Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. Celkem tři vakcíny jsou zatím dostupné v Evropské unii a tím pádem i v Česku. Je to počet, se kterým už lze pracovat, nicméně vakcín přijde mnohem více. Podle posledních informací Světové zdravotnické organizace (WHO) se jich v klinické fázi testování nachází 66, v preklinické 176. Ne všechny se eventuálně dostanou na evropský trh, některých se ale v Česku můžeme dočkat relativně brzy. Podívejte se, které vakcíny to jsou.
Pravděpodobně nejdále se ze všech dosud neschválených vakcín nachází očkování látka od společnosti Janssen Pharmaceutica, farmaceutické divize Johnson & Johnson. Je na konci třetí fáze klinických testů a u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) již požádala o registraci pro mimořádné využití. V úterý odpoledne ji podala i Evropské agentuře pro léčivé prostředky (EMA), rozhodnutí je očekáváno během března.
Vakcína je stejně jako britská AstraZeneca či ruský Sputnik V vektorová, tudíž používá jiný oslabený virus k tomu, aby vyvolala imunitní reakci. Velkou výhodou této látky je, že může být podávaná pouze v jedné dávce, zatím jako jediná z vakcín objednaných Českou republikou. Navíc jí stačí skladování v teplotách mezi 2 a 8 stupni Celsia, odpadá nutnost pořizování speciálních mrazáků, které vyžaduje například látka od Pfizeru.
Oproti Pfizeru má však vakcína od Janssen Pharmaceutica menší účinnost. Firma informovala, že se pohybuje kolem 66 procent, přičemž účinnost se lišila regionálně – v USA 72 procent, 66 procent v Latinské Americe a 57 procent v jižní Africe. Ovšem to nezabránilo Jihoafrické republice, aby s vakcínou již nenachystala plány na očkování svých zdravotníků. Tato země kvůli mutaci odmítla používat látku od AstraZeneca, své naděje upírá právě k Janssen Pharmaceutica.
Česko má této vakcíny objednané 2 miliony dávek. Tuzemská očkovací strategie s prvními dodávkami počítá v dubnu, nicméně přesné datum se odvíjí od rozhodnutí EMA.
Vakcína od firmy Johnson Johnson | ČTK / AP / Uncredited
Zhruba na stejné úrovni, co do blížícího se termínu dodávek, se nachází vakcína od německé společnosti CureVac. Žádost k EMA má již podanou, zahájeno je její průběžné hodnocení, které může urychlit následnou registraci. CureVac je mRNA vakcína, stejně jako Pfizer či Moderna, takže obsahuje genetickou informaci pro tvorbu tzv. spike proteinu.
Skladování probíhá mezi 2 a 8 stupni Celsia, čímž opět může jít o vakcínu, se kterou by mohli očkovat praktičtí lékaři, kteří nemají speciální chladící vybavení. Očkování probíhá ve dvou dávkách. Česko má CureVac objednáno zhruba 1 milion dávek, přičemž strategie s nimi počítá v dubnu.
Oficiální zprávy o účinnosti této vakcíny zatím zveřejněny nebyly, výrobce jen uvedl, že aspiruje ke stejným hodnotám jako současní tahouni covidového trhu Pfizer a Moderna. Výzkum vakcíny se aktuálně nachází v třetí fázi klinických testů.
CureVac také začal vyvíjet další látku, ve spolupráci s britským koncernem Glaxosmithkline (GSK) připravuje novou vakcínu, která má být vysoce efektivní i proti mutacím koronaviru. Firmy se již nechaly slyšet, že do ní chtějí přidat ochranu na základě současných poznatků o různých variantách viru.
Očkování vakcínou CureVac. | Reuters
Trojici nejnadějnějších kandidátů uzavírá vakcína od americké společnosti Novavax. To je první firma v našem výčtu, se kterou zatím Evropská unie neuzavřela smlouvu, nicméně podle agentury Reuters by k podpisu mělo dojít tento nebo příští týden. Objednávka by mohla obsahovat 100 milionů očkovacích dávek a pak stejné množství ještě jednou.
Navíc opět je to vakcína, u které EMA již zahájila průběžné hodnocení. Předběžné britské studie jí přisuzují účinnost 89,3 procent, výrazně neklesá ani u britské mutace koronaviru. Pacientům musí být podávány dvě dávky a skladování opět probíhá v běžných teplotách mezi 2 až 8 stupni Celsia.
Do Novavaxu jsou vkládány relativně velké naděje, firma se může chlubit vysokými výrobními kapacitami. Těm nahrává i fakt, že tato vakcína je proteinová a ty se obvykle jednodušeji vyrábějí. Mají ovšem delší vývoj. Proteinové vakcíny, jak název napovídá, obsahují přímo cílový protein, v případě covid-19 protein koronaviru, který je vytvořený v laboratoři.
Novavax vlastní koncern i v Česku, v Bohumili u Prahy loni koupil závod Praha Vaccines. Ačkoli se často hovoří o tom, že zde dochází přímo k výrobě celých vakcín, není tomu tak, vyrábí se tu jen jedna složka (zmíněný protein). Kompletování bude probíhat v Německu a má trochu skluz, jak informoval v lednu premiér Andrej Babiš (ANO). Česko nicméně počítá s tím, že by mohlo nakoupit 3,5 milionů dávek této vakcíny s prvními dodávkami v dubnu.
Vakcína Novavax | Reuters
Další nasmlouvaná vakcína Evropskou unií je látka od společností Sanofi a GSK, ale zde se dostáváme do fáze, kdy vakcína má ještě daleko k dokončení. Během prosince musela být vrácena zpět do fáze prvních testů, jelikož nebyla schopná dostatečně ochránit starší lidi. Pro jak EU, tak USA, Kanadu a Velkou Británii to byla velká rána, země si objednaly miliony dávek této vakcíny a dnes je jisté, že kvůli problémům se slabou imunitní odezvou u seniorů přijdou na trh nejdříve koncem tohoto roku.
Vakcína Sanofi-GSK je stejně jako Novavax proteinová (pomalejší vývoj je dán i tímto faktem). Podání vyžaduje dvě dávky a skladování je nutné v -70 stupních Celsia, takže stejně jako u Pfizeru. Česko má zatím u této vakcíny uzavřenou tzv. smlouvu o budoucí smlouvě, v podpisu může dojít až ve chvíli, kdy se látka dostane do druhé nebo třetí fáze klinických testů. A tam zatím není.
Vývoj vakcíny Sanofi/GSK. | Reuters
V neposlední řadě existuje v Evropské unii domluva o nákupu francouzské vakcíny Valneva. Je založená na bázi inaktivovaného viru, který dokáže u organismu vyvolat imunitní reakci. Tato vakcína nevyžaduje skladování v mimořádném mrazu, pouze v teplotách mezi 2 a 8 stupni Celsia, a stejně jako většina ostatních se podává ve dvou dávkách.
EU má předběžně domluven nákup 30 milionů dávek Valneva, s malým množstvím počítá i Česko. Nicméně schválení se v bližší době neočekává, počítá se až s koncem letošního roku. Zveřejněny nejsou ani informace o účinnosti vakcíny.
Vakcíny chce na evropský trh dodat do konce roku i francouzká firma Valneva. | ČTK/AP/David Vincent
Existuje také široká kategorie vakcín, které jsou za dveřmi nebo již hotové, ale s jejich nasazením v EU a tudíž v Česku se zatím nepočítá. Ruský Sputnik V je trochu v šedé zóně, není jasné, jestli o registraci EMA skutečně zažádal nebo ne. Nicméně z těch, které finišují, se do popředí dostala například indická vakcína Covaxin, v zemi již byla schválena k nouzovému užití.
Indie má historicky velké zkušenosti s výrobou vakcín, až 60 procent celkové světové produkce pochází odtud. Tamní koncerny jsou již připraveny chrlit stovky milionů dávek, počítá se, že budou hrát velkou roli v zásobování rozvojového světa. Covaxin je oproti západním vakcínám levnější a nevyžaduje komplikovanou logistiku, nejspíš tak poputuje předně do Afriky či jihovýchodní Asie. Podle dosavadních testů má účinnost mezi 60 a 70 procenty.
Do závodu se zapojila také Kanada. Její vakcína od společnosti Medicago se nachází ve třetí fázi klinických testů. Je založena na virových částicích, čímž spadá mezi proteinové vakcíny, ale je to trochu speciální kategorie, jelikož obsažené viry jsou jen napodobeniny. Tato technologie je velmi nová a slibná, Medicago „falešné viry“ získává z rostlin.
Video Šéfka SÚKLu vyvrací mýty o Sputniku. Jak nadějné jsou další vakcíny?
Již schválené vakcíny proti covidu:
Vakcíny, které nejspíš budou schváleny během jara:
Vakcíny, které to ještě můžou stihnout letos:
Vakcíny, se kterými zatím EU nepočítá:
2°C
EU si zahrává s lidským zdravím, co se ji nehodí to pomluví, vždyť jsou ve hře jenom lidé, o nic nejde, kšeft je kšeft