Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Afghánské děti, které přiletěly evakuačním letem z Kábulu do Dubaje.

Fotografie z německého evakuačního letu. Letadla nabírají co nejvíce lidí.

V Afghánistánu lidé protestují proti nadvládně Tálibánu.

Jedním z důvodů úspěchu záchranných letů do Afghánistánu bylo, že na místě zůstal přímo český velvyslanec. Díky váze této funkce se tak podařilo třeba prodloužit pobyt letadla na kábulském letišti a vojáci měli možnost na palubu dostat všechny evakuované. ČTK to dnes řekl velvyslanec Jiří Baloun. Vyzdvihl skvělou práci ochranného týmu Vojenské policie KAMBA, který zajišťoval dopravu evakuovaných do letadla. Některá jednání s táliby se podle ambasadora odehrávala pod namířenými zbraněmi.

Baloun poznamenal, že už několik měsíců ambasáda plánovala budoucnost podle zásady připravit se na nejhorší, ale doufat v nejlepší. Chystala se proto evakuace a odváželo vybavení, zároveň pokračovala plná aktivita úřadu. Pozorně při tom byla sledována bezpečnostní situace, vztahy ve vládě i morálka vojáků. Právě v nejednotném chování představitelů země a v morálce ozbrojených sil vidí největší důvod kolapsu země.

Podle interního dokumentu OSN, který měla k dispozici agentura AFP, má ovšem hnutí Tálibán jmenné seznamy afghánských spolupracovníků USA a NATO a stále intenzivněji po nich pátrá, navzdory slibům o umožnění jejich bezpečném odchodu. Podle zprávy vypracované Norským centrem pro globální analýzu tálibové hledají zejména příslušníky ozbrojených sil, policie a zpravodajských služeb, kteří měli rozhodovací pravomoci. Prohledávají konkrétní domy, zaměřují se i na rodiny hledaných osob, uvádí se ve zprávě, kterou centrum předalo OSN ve středu. Podle dokumentu těmto osobám hrozí „mučení a poprava“, což by mohlo ohrozit i spojenecké tajné služby.

Agentury uveřejnily snímky, na kterých se afghánci snaží dostat na letiště. Situaci musí zvládat američtí vojáci, kteří musí zvládat velké davy zoufalých lidí, kteří chtějí prchnout před Tálibánem.

Evakuace na mezinárodním letišti Hamid Karzai v Kábulu nadále probíhá. „Jen hrstce Afghánců se úspěšně daří dostat se přes dvojí kontrolu na letišti v Kábulu,“ uvádí pro CNN Clarissa Wardová.

Na snímku chlapec u evakuačního kontrolního bodu (ECC) během záchranné akce spojeneckých vojsk.

„Necítili jsme nebezpečí, ale situace byla velmi náročná podmínkami, které nás v Kábulu čekaly a limitovaly v běžných procedurách,“ popsal pilot posledního evakuačního letu české armády. „Byla to zkušenost. Mám za sebou už několik dejme tomu netradičních letů, ale bezesporu tohle bylo náročně a sakra dlouhé.“ 

Bez letového řízení byl podle něj vzdušný prostor mezi Turkmenistánem a Kábulem. Piloti směřující do afghánské metropole si proto sami mezi sebou dělali rozestupy ve vzduchu a řadili svá letadla na přistání. „Hledali jsme frekvence, po kterých bychom mohli komunikovat,“ uvedl kapitán armádního Airbusu, jehož vyjádření dnes ČTK poskytla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Čirý zmatek, plné přistávací i odletové dráhy a únava. To je obrázek, který se snažil Česku přenést velvyslanec v Afghánistánu, Jiří Baloun. Proč museli vojáci ničit dokumenty a jak se urychlovaly evakuační plány, čtěte ZDE. 

„Všechny bezpečnostní složky na hranicích jsou v pohotovosti, nedopustíme, abychom znovu zažili situaci z roku 2015,“ prohlásil mluvčí řecké vlády. Panují obavy, že převzetí moci Tálibánem povede k většímu příchodu utečenců, podobně jako když před šesti lety několik faktorů vyústilo v mohutnou migrační vlnu směr EU.

Podle deníku Kathimerini policejní složky posilují ostrahu u řeky Evros, přírodní hranice mezi Řeckem a Tureckem. Úřady tam zvyšují počet hlídek a instalují nové automatizované systémy dozoru. Více příslušníků pobřežní stráže bude působit také v Egejském moři. Policie ale zatím zesílený proud uprchlíků nezaznamenává, počty jsou v souladu se stejným ročním obdobím v minulých letech.

Řecko dlouhodobě tvrdí, že Turecko neplní dohodu s Evropskou unií, ve které se zavázalo zadržovat utečence na svém území. Turecko má na svém území až čtyři miliony migrantů, z nichž několik stovek tisíc pochází z Afghánistánu.

Ministr zahraničních věcí konstatoval, že všichni byli kontaktováni a ti, kteří projevili zájem, se dostali do bezpečí. Uznal ale, že se s některými nepodařilo spojit. „Dva Afghánci s vazbami na ČR by měli být přepravováni americkým letectvem,“ dodal Jakub Kulhánek (ČSSD) na dotaz médií, zdali jsou opravdu všichni spojenci v bezpečí. 

S těmi, co jsou již v ČR, probíhá jednání o ubytovacím vízu a jsou nyní v karanténě. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se nyní čeká na to, jaké budou mít Afghánci plány. Podle Babiše, pokud projeví zájem o azyl, tak proběhne klasická procedura schvalování. 

„My jsme konstatovali, že záchranná akce byla ukončena,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz médií. 

Podle Jakuba Kulhánka jsme ale v kontaktu se spojenci, kteří jsou v Kábulu. „Nemůžu vyloučit, že v řádech jednotek, pokud by se ještě identifikoval afghánský spolupracovník, nebo člověk s vazbou na ČR, třeba držitel trvalého pobytu, tak se můžeme bavit o otm, že by proběhla evakuce prostřednictvím našich spojenců,“ dodal ministr zahrančních věcí. 

„V pondělí se situace vyhrotila, kolem letiště se srocovaly tisíce lidí. Byla střelba, to jste asi četli, bylo několi mrtvých a střelných poranění. Letiště bylo zavřené, brány byly zavřené. Naše letadlo nemohlo přistát a museli jsme ho nechat odletět,“ popisoval na tiskové konferenci Jiří Baloun. 

V dalších hodinách se situace trošku uklidnila a letadlo mohlo přistát. „Zkomplikovalo se to ale tím, že Tálibánci byli před branami a kontrolovali příchozí. Odletěli jsme tak se čtyřhodinovým zpožděním,“ pokračoval velvyslanec a poděkoval za pochopení letového provozu, že nechalo letadlo čekat, i když blokovalo dráhu. 

Ministr zahraničních věci Jakub Kulhánek (ČSSD) oznámil, že velvyslanci v Afghánistánu Jiřímu Balounovi udělí „nejvyšší ocenění ministerstva zahraničních věcí, tedy medaili Za zásluhy o diplomacii,“ jak uvedl na tiskové konferenci. 

Slovo si vzal na tiskové konferenci také ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD). „Česká diplomacie a česká armáda má za sebou jednu z nejtěžších zkoušek posledních let. Neméně těžkou zkoušku mají za sebou ti, které se nám povedlo evakuovat,“ řekl k začátku s tím, že se jednalo o zázrak.

Podle Kulhánka se nedá situace v Afghánistánu nazvat jinak než totální kolaps. „Tragédie, na kterou se nikdo nedokázal připravit.“ Původně se ještě v pátek hovořilo o tom, že máme čas na evakuaci do konce září. „V sobotu se již hovořilo o konci srpna, kdy by se mohl Táliban do Kábulu dostat. Nikdo na tento vývoj nebyl připraven,“ pokračoval ministr a zdůraznil, že se nám povedlo evakuovat 170 Afghánců.

Kulhánek pochválil českou armádu, která podle něj byla jednou z nejefektivnějších na letišti v Kábulu.

Na letecké základně Torrejón de Ardoz nedaleko Madridu dnes ráno přistálo první španělské letadlo s lidmi evakuovanými z afghánské metropole Kábul. Na palubě letadla cestovalo 53 lidí - pět Španělů a 48 Afghánců, uvedly úřady. Na evakuaci z Afghánistánu Španělsko nasadilo tři dopravní letadla Airbus A400M, informovala agentura AFP. 

Někteří váleční veteráni z Afghánistánu, kteří v bojích proti radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán přišli o končetiny či dodnes trpí posttraumatickoou stresovou poruchou, se nyní ptají: Mělo to smysl? Někteří jsou plni vzteku, jiným je líto, že dívkám, které před lety viděli jako děti běhat po ulicích, nejspíš nepřinesli svobodu. 

Tlumočníky a další afghánské spolupracovníky s rodinami čeká v Česku desetidenní karanténa. „Předtím jsme je otestovali na covid a taky dostanou očkování. Prozatím se o ně staráme, mají ubytování, jídlo i lékařskou péči,“ uvedla armáda na Facebooku. Lidé prchli ze země jen se základními věcmi, i v tomhle směru jim vokáci pomáhají. Děti dostaly botičky, oblečení.

Americká stanice CNN na svém webu informuje o afghánském tlumočníkovi, který tvrdí, že pracoval pro českou armádu a ta ho ve středu nechala i s jeho rodinou stát na letištní ploše v Kábulu, protože se nevešli do evakuačního letadla. Třiatřicetiletý Rafiulláh, jeho žena a čtyřletý syn čekali před mezinárodním letištěm v afghánské metropoli tři dny, píše CNN.

Kdykoliv prošli kolem bojovníci radikálního hnutí Tálibán, muž si podle svých slov zakryl tvář rouškou. "Tálibové na mě rozzlobeně zírali a vyhrožovali mi, abych odešel... Několikrát mě také kopli," popsal televizi a dodal, že noci rodina trávila v úkrytu.

Ve středu se podle něj dostali přes kontrolní stanoviště Tálibánu na letiště. Čeští vojáci je údajně vyzvedli a doprovodili k letadlu, které se chystalo odletět. "A pak nás najednou nechali těsně před letadlem se slovy, že je letoun plný a neposkytli žádnou informaci o jiném letadle," tvrdí Rafiulláh a dodává, že američtí a turečtí vojáci jim poté na letišti nabídli přístřeší, jídlo a vodu. Nyní čeká, zda se neobjeví další české letadlo.

V evakuacích z Afghánistánu pokračují další země. Speciál, na jehož palubě byli i afghánští spolupracovníci s rodinami, dosedl v noci na letiště ve španělském Madridu.

Šéf Bílého domů Joe Biden konstatoval, že Tálibán zatím spolupracuje a umožňuje, aby se mohli dostat ze země Američané, nicméně připustil, že Spojené státy "mají určité potíže" s evakuací afghánských spolupracovníků.

Biden znovu hájil rozhodnutí stáhnout zbývající americké jednotky ze země a zároveň uvedl, že se nedalo vyhnout chaosu. Na dotaz, zda bylo možné zvládnout odchod zbývajících vojsk lépe, odpověděl: "Ne".

Česko se podle ministra vnitra Jana Hamáčka (42, ČSSD) nemusí za záchrannou akci z Afghánistánu vůbec stydět. Podle něj se podařilo zachránit všechny, kteří byli identifikováni jako spolupracovníci ambasády. V rozhovoru pro Blesk prozradil i to, jak Afghánci začnou nový život v Česku.

Premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun budou dnes po poledni na tiskové konferenci mluvit o evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků z Afghánistánu. Česko ze země, kterou po odchodu západních vojáků ovládlo islamistické hnutí Tálibán, přepravilo do Prahy třemi lety téměř 200 lidí.