Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Takto to vypadá v uprchlickém centru v Turecku, kam se uchýlili afghánci, kterým se podařilo ze země dostat.

Supina vyspělých ekonomik G7 se v úterý sejde k jednání o krizi v Afghánistánu, oznámil dnes britský premiér Boris Johnson. Mezinárodní společenství zároveň vyzval, aby zvážilo způsoby, jak v asijské zemi předejít dalšímu vyhrocení situace, napsala agentura Reuters.

„Je nutné, aby mezinárodní společenství společně pracovalo na zajištění bezpečných evakuací, aby předešlo humanitární krizi a aby podpořilo afghánský lid a zabezpečilo pokrok za posledních dvacet let,“ napsal Johnson na twitteru.

Za „tragické, nebezpečné a zbytečné“ považuje stažení amerických vojáků z Afghánistánu bývalý britský premiér Tony Blair. Rozhodnutí podle něj padlo „na základě hloupého sloganu o konci 'nekonečných válek'“. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Blair stál v čele britské vlády, když po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 koalice Spojených států, Británie a dalších zemí téhož roku vpadla do Afghánistánu.

Odchod spojeneckých vojsk podle Blaira vyvolal „jásot“ džihádistických skupin. Británie má podle něj „morální závazek“ v Afghánistánu zůstat, dokud „všichni, kteří potřebují evakuovat, nebudou pryč“.

„Musíme evakuovat a poskytnout útočiště těm, vůči nimž máme odpovědnost - těm Afgháncům, kteří nám pomohli a stáli při nás a mají právo požadovat, abychom stáli při nich,“ napsal na svém webu někdejší předseda britských labouristů.

Konflikt v Afghánistánu má přímý dopad na bezpečnostní situaci v Rusku. Prohlásil to dnes podle ruských tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes řekl, že radikální hnutí Tálibán, které minulý týden ovládlo takřka celý Afghánistán včetně metropole Kábulu, zatím dodržuje slib, že zastaví bojové akce.

Putin dnes rovněž kritizoval představu některých západních zemí poslat uprchlíky z Afghánistánu do sousedních středoasijských států blízko Ruska, dokud jsou vyřizována jejich víza do USA a Evropy. Rusko si nepřeje příchod afghánských radikálů, kteří se vydávají za uprchlíky, řekl šéf Kremlu podle agentury RIA Novosti.

„Znamená to, že mohou být vysláni bez víz to těch zemi, k našim sousedům, zatímco oni sami (Západ) se jich bez víz ujmout nechtějí?“ citovala Putina agentura TASS. „Proč tu je tak ponižující přístup k řešení problému?“ řekl šéf Kremlu při zasedání vedení vládnoucí strany Jednotné Rusko.

Pohled do nitra evakuačního letu z Kábulu do Německa. Každé letadlo se snaží naložit co nejvíce lidí.

Spojené státy evakuovaly další civilisty z Afghánistánu ovladnutého Tálibánem.

Prezident Miloš Zeman udělí českému velvyslanci v Afghánistánu Jiřímu Balounovi medaili Za zásluhy, možná medaili Za hrdinství za organizování evakuace a záchranu mnoha životů, řekl při rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Při rozhovoru s Bleskem prezident Zeman kritizoval přístup NATO k rozhodnutí amerického prezidenta Bidena o stažení vojsk z Afghánistánu.

„NATO by mělo přestat být servisní organizací Spojených států, jako je tomu dnes. Potřebujeme kolektivní vedení severoatlantické aliance, jistou rovnoprávnost členských zemí, a ne to, že když nějaký prezident zavelí, tak všichni ostatní poslechnou,“ řekl Zeman.

„Jako každá vojenská organizace i NATO by si mělo definovat svého nepřítele. Já souhlasím s názorem prezidenta Macona,který řekl, že Rusko není nepřítel, ale nepřítel je mezinárodní terorismus,“ doplnil Zeman.

Prezident Miloš Zeman se v rozhovoru s Bleskem vyjadřoval k odchodu amerických vojsk z Afghánistánu. S jejich stažením nesouhlasí.

„Kdyby Tálibán byl něco podobného jako třeba Vietkong, tak prosím, ať ovládne Afghánistán, ať si tam vládne, pokud s tím, což je otázka, obyvatelstvo souhlasí, ale Tálibán je teroristická organizace a má ve svém programu ovládnutí světa stejně jako například muslimské bratrstvo. Takže jestli chcete, aby Američané odešli z Afghánistánu,tak tím Američani zrazují nejenom Afghánistán, ale zrazují i sami sebe a zrazují veškeré civilizované země, na které teď může dopadnout teroristický útok organizovaný právě z území Afghánistánu,“ řekl prezident.

Tálibán kontroluje hranice hlavního města Kábul.

Přímo během evakuačního letu začala na palubě amerického armádního letounu rodit mladá Afghánka. Porod vyvolal nízký tlak během letu v nadmořské výšce téměř 9 kilometrů. Pilot snížil letovou hladinu, čímž se podařilo ženu stabilizovat. Žena nakonec porodila krátce po přistání na americké základně v německém Ramsteinu, ještě v zavazadlovém prostoru. Matka i dítě jsou podle amerických úřadů v pořádku. 

Navzdory nepřehledné a napjaté situaci na letišti v Kábulu zatím dál pokračují evakuace. Jenom Spojeným státům se během uplynulého týdne podařilo z Kábulu evakuovat 17.000 lidí včetně 2500 Američanů, uvedl dnes v Pentagonu generál americké armády William Taylor.

Evakuovat své občany a afghánské spolupracovníky se nadále snaží i evropské státy. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes nicméně řekl, že je „nemožné“, aby se podařilo do 31. srpna, kdy se měly USA podle původního plánu z Afghánistánu stáhnout, evakuovat všechny afghánské spolupracovníky. Problém podle něj představují „velmi silná“ bezpečnostní opatření, která přijala americká armáda na letišti.

Katarské ministerstvo zahraničí pomohlo evakuovat deset dívek z afghánského týmu robotiky. Dívky ve věku 16 až 18 let bezpečně dorazily do Dauhá. Potvrdila to nezisková organizace Digital Citizen Fund, která pomáhá ženám a dívkám z rozvojových zemí získat přístup k technologii a konexím napříč vědeckou sférou. O záchranné akci napsal server NBCnews.

Celý příběh naleznete zde

Do Kábulu dnes přijel Abdul Ghaní Barádar, druhý nejvýznamnější muž hnutí Tálibán, které před týdnem převzalo moc v Afghánistánu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysokého představitele Tálibánu. Barádar je považovaný za možného nového vůdce Afghánistánu.

„Bude v Kábulu, aby se tam setkal s představiteli džihádistů a s politickými činiteli za účelem vytvoření vlády se zapojením různých skupin,“ sdělil agentuře nejmenovaný představitel radikálního islamistického hnutí.

Jiný činitel Tálibánu agentuře Reuters řekl, že hnutí zaznamenalo pokroky při utváření nové afghánské vlády a zajištění bezpečnosti napříč celou zemí. Bezpečnostní rizika však podle něj nelze vyloučit vzhledem k situaci na kábulském letišti, kde se každý den ve snaze vycestovat shromažďují tisíce lidí.

V Německu se starají o Afghánce, kteří prchli ze své země. Vojáci hrají s dětmi fotbal.

Americké velvyslanectví v Afghánistánu dnes vyzvalo občany USA, aby se vyhýbali kábulskému letišti. Kvůli možným bezpečnostním hrozbám kolem vjezdů na letiště ambasáda občanům radí, aby k letišti nejezdili a vyhnuli se jeho branám. Výjimka platí pro občany, kteří mají osobní potvrzení od zástupce americké vlády. Podle agentury Reuters během uplynulého týdne narostly davy lidí, kteří se chtějí dostat na letiště a uprchnout ze země po převzetí moci radikálním hnutím Tálibán.

„Kvůli potenciálním bezpečnostním rizikům za branami kábulského letiště v tuto chvíli doporučujeme americkým občanům, aby necestovali na letiště a vyhnuli se letištním branám, pokud nedostanou individuální instrukce od zástupce americké vlády, aby tak učinili,“ uvedla ambasáda ve svém upozornění.

Italská policie v Římě zabavuje afghánské děti, které přiletěly evakuačním speciálem z Kábulu.

Ve Velké Británii lidé demonstrují na podporu Afghánistánu.

V Kábulu u  letiště přetrvává chaos, lidé se snaží zachránit alespoň svoje děti, když už ne sebe. A podávají je vojákům, kteří střeží průchody, aby nedošlo k dalším vniknutím lidí přímo na ranvej.

Americké vojenské jednotky připravily pro civilisty evakuované do Německa balíčky se základními zdravotnickými potřebami, dobrovolníci armádě darovali hračky pro děti migrantů.

Řecko na své hranici s Tureckem vztyčilo plot o délce 40 kilometrů. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Athény se obávají, že kvůli situaci v Afghánistánu, kde převzalo moc radikální hnutí Tálibán, se zopakuje situace z roku 2015. Do Řecka tehdy přišly statisíce uprchlíků, převážně z válkou sužované Sýrie. Kontroly hranice s Íránem z obav před migrační vlnou z Afghánistánu posiluje i Turecko.

„Nemůžeme pasivně čekat na možný dopad,“ řekl v pátek ministr pro ochranu občanů Michalis Chrisochoidis při návštěvě hraniční oblasti u řeky Evros, která tvoří přírodní hranici mezi Řeckem a Tureckem. „Naše hranice zůstanou neporušitelné,“ dodal.

„Slyšeli jsme o některých případech brutality a zločinů proti civilnímu obyvatelstvu. Pokud tálibové dělají tyto problémy proti zákonu a pořádku, budou vyšetřováni,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj z NATO. „Chápeme paniku, stres a úzkost. Lidé si myslí, že nebudeme zodpovědní, ale nebude tomu tak,“ dodal směrem k probíhajícím evakuacím.

I nadále se projevuje zoufalá snaha řady lidí opustit Afghánistán. Na hranici s Pákistánem se i dnes tlačí mnoho lidí, kteří v obavách před Tálibánem chtějí opustit zemi. Snaží se utéct do příhraničního pákistánského města Čaman nedaleko od Kvéty. Tálibán však hraniční přechody uzavřel a nadále je možné se ze země dostat především vojenskými speciály, které pokračují v evauacích z Kábulu.

„Pochybuji, že se Tálibán změnil. Nemají stejné hodnoty jako Afghánci. Demokracie pro ně nepřipadá v úvahu. Myslíme si, že se Tálibán přetvařuje, protože je bedlivě sleduje NATO a zahraniční komunity,“ uvádí jedna z žen z měst Kunduz a Herát, které se nyní obávají toho, co bude dál, a vypovídaly pro CNN.

„Nejvíce nás trápí nedostatek vody a jídla. Nemáme jak se k těmto základním věcem dostat,“ svěřila se druhá mladá žena, jejíž otec před svržením afghánské vlády pracoval pro NATO. Strach o dcery, brutalita a výprasky na ulicích. Ženy promluvily o rostoucím útlaku Tálibánu, čtěte ZDE

Tálibánci oslavili svůj lup amerických dvacetiletých armádních zásob zbraní přehlídkou s vyskládanými samopaly a další technikou včetně těžké. Zdroj z amerického Kongresu se nyní obává, jak budou armádní výbavu a sofistikovaný arzenál včetně vrtulníků Blackhawk používat. „Obávám se toho, že se budou zbraně snažit prodat našim nepřátelům a dalším, kdo je budou chtít použít proti nám,“ řekl serveru CNN.

Tálibánské jednotky obchází ulice Kábulu a dohlížejí na pořádek. Civilisté musí jednat v souladu s novým přísným řádem.

Dobré ráno, opět se hlásíme s naší onlinem, v němž budeme mapovat aktuální vyhrocené dění v Afghánistánu.

Americké bezpečnostní úřady se snaží dopátrat, jaké zbraně, kterými 20 let vybavovali afghánskou armádu, skončily v rukou bojovníků Tálibánu. Ti se ve čtvrtek pochlubili sérií fotek s arzenálem, který Američani najisto poznali. Šlo o zkrácené americké útočné zbraně – karabiny M4. Jen potvrzují záběry z ulic afghánských měst, jimiž se islamisté prohánějí na opuštěných armádních džípech, do rukou se jim dostala také obrněná protiminová vozidla, či pušky M16. „Je možné, že se část techniky dostala do rukou nikoli přímo Tálibánu, ale jeho spolupracovníků,“ řekl pro americkou CNN zdroj z Kongresu.

V Afghánistánu stále ještě působí (teroristické organizace) Al-Káida i Islámský stát, přiznal dnes mluvčí Pentagonu John Kirby na setkání s tiskem. Počet bojovníků „není nijak závratný, ale nevíme, kolik přesně jich je“. Jejich přítomnost ale není natolik početná, aby představovali hrozbu pro USA jako tomu bylo před 20 lety po útocích na Spojené státy 11. září 2001, uvedl Kirby. Americké tajné služby nemohou podle mluvčího jednoznačně říct, kolik bojovníků těchto dvou teroristických organizací v zemi pobývá, protože USA už v zemi nedisponují stejným počtem zpravodajských a vojenských zdrojů jako dříve a nemají proto stejné možnosti.

Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V dnešním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.

Nejvyšší představitelé Turecka a Řecka spolu nehovoří často. Vztahy jejich zemí, které jsou historickými rivaly, kalí v posledních několika letech zejména průzkum těžby ve východním Středomoří či migrace z Turecka do Řecka. Nyní se ale oba představitelé obávají výrazného přílivu uprchlíků z Afghánistánu poté, co se tam k moci dostalo radikální islámské hnutí Tálibán.

Podle úřadu tureckého prezidenta řekl Erdogan řeckému premiérovi, že „nová vlna migrace bude nevyhnutelná, pokud nebudou přijata nezbytná opatření“ na pomoc Afghánistánu a sousedním zemím, jako je Írán, kam afghánští běženci zamíří, než se pokusí dostat do Turecka a Evropy.

Šéf NATO Jens Stoltenberg dnes uvedl, že aliance se chystá zřídit přijímací tábory pro své afghánské pomocníky přepravené do Evropy. „Diskutujeme o různých místech pro přechodné ubytování Afghánců,“ řekl Stoltenberg. Mnoho spojenců už podle něj signalizovalo ochotu bývalé pomocníky NATO přijmout i dlouhodobě.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase je už nyní využívána americká základna Ramstein v Německu k evakuacím Afghánců. Kromě toho podle něj existuje další zařízení pro přijímání Afghánců v Kosovu. Podle Stoltenberga pracovalo naposledy přímo pro NATO kolem 200 Afghánců. Aliance však v Afghánistánu působila po dvě desetiletí.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab čelí vlně kritiky za to, že nezavolal svému afghánskému protějšku Muhammadu Hanífu Atmarovi kvůli evakuaci afghánských spolupracovníků britské armády ještě předtím, že moc v Kábulu převzalo radikální hnutí Tálibán. Ministr byl v době těsně před začátkem evakuací na dovolené na řeckém ostrově Kréta. Raab jakékoliv pochybení odmítá a tvrdí, že média podle něj o průběhu posledních dní informují „nepřesně“, píší světové agentury. Za svým ministrem zahraničí stojí také britský premiér Boris Johnson.

„Celá vláda minulý týden neúnavně pracovala, aby pomohla evakuovat co nejvíce lidí z Afghánistánu. Prvořadou prioritou britské vlády bylo zajistit bezpečnost letiště v Kábulu, aby se z něj mohlo létat,“ uvedl ministr v dnes zveřejněném prohlášení

Spojené státy, Británie, Německo a Francie se dohodly, že příští týden se k diskusi o situaci v Afghánistánu sejde skupina vyspělých ekonomik G7, uvedl dnes americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci k aktuálnímu dění v Afghánistánu. Biden podle svých slov nezaznamenal, že by spojenci zpochybňovali důvěryhodnost Spojených států v souvislosti s překotným vývojem v zemi, kde se po bleskové kampani minulý víkend chopilo moci radikální hnutí Tálibán.

Situace v Afghánistánu je podle šéfa Bílého domu nadále velmi složitá. Prezident uvedl, že USA jsou v neustálém kontaktu s Tálibánem kvůli situaci na kábulském mezinárodním letišti, odkud se za chaotických scén evakuují občané západních zemí i jejich afghánští spolupracovníci.

Na letišti v afghánské metropoli Kábul každou hodinou narůstá zoufalství a nervozita těch, kteří se snaží dostat ze země na palubách západních evakuačních letů. Agentura Reuters později citovala zástupce Tálibánu, jenž řekl, že se hnutí nesnaží zadržet lidi, kteří chtějí odcestovat. „Vracíme jenom ty, kdo nemají platné cestovní doklady a kteří násobí chaos u vstupu na kábulské letiště,“ tvrdil tento zdroj.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty patřily k hrstce zemí, které uznávaly režim afghánského Tálibánu v letech 1996 až 2001. Analytici podle agentury Reuters soudí, že obě země Perského zálivu i tentokrát zaujmou k Tálibánu pragmatický postoj a přizpůsobí se překvapivě rychlému vývoji v Afghánistánu, který Tálibán po 20 letech znovu ovládl.

Obě země Perského zálivu po roce 2001 přerušily s Tálibánem kontakty za to, že poskytoval útočiště teroristům, Rijád vztahy zmrazil už roku 1998, protože Tálibán odmítl vydat saúdskoarabského rodáka a vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. Saúdská Arábie bin Ládinovi odňala občanství za útoky v království a za jeho akce proti královské rodině.

„Saúdy pojí s Afghánistánem historické vztahy a budou nakonec muset Tálibán (znovu) uznat. Nemají na výběr,“ sdělil zahraniční diplomat v Rijádu v rozhovoru s Reuters. Agentura napsala, že není jasné, zda tento pragmatismus půjde až k navázání diplomatických vztahů.

Vlády Saúdské Arábie a SAE se zatím nevyjádřily. K rychlému postupu Tálibánu v Afghánistánu obě země shodně uvedly, že budou respektovat volbu Afghánců. Vyzvaly však Tálibán, aby zajistil bezpečnost a stabilitu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před novináři označil za nynější prioritu evakuaci lidí z kábulského letiště.

Podle Stoltenberga některé země NATO navrhly, aby kábulské letiště zůstalo otevřené i po 31. srpnu, což je nyní oficiálně datum, do kdy má Afghánistán opustit americká armáda. Právě ona se přitom významnou měrou podílí na ochraně letiště. „USA prohlásily, že čas se naplní 31. srpna, ale někteří naši spojenci vyzdvihli potřebu případného prodloužení, aby odtud mohly dostat více lidí,“ řekl šéf aliance na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek naznačil možnost prodloužení americké přítomnosti na kábulském letišti.