu.

Třetí letadlo je doma!
Po přistání v Kábulu jsme ve velmi nepřehledné situaci dohledali další šedesátku lidí a v pořádku je dostali přes ozbrojené talibánské checkpointy do bezpečí našeho speciálu.
Svoje partnery v nouzi nenecháváme#JsmeArmada #VimeCoUmime

— Armáda ČR (@ArmadaCR) August 18, 2021

Třetí letoun odstartoval z Prahy dnes v 01:14. Do Kábulu dorazil dopoledne. České úřady z bezpečnostních důvodů žádné podrobnosti nesdělily a situaci nekomentovaly. Kulhánek krátce před 14:00 na twitteru napsal, že se letadlo vydalo na cestu zpět do Prahy.

Miroslava Pašková ze spolku Vlčí máky ČTK řekla, že v Kábulu zůstalo stále ještě několik afghánských rodin či osob s vazbami na Česko. Spolek vyzval vládu k vypravení dalšího evakuačního letu.

Britský velvyslanec v Afghánistánu Laurie Bristow řekl, že Británie v Kábulu spolupracuje s Tálibánem na „taktické, praktické úrovni“ kvůli odvozu britských občanů a vybraných Afghánců. Evakuační program přitom podle něj bude trvat dny, nikoli týdny. „Je zajímavé, že se Tálibán rozhodl podporovat tuto operaci,“ řekl Bristow ve videu natočeném v Kábulu.

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová však následně prohlásila, že členové Tálibánu navzdory svým veřejným prohlášením a slibům neumožňují přístup na letiště některým Afgháncům, kteří se snaží dostat do evakuačních letů.

Na letiště v pražských Kbelích právě dosedl třetí český evakuační letoun. Na palubě je 62 osob, mezi nimi afghánští tlumočníci, držitelé trvalého pobytu v ČR, příslušníci českých speciálních sil a čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Při předchozích dvou letech evakuační speciály dopravily do Česka 133 lidí.

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti a migraci Ylva Johanssonová při dnešní videokonferenci vyzvala ministry členských zemí k vytvoření legálních a bezpečných uprchlických cest z Afghánistánu. „Situace v Afghánistánu rozhodně není bezpečná a ještě nějakou dobu nebude,“ řekla, také zdůraznila potřebu podpořit hlavně země v sousedství Afghánistánu při přijímání uprchlíků. Členské země EU pak vyzvala ke zvýšení kvót pro přijetí Afghánců, kteří potřebují ochranu, zejména žen a dětí.

Osmdesát procent lidí nucených opustit Afghánistán podle Johanssonové tvoří ženy a děti. Od začátku roku přibylo uvnitř Afghánistánu zhruba 550.000 vyhnaných lidí. Už předtím přitom bylo na útěku 2,9 milionu vnitřních uprchlíků.

Prezident Afghánistánu Ašraf Ghaní se ozval na facebooku ze Spojených arabských emirátů. Prý tam neuprchl, nýbrž musel odejít, aby zabránil krveprolití a „ohromné pohromě“. Slibuje „pokračování ve svém úsilí zajistit Afgháncům spravedlnost“.

„Tálibánci nám stříleli nad hlavami, minulou noc mě i mou ženu ztloukli,“ popsal televizi Sky News afghánský tlumočník z Kundúzu Fáiz, který v minulosti asistoval britským jednotkám. Když se teď chtěl přidat k britské evakuaci, na dohled od britských vojáků u kábulského letšitě ho zastavili bojovníci Tálibánu a sebrali mu doklady. Teď čeká s rodinou u letiště a doufá, že mu Angličané nějak pomohou.

V Džalálábádu, jednom z posledních velkoměst ovládnutých Tálibánem, se proti radikálům protestovalo. 

Šéf generálního štábu Spojeného království, generál Sir Nick Carter, podle BBC pobouřil mnohé Brity svými výroky na adresu Tálibánu. „Se slovem ,nepřítel‘ je třeba být hodně opatrný,“ pronesl v televizi Sky News. „Musíme být trpěliví, dát jim prostor zformovat vládu,“ řekl zase v BBC s tím, že „se chovají rozumně“.

„Má skromná vojenská zkušenost mi říká, že lidé, na které jste posledních dvacet let stříleli, jsou nepřátelé,“ zněla jedna z nechápavých reakcí na twitteru.

„Měli jsme štěstí.“ Český pilot promluvil o dramatické záchraně z Kábulu. Situace na mezinárodním letišti v Kábulu je dramatická, část letiště už ovládá Tálibán, který zastavil veškeré civilní lety. Vojenská část, odkud odlétají evakuační letadla do celého světa, je pod kontrolou americké armády. Jak piloti zvládají lety bez radaru, čtěte ZDE.

„Otázkou přežití milionů Afghánců je zachování humanitární pomoci včetně zajištění sanitárních služeb a zdravotnického materiálu. Tyto služby by neměly být přerušeny,“ zdůraznila Světová zdravotnická organizace (WHO) v prohlášení.

„Na zranitelném zdravotnickém systému se v Afghánistánu podepsaly měsíce násilí. Systém má nedostatek základních potřeb už kvůli pandemii koronaviru,“ připomněla WHO a vyzvala k ochraně civilistů, zdravotníků, pacientů a sanitárního zařízení. Od ledna do července bylo terčem útoků 26 zdravotních pracovišť a o život přišlo 12 zaměstnanců.

„Afghánské ženy a dívky, stejně jako celý afghánský lid, si zaslouží žít důstojně a v bezpečí. Je potřeba předejít diskriminaci či obtěžování v jakékoli podobě. My v mezinárodní komunitě jsme připraveni jim pomoci humanitární pomocí a podporou, abychom zajistili, že jejich hlasy budou vyslyšeny,“ stojí ve společném prohlášení Evropské unie, USA, Kanady, Velké Británie a 17 dalších zemí.

Signatářské státy prohlašují, že budou „pozorně monitorovat, jak jakákoliv budoucí vláda zajistí práva a svobody, které se staly nedílnou součástí života žen a dívek v Afghánistánu v posledních 20 letech“.

Za spolupráci s evakuací na twitteru poděkoval ministru obrany Lubomíru Metnarovi jeho slovenský protějšek Jaroslav Naď.

„Myslím si, že bychom měli být právem hrdi na naši armádu, ale i naše diplomaty, kteří se podíleli na realizaci těch evakuačních letů,“ poznamenal ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

Samotná evakuace by podle něj nebyla možná, pokud by Česko nebylo schopné své afghánské spolupracovníky dostat na letiště. „Ta situace v Kábulu je nesmírně komplikovaná. A já si myslím, že našim lidem se podařil malý zázrak, že dostali většinu těch lidí do bezpečí,“ řekl Kulhánek ještě před dnešním odletem třetího speciálu z Kábulu.

Do Německa dnes nad ránem přiletělo přes uzbeckou metropoli Taškent asi 130 lidí, kteří uprchli před  hnutím Tálibán. Oznámily to aerolinky Lufthansa, které dopravu pro německou vládu zajišťují. Německá armáda za úterý přes letecký most z Kábulu do Taškentu dopravila 271 lidí a dnes prozatím dalších 176. Odtamtud je do Německa bere letecká společnost Lufthansa.

Němci po kritice prvního evakuačního letu s pouhými sedmi lidmi berou na palubu každého, vedle německých občanů a Afghánců pracujících v německých službách odletěli v německých letounech mimo jiné Francouzi, Švédové, Nizozemci či Američané.

„První charterový let Lufthansy pro německou vládu dorazil bezpečně z Taškentu do Frankfurtu,“ oznámily aerolinky. Lufthansa nyní bude pokračovat s mimořádnými lety z Taškentu, kde je ústřední přestupový uzel německého vzdušného mostu, v plánu jsou také charterové lety z dalších zemí, kam se evakuující dostanou na palubách letadel německých spojenců.

Prvním letem z Taškentu přiletělo spolu s německými občany asi 20 Afghánců. Spolková policie uvedla, že skupina následně autobusem odjela do přijímacího zařízení v Hamburku, které spravuje německý úřad pro migraci BAMF.

„Po pádu Kábulu bude nutná větší dávka realismu v zahraniční politice a budeme muset akceptovat realitu v Afghánistánu,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Úkolem diplomacie je podle něj vždy, i za těch nejsložitějších podmínek, navazovat a udržet alespoň základní komunikační kanály.

„Už teď je jasné, že NATO a EU, včetně České republiky, budou v případě Afghánistánu muset usilovat o aktivnější spolupráci s regionálními hráči, jako jsou Pákistán, Čína nebo Katar, které mají kontakty na Tálibán,“ poznamenal. „Teď je tedy také předběžné říkat, jaké budou naše vztahy s Tálibánem.“

„Z pěti rodin tlumočníků, které včera zůstaly bez pomoci, se nyní do třetího evakuačního letu dostala jedna,“ informuje na facebooku spolek Vlčí máky. „Některé rodiny tak dál čekají před bránou, několik rodin nebo osob s vazbami na Českou republiku bylo vpuštěno na letiště, kde se o ně teď starají naši spojenci. Proto apelujeme, aby se co nejdříve uskutečnil další evakuační let.“

V západoafghánském Herátu dnes do školních lavic opět usedly dívky, a to zahalené v tradičním závoji - hidžábu. Podle jednoho z představitelů hnutí bude dívkám umožněno získat základní až vysokoškolské vzdělání.

Představitelé Tálibánu ženám slíbili, že jim zaručí rovnoprávnost v souladu s islámským právem. Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid uvedl, že ženy se budou moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života.

Lidé ale přijímají jejich sliby s notnou dávkou skepse. Mnoho z nich raději vyměnilo západní oblečení za tradiční afghánské oděvy. Z prodejních výloh zmizely fotky žen bez zahalených vlasů a tváří.

„Třetí evakuační let je na cestě do Prahy,“ tweetuje podrobnosti ministr obrany Lubomír Metnar. „Na palubě je 62 pasažérů, včetně 4 Afghánců, o jejichž přepravu nás požádali kolegové ze Slovenska.“

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Evy Davidové byli na palubě kromě Afghánců i příslušníci českých speciálních sil.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní s rodinou je ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle tiskových agentur tamní ministerstvo zahraničí.

Vrchní zpravodaj z Bílého domu Peter Baker deníku The New York Times porovnává vyjádření senátora Joea Bidena před 18 lety s jeho aktuálními slovy:

„Věřím, že nás dějiny budou soudit velmi přísně, pokud necháme naději osvobozeného Afghánistánu vyprchat jen proto, že se bojíme fráze budování státu.“ (2002, po svržení Tálibánu)

„Naší misí v Afghánistánu nikdy nemělo být budování státu.“ (2021, po comebacku Tálibánu)

Polsko odvezlo z Afghánistánu prvních zhruba 50 lidí, informovalo polské ministerstvo zahraničí. S výjimkou jednoho polského občana to jsou lidé, kteří spolupracovali s polskou vojenskou nebo diplomatickou misí v zemi.

„Nyní jsou v bezpečí na polském konzulátu v Uzbekistánu, kde je o ně postaráno,“ sdělil novinářům náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz. „Čeká na ně civilní letadlo, které je brzy dopraví do Polska,“ doplnil s tím, že Varšava vyšle do Afghánistánu další letadla. Na evakuačním seznamu má asi 100 lidí, a tak přislíbila, že volná místa ve svých letadlech nabídne dalším lidem, kteří se snaží Afghánistán opustit přes mezinárodní letiště v Kábulu.

Zda by země Evropské unie měly mít v Kábulu diplomatické zastoupení, je podle exvelvyslance Petra Štěpánka předčasné říkat. Záležet bude na tom, jak se bude budoucí vláda chovat doma i na mezinárodním poli a zda bude ochotná respektovat některé základní hodnoty, na základě kterých začal Západ poskytovat Afghánistánu rozvojovou pomoc.

Dokáže si představit, že se nyní Tálibán bude chtít prezentovat jinak než před 20 lety. Poznamenal, že islámské právo šaría je „oceán různých názorů na řadu věcí“ včetně role žen ve společnosti. Otázkou ale podle něj je, nakolik vláda dokáže svou vůli prosadit v provinciích, ve kterých mají tradičně mnohem větší slovo místní vůdci. Obává se toho, že taková regionalizace Afghánistánu je nevyhnutelná, stejně jako tomu bylo v minulosti.

K protestům proti Tálibánu se přidal i Brusel.

Zatímco americký prezident Joe Biden a jeho poradci na veřejnosti na začátku léta prezentovali rychlý kolaps afghánské armády jako nepravděpodobný, tajné služby ve svých zprávách před tímto vývojem varovaly a podávaly čím dál pochmurnější obrázek o možnosti návratu Tálibánu k moci. S odvoláním na nejmenované bývalé i současné vládní činitele to v úterý napsal list The New York Times (NYT). Zjištění podle něj vyvolávají otázky o tom, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády a vstup tálibů do Kábulu.

Článek připomíná Bidenovu tiskovou konferenci z 8. července, na níž prezident mimo jiné řekl, že je velmi nepravděpodobné, že se Tálibánu podaří „všechno zabrat a kontrolovat celou zemi“. Vehementně tehdy odmítal spekulace o tom, že by konec americké bojové mise v Afghánistánu mohl připomínat nechvalně proslulý odchod Američanů z Vietnamu v roce 1975, a označil za nepravdivé tvrzení, že americké zpravodajské složky považují pád afghánské vlády za pravděpodobný.

Ulice afghánského hlavního města se extremisty jen hemží. Místní civilisté raději zůstávají zavření doma.

Vojáci Tálibánu se se zbraněmi procházejí po ulicích Kábulu a sledují vývoj situace.

Několik Afghánců se pokusilo utéct do sousedního Uzbekistánu, země ale uprchlíkům pomocnou ruku dosud nenabídla.

Evakuovaní už vystoupili z armádního letounu, čeká je ještě vyřízení formalit.

Situaci bude ve středu ráno řešit krizový štáb. Měl by se zabývat i tím, jestli Česko vyšle další evakuační letouny. Afghánce, kteří přiletěli dnes večer, čeká desetidenní karanténa.

„Do Prahy přiletělo dnes večer 87 lidí z Afghánistánu, armádní speciál byl zaplněn. Jsou to vedle pana velvyslance a vojáků především naši afghánští spolupracovníci a jejich rodiny, včetně malých dětí, kterým hrozilo v Kábulu velké nebezpečí. Po všech náročných jednáních krizového štábu se mi ohromně ulevilo, když letadlo konečně vzlétlo. Kvůli přítomnosti Tálibánu na letišti bylo opravdu nadmíru komplikované dostat všechny vytipované na letiště a také na palubu letadla,“ popsal ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).