Kdy a kde je vysoké riziko nákazy koronavirem? Kalkulačka vědců vám to spočítá „na míru“

Základní pravidla všichni znají, nebo se to aspoň předpokládá. Mýt si ruce a udržovat odstupy, jak jen to lze. A pak panuje základní přesvědčení, že venku je bezpečno a riziko nákazy hrozí v interiérech. Ale v jakých podmínkách je hrozba obzvláště vysoká?

Hlavní cestou infekce je šíření částic koronaviru aerosoly a kapénkami. Malé částice nakažený člověk vysílá do vzduchu dýcháním, mluvením, kašlem… Už v loni březnu japonští badatelé ukázali, že „šance na nákazu covidem-19 je v uzavřeném prostředí 18,7krát vyšší oproti venkovnímu prostředí“, jak napsali ve studii na serveru medRxiv.

Spočítejte si riziko. A nejhorší je dětský sbor?

Je ale řada faktorů, které šíření viru v interiéru ovlivňují. Své pracoviště, školu, supermarket či jiný prostor si můžete nasimulovat v kalkulačce, kterou online provozuje Ústav Maxe Plancka pro chemii. Vyplníte rozměry místnosti, rychlost větrání, jak moc a jak nahlas infikovaný člověk hovoří, zda má respirátor (a jak kvalitní), kolik lidí se tam nachází a jak dlouho. Ve výsledku se dozvíte, jaká je pravděpodobnost, že se minimálně jedna osoba ze skupiny nakazí, i jaké riziko hrozí každému jednomu očkovanému i neočkovanému.

Jedním z nejhorších scénářů je zkouška dětského pěveckého sboru. Čím hlasitěji nakažený člověk mluví či zpívá, tím větší koncentraci kapének produkuje a tím dál zároveň kapénky vysílá.

Očkování proti covidu: Třetí dávka na západě začíná být povinná, Africe chybí vakcíny i na první

Dobře, zkouška sboru není zrovna běžná záležitost, ale co taková školní třída? Zvláště když se o přestávce děti rozdivočí a rozkřičí? A jelikož jsou děti z většiny neočkované, je tu větší riziko, že do kolektivu někdo infekci přinese i že si ji pak někdo odnese. V klesajících teplotách není všude snadné dostatečně větrat, vzduchotechnika s filtrací je pro mnoho škol drahá.

Ve škole, kanceláři i každém jiném interiéru výrazně pomáhají respirátory. Standard FFP2 (neboli N95, P2 či K95) může riziko infekce snižovat dvacetkrát, FFP3 dokonce stokrát, řekl pro DW Ulrich Pöschl z mohučského Ústavu Maxe Plancka pro chemii. „V interiérech bych respirátory doporučil, kdykoliv se lidé potkávají s někým mimo jejich domácnost. Myslím, že by je měli nosit všichni,“ dodal.

Podobně vybízí občany Centra pro kontrolu nemocí (CDC), přední epidemiologický stav v USA. Roušky a respirátory tam odmítá nejen spousta lidí, ale i jednotlivých států, mnohde tak nejsou povinné. CDC je ale doporučuje i očkovaným, uvádí DW.

Kapénky se mohou dostat do osmimetrové vzdálenosti | foto TV Nova, SZÚ

A co venkovní nákazy? Riziko je podstatně nižší. „Cirkulace vzduchu je venku daleko silnější,“ vysvětluje Nico Mutters z Fakultní nemocnice Bonn. „Vítr má rychlý ředící účinek,“ popsal pro DW. A sami se chráníme tělesnou teplotou – ve svém bezprostředním okolí ohříváme vzduch, který tak stoupá, včetně infikovaných aerosolů. Jiná studie potvrdila, že vítr nepomáhá naopak nákazu šířit dál.

Respirátor se může hodit i na vánočních trzích

Ale stále jisté riziko existuje. „I venku je užitečné nosit respirátory, když jste blízko k dalším lidem,“ argumentuje Pöschl. „Do jednoho, dvou metrů je pořád riziko infekce. Větší kapénky, které všichni vydechujeme, mohou trefit další lidi. A jedna jediná, kolem jednoho milimetru, může s velmi vysokou pravděpodobností vést k nákaze, pokud pochází od infikovaného člověka.“ Takže pokud míříte na vánoční trhy (a pokud se nezavřou), respirátor rozhodně nasaďte.