Imunologové si lámou hlavu: Kolik potřebujete protilátek, abyste se ubránili covidu?
Zafungovalo u mě očkování? Na tuto otázku může odpovědět test na hladinu protilátek. Pro takové testy však stále neexistují žádné mezní hodnoty. A pak tu máme další problém – agresivní delta varianta. Problematiku rozebral server Deutsche Welle.
Po infekci koronavirem nebo po očkování by se nám měly v těle vytvořit protilátky proti spike-proteinu. SARS-CoV-2 používá tento protein k navázání se a proniknutí do buněk. Kvůli spike-proteinu mohou protilátky rozpoznat virus, navázat se na něj a tím ho zviditelnit pro imunitní buňky.
V případě mRNA vakcín, od firemPfizer/BioNTech a Moderna, vědci dosud předpokládali, že jsou očkovaní lidé chráněni před covidem z více než 90 procent. To však neplatí pro novou delta variantu viru. Ve srovnání s takzvaným „divokým typem“ koronaviru je tato varianta mnohem nakažlivější a rychle se šíří v mnoha regionech po celém světě.
Varianta delta je zvláště úspěšná při infikování lidí po první dávce očkování, jak píše Deutsche Welle. Imunolog Carsten Watzl z Leibnizova institutu na Technické univerzitě v Dortmundu odhaduje, že účinnost vakcíny Pfizer/BioNTech klesá z 90 procent u původní varianty na 88 procent a u vektorové vakcíny od společnosti AstraZeneca ze 66 na 60 procent.
Data z Izraele dokonce uvádějí, že ochrana před infekcí nebezpečnou variantou po očkování přípravkem Pfizer/BioNTech je asi jen ze 64 procent, uvádí Times of Israel. Ochrana před těžkým průběhem však zůstává stále vysoká na zhruba 93 procentech. Tamní ministerstvo zdravotnictví nyní obyvatele očkuje již třetí dávku očkování. „Od neděle je třetí dávka vakcíny dostupná všem,“ uvedl podle Reuters zástupce izraelského ministerstva zdravotnictví. Dodal, že na přeočkování budou mít lidé nárok po pěti měsících od podání druhé dávky.
Varianta delta je další velkou výzvou pro vědce, neboť proti do té doby známým variantám viru byla většina z nás po dvou dávkách očkování imunní. Imunolog Carsten Watzl však upozorňuje, že to neplatí pro všechny očkované. „Samotné očkování není zárukou, že jste imunní. Důležité je, aby si naše tělo vybudovalo dostatečnou imunitní ochranu. To ale v tuto chvíli nemůžeme změřit.“
Jiné je to například u očkování proti tetanu, které působí proti bakterii Clostridium tetani. Pokud nevíme, zda máme ještě dostatečnou ochranu, můžeme to vyzkoušet. Tzv. titr očkování lze určit z krve v laboratoři. V klinické laboratoři představuje titr jednotku vyjadřující množství určité látky. Obvykle označuje nejnižší ředění látky, při které ještě probíhá daná reakce. Pokud je počet protilátek nad určitou mezí, je člověk vůči tetanovému patogenu imunní. Pokud je titr příliš nízký, je potřeba přeočkování.
„U koronaviru ještě nejsme na této úrovni. Zatím nevíme přesně, co musíme změřit, abychom mohli skutečně určit, zda je někdo imunní, nebo ne. Neutralizační protilátky v tom pravděpodobně hrají rozhodující roli. Váží virus na sebe, aby nemohl infikovat žádné další buňky. Ale jak vysoký počet těchto protilátek musí být, je stále nejasné,“ vysvětluje Watzl.
Role T buněk
V boji s infekcí nejsou důležité pouze protilátky. Jakmile totiž virus pronikne do buňky, protilátky se k němu již nedostanou, a virus se tedy může množit. „Z toho důvodu má náš imunitní systém T buňky, které jsou schopné zabít virem infikované buňky. To znamená: Raději obětujeme několik buněk v našem těle, konkrétně ty infikované, než abychom dali viru příležitost se množit,“ popisuje pro Deutsche Welle tento proces Watzl.
Můžeme měřit i hodnotu T buněk, cože je však v praxi obtížnější. Tento test je poměrně složitý, ale na druhou stranu dost užitečný. „Protilátky samy o sobě nutně neříkají nic o tom, jak dobře jste skutečně chráněni. Je možné, že nemám téměř žádné protilátky, jinými slovy: Stále bych mohl být infikován virem, ale reakce mých T buněk je tak silná, že vážně neonemocním,“ říká Watzl.
Imunolog objasňuje, že někdo, kdo má vysoké hladiny protilátek, je pravděpodobně dobře chráněn před koronavirem. Opačný závěr, že málo protilátek znamená nebýt chráněn, však pravděpodobně neplatí.
Pro testy koronavirových protilátek stále existují různé metody měření. Laboratorní testy mají obvykle jasný standard od minimální hodnoty po maximální hodnotu. Lékař tak může zjistit, zda jsou hodnoty v normálním rozmezí. To však pro covid-19 ještě nebylo definováno.
Lze jen hádat. Hodnoty se pohybují od necelé stovky do několika tisíc. „Pokud jsem v horní třetině nebo v horní polovině, pravděpodobně mám dobrou imunitní ochranu. Přesnou mezní hodnotu ale zatím nemohu říci,“ vysvětluje Watzl.
Jak rychle klesá hladina protilátek, také není jasné. Pouze to, že klesá v průběhu času. „Funguje to ve dvou vlnách. Pokud se podíváte na hodnoty bezprostředně po očkování, máte nejvyšší hladinu protilátek. V prvních měsících po očkování tato hladina klesá poměrně rychle. Ale v určitém okamžiku se vyrovná na ustálenou hodnotu. Od té doby už klesá jen velmi pomalu. Víme to z jiných očkování, a zdá se, že je to stejné s očkováním proti koronaviru,“ říká Watzl s tím, že to dosud nebylo vědecky prokázáno.
Více látky pomáhá
Existují lidé, u kterých se i přes dvě dávky očkování nevyvinuly žádné protilátky, nebo jen velmi málo. Tito lidé pak pravděpodobně nejsou dostatečně chráněni, varuje Watzl. K nízké hladině protilátek může vést řada faktorů. Věk je jedním z nich nebo také potlačený imunitní systém, který nepracuje správně a nedokáže pak bojovat s vetřelci. Často musí být provedeno třetí očkování, aby si organismus vůbec vytvořil protilátky.
Paleta možných kombinací je široká a stále se zdá nedostatečná. Pohybuje se od „mnoha protilátek a dobře chráněných“ přes „příliš málo protilátek a špatně chráněných“ až po „málo protilátek, a přesto dostatečně chráněných“.
Dosavadní závěr: Nic konkrétního zatím není známo, imunolog Watzl však zůstává optimistický. „Navýšení očkování o jednu látku pomáhá – to bych zdůraznil. V současné době ještě není jisté, kde je mezní hodnota a od jaké hodnoty jste skutečně chráněni,“ uzavírá pro Deutsche Welle imunolog. „Ale my se tam dostaneme.“
možná žádné, u ostatních chorob a viróz je to jak.?