Křehká reputace farmaceutického obra: Je Pfizer v pandemii padouch, nebo hrdina?

Albert Bourla stál před rokem před velkou volbou, a nakonec se na sebe rozhodl vzít všechna rizika. Generální ředitel farmaceutického gigantu Pfizer se do toho mohl pustit sám; mohl sbalit dvě miliardy dolarů (43 miliard Kč) od vlády ve Washingtonu a účastnit se operace Warp Speed pro rychlý vývoj vakcín. Rozený Řek ale raději vsadil všechno na jednu kartu.

Bourla investoval tyto dvě miliardy dolarů do malé začínající firmy BioNTech v Mohuči v dalekém Německu, protože v ni věřil. BioNTech nakonec přišel s kouzelným vzorcem a společně s Pfizerem vyrobily v roce 2020 50 miliónů dávek vakcín. Letos plánují vyrobit jednu miliardu. Vakcína BNT 162b2 neboli Comirnaty je první vakcínou proti covidu, která byla schválena ve Spojených státech, Evropské unii a mnoha dalších zemích.

Dnes mnozí považují zakladatele společnosti BioNTech Özlemu Türeciovou a Ugura Sahina společně s Bourlou za hrdiny v globálním boji proti pandemii koronaviru. Tito nerovní partneři, kteří začali spolupracovat v roce 2018 na vývoji vakcín proti chřipce, mohou novou mRNA vakcínou zachránit životy stovek milionů lidí po celém světě.

Všechno to začalo před 170 lety Santoninem, jednoduchým prostředkem proti parazitům. Karl Pfizer a jeho bratranec Charles F. Erhart, původem z německého Ludwigsburgu, založili v New Yorku v roce 1849 společnost Charles Pfizer & Company. Dnes firma nabízí mj. svůj bestseller Viagru a po celém světě pro ni pracuje téměř 100 tisíc zaměstnanců.

Jak se společnost Pfizer a světový farmaceutický průmysl vyrovnává s tímto obřím úspěchem při rychlém vývoji vakcín? Toto odvětví ještě nikdy předtím nepředvedlo, čeho může pod velkým tlakem pomocí příkladné spolupráce dosáhnout.

Pošramocený obraz

Skutečný test pro odvětví, které v roce 2019 generovalo celosvětově tržby kolem 1,1 bilionu dolarů (23,5 bilionu Kč), však začíná teprve nyní. Podle svědectví některých zemí to vypadá, že nově vylepšená image farmaceutického průmyslu získala nové trhliny. Maximalizace zisku totiž stále stojí ve strategiích firem velmi vysoko.

Evropská unie: Naprostý debakl při jednání se společností Pfizer. Před několika týdny tento termín používalo jen několik bulvárních médií v Německu, dnes celý tisk, politici, a dokonce velká část populace. Diskurz byl nastaven, došlo k debaklu. Zatímco Izrael, Velká Británie a USA očkují na plné obrátky, Evropská unie zastoupená nekompetentním vyjednávacím týmem nedokázala zařídit vakcínu včas, vyjednala jí málo, a navíc za nevýhodných podmínek, píše Deutsche Welle.

Vedlejší účinky po vakcíně: Zažívá je minimum Čechů, hlásí lékový úřad. Vyšetřuje 5 úmrtí

Když moderátoři německých talkshow hledají argument k obraně EU, obvykle zavolají Peterovi Liese. Tento europoslanec za CDU je zarytý Evropan, který je vždy připraven Unii hájit. „Pfizer je jako silná droga. Když ji potřebujete, měli byste si uvědomit vedlejší účinky, které hrozí při jednání s takovými společnostmi. Nesmíte být naivní,“ řekl na adresu farmaceutického gigantu Liese.

Poté, co loni došlo k problémům při jednání s Pfizerem, oslovili Lieseho v srpnu novináři, aby zjistili, co se děje. „Společnost Pfizer vyvinula tlak na Evropskou komisi. To, co je v Evropě běžné, že za svou chybu přijmete odpovědnost, nebyla společnost Pfizer ochotná akceptovat,“ uvedl Liese s tím, že pro EU byl tento přístup nepřijatelný.

Nekonečná jednání

Jednání se proto táhla až do listopadu. Celé týdny u stolu sedělo více než 20 právníků z amerického farmaceutického gigantu. EU se podle Lieseho držela celou dobu zpátky, což zpětně vidí jako chybu. „Důvody nebyly sděleny, protože Komise chce vypadat nóbl. Samozřejmě, že by některé věci měly zůstat soukromé, ale veřejnost by měla mít dojem, že se na Pfizer více tlačilo,“ uvedl.

Když se evropský politik během zaseknutých jednání setkal se zástupci BioNTechu, okamžitě pocítil, jak je toto téma pro vědce nepříjemné. „Viděli jste v jejich očích, jak jim to bylo trapné, že se smlouva s EU nedařila uzavřít. Vždyť přece vyrábějí vakcínu v Evropě a navíc jim EU pomohla při jejím vývoji,“ hněval se.

V debatě o pomalých dodávkách vakcín se však otázka odpovědnosti úplně ztratila. Poučení pro Lieseho: „Odpovědní pracovníci společnosti Pfizer dostatečně nevyvrátili obvinění, že kladou zisk nad zdraví lidí.“

Zrada Argentiny

Ginés González Garcia toho měl už plné zuby. Na tiskové konferenci začátkem února přetekl argentinskému ministrovi zdravotnictví pohár trpělivosti. Na otázku, jak komentuje neúspěšná jednání Argentiny s americkou farmaceutickou společností, odpověděl: „Pfizer se chová velmi špatně.“

Argentina podle Deutsche Welle dopadla jako země, kde se zkoušely hasicí přístroje. Když se zjistilo, že fungují dobře, nechal Pfizer latinskoamerickou zemi, aby si s ohněm poradila bez nich. Argentina tak může jen bezmocně sledovat, jak tyto hasicí přístroje zabírají v jiných zemích.

V srpnu 2020 reagovalo na výzvu k injekční aplikaci vakcíny společností BioNTech-Pfizer ve třetí fázi klinického testování více než šest tisíc Argentinců. Polovina dostala vakcínu a polovina placebo. Necítili se jako testovací králíci, doufali, že se jim tak podaří pro svou zemi zajistit lepší vyjednávací podmínky pro nákup vakcín v budoucnu. Nemohli se více mýlit. Kromě nich doposud nebyl nikdo ze 44 milionů Argentinců očkován vakcínou BNT 162b2. Jihoamerická země se tak musí spoléhat pouze na ruskou vakcínu Sputnik V.

Vedlejší účinky po vakcíně: Zažívá je minimum Čechů, hlásí lékový úřad. Vyšetřuje 5 úmrtí

Argentinská vláda uvádí jako důvod neúspěšných jednání to, že se nedařila dohoda na otázkách odpovědnosti za případné nežádoucí účinky. Co říká prezident Alberto Fernández, je známo každému z Evropy: „Za vakcíny je zodpovědný Pfizer, nikoli stát. Stát je kupuje a farmaceutická společnost zase prodává. Nechápu, proč bychom je měli zbavovat trestní odpovědnosti.“

Pfizer na druhé straně tvrdí, že jednání nezkrachovala kvůli problémům s odpovědností, ale proto, že Argentina nechtěla platit za přepravu vysoce citlivé vakcíny, která musí být skladována při extrémním mrazu. Nakonec však existují pouze poražení. Argentina nemá vakcínu a Pfizer z toho vyvázl jako chladný nevděčník.

„Svět určuje trh, tak to je. A mnoho zemí se ochotně řídí těmito pravidly. Jak jinak lze vysvětlit, že Kanada kupuje pro své obyvatele více vakcín, než je nutné, místo toho, aby projevovala solidaritu?“ říká profesor Hugo Pizzi, argentinský epidemiolog z Córdoby.

Nevděčník Pfizer

Pizzi je jedním z nejuznávanějších lékařů v Argentině, napsal 23 knih o infekčních chorobách. Lékař se staví na stranu vlády a tvrdí, že podmínky Pfizeru nebyly přijatelné. „Je neuvěřitelné, že toto gesto Argentiny týkající se třetí testovací fáze nebylo opětováno stejným způsobem,“ zmínil.

Na otázku, co by řekl šéfovi Pfizeru Albertu Bourlovi, nemusí Pizzi dlouho přemýšlet: „Vzpomeňte si na tragédii, kterou svět prochází, a na příspěvek Argentiny ke schválení vakcíny, a hlavně na slovo solidarita!“

Případ Peru

Ne ve všech latinskoamerických zemích to dopadlo jako v Argentině. Peru, které má jednu z nejvyšších úmrtností na světě s téměř 44 tisíci mrtvými na koronavirus, se podařilo od společnosti Pfizer objednat 20 milionů dávek. I v Peru probíhala jednání velmi tvrdě a trvala měsíce, jako v Evropské unii nebo Argentině. Pfizer je nekomentuje a poukazuje na důvěrnost jednání. Ministr zdravotnictví Victor Zamora obviňuje firmu z požadavků příliš vysokých záruk pro případ, že by země nemohla zaplatit. Farmaceutická společnost dokonce chtěla získat přístup k majetku státu jako záruku, píše Deutsche Welle.

Pro Godofreda Talaveru Cháveze tato vyjednávací strategie dokonale zapadala do obrazu farmaceutického giganta. „Společnost Pfizer se řídí merkantilistickou politikou. Využívali své síly k prodeji Viagry a dělají to znovu s vakcínami,“ uvedl pro Deutsche Welle chirurg.

Chávez je také prezidentem peruánské lékařské unie. Více než 300 jeho kolegů zemřelo na jednotkách intenzivní péče v boji s koronavirem. O to víc se zlobí na americkou farmaceutickou společnost: „Nerespektují zákony země, která jejich vakcíny nakupuje. A chtějí přesunout odpovědnost za možné vedlejší účinky na kupující země.“

Nigérie Pfizer nechce

Když se Aisha Isa Yusufová doslechla o vakcíně proti covidu od společností BioNTech/Pfizer, měla strach. Nigerijská právnička v oblasti lidských práv nemůže dodnes zapomenout na to, co se stalo před 25 lety ve státě Kano, kde se narodila. „Když slyším Pfizer, vždy si vzpomenu na žalobu, kterou podala provinční vláda v Kanu proti farmaceutické společnosti,„ říká právnička. „Moje domovská země chtěla odškodnění pro rodiny, kterým Pfizer ublížil,“ vzpomíná.

Když v roce 1996 vypukla v Kanu epidemie meningitidy, Pfizer tam v rámci humanitární pomoci podával dětem přípravek Trovan, který byl v testovací fázi. Podle nigerijských zdrojů zemřelo v důsledku podání léku nejméně jedenáct dětí a více než 200 dalších trpí nevyléčitelnými zdravotními problémy, jako je částečné ochrnutí, slepota, hluchota a poškození mozku. Společnost Pfizer popírá jakoukoli vinu.

Nakonec Pfizer dosáhl mimosoudního vyrovnání s úřady Kano ve výši 75 milionů dolarů (1,6 miliardy Kč). Podle platformy Wikileaks tehdy Pfizer najal soukromé detektivy, aby získali kompromitující informace o místním státním zástupci, který měl případ na starosti.

Díky těmto příběhům se Peter C. Gøtzsche stal jedním z nejradikálnějších odpůrců farmaceutického průmyslu na celém světě. Tento Dán sám dříve pracoval pro výrobce léků, ale poté změnil tábor. Ve své knize Smrtelná medicína a organizovaný zločin – Jak farmaceutické firmy ničí zdraví popsal své šokující poznatky

Pro specialistu na interní medicínu a bývalého profesora klinických studií na univerzitě v Kodani jsou farmaceutické společnosti na stejné úrovni jako mafie: „Jsou horší než kterákoli jiná odvětví. Korupce, úplatky a marketing nepovolených látek se tu řeší na denní bázi.“

Podle Gøtzscheho je Pfizer jednou z nejhorších farmaceutických společností za posledních 50 let. Nechápe, že se průmysl snaží na vakcínách vydělat: „Na vakcíny by neměly být žádné patenty. Neměly by být kapitalistickou komoditou, ale něčím, co se vyrábí pro společné dobro.“

Pomoc rozvojovým zemím

Možná je závazek společnosti Pfizer k iniciativě Covax správná věc, jak odhodit temné stíny minulosti a poučit se z kritiky. Na dotaz Deutsche Welle společnost uvedla: „Letos dodáme iniciativě COVAX až 40 milionů dávek naší vakcíny. Naší prioritou je dostat léčbu a vakcíny těm, kteří je potřebují, co nejrychleji a nejbezpečněji.“

„Nástroj Covax je globální spolupráce, jejímž cílem je urychlit vývoj a výrobu testů, léčebných prostředků a očkovacích látek proti Covid-19 a zajistit spravedlivý přístup k nim,“ píše se na oficiálních stránkách EU. Zjednodušeně to znamená, že se tato iniciativa snaží zajistit očkování chudším zemím, které si vakcíny nedokáží vyjednat samy.

Pokud se zeptáte Elisabeth Massuteové, co si myslí o podpoře pilíře Covax společností Pfizer, zaměstnankyně Lékařů bez hranic řekne: „To jsou jen dvě procenta vakcín, které lze vyrobit v tomto a příštím roce. A pokud se podíváme, kolika zemím by měl pilíř Covax vakcíny skutečně dodávat, zjevně to nestačí.“

Massutteová se nepovažuje za odpůrce farmaceutického průmyslu, neboť je důležité, aby se vyráběly určité léky a vakcíny. Lékařům bez hranic však vadí skutečnost, že vlády nezaujímají s farmaceutickými společnostmi silnější vyjednávací pozici.

Křehká reputace

„Proč například německá vláda neříká, že jsme na výzkum vakcíny poslali tolik peněz prostřednictvím našeho ministerstva pro výzkum, a proto by se to mělo ve vyjednávání zohlednit?“ ptá se Massutteová. Společnost BioNTech podle Deutsche Welle totiž obdržela financování rychlého vývoje vakcín ve výši 375 milionů eur (9,7 miliard Kč).

Pro reputaci farmaceutického průmyslu bude rozhodující, zda bude dlouhodobě odolávat tlaku na zrušení svých patentů. Indie a Jižní Afrika již požádaly o jejich zrušení, aby mohla kterákoli společnost na světě vyrábět vakcíny. Společnost Pfizer naproti tomu trvá na mezinárodním systému ochrany duševního vlastnictví.

Patent za dolar

„Ochrana je důležitá z několika důvodů: Na jedné straně pomáhá chránit pacienty před potenciálně nebezpečnými padělanými a neautorizovanými výrobky. Na druhé straně chrání před nesprávným použitím,“ brání se Pfizer.

Massuteová to však nechce nechat jen tak. „Když se podíváte například na vědce zabývající se inzulínem, patent prodali symbolicky za jeden dolar. Zdraví nemůže fungovat podle tradičních pravidel systému, protože lidský život má nevyčíslitelnou cenu,“ uzavírá pro Deutsche Welle pracovnice Lékařů bez hranic.